ADHD: porucha pozornosti s hyperaktivitou u dětí

ADHD: porucha pozornosti s hyperaktivitou u dětí
2. ledna 2015 7:50

Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nebo také hyperkinetická porucha patří mezi vývojové neurologické poruchy, které se projevují již od dětství. V asi 50% případů přetrvává i v dospělosti.

Co je to ADHD?

Porucha pozornosti s hyperaktivitou, čili ADHD (zkratka z anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorder), je chronická porucha, kterou trpí miliony dětí po celém světě a problémy často přetrvávají až do dospělosti. Postižených je až 7 procent dětí školního věku. Hlavními rysy ADHD jsou porucha udržení pozornosti, hyperaktivita a impulzivní chování. Děti mají také často nízké sebevědomí, neuspokojivé známky ve škole a špatné vztahy s okolím.

S přibývajícím věkem většina symptomů ustoupí. Některé děti se sice s ADHD nikdy zcela nevypořádají, přesto se ale tato porucha dá při troše snahy poměrně dobře zvládnout. Stoprocentní léčba ADHD neexistuje, ale léky a psychologická terapie mohou markantně pomoci. Časná diagnóza a nasazení léčby jsou pro budoucí vývoj ADHD klíčové.

Jak zjistím, že má moje dítě ADHD?

ADHD neboli porucha pozornosti s hyperaktivitou, má své hlavní rysy již ve svém názvu. První příznaky se dají někdy rozeznat už v druhém a třetím roce dítěte. Hlavní příznaky jsou následující:

  • Výrazné potíže se soustředěním a udržením pozornosti
  • Časté takzvané "snění s otevřenýma očima", fantazírování
  • Obtíže s následováním pokynů, dítě často budí dojem, že neposlouchá
  • Problémy s organizováním svých úkolů a činností
  • Zapomnětlivost, dítě často ztrácí potřebné věci jako knihy, tužky a hračky
  • Při práci se velmi snadno rozptýlí
  • Dítě je neposedné, při klidné činnosti se neustále vrtí, neumí se hrát potichu
  • Hodně vypráví, ve škole vyrušuje a skáče jiným do řeči
  • Nedokáže počkat, až přijde na něj řada

ADHD je častěji diagnostikována u chlapců a projevy se mohou mezi pohlavími lišit - chlapci jsou často hyperaktivní a neposední, zatímco dívky bývají spíše tiché a zádumčivé se sklony k nepozornosti a dennímu snění.

Jak odlišit ADHD od normálního dětského chování?

Je pravda, že většina zdravých dětí je do určité míry nepozorná, hyperaktivní a impulzivní. Je normální, že děti předškolního věku nedokáží nadlouho udržet pozornost a vydržet u jedné činnosti. Dokonce i u starších dětí a dospívajících míra pozornosti závisí na tom, jak je dané téma zajímá. Malé děti mají také přirozeně hodně energie, některé dokonce více než jiné. Diagnostika ADHD by se proto nikdy neměla opírat jen o to, že je dané dítě jiné než jeho spolužáci či sourozenci.

Děti, které nezvládají školní učivo, ale jejich vztahy doma s rodinou a kamarády jsou standardní, mají pravděpodobně jiný problém než ADHD. Totéž platí o dětech, které jsou sice hyperaktivní a nesoustředěné, ale jejich známky a kontakty s ostatními dětmi (přátelství, apod.) jsou v pořádku.

Diagnostika velmi mladých dětí je obtížná i proto, že některé děti mohou být vývojově o něco opožděnější než jejich vrstevníci. Pokud mají proto problémy s řečí, nemusí jít hned o ADHD, ale jen o opožděný vývoj, který brzy doženou.

Kdy tedy navštívit lékaře?

Pokud si myslíte, že vaše dítě má příznaky ADHD a není to jen přirozená dětské zlobení, obraťte se nejprve na pediatra (dětského lékaře). Ten vyloučí jiné možné příčiny obtíží vašeho dítěte, a pak vás s dítětem doporučí na základě příznaků na vyšetření k psychiatrovi, psychologovi nebo neurologovi.

Pokud se vaše dítě na ADHD již léčí, tak byste s ním měli navštěvovat lékaře pravidelně, pokud se většina příznaků nemoci nezlepší. A i po zlepšení stavu byste měli chodit na pravidelné vyšetření každé 3 až 4 měsíce.

Lékaře byste měli kontaktovat i tehdy, pokud se u dítěte objeví nežádoucí účinky léků, které na ADHD užívá, jmenovitě ztráta chuti k jídlu, problémy se spánkem, zvýšená nervozita a neklid, nebo když se jeho stav přes užívání léků vůbec nezlepšuje.

Co je příčinou vzniku ADHD?

Zatím neznáme jednoho konkrétního viníka vzniku ADHD, ale teoretizuje se o několika možných spouštěčích onemocnění. Je například zřejmé, že výskyt ADHD je v některých rodinách častější, takže to souvisí s geny a dědičností. Dále se ADHD dává do souvislosti s abnormálním vývinem nervového systému, pravděpodobně v návaznosti na environmentální příčiny (příčiny souvisejísí se životním prostředím).

Rizikové faktory vzniku ADHD

  • Výskyt ADHD nebo jiné psychické poruchy u rodičů či sourozenců
  • Vystavení toxickým látkám, například olovu v nátěrech starých budov
  • Kouření, užívání drog a alkoholu u matky během těhotenství
  • Kontakt s toxickými látkami jako PCB (polychlorované bifenyly) během těhotenství
  • Předčasný porod

Přesto, že cukr se v poslední době stále častěji skloňuje v médiích v souvislosti se vznikem hyperaktivity, vědecké studie tuto spojitost nedokázaly spolehlivě potvrdit.

Co je na ADHD tak špatné? Mohou se vyskytnout nějaké komplikace?

Popis ADHD sice může znít téměř neškodně, ale pro dítě přináší tato porucha kopu problémů. Děti trpící ADHD musí poprat s následujícími obtížemi:

  • Nedokáží si plnit školní povinnosti, ve škole výrazně zaostávají za spolužáky, následkem čehož jejich soudí nejen splužiaci, ale i dospělí
  • Předchozí bod vede přímo k nízkému sebevědomí
  • Mají větší problémy se zapojením do kolektivu a formováním přátelství
  • Mají mnohem více nehod a zranění než zdravé děti
  • Mají větší náchylnost k závislosti na alkoholu, drogám a obecně na problémy s chováním a dodržováním zákonů

U osob s ADHD se také častěji vyskytují následující poruchy:

  • Problémy s porozuměním učivu a komunikací
  • Úzkostné poruchy, nervozita
  • Deprese
  • Hraniční (bipolární) porucha osobnosti, při níž se sřídají depresivní a maniakální stavy
  • Porucha opozičního vzdoru (obecně negativní, rozzlobené, pomstychtivé a nepřátelské chování vůči autoritám)
  • Poruchy chování s antisociálními tendencemi (kradení, účast v bitkách, ničení osobního majetku, ubližování zvířatům či lidem)
  • Tourettův syndrom, neurologická porucha projevující se opakovanými pohybovými a zvukovými tiky

Jak se připravit na lékařské vyšetření?

Příprava na vyšetření zahrnuje následující opatření:

  • Napište si seznam potíží, které má vaše dítě doma nebo ve škole
  • Vzpomeňte si na klíčové momenty ze života vašeho dítěte: jak probíhalo těhotenství a porod? Zažilo vaše dítě nějakou trauma či velké změny, například smrt v rodině, rozvod rodičů, změnu školy apod.?
  • Napište si seznam léků, které vaše dítě užívá, včetně výživových a potravinových doplňků a vitamínů.
  • Přineste si s sebou výsledky dřívějších příslušných vyšetření.

Lékaře se můžete ptát například i následující otázky:

  • Může být příčinou obtíží mého dítěte i něco jiného než ADHD?
  • Jaké testy mu budete dělat?
  • Jaké jsou možnosti léčby a co nám doporučujete?
  • Existuje i nějaká alternativní léčba?
  • Mé dítě má i jiné zdravotní problémy. Jak se dá zvládnout obojí najednou?
  • Mělo by mé dítě navštívit specialistu?
  • Jaké jsou nežádoucí účinky léků, které nám předepisujete?
  • Máte nějaký informační leták či brožuru o ADHD?

Nebojte se zeptat se vašeho lékaře na cokoliv, čemu zcela nerozumíte.

Co očekávat od lékaře?

Lékař se pravděpodobně bude ptát následující otázky, je proto dobré, když si odpovědi předem promyslíte:

  • Kdy jste si poprvé všimli, že s vaším dítětem není něco v pořádku?
  • Jak byste popsal chování vašeho dítěte?
  • Chová se takto pokaždé, nebo jen v určitých situacích? Je něco, co jeho chování zhoršuje nebo zlepšuje?
  • Konzumuje vaše dítě kofein? (Kofein se nachází také ve sladkých vodách, jako např. Coca Cola, Kofola, apod.)
  • Kdy chodí dítě spát a jak se mu spí?
  • Jak se mu daří ve škole? Změnil se v poslední době jeho prospěch?
  • Čte vaše dítě doma? Má problémy se čtením?
  • Jakým způsobem ho vychováváte a trestáte? Co se prokázalo jako nejúčinnější výchovná metoda u vašeho dítěte?
  • S kým doma bydlíte a jak vypadá typický den vaší rodiny?

Vyšetření a stanovení diagnózy

Obecně se diagnóza ADHD stanoví s velkou opatrností. Neexistuje specifický test na ADHD, proto se diagnóza určuje na základě kombinace vyšetření, která zahrnují:

  • Lékařské vyšetření k vyloučení jiných možných onemocnění
  • Analýzu informací jako jsou nynější a předchozí onemocnění, zdravotní stav rodiny, školní prospěch
  • Rozhovory s rodinnými příslušníky, učiteli a vychovateli dítěte
  • Rozhovory s dítětem

Diagnostická kritéria ADHD

Pro diagnózu ADHD by mělo dítě splňovat alespoň šest z následujících kritérií:

Nepozornost a problémy se soustředěním

  • Často přehlíží a nedokáže se soustředit na detaily, dělá hodně chyb z nepozornosti i ve škole a v domácích úkolech
  • Nedokáže dlouhodobě udržet pozornost při hrách a běžných denních aktivitách
  • Vypadá, že vás neposlouchá, i když mluvíte přímo s ním
  • Nedokáže dokončit načaté úkoly a nepostupuje podle pokynů
  • Má potíže s organizací času a aktivit
  • Vyhýbá se aktivitám, které vyžadují soustředění, jako jsou například domácí úkoly
  • Často ztrácí věci, které potřebuje (hračky, úkoly do školy, učebnice, tužky)
  • Snadno se při práci rozptýlí
  • Často zapomíná

Hyperaktivita a impulzivita

  • Dítě je neposedné, neustále se vrtí nebo hraje se svými rukama
  • Často se zvedne ze židle i tehdy, když má sedět (například při hodině ve škole)
  • Pobíhá po místnosti v nevhodných chvílích a situacích
  • Neumí si hrát potichu
  • Je neustále v pohybu, jakoby "poháněno motorem"
  • Příliš mnoho mluví
  • Odpovídá ještě předtím, než dokončíte otázku
  • Je netrpělivé, neumí čekat ve frontě (a vlastně neumí počkat na nic a chce všechno hned)
  • Skáče ostatním do řeči, vyrušuje

Kromě toho pozorujeme u dítěte s ADHD následující:

  • Chová se jinak než ostatní děti v jeho věku
  • Má příznaky související s ADHD minimálně šest měsíců

Pokud vaše dítě má příznaky ADHD a je u něj lékařem toto onemocnění skutečně diagnostikováno, obvykle se dále určí jeho podtyp. Známe tři základní podtypy ADHD:

Typ převážně nepozorný

Pokud má dítě více než 6 příznaků nepozornosti, ale méně než 6 příznaků hyperaktivity a impulzivity a současně příznaky přetrvávají více než 6 měsíců. Takové dítě může dobře vycházet s vrstevníky a jeví se klidné, ale má problémy se soustředěním.

Typ převážně hyperaktivní a impulzivní

Pokud více než 6 příznaků hyperaktivity a impulzivity a méně než 6 příznaků nepozornosti přetrvává po dobu 6 měsíců a více. Tento typ ADHD se někdy nesprávně diagnostikována jako porucha chování.

Kombinovaný typ ADHD

Dítě má více než 6 příznaků hyperaktivity a impulzivity a více než 6 příznaků nepozornosti po dobu delší než 6 měsíců.

Jiné nemoci, jejichž projevy mohou někdy připomínat ADHD

Tyto choroby a poruchy se mohou vyskytovat samostatně nebo spolu s ADHD. Někdy jejich léčba způsobí příznaky podobné ADHD.

  • Problémy s učením a chováním
  • Poruchy nálady (např. deprese)
  • Úzkostné poruchy
  • Epileptické poruchy - například absence
  • Problémy se zrakem či sluchem
  • Tourettův syndrom
  • Problémy se spánkem a poruchy spánku
  • Léčba nemocí štítné žlázy
  • Užívání návykových látek
  • Poranění a poškození mozku

Léčba ADHD

Standardní terapie pro děti trpící ADHD zahrnuje léky, vhodné vzdělávání, trénování disciplíny a psychoterapii. Tyto léčebné metody sice ADHD nevyléčí, ale pomohou zmírnit projevy onemocnění. Na každé dítě funguje něco jiného a možná vám chvíli potrvá, než zjistíte ten správný postup.

Stimulancia (stimulační léky, látky s budivým účinkem)

U nás se nejčastěji předepisuje látka methylfenidát, známější pod názvem Concerta. Tato látka vyrovnává hladiny neurotransmiterů v mozku a může až dramaticky zlepšit projevy ADHD. Pro každé dítě je však vhodná jiná dávka methylfenidátu, proto se připravte na to, že zejména ze začátku bude lékař dávku zkušebny obměňovat. Děti by neměly užívat methylfenidát zbytečně a dlouhodobě, proto se stav pacienta a případné zlepšení příznaků pravidelně monitoruje. Je normální, že po nějaké době lékař léky na zkušební dobu vysadí (obvykle přes školní prázdniny), aby se zjistilo, zda je jejich užívání stále potřebné.

Rizika stimulancií

Velmi vzácným problémem spojovaným se stimulačními léky je náhlá smrt ze srdeční poruchy. Proto se před nasazením léčby methylfenidátem vždy pečlivě zváží zdravotní stav dítěte, obzvláště fungování jeho kardiovaskulárního systému.

Ostatní léky

Tyto léky jsou vhodné, pokud pacient nemůže užívat methylfenidát z důvodu srdovej vady nebo se u něj prokázaly nežádoucí účinky. Na rozdíl od stimulačních látek však trvá i několik týdnů, než se jejich účinek projeví. Mezi nestimulační léky patří látka atomoxetin (Strattera, Atominex). V případě selhání methylfenidátu a atomoxetin lze použít antidepresiva noradrenergním a dopaminergním účinkem zda při závažných poruchách chování i antipsychotikum rizperidon.

Riziko sebevraždy při použití přípravku ostatních léků

I když to nebylo zatím potvrzeno, existují domněnky, že užívání nestimulancií a antidepresiv na ADHD je spojeno s vyšším rizikem sebevražedného chování. Kontaktujte lékaře, pokud u pacienta spatříte známky deprese či sebevražedné úmysly.

Bezpečné podávání léků

Je velmi důležité, aby dítě užívalo správnou a pro něj určenou dávku předepsaných léků. Navzdory častým obavám rodičů není prokázáno, že by léky na ADHD při správném užívání způsobovaly závislost. Je však možné, že si na léky vašeho dítěte budou dělat zálusk jeho sourozenci či spolužáci. Proto byste měli dodržovat následující opatření:

  • Podávejte dítěti léky vy. Děti ani dospívající by neměli nést odpovědnost za užívání svých léků na ADHD.
  • Doma léky uchovávejte na bezpečném a ideálně zamknutém místě. Předávkování se stimulancii může být smrtelně nebezpečné.

Behaviorální terapie, psychoterapie

Mnohým dětem trpícím ADHD může pomoci psychoterapie u psychologa či psychiatra, mimo jiné i proto, že často trpí i jinou psychickou poruchou, jakou je úzkost či deprese.

  • Behaviorální terapie. Rodiče i učitelé se mohou naučit způsoby, jak motivovat a vychovávat dítě s ADHD.
  • Psychoterapie. Psychoterapie dovolí dítěti vyzpovídat se z problémů, které ho trápí, a najít způsoby, jak bojovat s ADHD a postupně měnit své chování.
  • Trénování sociálních dovedností. Toto naučí dítě, jak se vhodně chovat ve společnosti.

Nejlepší je zapojit do problematiky učitelky, vychovatelky, terapeuty i rodiče. Můžete si nastudovat informace o ADHD a doporučit učitelkám hodnověrné zdroje informací o tom, jak spolupracovat s dítětem trpícím poruchou pozornosti.

Domácí terapie a výchova dítěte s ADHD

Každé dítě je jiné, proto se domácí terapie nelze zcela generalizovat. Pomoci by vám mohla kterákoli z následujících rad.

  • Ukažte dítěti, že ho milujete přes jeho handicapu. Každé dítě potřebuje vědět, že je milováno. Pokud se budete soustředit jen na jeho negativní vlastnosti a neustále ho kritizovat, bude se cítit méněcenné a naruší to jeho sebevědomí. Zkuste ho pochválit, když udělá něco správně.
  • Prožijte se svým dítětem více času, ideálně o samotě, když není přítomen žádný jiný dospělý či dítě. Zkuste ho přijmout takové, jaké je a ocenit jeho dobré vlastnosti.
  • Zkuste ho povzbudit v prospěšných aktivitách a podpořit jeho sebevědomí. Děti s ADHD často milují hudbu, tanec nebo bojové umění. Kolektivní sport pod vedením trenéra může také přispět k jeho smyslu pro disciplínu. Nenuťte ho však do něčeho, co nezvládá.
  • Organizujte. Vyhraďte dítěti tichý koutek, ve kterém se může jen učit. Udržujte jeho věci v pokoji organizované a přehledně utříděné v šuplících a skříních. Pokuste se ho motivovat, aby si i samo uklízelo pokoj a udržovalo své věci v pořádku.
  • Při dávání pokynů mluvte jednoduše, klidně, pomalu a zřetelně a vyjadřujte se přesně a k věci. Vždy mu dejte jen jeden úkol. Další dostane až tehdy, když první dokončí. Nezapomeňte na oční kontakt.
  • Snažte se udržovat pravidelný denní režim, včetně času na učení, zábavu, jídlo a spánek.
  • Únava často zhoršuje příznaky ADHD, proto dbejte na dostatečný odddych.

Alternativní a přírodní terapie ADHD

Za těmito léčebnými metodami nestojí zatím žádný seriózní vědecký výzkum, i když některé mohou fungovat. Předtím, než něco z tohoto seznamu vyzkoušíte, poraďte se s lékařem, zda je daná metoda pro vaše dítě vhodná.

  • Jóga a meditace. Jóga, meditace a relaxační cvičení mohou pomoci pacientům uklidnit svou mysl a naučit se disciplíně.
  • Dieta. Není pravda, že by cukr způsoboval či zhoršoval ADHD. Čemu se naopak třeba vyhnout, je konzumace kofeinu.
  • Vitamíny a potravinové doplňky. Neexistuje výzkum, který by prokázal zlepšení projevů ADHD konzumací jistých vitamínů či výživových doplňků. Pokud přesto chcete u svého dítěte vitamíny vyzkoušet, mějte na paměti, že přemíra vitamínů může být také škodlivá. Poraďte se proto s lékařem o vhodných dávkách pro vaše dítě.
  • Bylinné doplňky. Pozitivní efekt bylinek na ADHD nebyl prokázán a svévolně ordinovat bylinky dítěti je nebezpečné. Poraďte se o tom s lékařem.
  • Esenciální mastné kyseliny. Efekt esenciálních mastných kyselin (včetně omega-3-mastných kyselin) na ADHD se zatím jen zkoumá.
  • Léčba Biofeedback EEG. Tato terapie zahrnuje pravidelné sezení, při kterých se dítěti aplikují na hlavu přísavky, které zobrazují elektrickou aktivitu jeho mozku. Tato elektrická aktivita se přenese do hry, kterou dítě vidí před sebou na monitoru. Zjednodušeně řečeno, dítě ovládá dění na obrazovce pomocí svého vlastního mozku. Tato terapie zatím přináší slibné výsledky.

Prevence ADHD

Není zcela jasné, co způsobuje ADHD. V těhotenství se proto obecně vyhýbejte všem látkám, které mohou poškodit plod - nepijte alkohol, nekuřte a neužívejte drogy či nebezpečné léky. Vyhýbejte se také toxinům z prostředí. Ochraňte dítě před kontaktem s toxiny a cigaretovým kouřem, zemědělskými chemikáliemi a olovem, které se nachází v nátěrech některých starých budov.

Zdroje informací a podpora

Zeptejte se lékaře, jestli zná nějaké sdružení rodičů s dětmi postiženými ADHD ve vašem okolí. Lékař vám může také doporučit hodnověrné zdroje informací, včetně knih pro rodiče a učitele. Informace o ADHD najdete i na internetu, dávejte si však pozor na stránky, které doporučují "zaručené" alternativní léčby ADHD - nemáte žádné informace o odbornosti autora (případně se za samozvaného odborníka pasuje on sám) těchto tvrzení a některé postupy mohou poškodit zdraví vašeho dítěte . Proto se vždy nejprve poraďte s lékařem, pokud chcete zkusit nějakou alternativní léčbu u vašeho dítěte.

Další tipy, jak zvládat ADHD

Péče o dítě trpící ADHD je často vyčerpávající pro celou rodinu. Rodiče může emocionálně zraňovat chování jejich dítěte a také reakce okolí na jejich dítě. Stres z boje s ADHD může poznamenat i manželství a rodinnou pohodu, zvláště pokud dítě potřebuje častou a finančně náročnou terapii. Kromě rodičů mohou trpět i sourozenci dítěte s ADHD - často se jim od rodičů nedostává tolik pozornosti jako "problémovému" dítěti, které se k nim může navíc často chovat agresivně.

Při boji s ADHD budete možná nuceni přehodnotit vaše dosavadní výchovné metody. Vy i vaše dítě se budete muset naučit postupně měnit vaše návyky, což není vždy jednoduché. Mějte realistická očekávání a stanovujte si malé cíle pro vás i pro dítě, které jste schopni splnit. Změny zavádějte postupně, ne všechny najednou.

Můžete vyzkoušet tyto následující tipy:

  • Zaveďte do života vašeho dítěte strukturu a řád. Nemusí jít nutně o železnou výchovu, pointou je uspořádání záležitostí tak, aby byl život dítěte předvídatelný, organizovaný a klidný. Děti s ADHD často nemají rády změny a proto jim pomůže, když bude jejich každodenní život předvídatelný. Pokud chcete, aby dítě změnilo svůj postoj nebo něco udělalo, tak mu dejte vědět pět minut dopředu, co od něj očekáváte, aby se tomu mohlo přizpůsobit a provést požadovaný úkon svým tempem.
  • K výchově dítěte s ADHD přistupujte pozitivně. Chvalte a odměňujte je za dobré chování.
  • Jděte příkladem. Chovejte se tak, jak chcete, aby se chovalo i vaše dítě. Zkuste zůstat v pohodě i tehdy, když se vaše dítě nechová právě najvzornejšie. Pokud budete vyprávět klidně a potichu, je pravděpodobné, že se uklidní i vaše dítě. Křik vyvolává jen další vzdor.
  • Omezte vašemu potomkovi televizi. I když to není ještě stoprocentně ověřeno, příliš videoher a televize do pěti let dítěte může mít negativní účinky na jeho správný vývoj.
  • Stanovte jasná pravidla a tresty za jejich porušení.
  • Stanovte dítěti pravidelný denní rozvrh. Zajistěte, aby vstávalo a chodilo spát vždy ve stejnou dobu, protože děti s ADHD mají obvykle problémy se spánkem.
  • Když hovoříte se svým dítětem, soustřeďte se jen na něj a udržujte oční kontakt. Nedělejte přitom tisíc věcí najednou.
  • Pravidelně se povídejte s učiteli a vychovateli vašeho dítěte, řešte s nimi vzniklé problémy a spolupracujte při zvládání ADHD.
  • Pracujte na rodinných vztazích. Pro rodiny, v nichž vládne rodinná pohoda, je jednodušší zvládat stres spojený s výchovou dítěte s ADHD. Proto si najděte občas čas i na vašeho partnera, abyste vztahy utužili.
  • Dopřejte si zasloužený odpočinek. Občas potřebujete vypnout i vy. Nedávejte si stále za vinu, pokud vaše dítě neposlouchá. Můžete požádat o radu i vašich blízkých, přátel nebo najmout chůvu. Výchova dítěte s ADHD je náročná a budete to zvládat lépe, pokud si občas odpočinete.
Sdílet článek
Autor: Michal Vilímovský
Vzdělání: Student všeobecného lékařství na 3.LF UK Praha
Použité zdroje: Přeloženo z angličtiny a upraveno podle Mayoclinic
Zdroje obrázků: Dollarphotoclub.com
Datum vydání: 2. ledna 2015 7:50
Datum příští revize: 2. ledna 2017 7:50
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace