Cukrovka: rozdělení, projevy, léčba a komplikace

Cukrovka: rozdělení, projevy, léčba a komplikace
10. února 2013 7:15

Cukrovka (odborně diabetes mellitus nebo též úplavice cukrová) je metabolické onemocnění, které se projevuje vysokou hladinou glukózy v krvi (nad 11 mmol/l). Onemocnění má několik forem a projevuje se celou řadou příznaků.

 

Druhy cukrovky

V zásadě se cukrovka dělí na diabetes závislý na inzulínu (diabetes mellitus 1. typu) a na diabetes nezávislý na inzulínu (diabetes mellitus 2. typu). Kromě toho existuje také speciální forma těhotenského diabetu, která souvisí s hormonálním změnami při těhotenství.

Diabetes mellitus 1. typu

Tato forma diabetu vzniká nejčastěji v důsledku autoimunitního onemocnění, kdy buňky imunitního systému začnou ničit buňky produkující hormon inzulín (takzvané Beta buňky Langerhansových ostrůvků slinivky břišní), který je zodpovědný za regulaci hladiny glukózy v krvi, a to konkrétně za její snížení po jídle. V důsledku toho slinivka není schopna tvořit dostatečné množství inzulínu a vzniká diabetes. Tato forma cukrovky se nejčastěji projeví již v dětství a nemusí vůbec souviset s dědičnými dispozicemi ani s obezitou. Proto se někdy nazývá také dětská cukrovka.

Diabetes mellitus 2. typu

Tato forma cukrovky vzniká nejčastěji v dospělosti po 30. roce věku a nastupuje pozvolna. V tomto případě se jedná o situaci, kdy slinivka dokáže produkovat dostatečné množství inzulínu, ale tkáně na tento hormon nedostatečně reagují nebo došlo k poškození inzulínových receptorů v buňkách. Tento typ cukrovky se nejčastěji projevuje u obézních jedinců a je dědičně podmíněný (to znamená, že se přenáší z generace na generaci).  V posledních letech se v důsledku změny našich stravovacích návyků, nedostatku pohybu a vysedávání u počítače toto onemocnění projevuje už u obézních dětí.

Těhotenská cukrovka

Těhotenský diabetes vzniká během těhotenství v důsledku zvýšených nároků na slinivku, které souvisí s těhotenskými hormony. Pokud se tělo matky nedokáže s těmito nároky vyrovnat, dochází ke kolísání hladiny glukózy v její krvi a ke vzniku těhotenské cukrovky. Tento problém po porodu odezní. Děti matek trpících těhotenským diabetes jsou obvykle větší a jsou náchylnější k novorozenecké žloutence.

Příznaky a projevy cukrovky

Cukrovka se přihlásí celou řadou projevů. Ty nejdůležitější a nejčastější z nich si popíšeme níže.

Abnormálně časté močení (polydipsie) – cukrovka způsobuje nadměrné vylučování moči, protože tělo se vysoké hladiny glukózy snaží zbavit naředěním krve a vyloučením většího množství moči.

Nadměrná žízeň – protože tělo při cukrovce vylučuje nadměrné množství moči, vyvolává ztráta tekutin nadměrnou žízeň.

Glykosurie – protože v krevní plazmě je při cukrovce příliš vysoká hladina glukózy, která se nemá jak odbourat (chybí nebo nefunguje inzulín), začne se glukóza vylučovat v moči. Za normálních okolností se všechna glukóza z moči vstřebá v ledvinách zpět, ovšem při cukrovce již ledviny nedokážou přefiltrovat zpět a tělo tak glukózu vylučuje v moči, což se odborně nazývá glykosurie.

Acidurie – moč cukrovkářů bývá kyselá, čemuž se odborně říká acidurie.

Ketonurie – protože tělo cukrovkářů nedokáže využít energii z glukózy, musí využívat jiné zdroje, kterými jsou takzvané ketolátky (látky obsahující ketoskupinu, konkrétně acetoacetát a betahydroxybutyrát). Zbytky těchto látek se pak nachází v moči. Kromě cukrovky se ketolátky v moči mohou vyskytnout i při hladovění.

Únava a ospalost – při cukrovce organismu chybí energie, protože tělo není schopno správně odbourat glukózu, což se projevuje únavou a ospalostí.

Špatné hojení ran – při cukrovce dochází k poškození stěny cév a k narušení procesu srážení krve. To se projevuje zejména špatně se hojícími defekty (zejména na noze – viz. dále v kapitole komplikace cukrovky).

Mezi další příznaky vyskytující se při cukrovce patří zamlžené vidění, mravenčení chodidel a bolesti a otoky nohou, ztráta ochlupení, snížení vnímání sladké chuti, výsev žlutých hrbolků (xantomů) po těle a kožní onemocnění. U dětí se může vyskytnout také noční pomočování.

Diagnostika cukrovky

Cukrovka se diagnostikuje z krve a z moči. Zatímco normální hladina glukózy v krvi u zdravých jedinců činí 3,5 – 5,5 mmol/litr, v případě cukrovky je tato hladina trvale zvýšena a po přijetí glukózy v potravě jí tělo nedokáže dostatečně rychle odbourat.

Lékař vám při diagnostice odebere moč a krev. Varovným znamením signalizujícím cukrovku je přítomnost glukózy v moči. Pokud se v krvi 2x po sobě naměří hladina glukózy vyšší než 8,0 mmol/litr provádí se ještě speciální vyšetření s názvem glukózový toleranční test, kdy je pacientovi podána glukóza (ve formě nápoje) a sleduje se, za jak dlouho se v krvi sníží hladina glukózy na normální mez. Tento test se provádí jako konečné potvrzení cukrovky.

Léčba cukrovky

Způsob léčby závisí na typu cukrovky. U všech typů cukrovky se doporučují takzvaná režimová opatření – tedy změna stravovacích návyků a hlavně dostatek pohybu.

Léčba cukrovky 1. typu

V tomto případě je nutné trvale tělu dodávat inzulín. Ten se aplikuje ve formě injekce (inzulínové pero) do stehna nebo do břicha 3 – 6x denně. U těžších případů se využívá inzulínová pumpa, která neustále a v malých dávkách dodává do krve inzulín, čímž v podstatě dokonale simuluje funkci slinivky. V posledních letech vypadá nadějně možnost implementace kmenových buněk do slinivky, z nichž se vytvoří nové Beta buňky Langerhansových ostrůvků, které mohou produkovat inzulín. Tento způsob léčby se zatím zkouší a pokud testování dopadne dobře, změní se život miliónů diabetiků na celém světě.

Léčba cukrovky 2. typu

Na rozdíl od cukrovky 1. typu není u diabetes mellitus 2. typu obvykle nutné podávat inzulín. Pacient naopak užívá speciální léčiva, která zvyšují citlivost tkání vůči inzulínu (antidiabetika). Tato léčiva se obvykle užívají ústy, a proto se jim říká perorální antidiabetika.

Léčba těhotenské cukrovky

U těhotenské cukrovky spočívá léčba v podstatě pouze v úpravě stravovacích návyků a dietetického režimu (viz. níže), protože tato forma cukrovky sama odezní a nejedná se o vlastní poruchu funkce slinivky nebo inzulínových receptorů.

Dietetická opatření při cukrovce

Jídelníček pro cukrovkáře se skládá z jídel s minimálním obsahem řepného cukru (sacharózy). Proto jsou na trhu k dispozici dia výrobky, které jsou vhodné pro diabetiky. Kromě toho by diabetici měli jíst hodně rybího a kuřecího masa a naopak se vyvarovat masa hovězího a vepřového, které obsahuje hodně tuků, což přispívá k obezitě. Pro diabetiky je důležité, aby jedli často a pravidelně a vyvarovali se delšího hladovění, což může vést k hypoglykémii.

Fyzická aktivita při cukrovce

Diabetici by se měli hýbat a být fyzicky aktivní, což přispívá ke snížení hladiny glukózy v krvi a ke snížení obezity, která je významným rizikovým faktorem diabetu.

Rizikové faktory cukrovky

U diabetes 1. typu jsou rizikovými faktory především genetická predispozice a také opakované virové infekce, které mohou vyvolat autoimunitní reakci a zničit buňky produkující inzulín.

U diabetes 2. typu jsou rizikovými faktory zejména obezita, nedostatek pohybu, sedavý styl zaměstnání a přejídání se.

Komplikace cukrovky

Diabetes mellitus je spojen s řadou komplikací, které si popíšeme v této kapitole:

Akutní komplikace cukrovky

Hypoglykémie – pokles hladiny glukózy v krvi pod 3,3 mmol/l. Tento stav je nebezpečný, protože může vést až ke smrti. V případě hypoglykémie je první pomocí vypití sladké šťávy nebo džusu, respektive vložení kostky cukru mezi tvář a zuby pacienta (u pacientů v bezvědomí) nebo infuze 40% roztoku glukózy do žíly. Další informace o hypoglykémii najdete v samostatném článku.

Hyperglykémie – vzestup hladiny glukózy v krvi v důsledku neléčeného diabetes nebo vynechání dávky inzulínu. Také tento symptom může vést až ke komatu a ke smrti. V případě hyperglykémie je první pomocí píchnutí inzulínu.

V případě, že si nejste jisti o jaký problém se jedná, u hyperglykémie je z dechu pacienta cítit aceton (v důsledku vysoké koncentrace ketolátek v krvi), zatímco u hypoglykémie tomu tak není. V každém případě ale nikdy nepodávejte pacientovi s hypoglykémií inzulín. Tím byste ho mohli i zabít.

Chronické komplikace cukrovky

Cukrovka poškozuje hlavně nervy a cévy, s čímž souvisí také její chronické komplikace. Patří sem zejména následující stavy:

Diabetická retinopatie – poškození cév sítnice v důsledku cukrovky. Více informací najdete v tomto článku.

Diabetická noha – jedná se o syndrom špatně se hojících kožních defektů na dolní končetině v oblasti kolem prstů a těsně pod kotníkem.

Diabetická nefropatiepoškození ledvin v důsledku cukrovky, které může vést až k jejich selhání.

Poškození malých cév – protože v důsledku diabetes se zmenšuje průsvit cév, může dojít až k ucpání a neprůchodnosti malých cév, zejména na dolní končetině, což může vyústit až v její amputaci.

Onemocnění srdce a cév – diabetici mají větší sklon k infarktu myokardu a ateroskleróze.

Mozková mrtvice – vzhledem k tomu, že diabetes zužuje průsvit cév a způsobuje jejich kornatění, hrozí diabetikům větší riziko mozkové mrtvice. Další informace o tomto onemocnění najdete zde.

Poškození periferních nervů - nadměrná hladina glukózy poškozuje obaly periferních nervů, což vede k pocitům brnění, pálení a k rozvoji onemocnění, kterému se říká periferní neuropatie.

Otlaky, vředy a nehojící se defekty – v důsledku porušené srážlivosti krve a poškození stěny cév vznikají při cukrovce nehojící se vředy a defekty. 

Sdílet článek
Tags:
Autor: Michal Vilímovský
Vzdělání: Student všeobecného lékařství na 3.LF UK Praha
Datum vydání: 10. února 2013 7:15
Datum poslední aktualizace: 6. března 2015 7:10
Datum příští revize: 6. března 2017 7:10
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace