Benigní hyperplazie prostaty

V článku se dozvíte vše o benigní hyperplazii prostaty, včetně příčin, příznaků, diagnostiky a léčby tohoto onemocnění.

Co je benigní hyperplazie prostaty (BHP)

BHP neboli benigní hyperplazie prostaty (někdy též benigní obstrukce prostaty, adenomatóza prostaty nebo adenomyomatóza prostaty) je onemocnění, které se vyskytuje u mužů ve vyšším věku a je způsobeno zvětšením prostaty (předstojné žlázy). Nejedná se o zhoubné onemocnění. Vzhledem k tomu, že je tkáň zvětšená, může se označovat jako tzv. pseudotumor (tedy nenádorová tkáň, která ale má některé charakteristiky nádoru). Někdy je BHP nesprávně označována jako benigní hypertrofie prostaty. Je to nesprávné, protože BHP většinou vzniká na podkladě zmnožení buněk (hyperplazie), zatímco hypertrofie je zvětšení orgánu na podkladě zvětšení velikosti buněk.
 

Prostata během života muže prochází dvěma důležitými růstovými periodami. První se objeví na začátku puberty, kdy žláza zdvojnásobí svoji velikost. Druhá fáze růstu začíná kolem 25. roku života a pokračuje po většinu života. Vznik benigní hyperplazie prostaty souvisí s druhou fází růstu.

Pokud se prostata zvětší, žláza utlačí uretru (močovou trubici). Moč se hromadí v močovém měchýři a dochází ke ztluštění jeho stěny. Další komplikací je, že močový měchýř může být oslabený a ztrácí schopnost se zcela vyprázdnit, takže vždy zůstane v měchýři zbytek moči (močová retence), což pacienta ohrožuje častějším výskytem močových infekcí. Právě utlačení močové trubice či močová retence způsobují mnoho obtíží, které jsou s benigní hyperplazií prostaty spojené.

Co je prostata?

Prostata je žláza o běžné velikosti vlašského oříšku, která je součástí mužského reprodukčního systému. Hlavní funkce prostaty je produkce sekretu, který obohacuje sperma. Prostatické sekrety jsou nezbytné pro mužskou plodnost. Žláza obklopuje uretru při výstupu z močového měchýře. Močový měchýř i močovou trubici řadíme do dolních močových cest. Prostata má dva až tři laloky, které jsou obklopené zevní vrstvou. Nachází se před rektem a pod močovým měchýřem. Uretra je trubice, která odvádí moč z močového měchýře ven z těla. U mužů slouží močová trubice rovněž k odvedení spermatu z organismu.

Co způsobuje benigní hyperplazii prostaty?

Etiologie vzniku benigní hyperplazie prostaty není zcela známá. Každopádně se objevuje hlavně u starších mužů. BPH nevzniká u mužů, u kterých došlo k odstranění varlat před nástupem puberty. Během života dochází u mužů k produkci mužského pohlavního hormonu testosteronu a malého množství estrogenu (ženského pohlavního hormonu). S přibývajícím věkem postupně dochází ke snižování hladiny aktivního testosteronu v krvi a zároveň dochází ke zvýšení hladin estrogenu. Vědecké studie ukázaly, že benigní hyperplazie prostaty se může objevit kvůli vyššímu podílu estrogenu, neboť estrogen zvyšuje aktivitu substancí, které podporují růst prostatických buněk.

Jiná teorie je založena na přítomnosti dihydrotestosteronu (DHT) – mužského pohlavního hormonu, který hraje roli ve vývoji a růstu prostaty. Některé průzkumy ukazují, že i při poklesu hladiny testosteronu v krvi, u starších mužů pokračuje akumulace vysokých hladin DHT v prostatě. Tato akumulace DHT může podněcovat buňky k pokračování růstu. Vědci zjistili, že muži, u kterých nedochází k produkci DHT, nemívají benigní hyperplazii prostaty.

Jak častá je benigní hyperplazie prostaty?

BHP je nejčastějším zdravotním problémem mužů starších 50 let. V roce 2010 mělo známky postižení dolních močových cest na základě benigní hyperplazie prostaty ve Spojených Státech Amerických asi 14 milionů mužů. Vzácně může docházet k prvním projevům benigní hyperplazie prostaty již před 40. rokem věku. Četnost symptomů roste s věkem. Benigní hyperplazie prostaty postihuje asi 50% mužů ve věku 51-60 let a incidence ve věkové skupině nad 80 let je téměř 90%.

Kdo je onemocněním nejvíce ohrožen?

Následující faktory jsou rizikové pro rozvoj benigní hyperplazie prostaty:

• Věk 40 let a více
• Rodinný výskyt benigní hyperplazie prostaty
• Obezita, nemoci srdce a oběhového systému, diabetes mellitus druhého typu
• Nedostatek fyzické aktivity
• Erektilní dysfunkce

Jaké jsou projevy (symptomy) benigní hyperplazie prostaty?

Příznaky dolních močových cest, které se u BHP objevují, mohou zahrnovat:

• Častější močení – osmkrát denně či více
• Urgence (nucení) na močení – neschopnost zcela vyprázdnit močový měchýř
• Potíže na začátku močení
• Slabý nebo přerušovaný proud moči
• Odkapávání moči na konci močení
• Nykturie (časté nucení na močení během noci, spánku, noční močení)
• Močová retence
• Močová inkontinence
• Bolest během močení nebo při ejakulaci
• Neobvyklá barva či zápach moči

Tyto symptomy, které se při onemocnění benigní hyperplazií prostaty objevují, jsou často způsobené utlačením uretry nebo retencí moči v močovém měchýři, kde dochází k ztluštění stěny močového měchýře kvůli dlouhodobé snaze vypudit moč proti zvýšenému odporu.

Velikost prostaty ne vždy odpovídá závažnosti symptomů. Někteří muži, kteří mají velmi výrazně zvětšenou prostatu, mají jen malé potíže s útlakem močové trubice a mírné symptomy. Naopak někteří pacienti s drobným zvětšením prostaty mohou mít mnohem intenzivnější a závažnější symptomy. Příznaky BHP z postižení dolních cest močových bývají přítomny téměř u poloviny pacientů.

V některých případech nemusí být symptomy zřejmé do doby, kdy pacient zjistí, že se nemůže vymočit. Tento stav zvaný akutní močová retence může být výsledkem užití větší dávky léků proti alergiím nebo nachlazení, které můžeme zařadit mezi dekongestiva a obsahují například látky jako pseudoefedrin nebo oxymetazolin. Vedlejším účinkem těchto léků je kontrakce svaloviny močového měchýře, která má zabránit úniku moči.

Antihistaminika (léčiva, které obsahují například látku diphenhydramin) mohou oslabit kontrakci svalů močového měchýře a dochází ke zmírnění příznaků – obtížné močení, bolestivé močení, retence. Pokud má pacient částečný útlak močové trubice a užívá alkohol, může dojít ke vzniku močové retence. Rizikovým faktorem je pak nízká teplota prostředí nebo dlouhodobá neaktivita pacienta.

Komplikace benigní hyperplazie prostaty

Mezi komplikace BPH patří:

• Akutní retence moči
• Chronická dlouhotrvající retence moči
• Krev v moči
• Infekce močových cest
• Poranění močového měchýře
• Poškození ledvin
• Močové kameny

U většiny pacientů s benigní hyperplazií prostaty tyto komplikace nevzniknou. Nicméně pokud dojde k poškození ledvin, jedná se o velmi závažný stav.

Kdy vyhledat lékařskou pomoc?

Příznaky, které se popisují jako symptomy benigní hyperplazie prostaty, mohou naznačovat přítomnost mnohem závažnějších zdravotních potíží nebo mohou být spojené s močovým měchýřem či prostatitidou (zánětlivé onemocnění prostaty). Může se ovšem také jednat například o nádorové onemocnění prostaty.

Proto by každý muž, u kterého se tyto symptomy objeví, měl navštívit svého lékaře, aby byla diagnóza benigní hyperplazie prostaty potvrzena.

Pacient by měl okamžitě vyhledat lékaře, pokud se u něj projeví tyto příznaky:

• Neschopnost se vymočit (akutní retence)
• Bolestivé, časté močení, časté urgence na močení, teploty a zimnice
• Krev v moči
• Pocit nepohodlí, bolesti podbřišku a močových cest.

Jak se diagnostikuje benigní hyperplazie prostaty?

Diagnóza benigní hyperplazie prostaty je založená na odběru anamnézy (zjistíme, že v rodině se již onemocnění vyskytlo), fyzikální a další vyšetření.

Rodinná anamnéza

V rámci rodinné anamnézy zjišťujeme, zda se podobné obtíže již vyskytly dříve u některého člena rodiny. Jedná se o první informaci, která lékaři může pomoci vytvořit diagnózu benigní hyperplazie prostaty. V rámci anamnézy mohou být pacientovi položeny následující otázky:

• Jaké symptomy Vás momentálně přivádí?
• Kdy potíže začaly a jak často se objevují?
• Měl jste někdy problémy s infekcemi močových cest?
• Jaké léky užíváte (ptáme se na léky předepsané lékařem i léky, které nejsou vázány na lékařský předpis).
• Kolik tekutin denně vypijete?
• Kolik alkoholu a kávy denně spotřebujete?
• Jaká závažná onemocnění či operační výkony jste prodělal?

Fyzikální vyšetření

Fyzikální vyšetření má za cíl pomoci diagnostikovat benigní hyperplazii prostaty. Během fyzikálního vyšetření dojde k celkovému vyšetření pacienta, pátrání po zvětšených lymfatických uzlinách v tříslech, otoku skrota, vyšetření poklepem (hlavně břicho), vyšetření per rectum (vyšetření konečníku).

Vyšetření konečníku je velmi důležitou součástí vyšetření, pomocí kterého můžeme zjistit, zda je prostata zvětšená. Pacient si lehne na lůžko na bok a kolena přitiskne co nejblíže hrudníku. Lékař si vezme gumové rukavice, na prst nanese gel se znecitlivující látkou (mesocain) a prstem palpuje konečník. Prstem může zdravotník nahmatat prostatu a určit její velikost, povrch, konzistenci. Pacientům může být vyšetření velmi nepříjemné, nicméně je velmi důležité pro stanovení diagnózy benigní hyperplazie prostaty a vyloučení jiných závažných patologických stavů. Často se vyšetření rekta provádí jako součást standardního vyšetření u všech mužů starších 40 let, aniž by měli problémy s močením.

Další vyšetření

Lékař může pacienta poslat na speciální vyšetření na urologii – lékař urolog, který se specializuje na močový systém a mužský reprodukční systém může pacienta s podezřením na BPH dále vyšetřit a potvrdit tak diagnózu. Urolog provede speciální vyšetření k potvrzení diagnózy a doporučí léčbu. Mezi specifická vyšetření patří například:

• Rozbor moči
• Stanovení PSA v moči (prostatický specifický angiten)
• Cystoskopie
• Transrektální sonografie
• Biopsie

Rozbor moči

Rozbor moči je velmi důležitým vyšetřením. Pacient sbírá moč do speciální nádobky během ambulantní návštěvy lékaře a ten potom moč odešle do laboratoře, kde ji analyzují. Pro orientační rozbor slouží tzv. indikátorové papírky, které se namočí do nádobky s močí. Podle změny barvy jednotlivých políček na papírku můžeme identifikovat změny složení moči (například přítomnost erytrocytů, bílkovin, ketolátek nebo cukru).

PSA specifický antigen

Urolog může provést odběr krve, kterou následně posílá do laboratoře kvůli zjištění hodnoty PSA. Buňky prostaty produkují protein, který se nazývá prostatický specifický antigen. Muži, kteří mají nádor prostaty, mohou mít v krvi zvýšené množství PSA. Nicméně vysoké hladiny tohoto antigenu se nachází i u pacientů s benigní hyperplazií prostaty a nemusí nutně znamenat přítomnost nádoru. Hladiny PSA jsou zvýšené také u zánětů, infekcí prostaty, stárnutí. Neexistuje možnost jak rozlišit vysoké PSA z důvodu BPH a karcinomu.

Urodynamické vyšetření

Urodynamické vyšetření zahrnuje různé postupy, které využíváme, abychom zjistili jak dobře pracuje močový měchýř a uretra a měří též výdej moči. Vyšetření může lékař provést během ambulantní návštěvy pacienta nebo při hospitalizaci v nemocnici. Většina vyšetření je zaměřena na schopnost udržet moč a schopnost zcela vyprázdnit močový měchýř. Patří mezi ně například: uroflowmetrie (měří, jak rychle se močový měchýř vyprázdní), měření rezidua moči v močovém měchýři. Oslabený proud moči nebo residuum moči v močovém měchýři ukazuje na možnou hyperplazii prostaty.

Cystoskopie

Cystoskopie je vyšetření, které využívá speciální přístroj – cystoskop, pomocí kterého se lékař může podívat do uretry a močového měchýře. Urolog zavede cystoskop přes zevní vyústění uretry na penisu a cystoskop se tak dostane do dolních močových cest. Cystoskopie se dá provést ambulantně nebo při pobytu pacienta v nemocnici. Před zavedením cystoskopu se na přístroj nanese lokální anestetikum, nicméně v některých případech je nutné pacientům podat sedativa či výkon provést v celkové anestezii. Cystoskopie se provádí rovněž pro ověření přítomnosti močových kamenů v měchýři nebo jiných částech močových cest.

Transrektální ultrazvuk

K ultrazvukovému přístroji se připojí speciální sonda, která vysílá ultrazvukové vlny. Každá struktura lidského těla má jinou strukturu a vlny se na rozhraní jednotlivých prostředí částečně odráží a sonda, která vlny vysílá, zároveň detekuje ty, které se vrací zpátky. Na základě toho jsme schopni zobrazit jednotlivé struktury lidského těla. V urologii se s výhodou používá sonda transrektální, která velmi dobře zobrazí prostatu, která se nachází v blízkosti rekta. Výsledky vyšetření většinou interpretuje urolog, při diagnostické nejistotě může výsledek hodnotit také specialista v oboru zobrazovacích metod – radiolog. Při vyšetření ultrazvukem pacient nedostává anestezii. Transrektální sonda, která se k vyšetření používá, je jen o trochu delší než propiska a zavádí se do rekta – blízko prostaty. Vyšetřením zjistíme velikost prostaty nebo přítomnost abnormalit jako například tumorů. Ultrazvuk však není metodou, na základě které bychom mohli udělat definitivní diagnózu tumoru prostaty.

Biopsie

Biopsie je metoda, při které se z vyšetřované tkáně odebere malý vzorek, který se odešle do laboratoře k mikroskopickému vyšetření. Biopsie se provádí ambulantně nebo za hospitalizace pacienta. Pacient před výkonem dostane lokální anestezii, nicméně v některých případech je nutné podání celkové anestezie. Urolog k orientaci a správnému zavedení bioptické jehly používá ultrazvuk (případně jiné zobrazovací metody). Patolog – lékař, který se specializuje na hodnocení odebraných bioptických vzorků – zjistí případnou patologii. Jedná se o metodu, kterou můžeme použít pro definitivní stanovení diagnózy nádoru prostaty.

Jaká je léčba benigní hyperplazie prostaty?

Mezi možné metody léčby benigní hyperplazie prostaty patří:

• Změna životního stylu
• Léky
• Minimálně invazivní procedury
• Chirurgické řešení

Váš ošetřující lékař vybere vhodnou terapii na základě závažnosti projevů které narušují každodenní život, s přihlédnutím k jejich počtu a k přání pacienta.

Pokud je prostata zvětšená jen mírně a symptomy nejsou závažné, léčba není nutná. V těchto případech je vhodné domluvit se s urologem na pravidelných prohlídkách. Pokud jsou symptomy závažnější nebo pacienta obtěžují, urolog navrhne vhodnou léčbu.

Změna životního stylu

Lékař pacientovi doporučí změnu životního stylu, hlavně pokud má pouze mírné příznaky BHP. Změny by měly zahrnovat:

• Snížení příjmu tekutin, hlavně před odchodem z domova na veřejná místa nebo před spánkem
• Vyhýbání se nebo snížení příjmu nápojů s obsahem kofeinu či alkoholu
• Vyhýbání se nebo jen minimální užívání léčiv typu dekongestiva, antihistaminika, antidepresiva nebo diuretika
• Trénování močového měchýře, snaha udržet moč delší dobu
• Procvičování svalů dna pánevního
• Prevence či léčba obstipace (zácpy)

Léčiva

Lékař může pacientovi předepsat farmakologickou léčbu, která zastaví růst buněk nebo dokonce dojde ke zmenšení prostaty, léky také zmírňují symptomy, které vznikly v souvislosti s benigní hyperplazií prostaty.

Mezi léčiva patří:

• Alfa blokátory
• Inhibitory 5-fosfodiesterázy
• Inhibitory 5-alfareduktázy
• Kombinace léčiv

Alfa blokátory

Tato léčiva způsobí relaxaci (uvolnění) hladké svaloviny prostaty a močového měchýře, zlepší průtok moči a močový měchýř nemusí pracovat proti zvýšenému odporu. Mezi alfablokátory patří například terazosin (Hytrin), doxazosin (Cardura), tamsulosin (Flomax), alfuzosin (Uroxatral), silodosin (Rapaflo).

Inhibitory 5-fosfodiesterázy

Urologové tento typ léčiva předepisují hlavně v indikaci erektilní dysfunkce. Tadalafil (Cialis) patří mezi léky, které dokážou zároveň zmírnit symptomy dolních močových cest při benigní hyperplazii prostaty tím, že relaxují hladkou svalovinu močových cest. Průzkumy ukazují, že léky na erektilní dysfunkci jsou velmi dobrým léčivem pro dlouhodobou terapii benigní hyperplazie prostaty.

Inhibitory 5-alfareduktázy

Tato léčiva blokují produkci DHT, který se shromažďuje v prostatě a může způsobovat progresi růstu žlázy. Patří sem léky: finasteride (Proscar), dutasteride (Avodart). Tato léčba se používá také jako prevence růstu prostaty. Finasterid a dutasterid působí mnohem pomaleji než alfa blokátory, ale užívají se u závažnějších zvětšení prostaty.

Kombinovaná léčba

Mnohé studie ukázaly, že kombinací několika léčiv můžeme dosáhnout mnohem lepšího léčebného efektu (např. studie MTOPS – Medical Therapy of Prostatic Symptoms). Léčba efektivněji zmírňuje symptomy, zlepšuje průtok moči a kvalitu života pacienta. Mezi užívané kombinace patří:

• Finasterid a Doxazosin
• Dutasterid a Tamsulosin (Jalyn) – kombinace je možná užíváním jedné tablety, kombinace tedy existuje již předpřipravena
• Alfa blokátory a Antimuskarinika - urolog může předepsat kombinační léčbu alfa blokátory a anitmuskariniky pacientům, kteří mají pozitivní příznaky hyperaktivity močového měchýře – svalovina močového měchýře se kontrahuje samovolně a vyvolává u pacientů častější pocit nucení na močení, urgence a močovou inkontinenci. Antimuskarinika jsou skupina léčiv, která způsobují relaxaci svalů močového měchýře.

Minimálně invazivní procedury

Bylo vyvinuto množství miniinvazivních postupů k ošetření benigní hyperplazie prostaty a zmírnění symptomů onemocnění v případech, kdy farmakologická terapie není dostatečně efektivní. Mezi tyto postupy patří:

• Transuretrální radioablace prostaty
• Transuretrální mikrovlnná terapie
• Vysokofrekvenční ultrazvuk
• Transuretrální elektrovaporizace
• Termoterapie
• Aplikace prostatického stentu

Miniinvazivní postupy mohou odstranit část zvětšené prostaty nebo rozšíří uretru, což může pomoci zlepšit odtok moči a zmírnit močovou retenci vzniklou na základě benigní hyperplazie prostaty. Urologové miniinvazivní metody preferují z toho důvodu, že cystoskop nebo jiný nástroj se zavádí transuretrálně a není nutná celková anestezie. Výkony se provádí v místním znecitlivění. Ačkoliv zničení nadbytečné prostatické tkáně zmírní mnoho symptomů benigní hyperplazie prostaty, nejedná se o definitivní řešení problému.

Transuretrální radioablace (resekce) prostaty

Tato metoda využívá teplo, které generuje přístroj a které destruuje vlastní tkáň. Urolog zavede přes uretru cystoskop až k prostatě. Přes koncovou část cystoskopu vysune do tkáně malé jehly, které produkují radiofrekvenční energii, která se přemění na teplo, které destruuje prostatu. Močová trubice je proti působení tepelné energie chráněna zvláštním krytem.

Transuretrální mikrovlnná terapie

Při této metodě se pro zničení nadbytečné tkáně prostaty používá mikrovlnné záření. Urolog zavede přes uretru k prostatě katétr a speciální zařízení, které vysílá mikrovlny přes katétr do vybraných částí prostaty. V prostatě dochází ke zvyšování teploty a ta tkáň prostaty destruuje. Chladicí systém chrání před tepelným poškozením zbytek močových cest.

Vysokofrekvenční ultrazvuk

Při této metodě urolog zavede speciální ultrazvukovou sondu do rekta do blízkosti prostaty. Ultrazvukové vlny, které vycházejí ze sondy, zahřívají a destruují tkáň prostaty.

Transuretrální elektrovaporizace

Při této metodě urolog zavádí přes uretru k prostatě speciální přístroj zvaný resektoskop. Elektroda na povrchu resektoskopu se pohybuje po povrchu prostaty a přenáší elektrický proud, který způsobí ,,odpaření“ tkáně prostaty. K odpařování nedochází jenom v prostatě, ale i v přilehlých cévách, čímž se snižuje riziko krvácení.

Termoterapie

Tato metoda užívá ohřátou vodu, která destruuje tkáň prostaty. Urolog zavede katétr do uretry tak, aby na prostatu naléhal speciální balónek. Do balónku se pomocí katétru dostane horká voda, která zahřívá a destruuje okolní prostatickou tkáň. Pomocí této metody lze destruuovat jen oblast prostaty v okolí katétru. Ostatní tkáně, uretra, močový měchýř jsou před poškozením chráněny.

Aplikace stentu do prostaty

Během této procedury urolog zavádí do prostaty skrz uretru malé zařízení zvané stent. Ten je zaveden do oblasti zúžené zvětšenou prostatou. Pokud se dostane na správné místo, dojde k jeho rozvinutí a tím dochází k zatlačení zvětšené prostaty a tím k rozšíření močové trubice. Stenty mohou být dočasné nebo stálé. Urologové většinou preferují zavedení stentů u pacientů, kteří netolerují, nebo pro ně není vhodná žádná jiná metoda léčby.

Chirurgické výkony

Při dlouhotrvající benigní hyperplazii prostaty urolog může pacientovi doporučit chirurgické odstranění zvětšené tkáně. Chirurgické řešení je indikováno v těchto případech:

• Farmakologická léčba ani minimálně invazivní metody nejsou účinné
• Symptomy jsou obtěžující nebo závažné
• Zvyšuje se množství komplikací

Mezi chirurgické metody patří:

• TURP (transuretrální resekce prostaty)
• Laserová chirurgie
• Otevřená prostatektomie
• TUIP (transuretrální incize prostaty)

Operace se provádí (s výjimkou otevřené prostatektomie) transuretrální cestou. Používá se místní nebo celková anestezie. Při použití celkové anestezie je nutná hospitalizace v nemocnici. Před výkonem nebo po chirurgickém výkonu může lékař pacientovi předepsat antibiotickou terapii jako prevence vzniku infekce. Někteří urologové antibiotika pacientům předepisují, až když se infekce objeví.

Bezprostředně po chirurgickém výkonu se přes uretru do močového měchýře zavádí močový katétr zvaný Foleyův. Katétr odvádí moč do sběrného sáčku.

TURP (Transuretrální resekce prostaty)

Urolog přes uretru zavede až k prostatě resektoskop a pomocí drátkové kličky odřezává části zvětšené prostaty. Kousky tkáně jsou pomocí speciální tekutiny odplavovány do močového měchýře a po skončení výkonu jsou odstraněny. TURP je nejčastější chirurgickou metodou v léčbě benigní hyperplazie prostaty a je považována za zlatý standart léčby blokády močové trubice z důvodu BHP.

Laserová chirurgie

Při výběru této metody urolog používá vysokoenergetický laser pro destrukci prostatické tkáně. K zavedení laseru k prostatě užívá lékař cystoskop, který se zavádí přes močovou trubici k prostatě. Laser poté destruuje zvětšenou prostatickou tkáň. Riziko krvácení je nižší než při metodě TURP nebo TUIP, protože laser způsobí odpaření vody včetně krve z cév a snižuje tak riziko krvácení. Nicméně laserová chirurgie nepřináší uspokojivé výsledky, pokud je prostata zvětšena opravdu hodně.

Otevřená prostatektomie

Pro provedení otevřené prostatektomie urolog provede incizi (řez) na kůži, aby se dostal k prostatě. Urolog přes řez může odstranit část tkáně nebo celou prostatu. Tento chirurgický výkon se obvykle užívá, pokud je prostata velmi zvětšená, jsou přítomné komplikace nebo došlo i k poškození močového měchýře. Otevřená prostatektomie vyžaduje celkovou anestezii, delší hospitalizaci než při užití ostatních chirurgických metod ošetření benigní hyperplazie prostaty. Také rehabilitace po výkonu je mnohem delší. Při volbě otevřené prostatektomie existují tři možné způsoby provedení operace – retropubická, suprapubická a perineální prostatektomie. Délka rekonvalescence potom závisí na zvoleném postupu, typicky trvá 3 – 6 týdnů, průměrně 4 týdny.

TUIP (transuretrální incize prostaty)

Jedná se o chirurgický zákrok, který vede k rozšíření uretry. Během transuretrální incize prostaty urolog uretrou zavede cystoskop a přístroje, které využívají elektrický proud nebo laserový paprsek. Lékař rozšíří uretru tak, že provede malé nářezy v prostatě a přiléhající části močového měchýře. Někteří urologové se domnívají, že TUIP má stejný výsledný efekt jako TURP, ale s nižším rizikem vedlejších nežádoucích účinků.

Po operačním výkonu je zbylá tkáň prostaty, uretra i okolní struktury podrážděny, mohou otékat a způsobovat retenci moči (dočasně). Jako prevence močové retence se proto zavádí do močového měchýře Foleyův katetr, který drénuje moč z měchýře. Foleyův katétr má na svém konci balónek, který urolog umístí do močového měchýře. Když je balónek uvnitř, naplní jej lékař sterilní kapalinou (vodou), aby zajistil, že katétr zůstane na svém místě a z močových cest nevypadne. Zavedení katétru je po chirurgickém výkonu nezbytné, pacienti po miniinvazivním zákroku katétr mít zavedený nemusí.

Foleyův katetr nejčastěji zůstává zaveden několik dní, někdy způsobuje obtíže – bolesti, pálení, spasmy močového měchýře. Komplikace přichází nejčastěji v prvních dnech po operaci. Spasmy může lékař vyřešit předepsáním medikamentů, které relaxují (uvolňují) svalovinu močového měchýře a slouží jako prevence dalších kontrakcí. Mezi takové léky patří:

• Oxybutynin chlorid (Ditropan)
• Solifenacin (VESIcare)
• Darifenacin (Enablex)
• Tolterodine (Detrol)
• Hyoschyamin (Levsin)
• Propanthelin bromid (Pro-Banthine)

Jaké jsou komplikace léčby benigní hyperplazie prostaty?

Komplikace léčby benigní hyperplazie prostaty závisí na typu zvolené léčby.

Léčiva

Léky, které se užívají v léčbě benigní hyperplazie prostaty, mohou mít řadu vedlejších nežádoucích účinků, které mohou být někdy velmi závažné. Pacienti, kterým jsou léčiva předepsána, by měli být s vedlejšími účinky předem seznámeni. Pokud se u pacientů objeví následující vedlejší účinky, měli by navštívit svého lékaře nebo lékařskou pohotovost.

Tyto nežádoucí účinky se mohou objevit při užívání inhibitorů 5-fosfodiesterázy.

• Kopřivka
• Vyrážka
• Svědění
• Zhoršené dýchání
• Palpitace, výrazné či nepravidelné bušení srdce
• Bolestivá erekce, bolesti trvající déle než 4 hodiny
• Otok víček, tváře, jazyka, rtů, hrudníku, paží, rukou, chodidel, kotníků nebo celých dolních končetin
• Obtížné dýchání nebo polykání
• Bolesti na hrudi
• Slabost při rychlém vstávání
• Náhlé zhoršení nebo ztráta vidění
• Rozmazané vidění
• Náhlé zhoršení nebo ztráta sluchu
• Bolesti na hrudi, slabost nebo nevolnosti během pohlavního styku

Mezi vedlejší účinky užívání alfa blokátorů patří:

• Slabost při rychlém vstávání
• Snížení sexuální touhy (libida)
• Problémy s ejakulací

Vedlejší účinky spojené s provedením minimálně invazivních metod:

• Infekce dolních cest močových
• Bolesti při močení
• Obtížné močení
• Urgence na močení, častá potřeba na močení
• Močová inkontinence
• Krev v moči několik dní po provedení zákroku
• Sexuální dysfunkce
• Chronická prostatitida – dlouhotrvající zánět prostaty
• Vracející se obtíže jako močová retence nebo záněty dolních cest močových

Většina komplikací miniinvazivních zákroků odezní během několika dní nebo týdnů. Tyto léčebné techniky mají méně komplikací než léčba chirurgická.

Mezi komplikace chirurgické léčby patří:

• Problémy s močením
• Močová inkontinence
• Krvácení nebo vznik krevních sraženin
• Infekce
• Jizvení tkáně
• Sexuální dysfunkce
• Opakující se obtíže jako retence moči nebo záněty dolních močových cest

Problémy s močením

Pacienti mohou mít zpočátku bolesti při močení nebo jen pocit obtížného močení. Často v prvních dnech dochází k častějším urgencím na močení nebo k močové retenci. Tyto potíže budou časem ustupovat a během několika měsíců by měly zcela zmizet.

Močová inkontinence

Než se močový měchýř po operačním výkonu znovu dostane do normálu, může přechodně vzniknout močová inkontinence. Dlouhodobá močová inkontinence se objeví jen velmi vzácně. Čím déle potíže s močením trvaly před chirurgickým výkonem, tím déle budou trvat i po chirurgickém výkonu a bude trvat delší dobu než se vše vrátí k normálnímu stavu.

Krvácení nebo tvorba krevních sraženin

Po chirurgické léčbě benigní hyperplazie prostaty může krvácet zbylá tkáň prostaty nebo okolní struktury. Krev či krevní sraženiny se mohou objevit v moči. Určitá míra krvácení je běžná a ke spontánní zástavě dojde během několika dní.

Pacient by se měl na lékaře obrátit, pokud se u něj objeví některý z následujících symptomů:

• Bolesti či pocit dyskomfortu (nepohodlí)
• V moči se objevují velké krevní sraženiny
• Moč má jasně červenou barvu nebo má barvu čaje

Krevní sraženiny jsou nebezpečné v případě, že se dostanou do krevního oběhu a jsou zaneseny do jiných částí těla – nejčastěji dolních končetin. Pacient by měl kontaktovat lékaře, pokud si všimne otoku končetin nebo má pocit dyskomfortu.

Infekce

Použití Foleyova katetru po chirurgickém výkonu při benigní hyperplazii prostaty může zvýšit riziko vzniku infekce dolních cest močových. Anestezie během chirurgického výkonu může způsobit močovou retenci a rovněž zvyšuje riziko zánětů dolních močových cest. Zvýšené riziko infekcí je rovněž u otevřené prostatektomie – riziko infekce rány. Pokud dojde k rozvoji infekce, lékař předepíše antibiotika.

Jizvení tkání

Během prvního roku po provedení operace může docházet k jizvení a to může být natolik závažné, že vyžaduje další operaci. K jizvení může docházet v blízkosti uretry a může dojít k jejímu zúžení. Urolog problém zjistí během běžné ambulantní kontroly. Vzácně může otevřená operace na močovém měchýři způsobit jizvení a kontraktury, které způsobí blokádu odtoku moči. Tyto obtíže vyžadují chirurgickou léčbu podobnou TUIP.

Sexuální dysfunkce

Někteří pacienti mají po chirurgickém zákroku problémy v intimní oblasti. K obnovení sexuálních funkcí dochází v závislosti na použitém typu operace a na délce trvání obtíží před zákrokem. Mnozí pacienti zjistili, že pouhý strach ze sexuální dysfunkce může pacienta ovlivnit stejně jako samotná BPH. Pacient by měl být ještě před zákrokem podrobně seznámen s jeho průběhem a možnými vedlejšími účinky. Pochopení postupu často zmírňuje pacientův strach a napomáhá časnějšímu obnovení sexuálních funkcí po výkonu. V mnoha případech je užitečné o problému mluvit se zdravotníkem v období po operaci. Ačkoliv to může nějakou dobu trvat, většinou dochází k úplné obnově sexuálních funkcí.

Lékaři se domnívají, že pokud byl pacient schopen erekce před operací, nebude mít zřejmě potíže ani po operaci. Chirurgický zákrok jen zřídka způsobí ztrátu erektilní funkce. Na druhou stranu chirurgický zákrok při benigní hyperplazii prostaty také nedokáže obnovit funkce, které byly před zákrokem ztraceny. U některých pacientů dochází k mírnému rozdílu v kvalitě orgasmu po operaci, nicméně většina pacientů nepozoruje rozdíl.

Operace prostaty může být příčinou vzniku mužské sterility (neschopnosti počít dítě). Sterilita je způsobena tzv. retrográdní ejakulací – zpětný tok spermatu do močového měchýře. K odstranění spermatu z močového měchýře potom dochází při močení.

V některých případech může v léčbě retrográdní ejakulace být přínosné použití léků typu pseudoefedrin nebo imipramin (účinné látky, které jsou obsažené v mnoha léčivech). Tyto léky zvyšují tonus svalů močového měchýře a brání tak vstupu spermatu do močového měchýře.

Opakované problémy

Pacienti mohou mít další potíže, pokud se problémy s prostatou (včetně samotné benigní hyperplazie prostaty) vrátí. Problémy mohou vznikat, pokud při léčbě odstraníme pouze část prostaty a část zůstává intaktní. Asi 10% pacientů léčených metodou TURP nebo TUIP potřebují další chirurgický zákrok v dalších 5 letech. Kolem 2% pacientů po otevřené prostatektomii vyžaduje reoperaci během následujících 5 let.

V letech následujících po chirurgickém výkonu by měli pacienti jednou za rok podstoupit vyšetření per rectum (digitální vyšetření konečníku) a pokud by se objevily další příznaky, měli by vyhledat svého lékaře. V některých případech může lékař doporučit vyšetření konečníku častěji než jednou ročně.

Existuje prevence benigní hyperplazie prostaty?

Vědci prozatím nenašli účinný způsob prevence vzniku benigní hyperplazie prostaty. Muži, kteří mají rizikové faktory pro vznik BPH by měli vyhledat lékaře a probrat s ním symptomy a možná preventivní vyšetření prostaty. Při včasném nasazení léčby a tím minimalizaci benigní hyperplazie prostaty, což je možné právě při správné diagnóze symptomů dolních močových cest a zvětšené prostaty.

Výživa a potravinové doplňky

Přestože níže uvedené potravinové doplňky na benigní hyperplazii prostaty opravdu fungují a pacientům pomáhají, je vždy nutné poradit se o jejich užívání s vaším lékařem, a to ještě předtím než začnete jakýkoli potravinový doplněk užívat.

Beta-sitosterol (60 - 130 mg denně)

Beta-sitosterol je rostlinná látka podobná cholesterolu. Byly zkoumány její účinky v souvislosti s benigní hyperplazií prostaty a bylo zjištěno, že tato látka podstatně zlepšuje odtok moči a snižuje množství moči, které při BHP v močovém měchýři zůstává. Naproti tomu ale tato látka nezpůsobuje zmenšení zbytnělé prostaty. Kromě podpůrné léčby při benigní hyperplazii prostaty se beta-sitosterol používá také na snižování hladiny cholesterolu. Vzhledem k tomu, že vysoký cholesterol se může podílet na vzniku benigní hyperplazie prostaty, doporučuje řada odborníků pacientům s vysokým cholesterolem a benigní hyperplazií prostaty užívání potravin s vysokým obsahem beta-sitosterolu, jako jsou například dýňová semena.

Léčivé rostliny

Léčivé rostliny se používají jako doplňková a podpůrná léčba řady různých onemocnění a dodávají tělu sílu pro boj s nemocí. Na druhou stranu však jejich používání může vyvolat řadu nežádoucích účinků a mohou negativně ovlivnit účinek jiných potravinových doplňků nebo léčiv. Proto mějte na paměti, že užívání léčivých rostlin a potravinových doplňků musí vždy probíhat pod dohledem a se souhlasem vašeho lékaře.

Saw palmetto (Serenoa repens, 320 mg denně)

Několik klinických studií prokázalo, že Saw Palmetto zmírňuje příznaky benigní hyperplazie prostaty a většina z nich (nikoli však všechny), prokázala pozitivní vliv na vlastní léčbu BHP. Protože Saw Palmetto v těle blokuje přeměnu hormonu testosteronu na dihydrotestosteron (který je potřeba pro růst prostaty), brání dalšímu zbytňování prostaty a účinkuje podobně jako běžně užívaná léčiva Proscar a Avodart. Některá klinická hodnocení prokázala, že Saw palmetto je stejně účinné jako Proscar či Finasterid, ale má podstatně méně nežádoucích účinků. Například němečtí urologové dávají při léčbě benigní hyperplazie prostaty přednost Saw palmetto před komerčními léky. Saw palmetto však nezmenšuje prostatu jako celek, ale pouze zmenšuje vnitřní výstelku prostaty a ulevuje tak pacientům od negativních projevů tohoto onemocnění. Je však třeba také poznamenat, že některé novější klinické studie naopak ukázaly, že Saw palmetto nemá pro pacienty žádný přínos. Je proto důležité poradit se o užívání tohoto přípravku s vaším lékařem a vybrat si extrakt ze Saw palmetta, který je rozpustný v tucích a obsahuje 85 – 95% mastných kyselin a steroidů.

Extrakt z kůry africké švestky (Pygeum africanum, 75 - 200 mg denně)

Pygeum se na problémy s močovým ústrojím využívá již velmi dlouho. V několika klinických studiích bylo potvrzeno, že pygeum u pacientů s benigní hyperplazií prostaty zlepšuje tok moči a zmírňuje negativní projevy onemocnění, jako je například časté noční močení.

Travní pyl (Secale cereale)

Dvě klinická hodnocení srovnávala účinnost pylu z jílku vytrvalého (druh trávy z čeledi lipnicovité) s placebem. U pacientů užívajících extrakt s obsahem pylu z jílku vytrvalého došlo ke zmírnění projevů benigní hyperplazie prostaty (zejména snížení četnosti nočního močení a snížení objemu moči, které zůstává v močovém měchýři při neúplném vyprázdnění). Jedna klinická studie také potvrdila pozitivní účinek travního pylu na zmenšení velikosti prostaty (prokázáno ultrazvukovým vyšetřením). Nejčastěji užívaným potravinovým doplňkem s obsahem travního pylu je Cernilton. Pacienti s alergií na travní pyly nesmí přípravky s jeho obsahem užívat.

Důležité body k zapamatování

• Benigní hyperplazie prostaty (BHP) je stav, kdy dochází ke zvětšení prostaty. Nejedná se o nádor a onemocnění není zhoubné.
• Prostata je žláza velikosti vlašského ořechu, která je součástí mužského pohlavního systému.
• Příčiny vzniku benigní hyperplazie prostaty nejsou objasněny, nicméně se vyskytují u starších mužů.
• Benigní hyperplazie prostaty je častý problém mužů starších 50 let.

Symptomy poškození dolních močových cest upozorňují na přítomnost hyperplazie prostaty, patří mezi ně například:

• Časté močení – osmkrát denně i častěji
• Urgence (nucení) na močení – neschopnost prodloužit interval mezi močením
• Potíže na začátku močení a slabý proud moči
• Slabý nebo přerušovaný proud moči
• Odkapávání moči na konci močení
• Nykturie – noční močení
• Močová retence – neschopnost zcela vyprázdnit močový měchýř
• Močová inkontinence – náhlý únik moči
• Bolest po ejakulaci nebo během močení
• Moč neobvyklé barvy či zápachu

Komplikace benigní hyperplazie prostaty mohou zahrnovat:

• Akutní močová retence
• Chronická močová retence
• Krev v moči
• Infekce močových cest
• Poškození močového měchýře
• Poškození ledvin
• Kameny v močovém měchýři

Lékaři diagnostikují benigní hyperplazii prostaty na základě těchto vyšetření:

• Osobní a rodinná anamnéza
• Fyzikální vyšetření
• Speciální vyšetření

Mezi léčebné možnosti benigní hyperplazie prostaty patří:

• Změny životního stylu
• Farmakologická léčba
• Minimálně invazivní metody léčby
• Chirurgická léčba

Komplikace léčby benigní hyperplazie prostaty závisí na typu zvolené terapie.

Vědci dosud nezjistili vhodné možnosti prevence vzniku benigní hyperplazie prostaty.

Nebylo zjištěno, že by změna diety či výživa působily preventivně proti vzniku BHP, nicméně některé klinické studie prokázaly pozitivní přínos Saw palmetta při léčbě tohoto onemocnění. NIDDK (Národní institut pro diabetes a onemocnění ledvin a zažívacích onemocnění) provádí mnoho výzkumů s cílem zjistit jaká je optimální léčba poruch močových cest včetně BHP. Například NIDDK sponzoroval klinickou studii MTOPS (léčba příznaků BHP).

Bylo zkoumáno, zda orální léčba finasteridem a doxazosinem (samostatně nebo v kombinaci) mohou sloužit jako prevence zhoršování stavu u mužů s benigní hyperplazií prostaty. Poznatky získávané klinickými výzkumy umožňují další zlepšování metod diagnostiky, léčby a do budoucna i prevence BHP i dalších onemocnění dolních močových cest. Klinické studie jsou výzkumné studie probíhající na pacientech. Klinické studie zkoumají bezpečné a účinné způsoby prevence, diagnostiky a léčby onemocnění. Výzkumníci mohou použít klinické zkoušky a mohou se zaměřit i na další aspekty jako je zlepšení kvality života chronicky nemocných pacientů.