Anémie: typy, příznaky a léčba

Anémie: typy, příznaky a léčba
6. listopadu 2012 16:33

Nemoc zvanou anémie zná většina lidí pod českým názvem chudokrevnost. Jedná se o světově nejrozšířenější onemocnění krve, které může mít mnoho příčin a projevů. Podle odhadů světové zdravotnické organizace trpí některou z forem anémie až 30% populace planety. (Toto číslo může působit nadsazeně až nesmyslně, je ale třeba si uvědomit, že některé z forem anémie vznikají na základě nedostatečné výživy a postihují proto velkou část obyvatel rozvojových zemí.)

Základní informace o krvi

Pro pochopení příčin a projevů anémie zmíním na začátek pár základních informací o krvi. Krev v našem těle plní mnoho rozličných funkcí.  Je  transportním médiem pro  životně důležité  látky  jako jsou hormony, vitamíny a živiny vstřebané z trávicího traktu.  Podílí se na imunitních reakcích, má významnou roli při udržení stálé tělesné teploty, vodní a iontové rovnováhy… a mohli bychom pokračovat dál a dál. Především ale rozvádí ke tkáním kyslík a odvádí zpět oxid uhličitý a další zplodiny metabolismu. Tento proces zajišťují červené krvinky. Červené krvinky jsou buňky dokonale přizpůsobené k vykonávání funkce přenašeče, obsahují totiž protein hemoglobin, který je na sebe schopný vratně navázat i kyslík i oxid uhličitý. Nebýt hemoglobinu, zůstaly by buňky těla bez dodávky kyslíku, na kterém je většina z nich absolutně závislá, což by vedlo k okamžitému celkovému rozvratu vnitřního prostředí a následně k smrti. Hemoglobin je zkrátka jedna z nejdůležitějších látek v našem těle a je tedy jasné, že jakákoli nemoc s ním spojená, může mít vážné následky. Nyní se již dostáváme k anémii.

Příčiny a projevy anémie


Společným rysem pro různé typy anémie je vždy nižší koncentrace hemoglobinu v krvi nemocného v porovnání se zdravým jedincem stejného pohlaví a věku. Se sníženým  množstvím hemoglobinu v červených krvinkách se může i nemusí pojit snížený celkový počet krvinek v či jejich změněná velikost. S nedostatkem hemoglobinu klesá schopnost krve dokonale okysličit celý organismus. Na tuto krizovou situaci organismus zareaguje změnou prokrvení jednotlivých částí těla a to tak, že přednostně zásobuje krví ty orgány, které jsou na nedostatek kyslíku nejcitlivější, tedy mozek a srdce. Na to ovšem doplácí orgány jako jsou ledviny, kůže či svaly, které sice dokáží po určitou dobu fungovat v „úsporném režimu“,  rozhodně jim to však  neprospívá.


Typickým projevem anémie je právě bledost  kůže a sliznic, což je projev nedokonalého prokrvení. Nemocný pociťuje svalovou slabost a snadno se unaví i při nenáročné činnosti. Organismus nemocného má celkově sníženou výkonnost psychickou i fyzickou, v závažných případech může pacient působit až naprosto apaticky. Postiženého může trápit i dušnost a zrychlená tepová frekvence (tachykardie) a bolesti hlavy. Při anémii také častěji vznikají modřiny a petechie (malé červené tečky na kůži, vzniklé vlivem drobných krvácení tenkých cév v kůži). Může být poškozen i nervový systém, časté jsou závratě, poruchy citlivosti či brnění končetin. Závažnost projevů je velmi individuální. Tělo se do určité míry dokáže na nedostatek hemoglobinu s postupem času adaptovat a nemocný člověk se může na první pohled zdát být v pořádku.

Diagnostika anémie a základní dělení

Anémie je naštěstí velmi snadno odhalitelná rozborem krve, často se na ni přijde náhodou při jiném vyšetření. K určení typu anémie však někdy nestačí pouze krevní rozbor a musí se provést i odběr kostní dřeně a následná analýza.

Zjištěním, že nemocný trpí anémií, ale kolotoč vyšetření zdaleka nekončí. Je třeba především určit, jaký typ anémie nemocného trápí. Anémií rozlišují lékaři mnoho typů, což je špatná zpráva nejen pro nemocné, ale i pro mediky, kteří nad tématem anémie  stráví nejednu bezesnou noc. My si zde situaci trochu ulehčíme a popíšeme si pouze základní a nejčastěji se vyskytující typy anémie, přičemž se zaměříme na příčinu jejich vzniku a na jejich léčbu.

Anémie můžeme dělit podle tří základních hledisek. Prvním z nich je dělení  morfologické, tedy dělení podle velikosti a vzhledu červených krvinek nemocného. Krvinky mohou být buď normální velikosti (normocytární anémie), mohou být větší než norma (makrocytární anémie), či naopak zmenšené (mikrocytární anémie). Druhým hlediskem, podle kterého můžeme anémie dělit je jejich příčina a vznik (odborně etiopatogeneze). Základními příčinami vzniku anémií je buď ztráta či zničení krvinek (například krvácením) nebo porušená tvorba nových krvinek (například kvůli nedostatku základních látek, za kterých se v kostní dřeni krvinky tvoří). Třetím a  pro nás posledním kritériem pro dělení anémií je koncentrace hemoglobinu v jedné červené krvince - většinou ho bývá málo (anémie hypochromní), může ho ale být i normální množství (anémie normochromní). Již víme, jaká hlediska musíme při posuzování anémií brát v potaz a nyní se můžeme konečně podívat na nejčastější typy anémie.

V našich podmínkách se lékaři nejčastěji setkávají s takzvanou sideropenickou anémií, tedy anémií způsobenou nedostatkem železa. Při této nemoci jsou krvinky nemocného menší než norma (mikrocytární typ anémie) a je v nich i méně hemoglobinu (jsou hypochromní). Nedostatek železa je způsoben buď chyběním železa ve výživě, či jeho porušeným vstřebáváním z trávicího traktu nebo je na vině nadměrná ztráta železa krví.  Ztráty železa krví jsou důsledkem chronických krvácení způsobenými například hemoroidy, peptidickými vředy, nádory trávicího traktu či nadměrně silným menstruačním krvácením.  Nedostatek železa je nebezpečný především z toho důvodu, že železo je prvek nezbytný pro syntézu hemoglobinu. Můžeme říci, že „bez železa není hemoglobinu“. Nedostatek železa se tedy rovná nedostatku hemoglobinu, což jak víme, je podstatou anémie.  Před zvolením vhodné léčby musí lékař nejprve zjistit, co anémii u nemocného vyvolalo. Je-li na vině nízký příjem železa, je terapie poměrně snadná – lékař předepíše železo v tabletách spolu s vitamínem C (vit. C podporuje vstřebávání železa) a doporučí změnu stravovacích návyků. Stav by se měl do pár měsíců upravit a příznaky anémie odeznět. V případě, že za vznikem anémie stojí chronické krvácení, je třeba komplexnější léčba. Nejprve je třeba zbavit nemocného obtíží, které vedly ke ztrátám krve a až poté se řeší další doplnění železa.

Dalším typem je megaloblastická anémie, tedy anémie způsobená nedostatkem vitamínu B12 a kyseliny listové. Tato anémie paří do skupiny anémií makrocytárních. Vitamin B12 a kyselina listová jsou sloučeniny, které jsou  nezbytně nutné pro tvorbu nových buněk, tedy i červených krvinek.  Je-li těchto látek v těle nedostatek, dojde ke zpomalení buněčného dělení a snížení tvorby nových červených krvinek. To se následně projeví v nedostatečném „okysličení“ organismu. Příčin nedostatku vitamínu B12 je více. Prvním z nich strava chudá na vitamíny skupiny B, často se jedná o stravu veganskou. Vitamín B12 se hojně vyskytuje v potravinách živočišného původu, které si právě vegani dobrovolně odpírají – tedy v mase, mléku a vejcích. Nedostatek vitamínu B12 ve stravě trápí i obyvatele chudých zemí, kteří nemají dostatek financí na zajištění pestré stravy obsahující dostatek masa a mléčných výrobků.

Souvisí-li nedostatek vitamínu B12 s chronickým zánětem žaludku, jde o takzvanou perniciózní (neboli zhoubnou)  anémii. Tento podtyp anémie se častěji vyskytuje u starších pacientů a bývá spojený s dalšími onemocněními. Při této nemoci tělo produkuje protilátky, které poškozují žaludeční sliznici. U zdravého člověka vylučuje  žaludeční sliznice látku zvanou „vnitřní faktor“, která umožňuje vstřebání vitaminu B12 ze žaludku. Bez vnitřního faktoru se vitamín vstřebává jen velmi omezeně a dochází tak k jeho velkému deficitu. Při perniciózní anémii je nedostatek vitamínu B12 tak velký, že kromě poruch krvetvorby vede i k poruše nervového systému a následně k neurologickým poruchám jako jsou například poruchy reflexů, změny citlivosti, narušené mentální funkce a pálení jazyka. Dalšími projevy jsou únava, spavost, bolesti hlavy a úbytek hmotnosti. Léčba spočívá v  podávání vitamínu B12, které se však nemůže podávat v tabletách (v žaludku by se nevstřebaly), ale injekčně do svalu. Jedná se o chorobu nevyléčitelnou, nemocný musí injekce B12 dostávat po celý zbytek života. Naštěstí ale již brzy po začátku léčby vymizí většina potíží a nemocný většinou může vést naprosto plnohodnotný život.

K další typům anémie patří hemolytické anémie, což je velmi rozsáhlá skupina onemocnění. Společnou příčinou problémů bývá nadměrný rozpad červených krvinek, který může mít mnoho příčin (infekce, mechanické poškození, vrozená vada červených krvinek, otrava krve…). Do této skupiny patří autoimunitní hemolytická anémie, při které imunitní systém nemocného začne tvořit protilátky proti červeným krvinkám. Léčba je velice komplikovaná (jako u většiny autoimunitních onemocnění) a spočívá v podávání látek tlumících nadměrně aktivní imunitní systém.

Velmi zajímavá je srpkovitá anémie. Jedná se o vrozenou geneticky danou nemoc, která je rozšířena mezi afroamerickou rasou. Nemoc je způsobena vrozenou mutací genu pro hemoglobin. Hemoglobin nemocného má oproti zdravému některé pozměněné některé chemické vlastnosti, což vede k tomu, že se molekuly hemoglobinu shlukují a tvar krvinky se deformuje. Místo typického „promáčknutého piškotu“ krvinka připomíná svým tvarem protáhlý srp. Takto pozměněné krvinky neplní dobře svojí funkci přenašeče a také mají tendenci se shlukovat v malých vlásečnicích a ucpávat je. Léčba je náročná a celoživotní, nemocnému se podávají látky, které brání shlukování hemoglobinu v krvinkách a následné změně jejich tvaru. V kritických případech mohou pomoci i opakované transfúze krve a následná transplantace kostní dřeně.

Anémie může vzniknout i jako následek různých chronických chorob - například tuberkulózy, bakteriálního zánětu srdeční výstelky nebo nádorových onemocnění. Často vzniká právě jako důsledek napadení kostní dřeně nádorem.

Prevence chudokrevnosti a rady na závěr

Co říci závěrem? Poznali jsme, že anémie představují velice různorodou skupinu onemocnění. Některé druhy anémie nepředstavují závažnější riziko a lze je snadno léčit, jiné představují pro nemocné celoživotní a obtížně řešitelný problém. Dobrou zprávou je, že anémiím, které jsou časté v našich podmínkách,  můžeme do jisté míry předejít pestrou a vyváženou stravou. Důležité je jíst dostatek potravin bohatých na železo a vitamíny skupiny B. Železo získáme například z luštěnin, listové zeleniny, masa, máku a různých semínek. Na vitamin B12 jsou bohaté kvasnice, obilí, mléčné výrobky a maso.

Sdílet článek
Tags:
Autor: Michal Vilímovský
Vzdělání: Student všeobecného lékařství na 3.LF UK Praha
Datum vydání: 6. listopadu 2012 16:33
Datum příští revize: 6. listopadu 2014 16:33
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace