Diagnostický test CRP: co to je a k čemu slouží

CRP je protein (bílkovina), která se tvoří v játrech. Jeho hladina v krvi se zvyšuje při zánětlivých onemocněních. Toho se s výhodou využívá terapeuticky při posuzování nutnosti nasazení antibiotik. V tomto článku si popíšeme krevní testy, které se provádí za účelem stanovení hodnoty CRP (C-reaktivního proteinu) v krvi.

Jak se provádí diagnostický test na CRP?

Aby bylo možné stanovit hladinu C-reaktivního proteinu v krvi, je k tomu potřeba provést odběr krve. Krev se obvykle odebírá ze žíly. Dnes již existují i přístroje, které dokáží stanovit hladinu C-reaktivního proteinu z kapky odebrané krve, která se nasaje do malé sterilní pipety a následně vloží do přístroje, který změří hladinu CRP. Díky tomu je toto vyšetření pro pacienta méně zatěžující než klasický odběr žilní krve (1).

Jak se připravit na vyšetření CRP?

Vzhledem k tomu, že se jedná o pouhý odběr krve, není nutní žádná zvláštní příprava. Pacientovi je krev odebrána přímo v ordinaci praktického lékaře nebo v nemocnici a výsledek je znám během několika minut.

Bolí odběr krve pro vyšetření CRP?

Pokud se provádí klasický odběr žilní krve, tak někteří pacienti při vpichu jehly mohou cítit menší až střední bolest. U některých se může vyskytnout podobný pocit, jako když je píchne vosa nebo mohou pociťovat tlak v místě vpichu. Po odběru krve se v místě vpichu může objevit bodavá nebo pulzující bolest, která však rychle přejde.

V případě, že je pro CRP test odebírána pouze kapička krve z prstu, pacient pocítí jen lehké píchnutí a prst může chvilku lehce bolet.

Proč se vyšetření hladiny CRP provádí?

Stanovení hladiny C-reaktivního proteinu v krvi se provádí za účelem zjištění, zda v těle neprobíhá zánět. To znamená, že tento test dokáže odhalit, zda nemáte v těle zánět, ale nedokáže zjistit, kde přesně případný zánět je. 

Lékař obvykle provádí test na C-reaktivní protein z následujících důvodů:

• Aby zjistil, zda v těle nemáte bakteriální infekci a mohl vám na základě výsledku testu předepsat antibiotika. Toto je velmi důležité, zejména v dnešní době, kdy dochází k nadměrnému užívání antibiotik a baktérie se pak stávají rezistentní (nereagují na ně), což vede k obtížnějšímu léčení infekcí i s využitím moderních nebo takzvaných záložních antibiotik (to jsou antibiotika, která mají k dispozici zdravotnická zařízení pouze pro účely léčby nezvladatelných infekcí na rezistentní kmeny baktérií).
• Aby ověřil, zda stávající léčba na vaše onemocnění zabírá.
• Aby zjistil, zda u vás nedošlo k opětovnému propuknutí zánětlivých nebo autoimunitních onemocnění (například vaskulitida – zánět cév).
  
  

Platí, že pokud je hladina CRP zvýšená, probíhá někde v těle zánět. Může se však stát, že budete mít v těle zánět a přesto bude vaše hladina CRP normální. To se z neznámých důvodů stává u osob trpících revmatoidní artritidou nebo lupusem. 

Existuje také takzvaný hs-CRP test (stanovení hladiny C-reaktivního proteinu s vysokou citlivostí), který se používá pro stanovení rizika srdečních onemocnění u pacientů.

Řada lékařů považuje vysokou hladinu CRP v krvi za stav, kdy pro daného pacienta existuje zvýšené riziko vzniku srdečního onemocnění. Nicméně není dosud známo, zda zvýšená hladina CRP je sama o sobě příznakem kardiovaskulárního onemocnění nebo zda jen hraje roli při jeho pozdějším vzniku.

Normální hodnoty C-reaktivního proteinu v krvi

Každá laboratoř má svá kritéria pro stanovení normálních a abnormálních hodnot CRP. Obvykle platí, že pokud v těle nemáte zánět, nebudete mít měřitelnou hladinu CRP v krvi. Nicméně hodnoty do 5,0 mg/litr jsou považovány za normální. V případě hladiny CRP v rozmezí od 5 do 30 mg/litr se jedná o virovou infekci (na tu se nepředepisují antibiotika, protože na ně nezabírají) a v případě, že vyjde hodnota CRP nad 30 mg/litr s největší pravděpodobností se jedná o bakteriální infekci (někdy se uvádí, že hodnoty C-reaktivního proteinu v rozmezí 30 – 40 mg/litr jsou neurčité a o bakteriální infekci lze s jistotou hovořit až při hodnotách nad 40 mg/litr) (2).

V případě vysoce citlivého testu hs-CRP pro účely rizika kardiovaskulárních onemocnění, uvádí Americká asociace pro onemocnění srdce následující rozmezí:

• V případě, že je koncentrace hs-CRP ve vaší krvi menší než 1 mg/litr, máte malé riziko kardiovaskulárních onemocnění;
• V případě, že se koncentrace hs-CRP ve vaší krvi pohybuje v rozmezí 1 až 3 mg/litr, máte střední (průměrné) riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění;
• V případě, že je koncentrace hs-CRP ve vaší krvi vyšší než 3 mg/litr, je u vás vysoké riziko kardiovaskulárních onemocnění;

Protože se systémy a hodnoty používané jednotlivými laboratořemi liší, berte výše uvedené parametry jako orientační a vždy se poraďte s vaším lékařem, který vám vaše výsledky bude schopen vysvětlit.

Co znamená zvýšená (abnormální) hladina CRP

Pozitivní výsledek testu na CRP znamená, že ve vašem těle probíhá zánět. To může mít řadu různých příčin, mimo jiné například: infekční virové nebo bakteriální onemocnění, zánětlivá autoimunitní onemocnění střev, infarkt myokardu, rakovina, lupus, pneumokokový zápal plic, revmatoidní artritida, tuberkulóza, revmatická horečka, apod. 

Pozitivní (zvýšená) hladina CRP se vyskytuje také ve druhé polovině těhotenství nebo u pacientek užívajících hormonální antikoncepci.

Hradí vyšetření CRP zdravotní pojišťovny?

Klasický laboratorní test CRP je zdravotními pojišťovnami hrazen, pokud se provádí přímo v rámci odběru krve ze žíly.

U rychlých testů CRP (z kapiček krve), kterým se říká POCT testy, je standardně pojišťovna nehradí, pokud váš praktický lékař nemá hrazení těchto testů s vaší pojišťovnou domluvené na základě uzavřené smlouvy.

Zeptejte se vždy vašeho lékaře, zda budete CRP test hradit či nikoli. Cena jednoho testu by neměla překročit 200 – 300 Kč.

Existují také CRP diagnostické testy pro domácí použití. Jejich spolehlivost je různá a dají se pořídit v lékárně.

Rizika spojená s CRP diagnostickými testy

Měření hladiny CRP se provádí z krve, odebrané buď ze žíly, nebo z kapiláry (kapičková metoda). Rizika spojená s těmito metodami jsou velmi malá, protože tyto zákroky se provádí rutinně a lékaři a sestry je většinou dokonale ovládají.