Otrava olovem: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

6. dubna 2014 22:25

Olovo je velmi silný jed. Pokud člověk spolkne olověný objekt nebo vdechne prach či plyny s vysokým obsahem olova, může si tím způsobit velmi vážné zdravotní problémy. U otravy olovem rozlišujeme otravu akutní – náhlé zvýšení koncentrace olova v organismu po expozici vysoké dávce olova, a chronickou – expozice malým dávkám olova po delší časový interval.

Co je to olovo

Olovo je pevný, stabilní kov. Má nízký bod tání, je dobře kujný a odolný vůči korozi. Proto se jeho vlastností hojně využívá v lidské společnosti. Dříve (starověk, středověk) bylo olovo používáno k výrobě nádob. V modernějších dobách se z olova vyrábělo i vodovodní potrubí.

Olovo je také obsaženo v barvách a používá se v různých průmyslových odvětvích, například při výrobě elektrických akumulátorů. Olovo je stále převažujícím materiálem při výrobě střeliva.

Příčiny

Zdrojem kontaminace olovem mohou být například nátěrové hmoty, případně prach z těchto nátěrů, pokud se poškodí. Dále například připravování a podávání pokrmů v nádobách s olovnatou glazurou, které se používají např. v Asii. Čas od času je nebezpečně vysoký obsah olova zjištěn i ve špercích nebo hračkách.

Jako velký problém do dnešní doby zůstávají olověné nebo olovem pájené vodovodní trubky. Expozice olovu může být nebezpečím i při některých profesích, například při výrobě a opravě autobaterií, při slévání v hutích (výroba olova, bronzu, mosazi), při pájení (slitina olova s cínem) nebo při výrobě olovnatého skla a pigmentů.

Příznaky

Otrava olovem se může projevovat mnoha příznaky. Olovo může ovlivnit mnoho částí těla. Jediná větší dávka olova může způsobit velmi vážné zdravotní problémy. Pro otravu olovem je ale mnohem typičtější pomalá intoxikace menšími dávkami. Ta je způsobená opakovaným vystavováním malým množstvím olova. Časem tedy i malé dávky, kterým byl člověk vystavován opakovaně, mohou vést k otravě. U dětí je otravou olovem velmi ohrožen mentální vývoj. Zdravotní problémy obecně se zhoršují se zvyšující se hladinou olova v krvi.

Olovo je mnohem nebezpečnější pro děti než pro dospělé, protože poškozuje vyvíjející se nervovou soustavu (hlavně mozek). Čím mladší je dítě, tím větší škody otrava olovem způsobí. Nejzranitelnější jsou tedy děti ještě nenarozené. Dostane-li se olovo do těla matky, může způsobit poruchy nitroděložního vývoje, předčasný porod nebo potrat. Symptomy při dlouhodobě zvýšeném příjmu olova jsou spíše nenápadné a neurčité.

Mezi příznaky chronické otravy olovem můžeme zařadit:

  • Únava
  • Agresivní chování nebo naopak apatie
  • Anémie
  • Zácpa
  • Problémy se spánkem
  • Bolesti hlavy
  • Poruchy paměti
  • Podrážděnost
  • Ztráta předchozích dovedností (vývojových – u dětí)
  • Ztráta chuti k jídlu až nechutenství
  • Nevolnost
  • Nedostatek energie
  • Snížené smyslové vnímání

Pokud jsou lidé dlouhodobě vystaveni účinkům olova, jejich kůže získá šedavě popelavý nádech a na dásních se jim objeví šedomodrý lem. Po delší době také olovo poškodí ledviny a ty pak začnou selhávat.

Symptomy při velmi vysoké dávce olova (akutní otrava) mohou způsobit velmi dramatické projevy. Objeví se zvracení, křečovitá bolest břicha (Saturninská kolika), křeče (to jsou většinou první známky vysoké toxické dávky olova), dále například svalová slabost. Akutní otrava olovem může vyvolat i epileptický záchvat a může mít za následek až ztrátu vědomí.

Prognóza

Dospělí, kteří se otrávili olovem v mírné dávce, se často zotaví bez větších problémů. U dětí ale i mírná otrava může mít velmi významný dopad na schopnost udržet pozornost a také na výšku IQ. Lidé, kteří se otrávili vyšší dávkou olova, mají i vyšší riziko na dlouhotrvající zdravotní problémy. Pokud dojde k zasažení nervového systému a svalů, již nikdy nemusí být jejich funkčnost na takové úrovni, jako byla před otravou.

Ostatní orgánové soustavy mohou být postiženi na různých stupních závažnosti. Lidé, kteří přežijí závažnou otravu, mohou mít trvale poškozený mozek.

Děti jsou mnohem náchylnější k závažným, dlouhotrvajícím zdravotním problémům. Úplné uzdravení z chronické otravy olovem může trvat měsíce i roky.

Léčba

Velmi důležité je zjistit zdroj otravy a zamezit kontaktu s ním. Hladina olova v krvi se snižuje pomocí takzvaných chelatačních činidel (látky, jichž se v medicíně využívá k vyvazování a následnému vylučování některých kovů z organismu, nejčastěji močí). Klasickým lékem při otravě olovem je EDTA (kyselina ethylendiamintetraoctová). Lék se aplikuje v pomalé infuzi.

Lékem preferovaným u dětí je DMSA (dimerkaptojantarová kyselina), která se aplikuje v tabletách.

Možné komplikace otravy olovem

Velkým problémem při otravě olovem je fakt, že tělo se olova jen velmi těžko zbavuje. Pokud se olovo dostalo do organismu, ukládá se do kostí a zubů, odkud se postupně uvolňuje do krve a jen velmi pomalu se vylučuje přes ledviny do moči a přes játra do žluči. Ke komplikacím otravy olovem můžeme řadit:

  • Problémy s chováním
  • Problémy s udržením pozornosti
  • Náhlý špatný prospěch ve škole
  • Poškození sluchu
  • Ledvinové selhání
  • Snížení IQ
  • Zpomalený růst

Před zavoláním záchranné služby

Zkuste zjistit následující informace:

  • Věk pacienta, váhu a jeho stav vědomí
  • Jméno produktu nebo objektu, o kterém si myslíte, že obsahuje olovo
  • Datum/čas, kdy bylo olovo spolknuto nebo inhalováno
  • Množství spolknutého nebo vdechnutého olova.

Co očekávat po přijetí do nemocnice

Kromě závažných případů, kdy byl člověk vystaven vysokým dávkám olova, není volání rychlé záchranné služby nezbytné. V případě podezření na otravu olovem je ale důležité v každém případě kontaktovat obvodního lékaře.

Testy a vyšetření při podezření na otravu olovem

Jednoduchý krevní test na hladinu olova v krvi, takzvaná plumbémie, prokáže, zda se vůbec jedná o otravu olovem. Za otravu olovem se považuje hladina v krvi vyšší než 10 mikrogramů na decilitr.

Hodnoty mezi 2-10 mikrogramy na decilitr jsou hraniční a rozhodně by s Vámi měl lékař probrat, jaký postup bude následovat.

Další laboratorní testy mohou zahrnovat: kompletní krevní testy, testy na srážlivost krve, biopsii kostní dřeně, rentgen dlouhých kostí a břicha.

Pokud se u dětí potvrdí vyšší hladina olova v krvi, je důležití identifikovat, kde bylo dítě vystaveno olovu a odstranit všechny možné zdroje olova z jeho blízkosti. Dále je nezbytné provádět pravidelné kontrolní testy na hladinu olova v krvi, což samozřejmě platí i pro dospělé.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Článek naposled aktualizován: 6. dubna 2014 22:25
Datum příští revize: 6. dubna 2016 22:25
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace