Astma: příčiny, projevy, diagnostika a léčba

Astma je chronické onemocnění dýchacích cest, především průdušek. Dochází při něm k zánětu sliznice, která vystýlá dýchací systém a vede tak k dechové nedostatečnosti. Pacienta s astmatem tak trápí astmatické záchvaty, většina astmatiků patří mezi alergiky.

Astma se dnes řadí k civilizačním chorobám. Poprvé ho však popsal již Galén, samotný název astma v řečtině znamená krátkodechost. 

Výskyt nemoci stále roste a to především u dětí- trpí jím až 10% dětí a to více chlapců než děvčat. U dospělých jedinců je dechová nedostatečnost častěji spojena s chronickou obstrukční plicní nemocí, která je přirozenou reakcí organismu na škodlivé vnější vlivy a postihuje tak především kuřáky a osoby pracující v prašném prostředí.

Rozlišujeme dva typy astmatu:

• astma bronchiale: astma tak jak o něm pojednává tento článek
• astma cardiale: dechová nedostatečnost vyvolaná neschopností srdce odčerpat krev z plic

Příčiny vzniku astmatu

Příčinou astmatu je kombinace dědičných predispozicí s faktory vnějšího okolí. Mezi ty patří především alergeny. Jak již bylo řečeno, naprostá většina astmatiků jsou také alergici. Jedná se o alergie na pyl, prach, roztoče nebo plísně. Velký výskyt astmatiků je mezi dětmi kuřaček, tento faktor zároveň zvyšuje novorozeneckou úmrtnost. Velmi negativní je také pasivní kouření-tj. výskyt dětí v zakouřené domácnosti. 

U dětí, které přišly na svět císařským řezem, je výskyt astmatu o 20% vyšší. Astmatici jsou také častěji ve městech a okresech s vyšším znečištěním životního prostředí. Naopak v horách je výskyt astmatu mnohem nižší. 

Velkou roli hraje také stres osob vychovávajících astmatika, neboť je takto negativně ovlivňován imunitní systém dítěte. Velmi diskutovaným tématem je také přemíra hygieny- někteří lékaři se domnívají, že extrémní dodržování hygieny malých dětí vede k oslabení imunitního systému a rozvoji alergií a astmatu.

Příznaky astmatu

U některých jedinců se astma projevuje pouze chronicky zhoršeným dýcháním a to hlavně při fyzické aktivitě. U jiných osob se jedná o nemoc bez chronických příznaků, ale v momentě kdy se objeví určité rizikové faktory (fyzická námaha, stres, alergen apod.) dojde k astmatickému záchvatu. 

Astmatický záchvat je akutní zhoršení astmatu. Objevuje se rychle a bez varování. Postižený trpí dušností, pocitem stísněného hrudníku, chroptí a sípe. Stojí v předklonu a drží se hrudník. V případě těžkého záchvatu může dojít až ke ztrátě vědomí. Bez správné první pomoci hrozí zástava dechu.

První pomoc při astmatickém záchvatu je často rozhodující pro další stav nemocného. Důležité je uvolnit stísněný oděv, pacienta posadit a snažit se ho slovy uklidnit. Všichni diagnostikovaní astmatici u sebe mají inhalátor a vědí jak ho použít. Pokud se stav nezlepší nebo se jedná o první záchvat u doposud zdravého jedince, je nutné vyhledat okamžitě lékařskou pomoc.

Diagnostika astmatu

Lékař při podezření na astma doporučí tzv. spirometrii, což je test, který měří jednotlivé parametry plic a dýchání. Dále je velmi důležité zjistit, jaké jsou faktory, které astma způsobují, případně další alergie. 

Léčba astmatu

Úplná léčba astmatu není známá, při dodržování určitých opatření se však jeho projevy dají udržet na minimu. Lékař předepíše nemocnému antihistaminika (léky na astma) a případně léky na alergii. Dále je doporučeno vyhýbat se faktorům vyvolávajícím astmatický záchvat a neustále u sebe nosit inhalátor. Léčba astmatu je celoživotní záležitost, při jejím dodržování však nemocný nepociťuje žádná větší omezení.