Alzheimerova choroba: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Alzheimerova choroba je velmi závažné neuredegenerativní onemocnění mozku, které postihuje především osoby starší 85 let. Projevuje se postupným vznikem demence, kterou trpí až ¼ starší populace. Jako první tuto nemoc popsal Alois Alzheimer v roce 1907.

Příčiny a rizikové faktory

Příčiny vzniku Alzheimerovy choroby nejsou doposud jasné. Přesto je znám mechanismus onemocnění. V mozku v okolí nervových vláken dochází k ukládání patologických proteinů, které způsobují rozpad neuronů (nervová buňka) a jejich spojů. Dochází také k úbytku acetylcholinu. Acetylcholin je tzv. neuromediátor, tedy látka, díky níž dochází k přenosu vzruchu. 

Dále jsou také známé rizikové faktory tohoto onemocnění. Primárně mezi ně patří věk. Nemocní mladší 60 let jsou vzácností, nad 65 let trpí touto nemocí již každý 20. člověk. Ženy jsou ohroženy více než muži. Důležité místo mají také genetické predispozice- mezi blízkými příbuznými je výskyt mnohem vyšší.

Nové studie se domnívají, že roli hraje také dosažené vzdělání. Kouření a dlouhodobé požívání většího množství alkoholu také zvyšuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby. 

Až 2x větší riziko onemocnění je u pacientů, kteří v minulosti prodělali vážný úraz hlavy, který byl spojen s minimálně 15 minutovým bezvědomím.

Příznaky Alzheimerovy choroby

Alzheimerova choroba začíná velmi pozvolně a nenápadně. Mnoho počátečních příznaků se přisuzuje vyššímu věku nemocného. Typickým příkladem je neustálé hledání věcí a jejich následné nalezení na neobvyklých místech. 

Alzheimerova nemoc má několik stádií:

• Lehká demence: Pacient má problémy s dorozumíváním, mezi slovy dělá dlouhé pauzy a často opakuje, co již řekl. Nemocný trpí poruchami paměti, zakládá věci a zapomíná. Často dochází k dezorientaci v čase a také k bloudění i známými místy. Celkově se mění osobnost- nemocný je vztahovačný a podezíraví, často trpí depresemi.
• Střední stadium demence: Nemocný ztrácí soudnost a prohlubuje se změna osobnosti. Časem se objevuje neschopnost vykonávat běžné aktivity jako je nakupování a vaření, nemocný potřebuje pomoc s osobní hygienou a oblékáním. V této fázi onemocnění často dochází k toulání venku, nemocný je často spoře oděn a neorientován v prostoru. 
• Těžká demence: Pacient odmítá přijímat potravu, sám si na jídlo nikdy nevzpomene. Nepoznává blízké osoby ani okolí, není schopen souvislé řeči a je naprosto dezorientován a zmaten. Nemocný není schopen chůze a je upoután na kolečkové křeslo. Dále tělesně i duševně chátrá, ubývá na váze, nakonec umírá.

Diagnostika Alzheimerovy choroby

Lékař provádí diagnostiku pomocí několika testů, které dohromady podají zprávu o stavu nemocného a stádiu nemoci.

Mezi hlavní testy patří tzv. mental test, který zjišťuje kognitivní vlastnosti, schopnost orientace v čase a zapamatování si základních věcí. Pacientovy jsou kladeny otázky, na které podle svých aktuálních schopností odpovídá. 

Dále se hojně používá tzv. test aktivity denního života, při němž je vyzpovídána rodina nebo blízké okolí pacienta. Lékař zjišťuje, zda je nemocný schopen vykonávat běžné denní aktivity.

Léčba Alzheimerovy nemoci

Úplná léčba Alzheimerovy nemoci není bohužel známá a nemocný na postupující demenci umírá.  Přesto se stále provádí experimentální studie zaměřené na možnosti léčby tohoto onemocnění. V raném stádiu nemoci lze zpomalit postup Alzheimerovy nemoci s využitím kognitiva, tj. léků zlepšujících kognitivní funkce (myšlení, orientace, paměť), antidepresiva (léky proti depresi) a neuroleptika (léky na odstranění podráždění a agresivity). Lékaři se domnívají, že požívání malého množství alkoholu může předcházet vzniku demence. Diskutuje se také nad protektivními účinky marihuany.