Collesova zlomenina: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Collesova zlomenina: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba
27. listopadu 2013 0:43

Jak už to v medicíně bývá, některá onemocnění jsou pojmenována podle osoby, která je objevila. Platí to i pro zlomeniny. V tomto článku se trochu blíže podíváme na zlomeninu Collesovu, se kterou se můžeme docela běžně setkat, zejména u dětí a seniorů.

Co je to Collesova zlomenina?

Collesova zlomenina je nejčastější frakturou horní končetiny. Postihuje předloktí a zápěstí. Zpravidla se vyskytuje nejčastěji u dvou věkových skupin:

  • U dětí a mladistvých se Collesova fraktura vyskytuje z důvodu zvýšené fyzické aktivity. Nejčastěji tak vzniká například při sportu.
  • U starších lidí dochází ke vzniku Collesovy fraktury z důvodu rozvoje osteoporózy. Kosti jsou tak lámavější a i při menších pádech může dojít k vážným zlomeninám.

Příčiny Collesovy fraktury

Collesova zlomenina vzniká při pádu na nataženou horní končetinu s ohnutou dlaní směrem nahoru. Příčinou tak může být jakýkoliv pád, ať už na kolečkových bruslích nebo na náledí.

Příznaky Collesovy zlomeniny

Collesova fraktura nese typické příznaky zlomeniny- ruka je oteklá a velmi bolestivá na dotek a pohyb. V místě poškození je viditelná typická deformace. Brzy po úrazu dochází ke vzniku hematomu (modřiny) a omezené hybnosti. Při pohmatu je slyšet tzv. krepitace neboli lupání. 

Diagnostika Collesovy zlomeniny

Lékař diagnostikuje druh zlomeniny pomocí vyšetření nemocného a následného rentgenového snímku. Na něm lze spatřit lomnou linii, díky které lze určit, zda se jedná o Collesovu nebo Smithovu zlomeninu, se kterou bývá často zaměňována.

Léčba a komplikace Collesovy zlomeniny

Nejprve musí dojít k narovnání (repozici) poškozené končetiny. Tento zákrok probíhá v lokálním umrtvení. Ruka je následně zasádrována. Pokud je zlomenina komplikovaná (což je situace, kdy zlomené kosti nejsou ve správné poloze), přistupuje se k chirurgickému řešení. Lékař během operace spojí zlomené úlomky pomocí drátků a destiček. Sádra je nemocnému ponechána 3-6 týdnů a následuje intenzivní rehabilitace pro co nejrychlejší návrat do pracovního procesu.

Sdílet článek
Autor: Tina Ilenčíková
Datum vydání: 27. listopadu 2013 0:43
Datum příští revize: 27. listopadu 2015 0:43
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace