Rakovina tlustého střeva: příčiny, projevy, diagnostika a léčba

Každý rok je v České republice zjištěno kolem 7 000 nových případů kolorektálního karcinomu (rakovina tlustého střeva a konečníku). Řadu let tak ČR zaujímá přední místa ve světových statistikách.

Příčiny vzniku rakoviny tlustého střeva

Existuje jednoduché rozdělení typů nádorů – benigní (nezhoubné) a maligní (zhoubné). Benigním nádorům se také říká polypy, což jsou tedy buněčné výrůstky na vnitřní stěně střeva. Jsou neškodné. Nicméně je to jakási předzvěst rakoviny, tudíž se preventivně odstraňují, aby se z nich později nevyvinuly nádory maligní – častějším označením je rakovina. Jedná se o nádory s vysokou buněčnou aktivitou, které se rozšiřují do okolních tkání a orgánů, kdy se i pomocí lymfatického systému mohou rozšířit (tzv. metastazovat) nejčastěji do plic a jater. V tomto stádiu je léčba velmi komplikovaná a rapidně se snižuje naděje na úspěch.

Genetická výbava je rizikovým faktorem pro vnik rakoviny tlustého střeva. Příbuzní s tímto typem rakoviny zvyšují ostatním z rodiny riziko onemocnění až o 20%. Avšak neopominutelnou roli má správná životospráva. Lékaři doporučují vyšší konzumaci ovoce a zeleniny (potravin bohatých na vlákninu) a omezení konzumace tučných jídel. Bylo prokázáno, že obyvatelé ze států s vyšším výskytem rakoviny tlustého střeva, jsou častěji navyklí na jídla z rychlých občerstvení. Je též nezbytné zmínit škodlivost kouření a pití alkoholu, které jen vznik a průběh nemoci urychlují. Neposledním rizikovým faktorem, který jedinec však neovlivní, je samotný věk. Nad 50 let se riziko mnohonásobně zvyšuje. Průměrný věk diagnostikování rakoviny tlustého střeva je 64 let.

Příznaky a projevy rakoviny tlustého střeva

Příznaky rakoviny tlustého střeva úzce souvisí s lokalizací nádoru. V pravé části střeva, tedy blíže k přechodu mezi tenkým a tlustým střevem, se nádory mohou projevit až v pozdějších stádiích. V levé části střeva včetně konečníku se nemoc projevuje dříve. Objevuje se krev nebo hlen ve stolici. Vše je doprovázeno plynatostí, chudokrevností, bolestmi břicha a střídáním průjmů a zácpových stavů. Při rychlém bujení nádoru může dojít k uzavření průsvitu střeva, což se projeví jako náhlá příhoda břišní.

Diagnostika rakoviny tlustého střeva

Při úplném vyšetření je nutné sestavit anamnézu pacienta, aby se zjistilo riziko vzniku rakoviny tlustého střeva. V případě značného rizika se provádí následující vyšetření:

• Vyšetření per rectum
• Kolonoskopie
• RTG plic
• CT malé pánve

Vyšetření per rectum provádí lékař pro zjištění průsvitu konečníku a vlastností jeho stěn.

Kolonoskopie je druh endoskopického vyšetření, kdy se pomocí optického přístroje prohlíží vnitřní stěny tlustého střeva, lze odebrat vzorek sliznice pro histologické vyšetření a také se provádí odstranění malých polypů. Celé vyšetření probíhá bezbolestně.

RTG plic se provádí již při potvrzené rakovině tlustého střeva, kvůli podezření na metastáze. Obvykle je prováděna i sonografie jater ze stejného důvodu.

Pro zjištění rozsahu rakoviny, případných metastází v oblasti pánve, se provádí CT malé pánve.

Léčba rakoviny tlustého střeva

Rakovina tlustého střeva se povětšinou léčí chirurgickým zákrokem, kdy je odstraněna zasažená část střeva se souvisejícími mízními uzlinami. Záleží na velikosti a stádiu rakovinného nádoru, jak léčba postupuje dál. Běžný postup je chemoterapie, která zlikviduje zbylé nádorové buňky. Nejlepší léčbou je však samotná prevence. Nejjednodušším způsobem jsou tzv. psaníčka, což jsou indikační papírky, které dokáží rozpoznat krev ve stolici. Jsou k dostání u všech praktických lékařů. Tento test se provádí 1x za rok mezi 50. a 54. rokem života. Nejsou však stoprocentně spolehlivé, proto je lepší jít na preventivní kolonoskopii, na kterou má každý nárok 1x za 10 let po dovršení 55. roku života.