O škodlivosti umělých potravinářských barviv (která patří mezi neoblíbená éčka v potravinách) koluje na internetu řada mýtů a polopravd. Proto jsme pro vás připravili článek, ve kterém se dozvíte prověřené informace o vlivu těchto éček na rakovinu, hyperaktivitu či alergie bez podléhání zbytečné hysterii.
Umělá potravinářská barviva dodávají potravinám jasné a zářivé barvy. Používají se nejen k přibarvování sladkostí nebo energetických nápojů, ale najdete je i v pečivu, rybách, salátových zálivkách či lécích.
Jsou prostě všude.
Za posledních 50 let vzrostla spotřeba umělých potravinářských barviv o 500%, přičemž jejich největšími konzumenty jsou děti (1, 2, 3).
V tisku i na internetu se objevují tvrzení, že umělá barviva mají závažné nežádoucí účinky, jako je například hyperaktivita u dětí nebo rakovina či alergie.
Celá tato oblast je velmi kontroverzní a existuje řada naprosto protichůdných názorů na bezpečnost potravinářských barviv. Tento článek odděluje fakta od mýtů.
Potravinářská barviva jsou chemické látky (v Čechách známé pod názvem éčka), které byly vytvořeny za účelem zlepšení vzhledu potravin.
Lidé si potraviny přibarvují po staletí, ale první umělé potravinářské barvivo bylo vytvořeno v roce 1856 z uhelného prachu (mouru).
Dnes se potravinářská barviva nejčastěji vyrábí z ropy.
V průběhu let chemici připravili stovky umělých potravinářských barviv a u většiny z nich byla při bližším zkoumání zjištěna toxicita. Proto dnes máme jenom velmi málo umělých barviv, které se v potravinářském průmyslu stále používají.
Výrobci potravin často dávají přednost používání umělých potravinářských barviv před přírodními barvivy, jako jsou například beta karoten nebo extrakt z červené řepy, protože umělá barviva dodávají potravinám zářivější a výraznější barvy.
Bezpečnost umělých potravinářských barviv je velmi kontroverzním tématem. Všechna umělá barviva, která se dnes v potravinářském průmyslu používají prošla testováním toxicity ve studiích na zvířatech.
Orgány státního dozoru ve zdravotnictví, jako je Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA) nebo Úřad pro léčiva a potraviny Spojených států amerických (FDA) tvrdí, že umělá potravinářská barviva nepředstavují významná rizika pro zdraví obyvatel.
Nicméně ne všichni s tímto stanoviskem souhlasí.
A aby to bylo ještě složitější tak některá umělá barviva jsou v některých zemích považována za bezpečná, zatímco jiné země jejich použití zakazují.
Kolem umělých barviv je tedy dokonalý zmatek.
Úřady EFSA a FDA schválili používání následujících umělých potravinářských barviv (4, 5):
Mezi nejčastěji používaná barviva v Evropě i ve Spojených státech amerických patří červeň Allura AC, Tartrazin (žluť 5) a žluť SY. Tato barviva představují 90% ze všech používaných barviv (3).
Některá barviva jsou například v Evropě zakázaná a ve Spojených státech amerických naopak povolená. Jedná se o například o mořskou zeleň (E143, Fast Green FCF).
Naproti tomu barviva Chinolinová žluť (CL potravinářská žluť 13, E104), Azorubin (E122, Cl potravinářská červeň 3, azorubin extra, carmoisin) nebo Ponceau 4R, SX, 6R (E124 - košenilová červeň A, Cl potravinářská červeň 10, E125 - Scarlet GN, E126) jsou zakázána ve Spojených státech, ale v Evropě je jejich užívání povolené.
V roce 1973 jeden dětský alergolog prohlásil, že hyperaktivita a problémy s učením u dětí jsou způsobeny umělými potravinářskými barvivy a konzervanty v potravinách.
V té době jsme toho ještě moc nevěděli a nebylo tak možné vědecky ověřit jeho tvrzení, nicméně řada rodičů mu uvěřila a začala dodržovat jím doporučované postupy.
Tento lékař zavedl do léčby poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) takzvanou eliminační dietu. Jejím smyslem je odstranit z jídelníčku všechny potraviny obsahující umělá potravinářská barviva a několik dalších umělých přísad a konzervantů (tedy těch dobře známých éček).
Jedna z raných studií provedená v roce 1978 nezjistila žádné změny chování u dětí, kterým byla podána dávka umělých potravinářských barviv (6).
Nicméně od té doby bylo provedeno několik dalších studií, které zjistily sice malou, ale statisticky významnou spojitost mezi umělými potravinářskými barvivy a hyperaktivitou u dětí (1).
Další klinická studie potvrdila, že odstraněním umělých potravinářských barviv z jídelníčku, spolu s odstraněním konzervantu s názvem benzoát sodný, došlo k podstatnému zmírnění projevů hyperaktivity (7).
Jedna menší studie provedená na dětech s ADHD prokázala zmírnění projevů hyperaktivity až u 73% dětí poté, co přestaly konzumovat potraviny s umělými potravinářskými barvivy a konzervanty (8).
Další studie zjistila, že potravinářská barviva a benzoát sodný zvyšují hyperaktivitu u dětí ve věkových skupinách 3 a 8 - 9 let (9).
Na druhou stranu je potřeba říci, že účastníci této studie dostávali směs látek, takže je velmi obtížné přesně říci, co hyperaktivitu skutečně vyvolalo.
Tartrazin, známý také pod názvem potravinářská žluť 5 má označení E102 a je spojován se změnami chování, konkrétně způsobuje podráždění, neklid, depresi a problémy se spaním (10).
Navíc již v roce 2004 potvrdila analýza 15 studií, že toto umělé potravinářské barvivo skutečně zvyšuje hyperaktivitu u dětí (11).
Nicméně se ukazuje, že ne všechny děti reagují na umělá potravinářská barviva stejně. Výzkum provedený na univerzitě v Southamptonu nalezl genetickou složku, která určuje jak potravinářská barviva na děti působí (12).
Přestože účinky potravinářských barviv byly pozorovány jak u dětí s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), tak u zdravých jedinců, některé děti jsou na tyto látky citlivější než ostatní (1).
Bohužel orgány státního dozoru v Evropě (EFSA) i Spojených státech amerických (FDA) zatím stále tvrdí, že nemáme dostatek důkazů o nebezpečnosti umělých potravinářských barviv k tomu, abychom je mohli zakázat.
Miska plná éček
Orgány státního dozoru bohužel rozhodují na základě "presumpce neviny", tedy umělé potravinářské barvivo či jiné látky jsou považovány za bezpečné, pokud nebude studiemi prokázáno jinak. Stávající důkazy o škodlivosti umělých potravinářských barviv ovšem stačí k tomu, abychom si přiznali, že je skutečně důvod k obavám.
V roce 2009 britská vláda vyzvala výrobce potravin, aby vyvinuli alternativní látky k barvení potravin, které by nebyly škodlivé. Od roku 2010 musí výrobci potravin ve Velké Británii na obalech svých výrobků zákazníky povinně informovat o tom, že výrobek obsahuje umělá potravinářská barviva.
Bezpečnost umělých potravinářských barviv je velmi kontroverzním tématem.
Je potřeba říci, že dlouhodobé studie, na jejichž základě byla bezpečnost umělých potravinářských bariv hodnocena, byly prováděny na zvířatech.
Je zajímavé, že studie nepotvrdily rakovinotvorné účinky u barviv E133 (Brilantní modř FCF), E129 (Potravinářská červeň Allura AC), E102 (Tartrazin) ani E110 (Potravinářská žluť SY) (13, 14, 15, 16, 17, 18, 19).
Nicméně problém může být s ostatními potravinářskými barvivy.
Studie s barvivem E132 (Indikotin, Indigokarmín, Cl potravinářská modř 2) na zvířatech zjistila statisticky významné zvýšení incidence (četnosti vzniku) nádorů mozku ve skupině zvířat, která užívala toto barvivo ve vysokých dávkách (v porovnání s kontrolní skupinou). Závěr autorů studie nicméně zněl, že neexistuje dostatek důkazů k tomu, abychom mohli opravdu na sto procent říci, že barvivo E132 bylo příčinou vzniku těchto nádorů (20).
V dalších studiích s barvivem E132 totiž nebyly zjištěny žádné nežádoucí účinky (21, 22).
Nejvíce kontroverzním z hlediska možných rakovinotvorných účinků je syntetické barvivo E127 - Erythrosin (Cl potravinářská červeň 14). U potkaních samců, kterým bylo toto barvivo podáváno, došlo ke zvýšení rizika vzniku nádorů štítné žlázy (23, 24).
Na základě těchto studií v roce 1990 vydal Úřad Spojených států amerických pro schvalování léčiv a potravin (FDA) částečný zákaz používání potravinářského barviva E127. Později však byl tento zákaz odvolán, protože další výzkumy nenašly žádnou přímou spojitost mezi nádory štítné žlázy a barvivem Erythrosin (24, 25, 26, 27).
Dnes se Erythrosin ve Spojených státech Amerických používá pouze minimálně (v některých cukrovinkách, nanucích a v třešňovém likéru Maraschino) a byl nahrazen barvivem E129 (červeň Allura AC).
V Evropě je barvivo E127 (Erythrosin) stále používáno pro barvení řady cukrovinek pro děti, protože náhrada barvivem E129 není možná, vzhledem k tomu, že patří mezi takzvaná azobarviva, která jsou obecně zakázána.
Je tedy tak trochu paradox, že stále používáme potravinářské barvivo E127, které je prokazatelně škodlivější než E129.
Zatímco většina syntetických potravinářských barviv ve studiích toxicity nevykazuje žádné nežádoucí reakce, problém může být s přísadami či kontaminanty, které se v těchto barvivech nachází (28).
Barviva E129, E110 a E102 mohou obsahovat kontaminanty, o kterých je známo, že mají rakovinotvorné účinky. V těchto umělých potravinářských barvivech byla zjištěna přítomnost potenciálně karcinogenních látek, jako jsou benzidin, 4-aminobifenyl a 4-aminoazobenzen (3, 29, 30, 31, 32).
Tyto příměsi a znečišťující látky jsou v potravinářských barvivech povoleny, protože jsou v nich obsaženy pouze v malém množství, které pokládáme za bezpečné (3).
Spotřeba umělých (syntetických) potravinářských barviv celosvětově roste, a to zejména mezi dětmi. Konzumace nadměrného množství potravinářských barviv může představovat určitá zdravotní rizika.
Nicméně, s výjimkou barviva E127 (Erythrosin, Cl potravinářská červeň 14), nemáme zatím žádné spolehlivé důkazy k tomu, abychom mohli jednoznačně říci, že umělá potravinářská barviva způsobují rakovinu.
Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že většina klinických studií zkoumajících bezpečnost potravinářských barviv, byla provedena před několika desítkami let.
Od té doby spotřeba potravinářských barev značně stoupá a v jednotlivých potravinách často nacházíme kombinaci několika potravinářských barviv, spolu s dalšími konzervanty a látkami, o jejichž souhrnném účinku na lidský organizmus toho moc nevíme.
Některá syntetická potravinářská barviva mohou vyvolávat alergické reakce (28, 33, 34, 35).
Řada studií například potvrdila, že barvivo E102 (Tartrazin neboli potravinářská žluť 5) vyvolává projevy astmatu a kopřivky (36, 37, 38, 39).
Zajímavé je, že větší sklon k alergiím na barvivo E102 mají lidé alergičtí na aspirin (kyselina acetylsalicylová) (37, 38).
V jedné studii prováděné na pacientech trpících chronickou formou kopřivky bylo zjištěno, že 52% z nich prodělalo alergickou reakci na umělá potravinářská barviva (40).
Většina alergických reakcí na potravinářská barviva není život ohrožující nicméně pokud se u vás příznaky alergie projeví, raději přestaňte konzumovat potraviny, které toto umělé barvivo obsahují.
Mezi nejčastěji konzumovaná potravinářská barviva patří E129, E102 a E110. Je proto logické, že pokud se u vás alergie na syntetická potravinářská barviva vyskytne, bude se s největší pravděpodobností jednat o alergii na některé z těchto barviv (3).
Největším strašákem kolem umělých potravinářských barviv je tvrzení, že tyto látky způsobují rakovinu (jsou karcinogenní).
Nicméně nemáme žádné zásadní důkazy na podporu tohoto tvrzení. Na základě dosud provedených studií se zdá velmi nepravděpodobné, že by samotná konzumace syntetických potravinářských barviv vyvolávala rakovinu.
Některá potravinářská barviva však u citlivých jedinců vyvolávají alergické reakce, ale pokud žádnými projevy alergií netrpíte není důvod proč úplně vyřadit potravinářská barviva z vašeho jídelníčku.
Syntetická potravinářská barviva - přehled rizik a prevence
Asi nejsilnější důkazy o nežádoucích účincích potravinářských barviv máme ohledně souvislosti užívání těchto barviv s hyperaktivitou u dětí.
Několik studií prokázalo, že některá syntetická potravinářská barviva mohou vyvolávat hyperaktivitu, a to jak u dětí s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), tak u zcela zdravých dětí. Nicméně některé děti jsou na tyto účinky potravinářských barviv citlivější než jiné (1).
Pokud je vaše dítě hyperaktivní nebo agresivní, uděláte nejlépe, když umělá potravinářská barviva z jídelníčku úplně vyřadíte.
Potravinářská barviva se používají jenom pro zlepšení vzhledu potravin a nedodávají potravinách žádné živiny. Z hlediska výživy tedy nepřináší žádná pozitiva.
Nicméně nemáme dostatek důkazů k tomu, abychom mohli jednoznačně všem doporučit přestat konzumovat potraviny s umělými potravinářskými barvivy.
Obecně vzato ale platí staré známé přísloví - "jste to co jíte". A vzhledem k tomu, že nejvíce umělých potravinářských barviv najdeme v nezdravých, průmyslově vyráběných potravinách, které mají řadu negativních účinků na lidské zdraví, není rozhodně špatný nápad vyřadit tyto nezdravé potraviny z vašeho jídelníčku.
Pokud začnete zdravě jíst a průmyslově vyráběné potraviny nahradíte potravinami přírodními, prospějete tím svému zdraví a současně podstatným způsobem snížíte množství syntetických potravinářských barviv, které zkonzumujete.
Nejlepší způsob, jak syntetická potravinářská barviva odstranit z vašeho jídelníčku je konzumace přírodních, průmyslově "nepřikrášlovaných" potravin.
Oproti průmyslově vyráběným potravinám je většina přírodních potravin naopak velmi zdravá a obsahuje pro tělo prospěšné živiny.
Tady je několik druhů potravin, ve kterých se žádná syntetická potravinářská barviva obvykle nenachází:
Pokud chcete opravdu důsledně vyřadit všechna potravinářská barviva a konzervanty z vašeho jídelníčku, pečlivě čtěte informace na obalech potravin. Často se totiž stává, že i jinak zdravé potraviny obsahují syntetická potravinářská barviva.
Nelze jednoznačně říci, že potravinářská barviva jsou zdraví škodlivá. Nemáme pro to dostatek důkazů.
Nicméně u některých lidí mohou vyvolat alergické reakce a u citlivých dětí pak hyperaktivitu.
Protože však nejvíce umělých potravinářských barviv najdeme v nezdravých průmyslově vyráběných potravinách, uděláte nejlépe, když tyto potraviny nebudete konzumovat a kupovat.
Namísto toho zařaďte do svého jídelníčku zdravé, přírodní potraviny (například ty z výše uvedeného seznamu), které neobsahují žádná umělá barviva.
| Autor: | MUDr. Michal Vilímovský |
|---|---|
| Vzdělání: | lékař |
| Použité zdroje: | Zpracováno podle Healthline.com a dalších zdrojů |
| Zdroje obrázků: | Adobe Stock |
| Článek naposled aktualizován: | 12. července 2019 7:15 |
| Datum příští revize: | 12. července 2021 7:15 |
Přihlaste se k odběru našich příspěvků a každý den vám pošleme jeden článek o zdraví a výživě na e-mail. Žádné nesmysly, ale kvalitní příspěvky, které vám pomohou získat více informací o léčbě a diagnostice různých onemocnění, potravinách a léčivech.
20 potravin, které vám okamžitě uleví od pálení žáhy
Bolesti bederní páteře: příčiny, projevy, prevence a cvičení
Jakou tepovou frekvenci byste měli mít?
Bolesti krční páteře: příčiny, projevy, prevence a cvičení
Jak probíhá zánět slinivky, jaké jsou jeho příznaky a jak ho zklidnit?
Hluboká žilní trombóza: co to je, jak se projevuje a léčí?
77 možností jak používat kokosový olej
Co je zánět Achillovy šlachy, jak se projevuje a léčí?
Ústřel (ischias) a jeho léčba
Bolest v tříslech: co jí způsobuje a jak jí léčit?
Co je časté močení, jaké jsou jeho příčiny a možnosti léčby?
Bolest na hrudi: 17 příčin, doprovodné příznaky a možnosti léčby
Diagnostický test CRP: co to je a k čemu slouží
Jak snížit vysoký cholesterol?
Bolest pod levým žebrem (v levém podžebří): vše co potřebujete vědět!