Alergie: příčiny, příznaky, testy, léčba, prevence a komplikace

Alergie je imunitní odpověď nebo reakce lidského organismu na látky, které pro naše tělo za normálních okolností nejsou škodlivé.

Příčiny

Alergie jsou bohužel velmi častým jevem. Na jejich vzniku se podílí jak vlivy genetické (dědičnost), tak životní prostředí, ve kterém žijeme. Náš imunitní systém za normálních okolností chrání naše tělo před škodlivými látkami a mikroby, jako jsou například baktérie nebo viry.

Imunitní systém také reaguje na cizorodé látky, kterým se říká alergeny. Alergeny jsou obvykle pro lidský organismus neškodné a nezpůsobují mu problémy. Pokud však pacient trpí alergií, je odpověď imunitního organismu na alergeny nadměrně silná a dochází ke vzniku alergie.

Imunitní systém pak při styku s alergenem vyvolá alergickou reakci, při které dochází k uvolňování chemických látek, jako je například histamin, které vyvolají vlastní příznaky (symptomy) alergie.

Mezi nejčastější alergeny patří:

• Léčiva
• Prach
• Potraviny
• Hmyzí jedy
• Plísně
• Srst domácích zvířat
• Pyl

U některých lidí se mohou vyskytovat alergické reakce na vysoké či nízké teploty, sluneční svit nebo jiné jevy související s životním prostředím. Někdy alergická reakce vzniká také třením (škrábáním nebo silným drbáním kůže).

Alergie obvykle nejsou přímo dědičné z generace na generaci, nicméně platí, že pokud oba vaši rodiče trpí alergiemi, existuje i u vás vyšší riziko jejich vzniku.

Větší riziko dědičného přenosu alergií na vás vám hrozí od matky (pokud vaše maminka trpí alergií, je vyšší pravděpodobnost jejího přenosu na vás, než když stejnou alergií trpí váš tatítenk).

Alergie také mohou zhoršovat některá onemocnění, jako jsou například zánět vedlejších dutin nosních, ekzémy nebo astma.

Příznaky

Příznaky alergií se liší podle toho, která část těla přijde s alergenem do styku.

Například:

• Alergeny, které dýcháme, často způsobují pocit ucpaného nosu, svědění v nose a hrdle, nadměrnou produkci hlenu, kašel a sípání.
• Alergeny, které se dostanou do oka, způsobují svědění zčervenání nebo otok oka anebo produkci tekutiny, která vám vytéká z očí.
• Požití potravy s obsahem alergenů vyvolává nevolnost, zvracení, bolesti nebo křeče v břiše, průjem nebo prudkou život ohrožující reakci.
• Alergeny, které se vám dostanou na kůži, vyvolávají vyrážky, svědění, puchýře nebo olupování kůže.
• Alergie způsobené léčivy obvykle postihují celé tělo a vyvolávají řadu různých příznaků.

Alergologické testy a vyšetření

Alergologické vyšetření se skládá z celkové tělesné prohlídky, která je doplněna dotazy lékaře na situace, kdy ke vzniku alergií dochází. Lékař vám také provede různé speciální testy na alergii, které slouží nejen ke zjištění konkrétní příčiny alergické reakce, ale také ke zjištění, zda se skutečně jedná o alergii nebo o jiné onemocnění. Například požití zkaženého nebo otráveného jídla může vyvolat podobné příznaky jako potravinové alerfie.

Některé léky (například aspirin nebo ampicilin) mohou vyvolat vyrážky nebo jiné příznaky, které s alergií nemají nic společného. Rýma nebo výtok z nosu mohou být kromě alergie způsobeny také běžným respiračním onemocněním, apod.

Kožní alergologické testy

Nejčastější formou testování alergií jsou kožní alergologické testy (odborně epikutánní testy).

Prick test

Jedním z nejčastěji používaných kožních testů na alergii je takzvaný Prick test. Spočívá v tom, že se na pokožku nanesou látky, u nichž má lékař podezření, že mohou vyvolávat alergii. Následně se po nanesení látky malým vpichem speciálním malým kopíčkem alergen vpraví do podkoží. Po uplynutí cca 15 – 20 minut lékař sleduje, zda vznikla alergická reakce (zčervenání, pupen, apod.) a podle rozměrů zčervenalého místa nebo pupence lékař určí, zda se jedná o lehkou či těžší formu alergie. Prick testy se používají pro testování na několik alergenů současně a jsou dnes bezkonkurenčně nejpoužívanějšími alergologickými testy.

Intradermální alergologické testy

Princip těchto testů je stejný jako v případě Prick testů jen s tím rozdílem, že pro vpravení alergenu do podkoží se používá jehla.

Intradermální alergologické testy se používali v minulosti namísto prick testů. Byly však bolestivé, a tak se od nich dnes již téměř ustoupilo ve prospěch Prick testů, které jsou výrazně méně bolestivé.

Intradermální testy se dnes používají zejména v případě, kdy má lékař podezření, že alergie u vás vyvolává konkrétní látka (například hmyzí jed nebo léčivo) a tímto testem se pak ověřuje jen tento příslušný alergen.

Test kožní senzitivity

Testy kožní senzitivity se provádí tak, že se na záda mezi lopatky nalepí pásky, které obsahuje několik různých alergenů a sleduje se kožní reakce. Narozdíl od předchozích testů se alergen nechává působit pouze na kůži, bez aplikace do podkoží jehlou či lancetou (kopíčkem). Tyto testy se také vyhodnocují až za delší dobu (48 – 72 hodin).

Krevní alergologické testy

Kromě kožních alergologických testů lze alergii ověřit také s pomocí krevních testů. Ty sledují zejména hladinu imunoglobulinu IgE, která se zvyšuje při alergické reakci nebo se používá kompletní krevní obraz (CBC nebo FBC test), kdy se sleduje zejména počet eozinofilních granulocytů, což je druh bílých krvinek, jehož počet v krvi se zvyšuje při alergických reakcích.

Ostatní alergologické testy

Někdy vás lékař může požádat o to, abyste se po nějakou dobu vyvarovali užívání určitých potravin nebo léčiv, aby zjistil, zda se váš stav zlepší nebo nikoli. Některé alergeny se aplikují také ve formě kapek pod oční víčko a sleduje se, zda dojde k alergické reakci (nejčastěji zarudnutí nebo výtok z očí) či nikoli.

Provádění a hodnocení alergologických testů přísluší výhradně lékaři.

Léčba

Závažné alergické reakce (anafylaxe, anafylaktický šok) se léčí adrenalinem (epinefrinem), který vám může zachránit život, pokud je podán okamžitě po nástupu alergické reakce.

Proto lidé, u kterých se v minulosti vyskytla prudká, život ohrožující alergická reakce, u sebe nosí adrenalinové pero, kterým si příslušnou dávku adrenalinu při alergické reakci píchnou a zachrání si tím život. Adrenalin totiž způsobí stažení cév (vazokonstrikci), které se při alergické reakci prudce roztáhnou a jejich stěna se straně propustnou, což vede k anafylaktickému šoku. Vazokonstrikce navozená adrenalinem tuto život ohrožující situaci dokáže odvrátit. Adrenalin je proto u anafylaktických šoků vždy lékem první volby. Po krizové aplikaci adrenalinu je ale vždy nutné neprodleně vyhledat lékaře, respektive si zavolat záchranku.

Obecně nejlepším způsobem jak zabránit alergickým projevům je vyvarovat se příčin vzniku alergií. To platí zejména u potravinových alergií a u alergií na léčiva.

Na léčbu a prevenci alergií se používá celá řada různých léčiv, která lékař předepíše podle konkrétního typu alergické reakce, vašeho věku, konkrétních příznaků a s přihlédnutím k vašemu celkovému zdravotnímu stavu. Ekzémy, astma, senná rýma a další onemocnění, které jsou způsobená alergickými reakcemi, vyžadují speciální způsoby léčby.

Nejčastější léčiva používaná k léčbě alergií:

Antihistaminika

Antihistaminika jsou léky, které snižují citlivost histaminových receptorů v našem těle a tím i příznaky alergie. Některá z těchto léčiv jsou volně prodejná, jiná jsou naopak k dostání jen na lékařský předpis. Tato léčiva jsou nabízena v řadě lékových forem, jako například:

• Kapsle nebo tablety
• Oční kapky
• Injekce
• Tekuté roztoky
• Nosní spreje

Kortikosteroidy

Kortikosteroidní léčiva mají protizánětlivé účinky a jsou k dispozici v následujících lékových formách:

• Krémy a masti pro kožní podání
• Oční kapky
• Nosní spreje
• Plicní inhalátory

Kortikosteroidy se předepisují pacientům se závažnými alergickými reakcemi. Jejich používání musí být krátkodobé (mají negativní vliv na centrální nervovou soustavu a oslabují kůži) a předpis proto přísluší do rukou lékaře. Kortikosteroidové injekce nebo tabletky předepisuje lékař v případě obzvlášť závažných alergických reakcí.

Dekongestanty

Dekongestanty jsou laicky řečeno léčiva, která poskytují pacientům úlevu při pocitu ucpaného nosu. Nejčastěji se používají ve formě nosního spreje, ovšem nesmí se užívat déle než 7 dní, protože při dlouhodobém užívání hrozí dokonce zhoršení problému. Tento problém řeší perorálně (ústy) podávané dekongestanty, ve formě tabletek. Dekongestanty by také neměli užívat osoby s vysokým krevním tlakem, srdečním onemocněním nebo zbytněním prostaty.

Ostatní léčiva

Inhibitory leukotrienů jsou léčiva, která blokují látky, které v těle spouští alergie. Používají se zejména u astmatiků (Zafirlukast) a u osob alergických na venkovní i vnitřní alergeny.

Imunoterapie

Imunoterapie je v současné době jeden z mála způsobů léčby, který jde přímo po příčině vzniku alergií. Tato metoda spočívá v tom, že budete užívat alergeny pravidelně, v postupně se zvyšující dávce, až do dosažení maximální dávky. Vaše tělo si postupně zvykne na alergen a nebude na něj přehnaně reagovat. Alergen se aplikuje buď ve formě injekce, nebo na kostku cukru, kterou si pacient vloží pod jazyk. Tato metoda však nefunguje u každého a je navíc nutná pravidelná a častá kontrola lékařem (alergologem nebo imunologem). Nejčastěji se dnes používá u pacientů trpících sennou rýmou nebo u silných alergií na hmyzí bodnutí. Naopak se nedá použít u potravinových alergií, protože hrozí vznik prudké alergické reakce.

Imunoterapie může také někdy vyvolávat nepříjemné nežádoucí reakce (například vyrážku) nebo ve výjimečných případech způsobit až anafylaktický šok. Proto byste měli mít u sebe pokud možno vždy adrenalinové pero.

Prognóza 

Většina alergií je dobře a snadno léčitelná s pomocí léků. U potravinových alergií se někdy stává, že z nich děti takzvaně vyrostou. Nicméně platí, že pokud nějaký alergen způsobil alergickou reakci, obvykle bude u pacienta vyvolávat stejnou reakci vždy při styku s ním.

Komplikace

Mezi komplikace alergií patří následující stavy:

• Anafylaktický šok (život ohrožující alergická reakce)
• Problémy s dýcháním a nepříjemné pocity při alergické reakci
• Ospalost, únava a sucho v ústech

Kdy kontaktovat lékaře?

Pokud trpíte alergií měli byste vašeho lékaře kontaktovat vždy, když:

• Dojde k výskytu závažných alergických příznaků
• Léčba naordinovaná vaším lékařem již nezabírá.

Prevence

Klinické studie prokázaly, že kojení pomáhá zmírňovat či eliminovat příznaky alergií. Naopak změna stravovacích návyků matky během těhotenství nebo kojení nemá na prevenci alergií podstatnější vliv.

Dobrou formou prevence je nepřehánět to s čistotou, protože existují klinické studie, které prokázaly, že děti, které byly během prvního roku života vystaveny pobytu v prašném prostředí a mezi domácími zvířaty, trpí v dospělosti méně často alergiemi na tyto běžné alergeny.

Bohužel u dětí v pozdějším věku se pozitivní vliv „špíny“ na prevenci alergií již neprokázal. Pokud se ve vaší rodině vyskytujé ekzémy nebo jiné alergie, poraďte se s vaším lékařem. Stejně tak je důležité sledovat, kdy dochází k výskytu alergických reakcí a pokud možno se příslušným alergenům příště vyhnout. Poté co se alergie již jednou vyskytla je důležité jí správně zaléčit a dodržovat vhodná a lékařem doporučená preventivní opatření.