Pneumotorax: rozdělení, příčiny a léčba PNO

Pneumotorax: rozdělení, příčiny a léčba PNO
6. ledna 2013 0:12

Pneumotorax vznikne tehdy pokud se do pleurální dutiny dostane vzduch. Pleurální dutina je oblast mezi plícemi a hrudním košem (mezi poplicnicí - vazivovou blankou kryjící plíce a pohrudnicí - vazivovou blanou vystýlající hrudník zevnitř). V takovém případě dochází na postižené straně ke zkolabování plíce a část vdechovaného vzduchu prochází mezi zdravou a postiženou plící a dýchání je tím ztížené.

Rozdělení pneumotoraxů

V zásadě existují tři základní druhy pneumotoraxů (ve zkratce též PNO) - uzavřený, otevřený a ventilový. 

Uzavřený pneumotorax vzniká bez porušení hrudní dutiny zvenčí nejčastěji jako důsledek onemocnění (cystická fibróza, Marfanův syndrom, plicní emfyzém) nebo jako důsledek barotraumatu (stlačení plic v důsledku prudké změny okolních tlaků - postihuje nejčastěji potápěče). Obvykle odezní sám během několika dní.

Otevřený pneumotorax vzniká fyzickým proražením hrudníku. K tomu může dojít buď v důsledku úrazu (zlomenina žeber, střelná nebo bodná rána) nebo při lékařském zákroku (takzvaný iatrogenní - lékařem způsobený pneumotorax), jako je kanylace, hrudní punkce či biopsie.

Ventilový pneumotorax je životu nebezpečný. Vzniká poraněním hrudníku jako při otevřeném pneumotoraxu, ale kožní lalok nebo jiná ucpávka způsobí, že vdechovaný vzduch nemůže opustit pleurální dutinu. Tím vzniká na postižené straně značný přetlak, který se postupně šíří i do druhé části hrudníku, což vede k hypoxii (nedostatečnému zásobování tkání kyslíkem) a tachykardii (zrychlené činnosti srdce) a bezprostředně ohrožuje člověka na životě. Řešením je převedení ventilového pneumotoraxu na otevřený (odstranění překážky, která brání úniku vzduchu z hrudníku).

Podle mechanismu vzniku lze PNO rozdělit na spontánní, iatrogenní a traumatický.

Spontánní pneumotorax vznikne spontánně, většinou v důsledku onemocnění jako jsou cystická fibróza, astma nebo plicní emfyzém.

Iatrogenní pneumotorax vznikne v důsledku zásahu lékaře. Jedná se o komplikaci u kanylací vena subclavia, při punkcích hrudníku, apod.

Traumatický pneumotorax vzniká v důsledku traumatu (autonehoda, střelné nebo bodné zranění).

Na obrázku níže se můžete podívat jak takový otevřený pneumotorax vypadá.

Otevřený pneumotorax

Obrázek 1: Otevřený pneumotorax

Příznaky pneumotoraxu

Mezi hlavní příznaky pneumotoraxu patří bolest na hrudi, záchvaty kašle a dušnost. Pokud je pneumotorax na levé straně, kde se nachází srdce, mohou příznaky napodobovat infarkt myokardu. U otevřeného pneumotoraxu může z rány vytékat také krev, která je nejčastěji jasně červená a zpěněná.

U ventilového pneumotoraxu se vyskytují také zmodrání (cyanóza) obličeje, hypoxie (nedostatečné zásobení tkání kyslíkem) a tachykardie (zrychlené bušení srdce).

První pomoc při pneumotoraxu

Než začnete cokoli podnikat, zavolejte záchranku. U pneumotoraxu je nutná hospitalizace a vyloučení vnitřního krvácení.

U uzavřeného pneumotoraxu postačí pacienta položit do stabilizované polohy (vždy tak, aby pacient ležel na postižené straně, aby se fungující plíce mohla řádně rozpínat při dýchání. Pokud jste si jisti, že nedošlo k poranění břicha či vnitřnímu krvácení, můžete pacienta položit do polosedu a podložit mu záda (Fowlerova poloha).

V případě otevřeného pneumotoraxu je dobré ránu zakrýt sterilním poloprodyšným obvazem. Jedná se o obvaz složený ze 3 vrstev - sterilního čtverce, kterým přikryjete ránu, neprodyšného igelitu nebo fólie a dalšího sterilního čtverce na vrchu. Čtverec zajistěte tak, aby byl jeho dolní okraj volný a mohla tudy volně vytékat krev a unikat vzduch z hrudní dutiny. Pokud v ráně zůstal zabodnutý předmět, nikdy ho nevytahujte. Jen ho zajistěte proti dalšímu pohybu a vyčkejte příjezdu záchranky.

U ventilového pneumotoraxu, který je nejnebezpečnější toho laik mnoho udělat nemůže. Pokud pacient nedýchá, zahajte umělé dýchání (15 vdechů za minutu) a vyčkejte příjezdu záchranky. Ventilový pneumotorax se odstraní převodem na otevřený, a to s pomocí tlusté punkční jehly nebo rourky. Tato práce ale přísluší výhradně lékařům.

Diagnostika a léčba pneumotoraxu v nemocnici

V nemocnici je pneumotorax nejčastěji diagnostikován s pomocí rentgenu plic, který ukáže kolabovanou (smrštěnou) plíci v případě otevřeného nebo uzavřeného pneumotoraxu, respektive utlačení a posunutí srdce a nepostižené plíce, v případě ventilového pneumotoraxu.

Nekomplikované stavy uzavřených pneumotoraxů se obvykle zhojí bez zásahu lékaře a není nutné provádět zvláštní opatření. U otevřeného pneumotoraxu je léčebným postupem první volby takzvaná drenáž, což je zjednodušeně řečeno zavedení hadičky do hrudní dutiny, která je napojena na odsávačku a slouží k odvádění vzduchu z hrudní dutiny. Tento postup se používá v případě, kdy ke kolapsu plíce došlo v důsledku poškození plicní stěny (natržení či prasknutí tkáně). 

Pokud pneumotorax vznikl v důsledku rozsáhlejšího poranění hrudníku nebo bodnou či střelnou ranou je nutné provést řešení chirurgickou operací.

U ventilových (tenzních) pneumotoraxů je nejprve nutné s pomocí punkční jehly převést ventilový pneumotorax na otevřený a následně se postupuje stejně jako v případě otevřeného pneumotoraxu. 

Sdílet článek
Tags:
Autor: Michal Vilímovský
Vzdělání: Student všeobecného lékařství na 3.LF UK Praha
Datum vydání: 6. ledna 2013 0:12
Datum příští revize: 6. ledna 2015 0:12
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace