Inkontinence: příznaky, léčba, prevence

Inkontinence: příznaky, léčba, prevence
9. ledna 2013 23:00

Tento článek se zabývá inkontinencí močovou, vedle které existuje i inkontinence stolice. Inkontinence je definována jako jakýkoliv únik moči, který nemůžeme volně ovlivnit. Inkontinence není nemocí v pravém smyslu, jedná se spíše o příznak, který může mít mnoho příčin. Inkontinence je velice častá zvláště u žen vyššího věku, z nichž tento problém trápí až třetinu, ale i u mužů a dětí se inkontinence běžně vyskytuje. Jedná se nejen o zdravotní nepříjemnost, ale především o závažný psychosociální problém, který se lidé ani často kvůli studu neodváží řešit se svým lékařem.

Příčiny vzniku inkontinence

Důvody, proč vzniká inkontinence, se liší podle jednotlivých typů. Rozlišujeme 4 základní typy: inkontinenci stresovou, urgentní, smíšenou a reflexní.

Stresová inkontinence je typická samovolným únikem moči při zvýšení nitrobřišního tlaku, ke kterému dochází např. při kašli, smíchu, kýchání či cvičení. Příčinou stresové inkontinence je ochabnutí svalů a vazů pánevního dna, které zajišťují správnou funkci svěračů močového měchýře a močové trubice. Snížení funkce tohoto podpůrného aparátu bývá často spojeno s hormonálními změnami v těle ženy – s menstruací, porodem a hlavně menopauzou. K ochabnutí pánevního dna přispívá i nedostatek fyzické aktivity spolu s obezitou a časté zvyšování nitrobřišního tlaku např. při dlouhodobé práci s těžkými břemeny, při chronickém kašli apod. Stresová inkontinence je nejčastějším typem a lze ji léčit.

Urgentní inkontinence je náhlý neovladatelný únik moči doprovázený naléhavým nucením na močení. Bývá způsobena zvýšenou dráždivostí močového měchýře, který pak označujeme jako hyperaktivní či spastický. Příčinu hyperaktivity močového měchýře se však často nepodaří vypátrat. Jinou příčinou mohou být stahy svěračů močového měchýře, které nelze inhibovat, takže jsou tak nesnesitelné a nutí pacienta se okamžitě vymočit. Urgentní inkontinence může signalizovat i infekci močových cest, nebo některá závažná onemocnění, např. rakovinu močového měchýře a u žen i gynekologické nádory. 

Smíšená forma inkontinence se projevuje kombinací obou předešlých.

Reflexní inkontinence je zapříčiněna poruchou centrálního nervového systému, který řídí stahy močových svěračů a reguluje reflexní močení. K reflexní inkontinenci proto dochází u mnoha neurologických pacientů, zvláště po cévních mozkových příhodách, po úrazech mozku či míchy, u pacientů se sklerózou multiplex a při stařecké demenci. U neurologických pacientů se můžeme setkat i s inkontinencí z přeplnění, která vzniká při poruše odtoku moči, jestliže se močový měchýř přeplní a moč z něj začne samovolně unikat. Příčinou tohoto stavu mohou být i močové kameny.

Vedle těchto základních typů existuje ještě inkontinence návalová, kterou trpí muži se zbytnělou prostatou, psychogenní inkontinence, která doprovází stavy úzkosti a strachu, a u hospitalizovaných pacientů je častá také inkontinence z dlouhodobě zavedeného močového katétru (cévky).

Diagnostika a léčba inkontinence

Úspěch správné a včasné diagnózy tkví především v odhození studu a odhodlání se navštívit lékaře, s čímž má problém mnoho žen, které se začnou potýkat s inkontinenčními obtížemi. Diagnostika a léčba močové inkontinence spadá do rukou urologů a gynekologů, navíc někteří gynekologové se na inkontinenci přímo specializují – pak mluvíme o urogynekologii. Lékař s těmito specializacemi provede klasické vyšetření počínající anamnézou, dále následuje fyzikální vyšetření a někdy jsou pacientkám předloženy i speciální dotazníky, díky kterým se povede blíže specifikovat konkrétní problém (o jaký typ inkontinence se jedná, v jakém je stádiu apod.). Při inkontinenčních obtížích se zhotovuje i vyšetření moči, které prokáže bakteriální infekt, rozbor krve a ultrazvuk břicha s důrazem na zobrazení ledvin, močového měchýře a močových cest. Na specializovaných pracovištích se provádí také urodynamické vyšetření, při kterém se zjišťují tlaky v měchýři a tlak proudu moči při různých podmínkách. Součástí vyšetření může být i tzv. stresový test, kdy je pacient v klidu, pak zakašle a lékař kontroluje případný únik moči. Při podezření na reflexní inkontinenci je nezbytné též neurologické vyšetření.

Léčba, je-li příčinou inkontinence ochabnutí svalů pánevního dna (což bývá nejčastěji), je jednoduchá – jejich posilování (příklady cviků jsou popsány v následující podkapitole). Pravidelné posilování pánevního dna je i jedinou prevencí nechtěného úniku moči. Některým ženám po menopauze může lékař předepsat hormonální léčbu k dodání estrogenů, ale ta není vhodná pro každého a navíc její užívání nese některá rizika. Inkontinenci lze dále řešit i malými gynekologickými zákroky, největší úspěch má voperování tzv. TVT pásky (Tension-free transVaginal Tape), která podporuje ochablý močový měchýř a zlepšuje tak práci příslušných svěračů. Jedná se opravdu o malou operaci, která inkontinenci řeší navždy. Dalšími běžně využívanými postupy jsou elektrická stimulace svalů pánevního dna elektrodami dočasně zavedenými do vaginy či konečníku a biofeedbeck, který pacientce umožňuje uvědomit si, jak pracuje její tělo při stazích pánevního dna.

Pokud je příčinou inkontinence jiné onemocnění (infekce, neurologický původ) je samozřejmě nutné začít nejprve jejich léčbou.

Rehabilitační cvičení na pánevní dno

Dříve se jako účinné cvičení na posílení pánevního dna doporučovaly tzv. Kegelovy cviky. Jedná se v podstatě o opakované vědomé zadržování proudu moči při močení. Logicky při tomto zadržování opravdu dochází ke stahům pánevního dna, avšak tímto cvičením si lze zadělat na velmi nepříjemný problém v podobě infekce močových cest. Bránění odtoku moči vede totiž k jejímu hromadění a močové cesty se tím stávají vhodným místem pro život a množení bakterií. Kegelovo cvičení se proto dnes už nedoporučuje.

Cviky na posilování pánevního dna se velmi špatně popisují, zejména nechápe-li žena, co znamená „stáhnout svaly pánevního dna“. Mnoho žen totiž ani neví, co to je a kde se pánevní dno nachází. Pánevní dno je tvořené svěrači konečníku, močové trubice a poševního vchodu, příčnými svaly hráze a zvedačem konečníku a společně se táhnou napříč celou pánví. Některým ženám pro aktivaci těchto svalů pomáhá představa, jako by chtěly vtáhnout tampón či zadržet močení (ale jen v představě). Nácvik izolované aktivace těchto svalů je velmi složitý, vyžaduje trénink a trpělivost a někdy dokonce i pomoc odborníka (fyzioterapeuta či specializovaného lektora pilates).

Při cvičení pánevního dna se tedy snažíme o vtáhnutí konečníku, močové trubice a pochvy. Cvičíme pomalu, v klidném prostředí na podložce, mezi cviky vkládáme přestávky. Každý cvik opakujeme zpočátku 3-5x, později můžeme až 10x. Příklady cviků:

1. cvik: Vleže na zádech s nataženými dolními končetinami přitlačíme kolena a stehna k sobě, stáhneme břišní a hýžďové svaly a vtáhneme konečník, močovou trubici a pochvu; vydržíme několik sekund, povolíme. Tento cvik lze následně provádět na 3 doby, tedy se 3 po sobě jdoucími vtaženími se stoupající intenzitou (nejprve vtáhnout pánevní dno málo, poté více, nakonec maximálně, povolit).

2. cvik: Leh na zádech s pokrčenými dolními končetinami, kolena a stehna přitlačujeme k sobě a stahujeme hýždě, jinak postupujeme stejně jako v předchozím cviku. Jinou variantou mohou být dolní končetiny natažené, ale mírně roznožené od sebe.

3. cvik: Leh na zádech s pokrčenými dolními končetinami, chodidla jsou pevně na podložce. S výdechem zvedáme pánev od podložky se současnou aktivací hýždí a vtažením pánevního dna. Ve vrcholu provedeme mírné podsazení pánve, vydržíme a s nádechem pomalu pokládáme pánev zpět.

4. cvik: Vzpor klečmo na čtyřech (jako když děláme „kočičku“), dbáme na rovná záda. S vyhrbením (hlava jde mezi ruce, brada na hrudník) zatneme hýždě a vtáhneme konečník a pánevní dno, vydržíme. S prohnutím v zádech koukáme nahoru, relaxujeme a pánevní dno uvolníme.

Pánevní dno však můžeme posilovat kdykoli během dne, aniž bychom dělali tyto speciální cviky – vsedě v práci, v tramvaji, při čekání na zastávce atd. Svaly pánevního dna vždy stáhneme na 10 vteřin, pak na stejnou dobu povolíme a toto můžeme opakovat během dne xkrát. Začínáme s 30 vtaženími za den a postupně přidáváme. Pánevní dno by měly preventivně posilovat všechny ženy nad 15 let, aby se vyhnuly nepříjemným potížím s inkontinencí.

Sdílet článek
Tags:
Autor: Michal Vilímovský
Vzdělání: Student všeobecného lékařství na 3.LF UK Praha
Datum vydání: 9. ledna 2013 23:00
Datum příští revize: 9. ledna 2015 23:00
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace