Výživa a regulace tělesné hmotnosti

Potravu přijímáme především proto, abychom zajistili fungování našeho organismu. Představuje pro tělo jakýsi benzín, na který organismus jede. Proto patří trávicí systém k základním orgánovým soustavám lidského těla a je důležité pochopit jeho funkci. V této kapitole se podíváme na to jak organismus získává energii a jak je regulována tělesná hmotnost.

Výživa

Energii potřebnou k fungování organismu získáváme ze tří základních typů živin - bílkovin, tuků a sacharidů. Zatímco tuky a cukry jsou do značné míry zastupitelné, bílkoviny které jsou pro organismus především zdrojem esenciálních aminokyselin (tedy těch, které si naše tělo nedokáže syntetizovat a mezi které patří valin, leucin, izoleucin, methionin, threonin, fenylalanin, tryptofan a lyzin) bychom měli přijímat v alespoň 50% jako živočišné bílkoviny (maso, mléko, vejce). Rostlinné bílkoviny totiž neobsahují v dostatečném množství všechny esenciální aminokyseliny.

Za normálních okolností získává organismus cca 60% energie ze sacharidů a cca 25 - 30% z tuků. Zbytek připadá na bílkoviny. Zatímco podíl bílkovin by měl být konstantní, v zásadě by se nic nestalo, pokud by podíl sacharidů klesl i třeba k 10% a byl nahrazen tuky (za předpokladu současného přijímání dostatečného množství vitamínů rozpustných v tucích). 

Co se týče odbourávání živin tak zatímco tuky a cukry jsou v konečné fázi odbourávány až na oxid uhličitý a vodu (za přístupu kyslíku - aerobně), bílkoviny nejsou odbourány kompletně a jejich konečným odpadním produktem v organismu je močovina (diamid kyseliny uhličité).

Kromě hlavních živin potřebuje tělo ke svému životu také vitamíny (A,D,E,K - rozpustné v tucích a B1,B2,B6, B12, C, PP (niacin) a H (bitoin) - rozpustné ve vodě). Vitamíny se uplatňují zejména jako koenzymy v chemických reakcích probíhajících v organismu a jsou proto velmi důležité. Při nedostatku vitamínu A vzniká šeroslepost, při nedostatku vitamínu C pak kurděje, při nedostatku vitamínu D křivice, při nedostatku vitamínu K dochází k poruchám srážlivosti krve a při nedostatku vitamínu B12 pak dochází ke vzniku anémie (chudokrevnosti), protože B12 je nutný pro vstřebávání železa v žaludku. Nedostatek vitamínu B1 způsobuje onemocnění Beri-beri.

Regulace tělesné hmotnosti

Tělesná hmotnost organismu je regulována přes proteohormon leptin (viz. obrázek níže) a velmi úzce souvisí s množstvím tuku v organismu. Řídící centrum pro regulaci tělesné hmotnosti je v hypotalamu, který je propojen s limbickým systémem a mozkovým kmenem.

Obrázek 1: Leptin a regulace tělesné hmotnosti - schéma

V případě poklesu hmotnosti dochází v organismu k poklesu hladiny leptinu, což způsobuje aktivaci neuropeptidu Y (NPY), který posiluje chuť k jídlu a zvyšuje tonus parasympatiku (podpora trávení). Současně dochází k uvolňování hormonů kortikoliberinu, který aktivuje kortikoidy. To vše vede k nárůstu tukových zásob organismu.

Naopak při nárůstu tělesné hmotnosti dochází též k nárůstu hladiny leptinu, což způsobuje aktivaci hormonu α-MSH (α-melanocyty stimulující hormon, který vzniká z POMC - propiomelanokortin). Tento hormon tlumí příjem potravy, zvyšuje spotřebu energie a tonus sympatiku, což v konečném důsledku vede k poklesu tukových zásob. 

Při nedostatku leptinu dochází také k utlumení pohlavních hormonů (pokles sekrece gonadoliberinu a somatoliberinu a tím i pokles sekrece pohlavních hormonů a ACTH).

Pro stanovení normální hmotnosti, podváhy či nadváhy se používá takzvaný BMI (body mass index), který se vypočte jako:

BMI = Tělesná hmotnost v kg x (tělesná výška v m)²

Pokud hodnota BMI vyjde na 25 (u žen na 24), je vaše hmotnost normální. Menší hodnoty jsou podváha a vyšší hodnoty jsou pak nadváha.