Reklama

Jak funguje žaludek?

Jak funguje žaludek? - anotační obrázek

Žaludek je důležitým orgánem trávicí soustavy. Slouží především jako zásobník přijaté potravy a dochází v něm k promíchání přijaté potravy se žaludeční šťávou, která se skládá zejména z kyseliny chlorovodíkové a z enzymů, které zahajují trávení bílkovin (pepsin).

 

Makroskopická anatomie žaludku

Makroskopicky se žaludek skládá z následujících částí: česlo (cardie), klenba (fundus), tělo (corpus) a vrátník (pylorus), který se skládá z canalis pyloricus a z vlastního vrátníku, který je tvořen svalem musculus sphincter pylori (pylorický svěrač), který zajišťuje rytmické vyprazdňování obsahu žaludku do tenkého střeva, konkrétně do jeho první části, dvanáctníku (duodenum). Žaludek má tvar písmene J nebo býčího rohu a vytváří dvě zakřivení (curvatura major a curvatura minor). Přechod do canalis pyloricus je poměrně ostrý a tvoří zářez (incisura angularis) na malém zakřivení žaludku. Při vstupu jícnu do žaludku se kraniálně na curvatura minor nachází zářez s názvem incisura cardiaca.

Cévní zásobení žaludku

Tepny žaludku jsou větvemi truncus coeliacus. Tepny zásobující curvatura minor žaludku jsou a.gastrica sinistra (přímá větev truncus coeliacus) a a. gastrica dextra (← a. hepatica propria). Tepny zásobující curvatura major žaludku jsou a. gastroomentalis dextra (← a. gastroduodenalis ← a.hepatica communis) a a. gastroomentalis sinistra (← a. lienalis). Oblast fundu žaludku zásobují aa.gastricae breves (← a. lienalis). Zadní plochu žaludku zásobuje (někdy – cca v 30 – 60% případů) a. gastrica posterior (← a. lienalis).

Žilní odtok ze žaludku v oblasti malého zakřivení: v. gastrica dextra a v. gastrica sinistra (← v. portae hepatis). V oblasti jícnu se nachází důležité portokavální anastomózy s vv.oesophageae, které tečou do v. cava superior. Při portální hypertenzi zde může dojít ke vzniku jícnových varixů a smrtelnému krvácení do jícnu. Žíly velkého zakřivení jsou: v. gastroomentalis dextra (← v. mesenterica superior) a v. gastroomentalis sinistra (← v. splenica).

Žíly fundu žaludku jsou vv. gastricae breves (← v. splenica) a žíla zadní plochy žaludku je v. gastrica posterior (← v. splenica) – tato žíla je nekonstantní a vyskytuje se ve 30 – 60% případů.

Mízní odtok ze žaludku

Mízní odtok ze žaludku je důležité znát především pro chirurgy a patology. Míza ze žaludku odtéká do 3 etáží mízních uzlin. První etáž se nachází podél malého a velkého zakřivení. Tyto uzliny se jmenují nodi lymphoidei gastrici a nodi lymphoidei pylorici (podél curvatura minor), respektive nodi lymphoidei gastroomentales (podél curvatura major). Druhou etáž tvoří míní uzliny podél větví truncus coeliacus (nodi lymphoidei splenici). Třetí etáž je tvořena nodi lymphoidei coeliaci, které se nachází přímo u odstupu truncus coeliacus z aorty. Odtud již míza putuje přes truncus intestinalis do ductus thoracicus. Pro diagnostiku je dobré si pamatovat, že všechna míza ze žaludku končí v ductus thoracicus, tedy na levé straně a v levé podklíčkové oblasti se nachází takzvaná Wirchovova uzlina, která se při nádorovém bujení či zánětech žaludku může zvětšit, což slouží jako diagnostické vodítko.

Inervace žaludku

Žaludek má především autonomní inervaci. Obecně platí, že parasympatikus (cestou nervus vagus) podporuje vylučování HCl a pepsinu a také podporuje pohyby žaludku (peristaltika). Naopak sympatikus (cestou nervi splanchnici majores et minores) trávení zpomaluje.

Makroskopickou stavbu žaludku si můžete prohlédnout na níže uvedeném obrázku:

Autor obrázku: Olek Remesz

Vysvětlivky: E - jícen, D - dvanáctník, 1 - Fundus, 2 - Curvatura major, 3 - Corpus, 4 - Pars pylorica, 5 - Antrum pyloricum, 6 - Canalis pyloricus, 7 - Incisura angularis, 8 - Curvatura minor, 9 - Plicae gastricae  

Mikroskopická stavba žaludku

Z hlediska mikroskopické struktury žaludku platí v žaludku základní uspořádání trávicí trubice, tedy sliznice skládající se ze 3 vrstev – epitel, lamina propria mucosae (řídké slizniční vazivo) a lamina muscularis mucosae, dále tela submucosa (podslizniční řídké vazivo) ve kterém se nachází podslizniční nervová pleteň (plexus Meissneri), dvě svalové vrstvy (vnitřní cirkulární a vnější longitudinální), mezi nimiž je Auerbachova nervová pleteň (plexus myentericus Auerbachi). Vnější povrch žaludku je krytý serosou (vnitřní list peritonea).

Epitel žaludku je cylindrický jednovrstevný. Sliznice žaludku vybíhá v jamky (foveolae gastricae) a nachází se v ní řada různých buněk. Jednak buňky parietální (krycí), které produkují HCL (jako ionty vodíku a chloru), dále buňky hlavní, které produkují pepsinogen (prekurzor pepsinu, enzymu, který štěpí bílkoviny) a také buňky mucinosní (mucinosní buňky krčku), které produkují žaludeční hlen.

Histologický preparát žaludku si můžete prohlédnout na obrázku dole.

Vysvětlivky k obrázku: 1 - Tunica mucosa, 1a - Žaludeční jamky, 1b - Žaludeční žlázky, 1c - Lamina muscularis mucosae, 2 - Tunica submucosa, 3 - Lymfatická céva

Zdroj obrázku: Histologický atlas 3.LF UK

Funkce žaludku

Hlavní funkcí žaludku je produkce žaludeční šťávy (3 – 4 litry denně). Ta obsahuje kromě HCl také enzymy štěpící bílkoviny (pepsinogeny) a tuky (lipázy). Kromě toho žaludek produkuje také vnitřní faktor pro vitamín B12 (kobalamin), který se podílí na udržování dostatečného množství železa v organismu pro tvorbu červených krvinek.

HCl je produkována velmi zajímavým způsobem. Na krevním pólu parietální buňky se přes aniontový výměník (mění HCO3- za Cl-) dostává do buňky chloridový anion, který přes chloridový kanál na druhém pólu buňky proniká do lumen žaludku. Současně do lumen žaludku proniká za každý ion HCO3- uvolněný na krevním pólu také jeden kation vodíku (H+). Vodík se dostává do lumen žaludku působením enzymu H+/K+ ATPáza, kdy se z lumen odebere draslík a současně z buňky difunduje ven vodík. 

Kyselina se s potravou smíchá a dosáhne optimálního pH 1,8 – 4, což je optimum pro působení enzymů (lipáz, pepsinů).

Ochrana žaludeční sliznice před působením kyseliny chlorovodíkové je zajištěna jednak vrstvou hlenu, která sliznici chrání, dále pak sekrecí HCO3-, který je produkován mucinózními buňkami silznice a dostává se přes hlen do lumen žaludku, kde zeslabuje (pufruje) HCl. Na sekreci HCO3- působí prostaglandiny, které ji zesilují. Proto je potřeba dávat pozor při dlouhodobém užívání léčiv, které sekreci prostaglandinů potlačují (protizánětlivé léky). Hrozí totiž poškození sliznice žaludku.

Regulace sekrece žaludeční šťávy probíhá autonomně (nervus vagus přes mediátor acetylcholin působí na M3 receptory parietálních buněk a aktivuje sekreci HCl). Současně n. vagus (parasympatikus) působí přes GRP neurony (gastrin releasing peptide) na G-buňky, které uvolňují gastrin, který pak aktivuje sekreci HCl, a to přes receptor CCKB (cholecystokinin B). Kromě toho H-buňky ve fundu žaludku začnou po aktivaci gastrinu uvolňovat histamin, který rovněž přes H2 receptor parietálních buněk aktivuje sekreci HCl.

Inhibice sekrece žaludeční šťávy probíhá jednak negativní zpětnou vazbou (při poklesu pH v žaludku pod hodnotu 3 se ruší aktivace G-buněk) a současně se aktivují D-buňky, které secernují SIH (somatostatin). Somatostatin tlumí aktivaci G-buněk a H-buněk (buňky uvolňující histamin).

Aktivátorem uvolňování pepsinu a lipáz je opět parasympatikus (nervus vagus), přes mediátor acetylcholin.  

Reklama
Michal Vilímovský

Jsem studentem všeobecného lékařství na 3. lékařské fakultě UK v Praze. Baví mě hlavně histologie a patologie, ale rád píši i články o jednotlivých onemocněních a zajímavostech z oblasti medicíny.

Diskuse k článku Jak funguje žaludek?