Jak poznáte, že jste opravdu student medicíny?

Jak poznáte, že jste opravdu student medicíny?
3. února 2014 3:19

Studenti medicíny jsou takovou zvláštní sortou vysokoškoláků. Zlé jazyky tvrdí, že jsou nafoukaní a namyšlení, ale já si myslím, že to není pravda (jsem taky medik). Přemýšleli jste ale někdy nad tím jak poznáte, že vlastně studujete na budoucího doktora?

Jak poznáte, že jste opravdový medik?

  • Budete pořád lidem kolem sebe vysvětlovat, že budete muset chodit do školy opravdu dlouho a že než z vás bude opravdový doktor, budou už vaši spolužáci ze střední školy končit postgraduální studium a pyšnit se titulem PhD.
  • Po každé písemce budete uvažovat o sebevraždě nebo o ukončení studia (a to ještě předtím než budete znát váš výsledek).
  • Pokaždé, když si uvědomíte, jak špatným doktorem za pár let budete, polije vás pot a upadnete do těžké deprese.
  • Vaše odpověď na každou otázku je “Hmm…“ a po chvíli předstíraného přemýšlení dodáte, „… tak to nevím“. A přitom víte, že nejlepší odpověď lékaře pacientovi je: “To záleží na mnoha okolnostech…“.
  • Každou hloupost a nestandardní věc na vašem těle, v rodině či u přátel, považujete za život ohrožující onemocnění. Každé drobné zakašlání považujete za tuberkulózu, a když něco špatného sníte a máte z toho průjem, myslíte si, že zcela určitě umíráte na rakovinu tlustého střeva.
  • Vašimi oblíbenými televizními pořady jsou Doktor House a Pohotovost a myslíte si, že vám pomohou udělat všechny zkoušky a zdárně dokončit školu. Bohužel to není pravda a jediné co vám může pomoci, jsou Wikiskripta.
  • Kdykoli vám někdo řekne: “Ty studuješ medicínu? To musíš být velmi chytrý?”, považujete to za neúnosnou urážku.
  • Váš kamarád ze školy, který nebyl schopen dát dohromady kloudnou větu a byl rád, že mohl vyjít v sedmé třídě, přijede v nablýskaném fáru, pozve vás na večeři, zaplatí za vás veškerou útratu, a pak vás vezme do svého luxusního domu, zatímco vy přemýšlíte, jestli si máte učebnici patologie půjčit v knihovně nebo koupit z druhé ruky, aby vám zbylo na nudle s mákem v menze.
  • Máte pár dní před zkouškami, a když se snažíte procvičovat si odpovědi na otázky, zjistíte, že vlastně nedokážete ani rozklíčovat cizí slova, která v otázkách jsou.
  • Vaši kamarádi a rodinní příslušníci se vás v prvním ročníku ptají: “Tak co, už jste pitvali? A jaké to bylo? Nesložil ses z toho?”
  • Největší odměnou pro vás je, když vám babička nebo dědeček v nemocnici řeknou: “Děkuji!”. Tehdy se konečně na chvíli přestanete cítit jako nejhorší odpad společnosti.
  • Dělá vám velkou radost, že můžete vést naprosto normální a standardní život. Alespoň těch pár hodin denně, kdy spíte.
  • Ve společnosti lidí, kteří nestudují medicínu nebudete oblíbeni, protože jediné o čem se dokážete bavit je váš těžký život studenta medicíny.
  • Až se vás pacient nebo lékař na praxi zeptají zda jste příslušný úkon již někdy dělali, vaše odpověď bude "Ano". Ovšem to, že jste zatím odběr krve či cévkování dělali jen na plastových modelech, raději zamlčíte.
  • Nedokážete pochopit, proč vaše letní prázdniny trvají jen měsíc, když léto trvá tři měsíce.
  • Když si myjete ruce před obědem, používáte k tomu správnou techniku mytí, včetně důkladné očisty meziprstních prostor.
  • Všichni lidé z vašeho okolí, včetně rodičů, přátel, mladších sourozenců a vaší přítelkyně (nebo přítele) už nechtějí dělat vám pacienta.
  • K vaší oblíbené knize se dostanete pouze o víkendu, a to ještě jen tehdy, když zrovna v pondělí nepíšete nějaký těžký test.
  • Neustále si doplňujete seznam nemocí, kterými zaručeně trpíte (od banalit až po rakovinu).
  • Nebolí vás záda, ale trpíte somatickou poruchou v bederní oblasti.
  • Znáte velikost červené krvinky (průměr 7 mikrometrů).
  • V posledních letech se vám rapidně zhoršil zrak a začínáte uvažovat o LASIK operaci.
  • Víte, že v následujících minimálně čtyřech měsících nebudete mít volný víkend.
  • Je jedno kolik se toho naučíte, vždycky budou další knížky, které byste si měli prostudovat.
  • Znáte jména jako Čihák, Trojan, Bednář či Povýšil lépe než příjmení vašich spolužáků.
  • Přemýšlíte, jestli budete mít někdy v životě čas se oženit (vdát) a založit rodinu.
  • Než si něco koupíte, vždy zkontrolujete nutriční hodnoty a obsah škodlivin na obalu.
  • Těsně před zkouškami si vůbec neuvědomujete, že vlastně chcete být doktorem.
  • Lidé v kavárnách a restauracích se po vás divně koukají, protože si neustále opakujete sprosté říkanky, abyste si zapamatovali všechny větve tepen, které už v životě neuvidíte.
  • Když už pošesté píšete test z fyziologie a stále vám chybí deset či dvacet bodů k tomu, abyste uspěli, říkáte si, jestli je medicína pro vás opravdu ta nejlepší volba.
  • Před zkouškami si budete říkat, že to chcete za jedna nebo za dvě, ale nakonec zjistíte, že trojka je vlastně úplně skvělá známka.
  • Často si pro sebe mumláte: "Do pr..., tohle mám všechno vědět?" Děje se to zejména v případech, kdy se dozvíte o příznacích, které nedokážete vůbec nikam zařadit. A nakonec vaši neznalost hodíte na lékařskou fakultu s tím, že vás to škola měla naučit.
Sdílet článek
Autor: Michal Vilímovský
Vzdělání: Student všeobecného lékařství na 3.LF UK Praha
Datum vydání: 3. února 2014 3:19
Datum příští revize: 3. února 2016 3:19
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace