Vady srdečních chlopní: příčiny, diagnostika a léčba

Vady srdečních chlopní: příčiny, diagnostika a léčba
15. března 2013 2:24

Srdeční chlopně jsou důležitým srdečním aparátem, který umožňuje jednostranný tok krve v srdci, zároveň jsou nevodivé a pomáhají tak k správnému šíření elektrického vzruchu, který vzniká samovolně v srdci. Jejich vady jsou různého druhu, vzniku a tedy i s různými následky.

Příčiny vad srdečních chlopní

Vady srdečních chlopní jsou méně časté v porovnání s ischemickou chorobou srdeční nebo arytmiemi. Nicméně s věkem člověka přibývá jejich výskyt a nad 75 let je postiženo až 12% populace. Samotná přítomnost chlopenní vady pak zvyšuje riziko úmrtí až 1,5 krát.

Poruchy srdečních chlopní mohou být vrozené nebo vznikají degenerativními změnami chlopní vlivem různých chorob. Každá chlopeň pak může být postižena nedomykavostí nebo zúžením. Nedomykavost se projevuje zpětným tokem krve při zavřené chlopni a zúžení naopak zabraňuje průtoku krve při otevřené chlopni. Takto postižené chlopně narušují čerpací schopnost srdce.

Existuje mnoho druhů vad srdečních chlopní, proto si vyjmenujeme jenom ty nejdůležitější. Nejčastější poruchou v dospělosti, až u 2% populace, je aortální stenóza. Zúžení aortální chlopně je typickou degenerativní chorobou, kdy cípy chlopně zvápenatí, a tím ztrácí svou pružnost. Degenerace je o to rychlejší, pokud jedinec má již od narození chlopeň dvoucípou, nikoliv trojcípou. Dvoucípá chlopeň je více namáhána a rychleji tedy zvápenatí. Nedomykavost aortální chlopně se označuje jako aortální regurgitace a vyskytuje se s podobnou frekvencí jako aortální stenóza. Je častým důsledkem infekční endokarditidy, revmatické horečky a dalších onemocnění. Krev z aorty se vrací zpět do levé komory, která je tak přetěžována a roztahuje se.

Mitrální stenóza je onemocnění mitrální chlopně (mezi levou síní a levou komorou) a v současnosti se vyskytuje pouze vzácně. Krev se při ní hromadí v levé síni, tím se zvyšuje tlak, který se přenáší na plicní cévy.

Nejvzácnější vadou je postižení plicnicové chlopně, kdy například plicnicová stenóza je obvykle vrozenou poruchou.

Příznaky vad srdečních chlopní

Poruchy aortální chlopně mívají podobné příznaky. Při nedostatečnosti chlopně je levá komora přetěžována, a proto pacienti trpí dušností, bolestmi na prsou a při zátěži mohou i omdlít. Děje se tak kvůli zpětnému toku krve do levé komory (při nedomykavosti), nebo při nemožnosti vypudit všechnu krev z komory do aorty (při zúžení).

Hlavním příznakem vady mitrální chlopně je dušnost. Levá síň se přeplňuje krví, a tím se uvnitř zvyšuje tlak, který je přenášen na plicní cévy. Zpočátku dušnost pacienti pociťují pouze při zátěži, později již při sebemenším pohybu. Dalším příznakem pak může být i fibrilace síní.

Diagnostika vad srdečních chlopní

Prvotní diagnóza může být vyřčena již při běžném fyzikálním vyšetření, kdy pomocí fonendoskopu lze slyšet srdeční šelesty způsobené jak nedomykavostí, tak stenózou.

Stěžejním diagnostickým nástrojem je však echokardiografie. Pomocí ultrazvuku lze přesně rozpoznat typ vady díky přesnému zobrazení každé chlopně a její pohyblivosti. Umožňuje také měřit rychlost průtoku krve chlopněmi nebo spočítat plochu chlopenního ústí.

Při jakýchkoliv nejasnostech lze vyšetření doplnit o srdeční katetrizaci, kdy se zavádějí katetry (pohyblivé tenké trubičky) přes tříselné cévy až do srdce, kde se vstříkne kontrastní látka. Její rozložení v srdci potom pomáhá určit druh a míru poškození chlopně. Často se provádí i koronární angiografie, kdy se kontroluje průchodnost srdečních cév, aby se při případné operaci provedli rovnou i aortokoronární bypassy. Katetry také dovolují měřit krevní tlak před a za chlopní. 

Léčba vad srdečních chlopní

V případech, kdy chlopenní vada není příliš významná, existuje léčba ve formě podávání léků, které zpomalují růst postižených síní nebo komor. Vážné vady se však léčí pouze chirurgicky. Postižená chlopeň se nahradí umělou chlopní – protézou. Existují dva druhy – mechanická a bioprotéza. Mechanická je čistě uměle vyrobeným ventilem. Bioprotéza mívá kovovou kostru, ve které je natažena nejčastěji prasečí chlopeň. Modernější bioprotézy už nemají ani kovovou kostru a více se podobají normálním srdečním chlopním. Pokud anatomie chlopně dovoluje její reparaci, přistupuje se k plastice chlopně. Je tomu tak například při mitrální regurgitaci, kdy lze část chlopně vytnout a zbytek poupravit.

Sdílet článek
Tags:
Autor: Barbora Tichá
Datum vydání: 15. března 2013 2:24
Datum příští revize: 15. března 2015 2:24
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace