Artroskopie kolena: princip, indikace a rehabilitace

Artroskopie kolena: princip, indikace a rehabilitace
14. listopadu 2012 3:28

Artroskopie je moderní jednoduchý operační zákrok využívaný k diagnostice a ošetření patologických změn uvnitř kloubních dutin. Artroskopie lékaři umožňuje vidět změny v kloubu, které nejsou patrné při zobrazení jinými vyšetřovacími metodami.

Její největší výhodou oproti běžným operacím kolenního kloubu je, že se provádí bez invazivního otevření kloubu, a je tak k lidskému organismu mnohem šetrnější. Proto se už při bolestech kolene nemusíte obávat velké operace, po které následuje složitá a dlouhá rekonvalescence.

Princip artroskopické operace kolena

Artroskopie je miniinvazivní operační zákrok jak s diagnostickým, tak terapeutickým využitím. Jejím principem je zavedení endoskopické sondy dovnitř kolenního kloubu bez jeho přímého otevření. Tuto sondu nazýváme artroskop. Jedná se o nástroj v podobě tenké kovové trubičky, na jejímž konci je nainstalována malá kamera se zdrojem studeného světla (nepálí). Výstupem artroskopu na jeho druhém konci je počítačová obrazovka, na které lékař i pacient dobře vidí veškeré struktury uvnitř kloubu. Artroskopie takto umožňuje prohlédnout vnitřní povrch kloubu, kloubní chrupavky, vazy, menisky a celé kloubní pouzdro, tedy podává důležité informace o kloubních strukturách, které nelze zjistit žádnou jinou zobrazovací metodou (rentgenem, ultrazvukem, CT apod.).  Endoskopem je možné ihned po vyšetření zavést do kloubu miniaturní chirurgické nástroje a jimi ošetřit potřebné struktury dle diagnózy.

Zákrok je buď ambulantní či s jedno až dvoudenní hospitalizací. Artroskopie kolene se provádí buď v celkové, nebo spinální anestézii (aplikace anestetik do páteřního kanálu) a probíhá na operačním sále. Do nemocnice pacient přichází den předem, nebo přímo v den zákroku a od půlnoci je na lačno. S sebou přinese celkové předoperační interní vyšetření. Délka výkonu závisí na typu a obtížnosti terapeutického zásahu, přibližně ale zákrok trvá mezi 30 a 60 minutami.

Před artroskopií je oblast kolenního kloub oholena (zajišťuje personál nemocnice) a na sále potom pečlivě dezinfikována. Operace je započata malým řezem o délce cca 1 cm v oblasti kolene. Tímto řezem se do kloubu zavede artroskop, případně lékař udělá ještě několik menších ranek, potřebuje-li se dostat k dalším částem kolenního kloubu, nebo je-li potřeba zavést některé operační instrumenty. Současně je do kloubu zaveden sterilní fyziologický roztok, který jednak umožňuje lepší zobrazení, jednak kolenní kloub účinně proplachuje (viz. video níže).

Celý zákrok lékař sleduje na obrazovce, stejně tak je toto umožněno i pacientovi. Vzniklé ranky jsou tak malé, že nejsou potřeba šít, pouze se kryjí sterilním obvazem. Po operaci pacient odpočívá a nesmí ještě 2 hodiny jíst ani pít. V případě potřeby je možné podat další léky proti bolesti. Domů pacient odchází 1. – 3. den po zákroku dle jeho rozsahu a závažnosti.   

Indikace artroskopie kolena

Artroskopii předchází klinické vyšetření a vyšetření kolene různými zobrazovacími technikami. Pokud na jejich základě lékař, ortoped, pojme podezření na poškození struktury v kolenním kloubu, může indikovat artroskopii kolene. Artroskopie je nejprve pojata jako diagnostická metoda – může sloužit k biopsii, odhalení krvácení do kloubu či potvrzení artrózy. Výhodou však je, že ihned poté, co lékař odhalí příčinu obtíží, může je malým chirurgickým zákrokem odstranit.

Nejčastější indikací pro artroskopii kolene je poranění kloubních menisků a zkřížených vazů. Menisky jsou vazivově-chrupavčité poloměsíčité útvary umístěné v kolenním kloubu a jejich hlavní funkcí je vyrovnávat nestejně tvarované styčné plochy kloubu a navíc brání opotřebování kloubní chrupavky. Menisky jsou sice pružné a pevné, ale při násilném pohybu (nejčastěji do rotace kolene) může dojít k jejich natržení či přetržení, a to vyvolává silnou bolestivost a otok kolene. Meniskus je poté nutné artroskopicky ošetřit (odstranit utrženou část nebo i sešít). Velké procento artroskopií je také indikováno k terapii poranění zkřížených vazů kolene, které řadíme mezi typické sportovní úrazy (hokej, fotbal, lyžování). Běžně se artroskopie provádí i pro ošetření poškozené kloubní chrupavky (chondromalacie) různého stupně. 

Dalšími indikacemi může být uvolnění části kosti nebo chrupavky do kloubního prostoru, které brání volnému a bezbolestnému pohybu v kloubu, dále poranění postranních vazů kolene a také lze touto cestou řešit nestabilitu čéšky. Musíme si ale uvědomit, že ne všechna poranění v kloubu lze léčit právě artroskopií. Některá poškození jsou natolik závažná, že je nutné zvolit klasickou otevřenou operaci kolene, nebo dokonce provést náhradu celého kloubu za implantát, např. při těžkém stupni artrózy.

Pokud chcete vidět artroskopickou operaci kolena přímo na videu, podívejte se pod článek, kde najdete video artroskopické operace, které pro pacienty natočila Klaudiánova nemocnice v Mladé Boleslavi.

Rozcvičování a rehabilitace po artroskopii kolena

Následná rekonvalescence po artroskopii kolena závisí na tom, jak závažná byla diagnóza a samotný výkon. Po jednodušších artroskopiích je nutné odlehčení operované končetiny používáním berlí po dobu cca 1 až 2 týdnů. Míru zátěže určuje lékař podle typu operačního výkonu. U těžších operací a zvláště pokud hrozí nestabilita v koleni, je indikováno nošení ortézy na koleno (např. po sešití menisku), a to i během spánku, pouze na cvičení se ortéza sundává. Všechna doporučení jsou individuální a stanovuje je vždy lékař.

Zhruba po 2 týdnech od zákroku (pokud nejsou obtíže, jinak ihned) pacient přichází na kontrolu. Podle té lékař rozhodne, zda je již možné začít kloub plně zatěžovat. Celková doba rekonvalescence může být různě dlouhá, od týdne po diagnostickém zákroku po 6 týdnů po sešití přetrženého menisku.

Po závažnějších artroskopických výkonech je často předepisována rehabilitace. Jejím cílem je redukce otoku a bolesti, udržení rozsahu pohybů v kolenním kloubu a zejména aktivace čtyřhlavého stehenního svalu (m. quadriceps), který po operaci snadno ochabuje. Na zmírnění otoku a analgeticky působí ledování – vhodné jsou termosáčky s gelovým nosičem, které snadno nachladíte v mrazáku. Přikládají se přes vrstvu tkaniny na oteklé místo po dobu 20 minut. Operovanou končetinu je nutné nezatěžovat, šetřit ji od chůze, ale naopak pomalu rozcvičovat, aby kloub nezatuhl. U lehčích operací je pacientům doporučena jízda na rotopedu, na kterém lze postupně zvyšovat zátěž. Po těžších zákrocích je pacient seznámen s cvičebním plánem, který je sestaven tak, aby docházelo k pohybu v kloubu jen v omezeném rozsahu. Během rekonvalescence je výborné plavání, zvláště pak ve studené vodě.

Příklady cviků po artroskopii kolena

Z cviků je nejdůležitější posilování svalů stehna. Příklady cviků:

Pacient se posadí s nataženými dolními končetinami a snaží se tlačit kolena do podložky (cítí, jak se aktivuje quadriceps). Pro ztížení cviku je možné současně se zatlačením kolen přitáhnout špičky.

Pacient zvedá operovanou nataženou dolní končetinu nad podložku, koleno udržuje propnuté. Špička může směřovat ke stropu, ven nebo dovnitř.

Pacient vytočí špičku nohy ven a celou dolní končetinou unožuje do strany. Poté vtočí špičku nohy dovnitř a přinožuje zpět.

Pacient sedí na okraji postele, dolní končetiny jsou pokrčené. Střídavě propíná jednu a druhou nohu v koleni nebo zvedá pokrčenou končetinu nad podložku (chůze na místě).

Cviků je mnoho a pacienta s nimi seznámí rehabilitační pracovník v nemocnici, kde je artroskopie provedena. Je důležité cvičit několikrát denně a postupně zvyšovat opakování cviků.

Kromě těchto analytických cvičení je možné také nechat si fyzioterapeutem aktivovat takzvané spoušťové body v místech úponu jednotlivých svalů a udržovat tak koleno v činnosti. O tom jak taková aktivace spoušťových bodů vypadá se můžete přesvědčit na následujícím obrázku.

Aktivace spoušťových bodů fyzioterapeutem

Další podpůrnou a dobrou metodou, kterou lze použít jak na nenásilné procvičování svalů tak na jejich případné uvolnění, je takzvaný kinesiotaping. Jedná se o speciální pásku, která se nalepí na svaly, se kterými chceme pracovat. Po artroskopii kolene potřebujeme aktivovat zejména musculus quadriceps femoris (čtyřhlavý sval stehenní). Jeden ze způsobů jak to udělat je zobrazen na níže uvedeném obrázku. Rozhodně si to ale raději nechte udělat fyzioterapeutem nebo lékařem, kteří s tím mají zkušenosti.

Kinesiotape na čtyřhlavém svalu stehenním

Čeho se po artroskopii kolena vyvarovat?

K úspěšné rekonvalescenci je potřeba jediné – dodržovat doporučení lékaře. Ten stanoví, jak dlouho budete muset používat berle, do jaké míry odlehčovat končetinu, nebo zda bude nutná ortéza. Důležité je postupovat dle instrukcí a zatěžovat operovanou končetinu postupně. Je nutné vyvarovat se prudkým pohybům, dále zpočátku ohybu kolene nad 90° stupňů – vhodné je sedět na vyšší židli, v žádném případě nedělat dřepy a podobné cviky do krajních rozsahů pohybu v koleni. Několik měsíců po zákroku není vhodné provozovat sporty náročné na pohyb v kolenním kloubu. Do úplného zhojení proto nelyžujte, nehrajte fotbal či hokej. Léčba se nesmí uspěchat, ale na druhou stranu neprospěje ani nicnedělání. Základem je tedy poslouchat, co doporučuje lékař, a striktně jeho rady dodržovat.

Video artroskopické operace kolena

Sdílet článek
Tags:
Autor: Michal Vilímovský
Vzdělání: Student všeobecného lékařství na 3.LF UK Praha
Datum vydání: 14. listopadu 2012 3:28
Datum příští revize: 14. listopadu 2014 3:28
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace