Lymská borelióza: příznaky, léčba a prevence

Lymská borelióza: příznaky, léčba a prevence
19. prosince 2012 7:50

Lymská borelióza je infekční onemocnění způsobené bakteriemi zvanými borélie, které se množí a přežívají v tělech drobných hlodavců, divoké zvěře, ale i domácích zvířata. Tato nebezpečná nemoc, napadající několik tělních systémů (nervový, kůži, srdce, klouby), je proto jednou z nejčastějších zoonóz, tedy chorob přenášených ze zvířat na člověka.

Přenašečem Lymské boreliózy jsou bezesporu z největší míry klíšťata, ale uvažuje se i o jiném, krev sajícím hmyzu. Lymská borelióza proto bývá někdy zaměňována za jinou, klíštětem přenášenou nemoc – klíšťovou encefalitidu, od které se však zásadně liší.

Původce boreliózy

Původcem Lymské boreliózy, která nese název amerického města, ve kterém byla poprvé popsána – Old Lyme, je gramnegativní bakterie z rodu Borellia, spadající do skupiny tzv. spirochet. Tyto bakterie se pohybují pomocí bičíku a mají spirálovitý tvar. V současnosti se za viníka nemoci považují tři druhy borélií lišící se především svým výskytem (jeden druh převažuje v Severní Americe, druhé dva v Evropě). Celkově ale existuje mnoho subtypů této bakterie, které ještě nebyly zcela prozkoumány (1).

Z epidemiologického hlediska při přenosu infekce hovoříme vždy o třech entitách – o zdroji, přenašeči a o vnímavém jedinci. Zdrojem a rezervoárem boreliózy jsou zvířata, proto tuto nemoc řadíme mezi tzv. antropozoonózy. Přenašečem nemoci je klíště obecné (Ixodes ricinus), které se bakterií nakazí přisátím na infikované zvíře. Bakterie potom kolují krví klíštěte, aniž by jemu samotnému nějak ubližovaly. Bakterie boreliózy přitom nosí přibližně 5 – 10 % klíšťat; v období epidemiologického rozšíření klíšťat (na jaře a v létě) potom šplhá počet infikovaných klíšťat až na 30 %. Po přisátí infikovaného klíštěte na člověka může, ale i nemusí dojít k přenosu infekce. K nákaze dochází asi u 30 % kousnutí nakaženým klíštětem, přičemž u 5-10 % případů se teprve rozvinou typické příznaky boreliózy. 

Příznaky boreliózy

Příznaky a projevy boreliózy mohou být zcela individuální. Záleží na zdravotním stavu konkrétního člověka, jeho kondici a imunitě. U 5 % nakažených osob dokonce nemoc probíhá zcela bezpříznakově, což je velmi nebezpečné. Projevy boreliózy jsou také závislé na tom, v které fázi onemocnění se pacient nachází. V zásadě rozlišujeme 3 fáze nemoci s rozličnými projevy: akutní fázi, fázi rozšíření nákazy a chronické stádium.

V prvním akutním stádiu onemocnění po čerstvém odstranění přisátého klíštěte je nejtypičtějším a nezaměnitelným příznakem boreliózy tzv. erythema migrans. Jedná se o červenou skvrnu, kterou objevíme za několik dnů až týdnů v místě, kde bylo klíště přisáté. Skvrna může dosahovat i průměru nad 5 cm a je pro ni charakteristické, že ze středu bledne. Zarudlému místu, přestože nijak nebolí a po čase samo většinou zmizí, je nutné věnovat zvýšenou pozornost – vždy s takovýmto příznakem okamžitě navštivte lékaře. V tomto stádiu onemocnění je borelióza totiž ještě poměrně snadno léčitelná, a proto i pokud si nejsme jisti, zda může skvrna být příznakem boreliózy či nikoli, má cenu začít s léčbou včas. Bohužel však u poloviny nemocných borelióza proniká do krve nakaženého, aniž by se typická červená skvrma vytvořila. Ostatní příznaky v tomto stádiu boreliózy jsou nespecifické a mohou připomínat banální virózu (zvýšená teplota, bolest svalů a kloubů, únava atd.).

Pokud nedojde k léčbě nemoci v jejím prvním stádiu, dochází k rozšíření infekce po celém organismu. Objevují se především neurologické příznaky a poruchy srdeční činnosti, ale je nutné uvědomit si, že každý pacient má individuální příznaky. Bakterie mohou napadnout centrální nervový systém (mozek, míchu) a vyvolat zánět mozku či mozkových blan projevující se silnými bolestmi hlavy, ztuhlou šíjí, zvracením a pozitivními meningeálními příznaky (pacient nemůže provést předklon hlavy tak, aby se bradou dotkl hrudi). Dalšími charakteristickými projevy jsou záněty nervů způsobující poruchy hybnosti a citlivosti končetin.

Rozsáhlé postižení nervů nazýváme neuropatie, které se projevují pálením kůže, mravenčením, brněním apod. Vzácností není ani postižení nervových kořenů či paréza lícního nervu (povislý koutek oka a úst a snížená svalová síla na jedné polovině obličeje). Borélie mohou napadnout i srdce – vznikne zánět srdečního svalu, pacient si stěžuje na bušení srdce, objevují se poruchy srdečního rytmu. Jindy je onemocnění doprovázeno zánětem kloubů (artritidou). Vyskytují se i různé kožní změny nejčastěji v podobě migrujícího erytému. Ještě v této fázi nemoci lze při co nejrychlejším zahájení efektivní léčby předpokládat plné uzdravení.

Třetí, chronické stádium, je již charakterizováno selháním imunitních reakcí, kdy se tělo nedokáže bránit běžným nákazám. Dochází k prohlubování poškození napadených tělních orgánů. Typické jsou pro tuto fázi různé imunopatie, kdy se tělo brání proti normálním podnětům nepřiměřeně agresivně. Může dojít ke vzniku autoimunitního onemocnění. Zánětem bývají postiženy velké klouby (rameno, koleno) – ty jsou oteklé a bolestivé. Na kůži (hlavně u žen) se často objevuje tzv. acrodermatitis atrophicans – kožní změny na dlaních a ploskách nohou, kdy kůže prosvítá a pod ní jsou dobře vidět cévy. V tomto stádiu je již nemoc chronická, ale její projevy lze vhodnou léčbou potlačit. (2)

Diagnostika a léčba boreliózy

První diagnostiku provádí lékař na základě anamnézy a klinického vyšetření – pro boreliózu značí přisátí klíštěte (případně poštípání jiným hmyzem) a především červená skvrna v místě jeho odstranění (erythema migrans). Někdy lékaře ke správné diagnóze dovede i rozvoj dalších klinických příznaků. V prvních několika týdnech (cca 6ti) nelze při laboratorním vyšetření krve prokázat protilátky proti borelióze. Ani později příslušné protilátky nemusí odpovídat reálnému stavu onemocnění, a proto je rozbor krve poměrně nespolehlivou metodou pro diagnostiku boreliózy.

Spolehlivější je lumbální punkce, která hledá přímo patologické bakterie, tedy borélie. Při lumbální punkci se odebírá vzorek mozkomíšního moku z páteřního kanálu; mok je následně podroben laboratornímu rozboru. O lumbální punkci koluje fáma, že při ní může člověk ochrnout, dojde-li k zasažení páteře punkční jehlou. Je to však velký omyl, který spoustu pacientů zbytečně odrazuje od této spolehlivé diagnostické metody. Fakt je ten, že se punkce provádí velmi nízko na páteři, kde již samotná mícha vůbec není. Žádné komplikace v podobě narušení míchy tak nehrozí. Dnes se navíc k lumbální punkci používají tzv. atraumatické jehly, které zanechávají zcela zacelenou ránu, kterou nemůže odkapávat další mok po odběru, což bylo častou příčinou silných postpunkčních bolestí hlavy.

Dobře citlivým testem na boreliózu je tzv. Western blot test, který analyzuje protilátky proti jednotlivým bílkovinám borélií. Laboratoře mají k dispozici různé testovací soupravy složené z testovacích proužků, na nichž jsou prezentovány různé antigeny. Vyhodnocení testu však není jednoduché a praktičtí lékaři si s ním často nevědí rady, proto laboratoře většinou zasílají své subjektivní vyhodnocení nálezu. To však nemusí být pro určení diagnózy dostačující. Další nevýhodou tohoto vyšetření je také jeho vysoká cena.

Úspěchem léčby boreliózy je především včasná diagnóza. Lékem první volby jsou antibiotika, které pacient užívá minimálně 4 týdny v domácím léčení. Zpočátku se předepisuje pouze jeden lék. Pokud tato léčba nezabere, je nutné nasadit vyšší dávky antibiotik v různých kombinacích. Ty pacient dostává v podobě infuzí při hospitalizaci v nemocnici. V případě rozvoje dalších příznaků nemoci se léčba směřuje vždy na konkrétní projevy, tedy léčbu bolesti, zánětu nervů, kloubů atd. (3)

Prevence boreliózy

Účinné očkování proti Lymské borelióze zatím bohužel neexistuje. Jedinou možnou prevencí proto zůstává obezřetnost vůči klíšťatům při pobytu v přírodě. Klíšťata se vyskytují od časného jara až do prvních podzimních mrazů. Pokud se chystáme do přírody či na vycházku zejména v oblastech s vysokým výskytem infikovaných klíšťat, je nutné opatřit se vysokými botami, dlouhými kalhotami a pokud možno i dlouhými rukávy, kloboukem atp. Raději si nesedáme či neleháme do trávy. Použijeme vhodný repelent na tělo i oděv (pozor – některé přípravky zabírají jen na určitý typ hmyzu a klíšťatům nemusí vůbec vadit). Po návratu domů je nutné zevrubně prohlédnout celé tělo a v případě přisátí klíštěte jej odstranit pomalým, jemným vykýváním. Klíště zásadně nerozmačkáváme, ani jej neodstraňujeme kroutivým pohybem. Klíště buď spláchneme, nebo jej spálíme v kusu papíru a místo, kde bylo klíště přisáté, ošetříme dezinfekcí. 

Obrázky skvrn a vyrážky při lymské borelióze

Jak vypadá skvrna při borelióze

Obrázek 1: Typická skvrna (erythema migrans) při borelióze, která vypadá jako terč. Četnost výskytu cca 50 - 70% | Zdroj obrázku: Wikipedia.org 

Červená vyrážka s vyvýšeným okrajem

Obrázek 2: Červená vyrážka s vyvýšeným okrajem může být také známkou infekce borreliemi
Četnost výskytu cca 10% | Zdroj obrázku: Wikipedia org 

Lymfocytom při borelióze

Obrázek 3: Lymfocytom při lymské borelióze
Četnost výskytu cca 10 - 15% | Zdroj: Wikipedia.org

Sdílet článek
Tags:
Autor: Michal Vilímovský
Vzdělání: Student všeobecného lékařství na 3.LF UK Praha
Použité zdroje:

Viz. číslované odkazy na referenční zdroje přímo v článku.

Zdroje obrázků:

Dollarphotoclub + reference uvedené v článku

Datum vydání: 19. prosince 2012 7:50
Datum poslední aktualizace: 22. srpna 2016 11:35
Datum příští revize: 22. srpna 2018 11:35
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace