Myasthenia gravis: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Myasthenia gravis je onemocnění, při kterém dochází k oslabenosti a zvýšené unavitelnosti příčně pruhovaného svalstva. Jedná se o autoimunitní onemocnění, jež je způsobeno poruchou nervosvalového přenosu. Onemocnění jako první popsal v roce 1692 Willis, autoimunitní charakter nemoci byl objeven skoro o 200 let později. Myasthenia gravis není nijak vzácná choroba, v České republice je evidováno asi 3500 nemocných. Nejčastěji postihuje ženy mezi 20-40 lety. Muži onemocní obvykle později, mezi 60-80 lety.

Příčiny myastenie gravis

Pro správné pochopení charakteru vzniku myastenie je na místě osvětlit, co vlastně znamená „autoimunitní onemocnění“. V takovémto případě produkuje organizmus protilátky proti strukturám, které mu jsou vlastní. Naše tělo je však rozezná jako cizí, vycítí riziko infekce nebo jiné problému a aktivuje imunitní systém. Ten produkuje výše zmíněné protilátky a ty poškozují určité struktury organizmu. V případě myastenie gravis jsou cílem protilátek receptory pro acetylcholin, které se vyskytují na nervosvalové ploténce (místo, kde dochází k předávání informací mezi nervem a svalem). Acetylcholin je neuromediátor (speciální chemická látka), který ručí za šíření elektrického potenciálu, jenž má za následek stah svalu a vykonání určitého pohybu. 

V momentě, kdy se na acetylcholinové receptory naváží protilátky, nemůže se na stejné místo vázat zároveň také neuromediátor. Receptorů tak postupem času ubývá. Onemocnění způsobí stres, infekční onemocnění nebo užívání určitých léčiv. Vzácnou formou je vrozená myastenie, která je geneticky podmíněná. Dále existuje tzv. neonatální myastenie, při které jsou protilátky přeneseny od nemocné matky placentou na plod. 

Příznaky myastenie gravis

Základem onemocnění je snadná unavitelnost svalů. To se projeví ptózou - víčka nemocného nelze udržet otevřená. Oslabené jsou také okohybné svaly. Nemocný tak často vidí dvojitě. Někteří pacienti mají potíže s řečí, zvláště pokud hovoří dlouho. Rozvinout se můžou také problémy se zpracováním potravy, které jsou způsobeny ochabnutými svaly v okolí úst. Nemocnému tak například nečekaně vypadne sousto z úst, velké obtíže činí konzumace těžko zpracovatelných potravin. Později není pacient schopen polykat a slintá. 

Myastenie postihuje také svaly horní poloviny těla. Nemocný není schopen vykonávat činnosti, při nichž musí mít předpažené ruce (např. věšet prádlo) a držet hlavu ve vzpřímené pozici. Vzácněji mohou být postiženy dolní končetiny, pacient nemůže stát či znenadání upadne. Potíže se zhoršují během dne a s fyzickou aktivitou, dopoledne tak jedinci nemusí pociťovat žádné potíže. 

Diagnostika myastenie gravis

Diagnostika myastenie gravis je založena na anamnéze a neurologickém vyšetření nemocného. Lékař provede také stanovení hladiny protilátek. 

Léčba myastenie gravis

Myastenie gravis je velmi dobře léčitelné onemocnění. Základem je užívání léků, které inhibují aktivitu acetylcholinesterázy (látka, která rozkládá acetylcholin). 

Komplikace myastenie gravis

Velkou komplikací je myastenická krize. Ta je způsobená zasažením dýchacích svalů, nemocný tak není schopen dýchat. Tento stav může pacienta akutně ohrozit na životě.