Leptospiróza: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Leptospiróza: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba
27. března 2014 1:09

Leptospiróza je vzácné, ale závažné onemocnění, které vzniká po nakažení bakterií z rodu Leptospira. Bakterie mají spirálovitý tvar a jsou pohyblivé. Jsou saprofytické nebo parazitují na domácích i divokých zvířatech.

Leptospiry patří mezi původce antropozoonóz, což jsou infekční onemocnění zvířat, která se ale mohou přenášet i na člověka (dalším příkladem je například borelióza). Člověk se nakazí spíše výjimečně a není dalším zdrojem nákazy. Všechny leptospiry se vyskytují ve vodě (některé druhy i ve vodovodní), na březích a v bahnité půdě. Do vody a půdy se bakterie dostávají močí, kterou vylučují nemocná zvířata.

Příčiny a způsoby nakažení

Nejčastějším způsobem nakažení je kontakt s vodou, půdou či potravou, která je kontaminována nemocným zvířetem. Tímto způsobem se mikroby dostávají do lidského zažívacího traktu a mohou do organismu pronikat i přes neporušenou sliznici. V některých případech může k nakažení dojít i při tak minimálním kontaktu s kontaminovanou vodou, jakým je například šplouchnutí vody do oka. Infekce se pak dostává do těla přes oční spojivku.

Další možností je neúmyslné loknutí si vody při plavání v přírodě. Bakterie se mohou do těla dostat i porušenou kůží (například oděrky na nohou), pokud kůže přijde do přímého kontaktu s bahnem či vlhkou půdou. Infekce se může přenést, i pokud Vás pokouše nebo poškrábe infikované zvíře.

Dříve se leptospiróza vyskytovala jako profesionální nákaza, onemocněli jí lidé, kteří se kvůli charakteru svého povolání dostávali často do styku se zvířaty – řezníci, zootechnici, zemědělci. Dnes, zvláště díky zvýšené oblibě stanování, rybaření či chataření, se může leptospirózou nakazit každý. Pozor by si měli dávat také záchranáři a dobrovolníci pomáhající při povodních. Pohybují se ve vodě, ve které se s velmi vysokou pravděpodobností vyskytují i potkani, kteří do vody močí, a je zde tedy riziko nakažení leptospirózou velmi vysoké.

Leptospirózy se počítají mezi jedny z nejčastěji přenosných infekcí ze zvířete na člověka, ale přenos z člověka na člověka nikdy prokázán nebyl. Z toho je jasné, že pokud někdo ve Vašem okolí leptospirózou onemocněl, kontaktu s ním se nemusíte bát.

Příznaky

Onemocnění leptospirózou se projevuje velmi různorodými příznaky, může dokonce probíhat i zcela skrytě, bez příznaků. Řada příznaků leptospirózy je stejná nebo podobná s příznaky běžných onemocnění, čímž je stanovení správné diagnózy značně ztíženo.

Projevy leptospirózy se odvíjejí od věku a zdravotního stavu jedince. Dále je velmi důležitý typ leptospirózy a množství bakterií, které pronikly do organismu. Průběh leptospirózy může být mírný, trvající jen několik dní, s příznaky podobnými chřipce. Mnohem častější je ale dvoufázový průběh onemocnění (někdy nazývaný také blaťácká, polní nebo žňová horečka).

Inkubační doba je přibližně 1-2 týdny, poté dojde k rozvoji první fáze onemocnění. První fáze je charakteristická výskytem vysoké horečky (až čtyřicet stupňů Celsia), zimnice, třesavky. Nemocný si stěžuje na velké bolesti hlavy a svalů – hlavně zádových a svalů na lýtkách. V některých případech se objeví vyrážka, většinou v prvních dnech onemocnění.

Přítomny jsou také bolesti břicha a nevolnost, která může vést až ke zvracení. Mohou se objevit i halucinace, změny nálady, agrese. Onemocnění takto probíhá několik dní a pak dojde k vymizení veškerých příznaků. Pacient se jeví jako zdravý.

Následuje druhá fáze onemocnění, která se ale v případě mírného průběhu nemoci nemusí vždy vyskytnout. V případě závažné infekce ale druhá fáze přítomna je a onemocnění se vrací i se všemi původními příznaky. K těm se posléze přidává bolest na hrudi, dochází k poruše funkce ledvin a ke změně psychického stavu jedince. Nemocnému zatuhne šíje, zvrací – to jsou typické příznaky pro meningitidu, zánět mozkových blan. Přestože je onemocnění poměrně závažné, v případě infekce některým z typů leptospir, jejichž napadení organismu není tak agresivní, dochází po několika týdnech ke spontánnímu upravení zdravotního stavu pacienta. Ten je pak bez trvalých následků.

Pokud je ale organismus napaden agresivní formou leptospirózy, nebo pokud je napaden pacient s oslabenou imunitou, onemocnění nabere rychlý spád. Průběh má stejný jako v případě mírné formy, ale je s mnohem větší intenzitou. Velmi rychlé je postižení jednotlivých orgánů, například jater (žloutenka) nebo ledvin.

Častá je také porucha srážení krve, nemocný pak trpí krvácením z nosu (epistaxe), z úst, pod oční spojivky. Pacient také může objevit krev ve stolici. Takto probíhající forma leptospirózy je způsobena bakterií Leptospira icterohaemorhagica a označuje se jako Weilova nemoc. Weilova nemoc je velmi závažná choroba, která vyžaduje intenzivní léčbu v nemocnici!

Diagnostika

V případě, že svému lékaři popíšete výše uvedené počáteční příznaky, může být onemocnění ze začátku velmi snadno zaměněno za chřipku. Proto nezapomeňte svému lékaři sdělit, pokud jste byli ve styku se zvířaty, která mohla být infikována, pokud jste byli na pobytu v přírodě, pomáhali jste při povodních, či Vás kouslo nebo poškrábalo nějaké zvíře.

Leptospiróza se prokazuje speciálními laboratorními testy, které jsou prováděny v mikrobiologické laboratoři. Lékař pak dostane výsledek testu, který mu řekne, se kterým typem leptospira se nemocný potýká. Dále se pak provádí řada testů k posouzení funkce jednotlivých orgánů, vyšetřují se tělní sekrety a moč.

Léčba

Léčba onemocnění se odvíjí od jeho závažnosti. Pokud má pacient leptospirózu s mírnějším průběhem onemocnění, probíhá jeho léčba takzvaně symptomaticky. To znamená, že se nemocnému podávají léky, které ho zbavují nepříjemných příznaků onemocnění. Pacient je léčen antipyretiky na snížení horečky a úlevy od zimnice. Dále se mohou podávat antibiotika, nejčastěji v tabletové formě. Nemocný se léčí doma, je mu důrazně doporučen klid na lůžku a přijímání dostatečného množství tekutin.

Pokud nemoc probíhá závažněji, nebo pokud dochází k rozvoji příznaků poškozených orgánů, je nutná hospitalizace pacienta v nemocnici. Zde jsou nemocnému podávána antibiotika nitrožilně a dále je pacientovi poskytnuta takzvaná podpůrná terapie, která slouží k zajištění dobré funkce poškozených orgánů. Při selhávání ledvin je to například dialýza, při zvýšené krvácivosti jsou pacientovi podány krevní náhrady, dále je v některých případech potřebná umělá ventilace.

Podpůrné terapie je potřeba do té doby, než se pacientův stav zlepší a funkce poškozených orgánů se obnoví. Komplikace

Pokud onemocnění proběhlo lehce, většinou po sobě nezanechá žádné následky. Delší doba zotavování se z prodělané leptospirózy následuje po těžkém průběhu onemocnění. Sama bakterie je po nasazení léčby antibiotiky poměrně rychle zahubena.

Delší dobu ovšem trvá, než dojde k uzdravení a obnově funkce postižených orgánů. Pokud onemocnění probíhalo v obzvláště těžké formě s velmi závažným postižením funkce orgánů, k návratu do původního stavu a k obnovení funkce na té úrovni, jaká byla před onemocněním, už nemusí dojít.

Sdílet článek
Autor: Michal Vilímovský
Vzdělání: Student všeobecného lékařství na 3.LF UK Praha
Datum vydání: 27. března 2014 1:09
Datum příští revize: 27. března 2016 1:09
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace