Hluboká žilní trombóza

Hluboká žilní trombóza
14. října 2015 9:10

V tomto článku se podrobně podíváme na hlubokou žilní trombózu, její příčiny, příznaky, diagnostiku, léčbu a prevenci. Seznámíme se také s nejčastějšími komplikacemi tohoto onemocnění, především s plicní embolií a post-trombotickým syndromem.

Úvod


Hluboká žilní trombóza je stav, kdy dojde k ucpání některé z žil hlubokého žilního systému krevní sraženinou. Nejčastěji postihuje hluboké žíly dolních končetin, a to zejména v oblasti lýtka nebo stehna, ale může postihnout také pažní žíly nebo žíly na hrudníku či krku.

Toto onemocnění je bolestivé a způsobuje otok postižené končetiny a může vést ke vzniku komplikací, z nichž nejzávažnější je plicní embolie. K té dochází v případě, kdy se krevní sraženina v žíle uvolní a zablokuje některou z cév v plicích.

Trombembolická nemoc je stav, charakterizovaný současným výskytem hluboké žilní trombózy a plicní embolie.

Příčiny vzniku hluboké žilní trombózy

Hluboká žilní trombóza někdy vzniká bez zjevné příčiny. Riziko jejího vzniku však stoupá zejména v následujících případech:

Nedostatek pohybu

Pokud nevyvíjíte žádnou pohybovou aktivitu, hromadí se krev v nejnižším bodě vašeho těla, což jsou obvykle dolní končetiny (zejména jejich lýtková část). To samo o sobě není nic nebezpečného, protože jakmile vstanete a začnete se pohybovat, zrychlí se průtok krve a ta se znovu rovnoměrně rozlije po celém těle.

Pokud se však nemůžete pohybovat například kvůli tomu, že jste po operaci, utrpěli jste poranění dolních končetin nebo cestujete na dlouhou vzdálenost, dojde ke značnému zpomalení průtoku krve vaším tělem, což zvyšuje riziko vzniku sraženiny.

Pobyt v nemocnici

U pacientů pobývajících v nemocnici se zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin, protože ke vzniku hluboké žilní trombózy dochází nejčastěji v situacích, kdy nejste zdrávi nebo nevyvíjíte stejnou pohybovou aktivitu, jako když jste v domácím prostředí.

Míra rizika vzniku hluboké žilní trombózy závisí také na léčbě, které se pacient podrobil. Vyšší riziko vzniku hluboké žilní trombózy mají následující pacienti (1):

  • Po operacích trvajících déle než 90 minut, respektive déle než 60 minut, pokud se jedná o operace dolních končetin, kyčelního kloubu nebo břicha
  • Po operacích kvůli zánětlivému onemocnění, včetně břicha (například zánět slepého střeva)
  • Pacienti upoutaní na lůžko nebo pacienti, kteří se nemohou pohybovat anebo poslední tři či více dnů strávili většinu času ležením v posteli nebo sezením

Vyšší riziko vzniku hluboké žilní trombózy mají také pacienti, kteří jsou méně aktivní než obvykle v důsledku prodělané operace či zranění a existují u nich další rizikové faktory pro vznik hluboké žilní trombózy, jako je například výskyt tohoto onemocnění v rodině.

Při přijetí do nemocnice lékaři zhodnotí váš zdravotní stav a riziko vzniku krevních sraženin a v případě potřeby budou přijata vhodná preventivní opatření (která obvykle zahrnují podávání léků proti vzniku krevních sraženin nebo stažení dolních končetin obinadlem od stehen až po kotníky).

Poškození cév

Pokud je stěna cévy poškozena, může dojít k jejímu zúžení nebo zablokování, což zvyšuje riziko vzniku krevní sraženiny (2).

K poranění cév dochází různými mechanismy, například při zlomeninách kostí nebo při závažném poškození svalů. Někdy může, v důsledku poškození cév při operaci, dojít ke vzniku krevní sraženiny. To platí zejména pro operace na dolní polovině těla.

K poškození cév také dochází v důsledku řady onemocnění, jako jsou vaskulitidy (zánět stěny cév), křečové žíly (varixy) nebo v reakci na některá léčiva (zejména léčiva užívaná při chemoterapii).

Nemoci a dědičná onemocnění

Riziko vzniku hluboké žilní trombózy se zvyšuje u onemocnění, která zvyšují srážlivost krve. Mezi tato onemocnění patří například (3, 4, 5):

  • Rakovina – chemoterapie a radioterapie zvyšují riziko vzniku krevních sraženin 
  • Onemocnění srdce a cév
  • Infekční onemocnění, jako například záněty jater (hepatitidy)
  • Zánětlivá onemocnění, jako například revmatoidní artritida
  • Trombofilie – genetické onemocnění, které zvyšuje srážlivost krve
  • Antifosfolipidový (Hughesův) syndrom – onemocnění vedoucí k abnormálnímu zvýšení „hustoty“ krve

Těhotenství

V těhotenství dochází k vyššímu riziku vzniku krevních sraženin. Je to způsobeno tím, že se tělo matky snaží zabránit příliš velkým ztrátám krve během porodu.

Hluboká žilní trombóza postihne během těhotenství asi 1 ženu z 1000.

Hormonální antikoncepce a hormonální substituční léčba

Kombinovaná hormonální antikoncepce a hormonální substituční léčba obsahují ženský hormon estrogen, který lehce zvyšuje srážlivost krve a tedy i riziko vzniku hluboké žilní trombózy. U progestinové hormonální antikoncepce, která obsahuje pouze progesteron, ke zvýšení rizika vzniku hluboké žilní trombózy nedochází.

Ostatní příčiny

Mezi další příčiny, které zvyšují riziko vzniku hluboké žilní trombózy, patří jednak genetické vlivy (tedy to, zda některý z vašich příbuzných trpí nebo trpěl hlubokou žilní trombózou) a jednak další faktory, včetně:

  • Nadváha nebo obezita
  • Kouření
  • Dehydratace
  • Vyšší věk (nad 60 let), a to zejména v případě, kdy trpíte onemocněním, které omezuje vaší pohyblivost

Jak se sráží krev?

Krev obsahuje buňky zvané krevní destičky (trombocyty) a bílkoviny, které se odborně nazývají srážecí faktory. Při poranění cévy destičky a srážecí faktory vytvoří pevnou zátku, která funguje jako špunt a zastaví krvácení.

U zdravého člověka se krev sráží pouze v případě, kdy dojde k poškození cévy a ke krvácení. Pokud se krevní sraženina (trombus) vytvoří uvnitř nepoškozené žíly nebo tepny vzniká trombóza a může dojít k omezení průtoku krve.

Příznaky hluboké žilní trombózy

Přestože se hluboká žilní trombóza u některých pacientů nemusí projevovat žádnými příznaky, většinou je spojena s následujícími projevy (6):

  • bolest, otok a pocit napětí v postižené dolní končetině (obvykle v lýtku)
  • silná bolest v postiženém místě
  • teplá pokožka v místě, kde se utvořila krevní sraženina
  • zčervenání kůže, zejména na zadní straně postižené dolní končetiny v oblasti pod kolenem

Hluboká žilní trombóza obvykle postihuje jenom jednu dolní končetinu, ale nemusí to být vždy pravidlem. Bolest se zhoršuje, při pohybu špičky nohy nahoru (směrem ke kolenu) nebo dolů.

Pokud se hluboká žilní trombóza neléčí, může dojít ke vzniku plicní embolie (situace, kdy se krevní sraženina uvolnila ze svého původního místa a „zasekla“ se v jedné z plic).

Plicní embolie je charakterizována výskytem mnohem závažnějších příznaků, jako například:

  • dušnost, která se může vyskytnout buď náhle, nebo postupně narůstat
  • bolest na hrudi, která se zhoršuje při dýchání
  • náhlá ztráta vědomí

Hluboká žilní trombóza a plicní embolie jsou závažná onemocnění, která vyžadují okamžitou návštěvu lékaře a zahájení léčby.

Diagnostika hluboké žilní trombózy

Pokud se u vás objevili některé příznaky hluboké žilní trombózy nebo máte pocit, že byste tímto onemocněním mohli trpět, navštivte neprodleně vašeho praktického lékaře.

Lékař by s vámi nejprve měl probrat anamnézu (soubor otázek sloužících ke zjištění informací, které lékaři pomáhají diagnostikovat onemocnění) a příznaky, které se u vás projevují.

Protože jsou příznaky hluboké žilní trombózy často nespecifické a mohou se vyskytovat i u řady dalších onemocnění, může si váš praktický lékař vyžádat provedení následujících vyšetření:

Vyšetření na D-dimery

Vyšetření na D-dimery je specializované vyšetření krve, které nám umožňuje zachytit trombus (krevní sraženinu), který se rozpadl a jehož kousky se volně pohybují v krvi. Čím více fragmentů (kousků) je při vyšetření zjištěno, tím větší je pravděpodobnost, že některá z vašich žil je ucpaná sraženinou.

Bohužel vyšetření D-dimerů není vždy zcela spolehlivé. Množství krevních sraženin v oběhovém systému se může zvýšit také například po operaci nebo po zranění anebo v důsledku zánětu, který někde ve vašem těle probíhá a jehož důsledkem je zvýšení srážlivosti krve, jako součást reakce imunitního systému na zánět nebo onemocnění. Proto je pro definitivní diagnózu hluboké žilní trombózy nezbytně nutné provést další vyšetření, jako je například ultrazvuk.

Pokud je vyšetření D-dimerů negativní, můžeme v 97% případů vyloučit hlubokou žilní trombózu.

Ultrazvukové vyšetření

Na zjištění přítomnosti sraženin v žilním oběhu můžeme využít také ultrazvuk. Používáme k tomu většinou Dopplerovský mód, s jehož pomocí lze zjistit, jak rychle krev proudí cévou. Měření rychlosti proudění pomáhá lékaři zjistit místa, kde je rychlost proudění zpomalená nebo nulová, což může být způsobeno právě krevní sraženinou.

Venografie (venogram)

Pokud z výsledků vyšetření D-dimerů a ultrazvuku není možné najisto potvrdit diagnózu hluboké žilní trombózy, lze použít venografické vyšetření.

Toto vyšetření je založeno na použití speciální kontrastní látky, kterou vám lékař vstříkne do nohy a která postupuje nahoru žilním systémem vaší dolní končetiny. Aby bylo možné zjistit přítomnost sraženiny, udělá se následně rentgenový snímek, který nám ukáže, kam se kontrastní látka dostala. Pokud je žíla pacienta zablokována krevní sraženinou, barvivo přes ní neprojde, což se na rentgenovém snímku zobrazí jako přerušení kontrastní látky „jinou barvou“.

Léčba hluboké žilní trombózy

Pokud trpíte hlubokou žilní trombózou, budete muset užívat léky, kterým se říká antikoagulancia (léky proti srážení krve) (7).

Antikoagulační léčba

Antikoagulancia brání dalšímu zvětšování krevní sraženiny (odborně narůstání trombu). Současně také pomáhají rozpouštět již vzniklý trombus a brání tomu, aby se sraženina utrhla a byla zanesena do plic, kde by mohla způsobit embolii.

Přestože se léčiva ovlivňující srážlivost krve často označují jako „léky na ředění krve“, neředí krev v pravém slova smyslu, ale ovlivňují chemické látky obsažené v krvi a brání tomu, aby se krevní sraženiny tvořily tak snadno.

K léčbě hluboké žilní trombózy se používají dva různé druhy antikoagulačních léčiv, a to konkrétně heparin a warfarin.

Heparin je obvykle předepisován jako lék první volby, protože účinkuje okamžitě a brání tak dalšímu zvětšování sraženiny. Po počáteční léčbě heparinem jsou pacienti obvykle převedeni na warfarin, který brání vzniku dalších sraženin.

Heparin

Heparin je k dispozici ve dvou různých formách – klasický (nefrakcionovaný) heparin a nízkomolekulární heparin.

Klasický (nefrakcionovaný) heparin lze podat ve formě:

  • nitrožilní injekce – tedy jednorázovou aplikací přímo do žíly
  • nitrožilní infúze – v tomto případě je heparin dávkován kapačkou a nechá se pomalu vykapat do žíly přes zavedenou dutou jehlu s hadičkou (tento způsob aplikace musí být proveden v nemocnici)
  • subkutánní injekce – injekční aplikace heparinu do podkoží

Nízkomolekulární heparin se obvykle aplikuje injekcí do podkoží (subkutánně).

Dávka nefrakcionovaného (klasického) heparinu je velmi různorodá, protože každý pacient reaguje jinak a je potřeba důsledně monitorovat jednotlivé pacienty a dávku v případě potřeby upravit. Proto je často při zavádění léčby nutný 5 – 10 denní pobyt v nemocnici, kde se pacientovi provádí častá vyšetření srážlivosti krve tak, aby bylo zajištěno správné dávkování a správný účinek léčby.

Nizkomolekulární heparin funguje jinak než klasický heparin. Obsahuje malé molekuly, díky čemuž jsou jeho účinky spolehlivější a pacient nemusí zůstavat v nemocnici na pozorování.

Oba druhy heparinů (klasický i nízkomolekulární) však mohou způsobovat nežádoucí účinky, mezi něž patří (8):

  • kožní vyrážka nebo jiné alergické reakce
  • krvácení
  • řídnutí (zeslabení) kostí – pouze při dlouhodobém užívání

Ve vzácných případech může heparin vyvolat prudkou alergickou reakci, která paradoxně zhorší tvorbu stávajících sraženin a vede k tomu, že se vytvoří sraženiny nové. Tato reakce a řídnutí kostí se vyskytují s nižší četností u nízkomolekulárního heparinu než u klasického heparinu.

Pacientům je ve většině případů podáván nízkomolekulární heparin, protože se snadněji používá a způsobuje méně nežádoucích účinků.

Warfarin

Warfarin se užívá ve formě tablet. Většinou lékaři pacientovi s hlubokou žilní trombózou nejprve podávají heparin, aby zabránili vzniku dalších trombů, a teprve poté ho převedou na warfarin. Nejkratší doporučená doba pro užívání warfarinu je 3 až 6 měsíců, ale někteří pacienti musí warfarin užívat mnohem déle nebo dokonce doživotně.

Stejně jako v případě klasického heparinu, se účinky warfarinu liší pacient od pacienta. Pokud budete užívat warfarin, připravte se na to, že vám lékaři budou často odebírat krev a kontrolovat zda užíváte správnou dávku.

Na začátku léčby warfarinem vám bude několikrát za týden (obvykle 2x až 3x) odebrána krev, dokud nebude stanovena správná dávka pro pravidelné užívání warfarinu. Po stanovení správné dávky budete docházet na odběry krve zhruba jednou měsíčně k vašemu praktickému lékaři.

Protože účinky warfarinu mohou být ovlivněny stravou, ostatními léky, které užíváte a také zdravím vašich jater.

Pokud užíváte warfarin, dodržujte následující zásady:

  • dodržujte zásady pravidelného a správného stravování
  • omezte pití alkoholických nápojů (muži smí užívat maximálně 4 jednotky alkoholu denně a ženy maximálně 2 až 3 jednotky alkoholu denně). Definici jednotky alkoholu najdete zde
  • užívejte warfarin každý den ve stejnou dobu
  • než začnete užívat jakékoli jiné léky, vždy se předem poraďte s vaším praktickým lékařem nebo lékárníkem a informujte je o tom, že užíváte warfarin. Totéž platí v případě jakékoli operace či pobytu v nemocnici, kdy je nutné lékaře informovat o tom, že užíváte warfarin
  • neužívejte žádné bylinky ani bylinná léčiva či přípravky

Warfarin je kontraindikován u těhotných žen, kterým se v případě hluboké žilní trombózy smí podávat heparinové injekce.

Rivaroxaban

Evropské odborné organizace doporučují jako možnost léčby a prevence hluboké žilní trombózy u dospělých používat přípravek rivaroxaban, který brání vytváření krevních sraženin díky zablokování srážecího faktoru Xa.

Doba léčby je obvykle 3 měsíce a pacient prvních 21 dní užívá lék rivaroxaban 2x denně a následně jednou denně až do konce léčby.

Kompresní punčochy

Kompresní punčochy slouží jako prevence bolesti lýtek a jejich otékání a současně snižují riziko vzniku vředů v místech, kde proběhla hluboká žilní trombóza. Pomáhají také zabránit vzniku takzvaného post-trombotického syndromu, což je poškození tkáně lýtka v důsledku zvýšeného žilního tlaku. Ten se zvyšuje právě při ucpání žíly krevní sraženinou (trombem), kdy dochází ke zvýšení napětí žilní stěny a k poškození žilních chlopní hlubokého žilního systému dolní končetiny. To vede k „odklonění“ krve do do povrchových žil. Více informací o post-trombotickém syndromu najdete v části tohoto článku, kde jsou podrobně popsány jednotlivé komplikace hluboké žilní trombózy.

Po prodělání hluboké žilní trombózy byste měli kompresní punčochu nosit každý den po dobu alespoň dvou let, protože ke vzniku post-trombotického syndromu může dojít i několik měsíců až let poté, co jste onemocněli hlubokou žilní trombózou.

Kompresní punčochy vám předepíše cévní lékař, případně praktický lékař. Je potřeba vybrat správnou velikost, aby mělo jejich nošení smysl. Musí se nosit po celý den s tím, že na noc se sundavají. Pokud si během dne chcete od jejich nošení odpočinout, můžete je na chvíli sundat, ale je dobré sedět s nohami ve zvýšené poloze.

Cvičení

Vhodnou doplňkovou metodou léčby a prevence opětovného propuknutí hluboké žilní trombózy jsou pravidelné procházky, při kterých by pacient neměl zapomínat na nošení kompresních punčoch.

Pravidelné procházky jsou nejen dobrou prevencí onemocnění, ale také pomáhají zabránit vzniku komplikací, jako je například post-trombotický syndrom.

Zvednutí dolních končetin

Zvednutí dolních končetin při odpočinku v sedě je dalším vhodnou doplňkovou metodou léčby hluboké žilní trombózy. Dochází totiž ke snížení tlaku v žilách lýtka a k omezení rozlévání krve v samotném lýtku (což snižuje bolestivost a otok).

Je potřeba zajistit, aby vaše chodidlo bylo výš než kyčel. Jedině tak se zlepší odtok krve z vašeho lýtka. Ideální je podložit si patu polštářem nebo jiným vhodným předmětem.

Pokud je to možné, zkuste si zvednout dolní část postele (tam, kde spočívají vaše chodidla a lýtka) tak, aby chodidlo bylo výše než kyčel.

Kavální filtry

Přestože k vyléčení hluboké žilní trombózy obvykle postačí antikoagulační léčba a kompresní punčochy, existuje alternativní řešení v podobě kaválního filtru, který lze použít v případě, kdy je antikoagulační léčbu nutné vysadit nebo pokud jí není možné z nějakého důvodu použít (9).

Kavální filtry je malý košíček, který lékař umístí do dolní duté žíly (vena cava inferior). Jeho úkolem je zachytávat fragmenty krevní sraženiny (trombu) a zabránit jim dostat se do srdce nebo plic.

Kavální filtry lze jako preventivní či léčebnou metodu použít u pacientů s hlubokou žilní trombózou, plicní embolií nebo mnohočetným poraněním.

Existují dva typy kaválních filtrů – permanentní a novější dočasné filtry, které lze ze žíly vyjmout poté, co se riziko trombózy či embolie sníží.

Jak se zavádí kavální filtr?

Zákrok se provádí v místním znecitlivění (tedy pacient je při vědomí, ale oblast, kde bude chirrug pracovat je umrtvena). Chirurg následně provede malý řez v kůži a zasune katetr (tenkou ohebnou trubičku) do žíly v oblasti krku nebo břicha. Následně je katetr zaveden do dolní duté žíly. Po zavedení katetru na správné místo se skrz něj prostrčí kavální filtr a zafixuje se v dolní duté žíle.

Prevence hluboké žilní trombózy

Protože operace a některé léky zvyšují riziko vzniku hluboké žilní trombózy (viz. odstavec o příčinách vzniku onemocnění) je u každého pacienta přijímaného do nemocnice posuzováno riziko vzniku hluboké žilní trombózy a v případě potřeby se přijímají vhodná opatření.

Preventivní opatření lze rozdělit 3 základních skupin – opatření před nástupem do nemocnice, při pobytu v nemocnici a po opuštění nemocnice.

Prevence hluboké žilní trombózy před nástupem do nemocnice

Před každou operací se vás lékaři budou ptát na léky, které užíváte a doporučí vám některé z nich vysadit.

Týká se to zejména kombinované hormonální antikoncepce (obsahující estrogeny i progesteron), která se vysazuje měsíc před zákrokem a antikoagulačních léčiv (acylpyrin, anopyrin, aspirin, apod.), která se vysazují obvykle týden před operací.

Obecně platí, že riziko vzniku hluboké žilní trombózy je vyšší u operací v celkové anestézii než v anestézii lokální. Proto vám lékaři v některých případech mohou doporučit provést operaci v místní anestézii (nebo epidurální anestézii) namísto celkové anestézie.

Prevence hluboké žilní trombózy v nemocnici

Při pobytu pacienta v nemocnici lékaři provádí řadu opatření zajišťující prevenci hluboké žilní trombózy.

V první řadě je potřeba, aby pacient dostatečně pil a nebyl dehydrovaný. Druhým hlavním opatřením je zajištění dostatečného pohybu, a to co nejdříve po operaci.

V závislosti na závažnosti rizika vzniku hluboké žilní trombózy u konkrétního pacienta se přijímají další preventivní opatření, zahrnující zejména užívání antikoagulačních léků (brání vzniku krevních sraženin) a nošení kompresních punčoch (nebo provedení bandáže dolních končetin od pasu až ke kotníkům s pomocí elastického obinadla). Kompresní punčochy nebo bandáže zlepšují krevní oběh v dolních končetinách.

V některých nemocnicích se používají speciální pneumatická kompresní zařízení. Jsou to v podstatě rukávy (manžety), které se nasadí na dolní končetiny pacienta a v pravidelných intervalech se automaticky nafugují, čímž stlačují žíly v dolní končetině a brání stagnaci krve. To snižuje riziko vzniku hluboké žilní trombózy.

Prevence hluboké žilní trombózy po opuštění nemocnice

I po opuštění nemocnice je nutné dodržovat preventivní opatření v podobě nošení kompresních punčoch nebo užívání antikoagulační léčby.

Mezi další vhodná preventivní opatření patří:

Cvičení

Pokud je to možné, měli byste v rámci preventivních opatření proti hluboké žilní trombóze mít dostatečný pohyb. Proto vám lékaři doporučí procházky (při kterých byste měli nosit kompresní punčochy).

Pohyb je vhodnou prevencí nejen proti samotnému vzniku hluboké žilní trombózy, ale také proti komplikacím, jako je například post-trombotický syndrom.

Kouření a stravování

Riziko vzniku hluboké žilní trombózy můžete snížit zdravým životním stylem. To znamená zanechání kouření, vyváženou stravu, pravidelné cvičení a snížení a udržení hmotnosti ve zdravých mezích.

Cestování

Pokud máte zvýšené riziko hluboké žilní trombózy a chystáte se na delší cestu, poraďte se s vaším praktickým lékařem, který vám navrhne vhodná preventivní opatření.

Při dlouhých cestách autem, vlakem, letadlem, apod., které trvají déle než 6 hodin, dodržujte následující doporučení:

  • pijte dostatek vody
  • nepijte nadměrné množství alkoholu, protože může způsobit dehydrataci
  • neužívejte prášky na spaní, protože ve spánku si nebudete moci protáhnout nohy
  • pravidelně si během cesty protáhněte nohy (přitahováním špiček směrem k hlavě a k podlaze)
  • pokud je to možné, občas se projděte
  • využijte přestváky v jízdě k tomu, abyste se prošli a protáhli
  • nezapomeňte si před cestou nasadit kompresní punčochy

Cestovní pojištění

Před cestou do zahraničí se nezapomeňte pojistit a ujistit se, že vaše pojištění kryje náklady na veškerou léčbu, kterou můžete potřebovat. To platí zejména v případě závažných onemocnění, jako je hluboká žilní trombóza, rakovina nebo onemocnění srdce.

Komplikace hluboké žilní trombózy

Hluboká žilní trombóza je velmi závažné onemocnění, kdy může být vyžadována urgentní léčba, aby se předešlo vzniku komplikací. Mezi nejzávažnější komplikace patří: plicní embolie a post-trombotický syndrom.

Plicní embolie

Plicní embolie je nejzávažnější komplikací hluboké žilní trombózy. Vyskytuje se asi u 1 z 10 pacientů trpících hlubokou žilní trombózou.

Vzniká tehdy, když se kus krevní sraženiny (trombu) utrhne a je krevním oběhem zanesen do plic, kde zablokuje některou z cév. V závažných případech může být toto onemocnění i smrtelné.

Pokud je krevní sraženina malá nemusí způsobit vůbec žádné příznaky. U středně velkých trombů se plicní embolie může projevit dušností a bolestí na hrudi. Velká krevní sraženina může způsobit kolaps plíce, srdeční selhání a smrt.

Jaké rozpoznat příznaky hluboké žilní trombózy a plicní embolie?

Pokud se u vás objeví některý z níže uvedených příznaků, měli byste okamžitě vyhledat lékaře (10):

  • bolest nebo otok dolní končetiny
  • teplá kůže na dolní končetině nebo změny její barvy
  • povrchové žíly na dolní končetiny jsou větší než normálně
  • bolest na hrudi nebo v horní části zad
  • vykašlávání krve

Post-trombotický syndrom

U pacientů s hlubokou žilní trombózou někdy dochází ke vzniku takzvaného post-trombotického syndromu v lýtku postižené končetiny. Tato komplikace se vyskytuje u 20 – 40% pacientů s hlubokou žiní trombózou.

Pokud má pacient hlubokou žilní trombózu, dochází k tomu, že v okolí krevní sraženiny vzniká větší tlak krve (v důsledku její stagnace). Útlak okolních tkání tak vyvolá řadu nepříjemných projevů, jako jsou bolest lýtka, otok, vyrážka nebo dokonce bércový vřed (v závažných případech). Riziko vzniku post-trombotického syndromu se zvyšuje také s narůstající hmotností a v případě, kdy krevní sraženina blokuje více než jednu žílu na stejné dolní končetině.

Sdílet článek
Autor: Michal Vilímovský
Vzdělání: Student všeobecného lékařství na 3.LF UK Praha
Použité zdroje: Viz. číslované zdroje v článku. Článek byl volně přeložen a upraven z anglického originálu na NHS
Zdroje obrázků: Dollarphotoclub.com
Datum vydání: 14. října 2015 9:10
Datum příští revize: 14. října 2017 9:10
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace