Bolesti bederní páteře: příčiny, projevy, prevence a cvičení

13. prosince 2012 20:39

Bolesti zad patří k deseti nejčastějším příčinám návštěvy lékaře u dospělých. S bolestmi zad se někdy setkalo až 80 % dospělé populace, a tak již můžeme hovořit v podstatě o civilizačním onemocnění spojeným s moderním způsobem života. Nejvíce problematickou oblastí zad je bederní páteř, jejíž bolesti pramení nejčastěji z nerovnovážného zatěžování svalů páteře, které jako celek slouží ke stabilizaci trupu.

Bederní oblast je nejvíce zatěžovaným úsekem páteře, protože nese váhu celého těla a navíc zde dochází k přenosu pohybu z dolních končetin na trup.

Příčiny bolestí bederní páteře

Bolesti bederní páteře mohou mít mnoho příčin. U starších osob bývá velice častým zdrojem bolestí degenerace meziobratlových plotének. Ty se nacházejí mezi jednotlivými obratli naší páteře a jejich úkolem je především tlumit tlak a nárazy vznikající při pohybu ve vzpřímené poloze. Meziobratlové ploténky jsou tvořeny elastickou tkání, která má tendenci s věkem ubývat. Ploténky se následkem toho ztenčují a páteř se celkově „sesedá“ (jednotlivé obratle se přibližují stále více k sobě). Tím může dojít k útlaku některých citlivých struktur, především nervů a nervových pletení, což vyvolává bolest v bederní krajině.

Pro velikost vznikajícího tlaku má navíc velký význam správný sed, stoj a celkové držení těla při všech denních činnostech. U mladších jedinců jsou nejčastější příčinou bolestí beder tzv. svalové dysbalance. Jedná se o stav, kdy některé zádové svaly jsou přetížené a jiné naopak ochablé. U bolestí beder se jedná o skupiny svalů, které pracují ve vzájemné souhře jako stabilizátory trupu. Tyto svaly jsou klíčové pro udržení vzpřímené polohy trupu ve stoje, vsedě a pro jeho celkovou stabilitu. K přetěžování svalů bederní oblasti dochází hlavně vlivem špatného držení těla, chybně naučenými pohybovými stereotypy a velkou roli hraje také nadváha. To všechno nejvíce souvisí se stylem našeho moderního života – rizikové je především zdlouhavé „vysedávání“ u počítačů, nedostatek pohybu a nadměrný příjem kalorií vedoucí k růstu váhy. K přetížení svalů, ale i vazů páteře v této oblasti, může dojít i v návaznosti na těžkou manuální práci. Z funkčních poruch může být příčinou bolestí beder i kloubní blokády mezi jednotlivými obratli, ale častěji v tzv. sakroiliakálním skloubení mezi kostí křížovou a kyčelní.

Bolesti beder dále může vyvolávat dráždění sedacího nervu (n. ischiadicus) např. po prudkém pohybu do otočení, při zvedání těžkých břemen, ale i při výhřezu ploténky. Nerv může být iritován i probíhajícím zánětem. Tomuto onemocnění říkáme různými názvy jako ústřel, ischias či lumbago. Jedná se o prudkou bolest bederní krajiny spojenou s reflexním stažením svalů, znemožňující zpravidla jakýkoli další pohyb. Proto, přestože se časem tato bolest samovolně vytrácí, bývá lumbago velmi nepříjemnou a omezující záležitostí.

Ve výčtu příčin bolestí bederní oblasti však nesmíme opomenout důležitou věc, a to, že pokud bolí bedra, může se jednat i o příznak onemocnění vnitřních orgánů. Bolesti beder nejčastěji souvisí s nemocemi ledvin, případně u žen s gynekologickými afekcemi. Rozpoznat bolest beder způsobenou svalovým přetížením od té vyvolané ledvinami, není jednoduché. Je však důležité i na tuto variantu myslet, protože se může jednat o zánět ledvin, který přejde-li do chronické fáze, může vést až k renální insuficienci a trvalému poškození ledvin. Bolest beder při onemocnění ledvin je lokalizována spíše mezi posledním žebrem a křížovou kostí, a navíc pokud v tomto místě na pár vteřin lehce přitlačíte, ucítíte prudkou, tupou bolest vycházející „zevnitř“.

Projevy bolestí bederní páteře

Projevy bolestí beder se liší v závislosti na příčině obtíží. Jedná-li se o bolest způsobenou přetížením svalů, je typicky vnímána nejdříve jejich rychlá unavitelnost a až poté bolest beder, a to spíše při statickém než dynamickém typu zátěže (stoj více než chůze). Tito pacienti opakovaně hledají úlevové polohy, aby si svaly odpočaly. Bolest je někdy výraznější ráno, kdy jsou svaly zatuhlé, a pacient ji poté během dne „rozchodí“. Bolesti z přetížení svalů jsou únavné a nepříjemné, ale nejsou nijak prudké a viditelně neomezují pohyblivost páteře.

K výraznému omezení hybnosti dochází zejména při blokádách v meziobratlových kloubech a při lumbagu. Prudká bolest je vyvolána nečekaným, nekoordinovaným pohybem bederní páteře, z kterého se již postižený nemůže vrátit do původní polohy (např. narovnat se z předklonu). Bolest navíc často vyzařuje i jinam, než do beder, např. do stehen, hýždí, boků, dolních končetin nebo naopak směrem nahoru k hrudní páteři (pak může být bolestivý i kašel).

Nejzávažnější jsou bolesti beder v důsledku výhřezu meziobratlové ploténky nebo při jejich degenerativním poškození z opotřebení. Zde dělá největší obtíže poloha v mírném předklonu a hodně bolestivé je i otáčení na lůžku z jednoho na druhý bok.

Cvičení při bolestech bederní páteře

Pravidelné cvičení je nejúčinnější terapií bolestí bederní páteře. Cvičením totiž můžeme ulevit bederní páteři od nadměrné zátěže v nepřirozených polohách vycházejících hlavně ze špatného držení těla. Cvičení můžeme začít už ráno po probuzení lehkým protažením páteře, kterým uvolníme její ztuhlost po dlouhé noci: vleže na zádech střídavě protahujeme do dálky protilehlé končetiny, v krajní poloze vydržíme 5 vteřin a cvik opakujeme 3 – 5x na pro každou stranu. Při tomto jednoduchém protažení je nutné neprohýbat se v bedrech. Dále kdykoli během dne můžete zařadit tyto cviky (některé lze pohodlně vykonávat i v práci):

1. cvik: Stoupněte si v mírném předklonu ke stolu a opřete se o něj rukama. Zpevněte hýždě a břišní svalstvo a v pravidelném rytmu střídavě vyhrbujte a prohýbejte bederní páteř. Je důležité, aby byl cvik izolovaný právě na oblast beder, proto naopak v hrudní páteři nesmí být žádný pohyb.

2. cvik: Vleže na zádech pokrčte obě dolní končetiny a pomalu přitlačujte bedra k podložce.

3. cvik: Vleže na zádech pokrčte obě dolní končetiny a nechte je mírně rozkročené. Zvolna dolní končetiny překlápějte na jednu stranu a hlavu točte na stranu opačnou. Vyměňte strany.

4. cvik: Vleže na zádech skrčte dolní končetiny tak, že se chytíte oběma rukama za kolena. S nádechem tlačte rukama a koleny proti sobě, s výdechem uvolněte a přitiskněte kolena co nejblíže k hrudníku.

5. cvik: Vleže na zádech s pokrčenými dolními končetinami zpevněte břišní a hýžďové svaly. Pomalým rolováním obratle po obratli zvedejte pánev nad podložku tak, aby se trup dostal do roviny se stehny. Chvíli v této poloze vydržte, poté opět velmi pomalu rolujte zpět páteř a pokládejte pánev na podložku.

6. cvik: Vleže na břiše skrčíme horní končetiny tak, abychom se rukama opírali o podložku ve výši ramen. Hýžďové i zádové svaly se snažíme mít zcela uvolněné. Pomalu napínáme horní končetiny tak, že trup jde do záklonu, poté se opět plynule vracíme do základní polohy a uvolníme. Cvik opakujeme 10x za sebou.

Další účinné cviky na protažení a uvolnění beder vám poradí každý fyzioterapeut. Ten vám může doporučit i speciální rehabilitační metodu – cvičení dle Mojžíšové. Jedná se o vhodně volené cviky na uvolnění a posílení svalstva celé páteře (tedy nejen bederní), a je proto výborným řešením pro komplexní bolesti zad spojené se sedavým způsobem života.

Prevence bolestí bederní páteře

Nejúčinnější a v podstatě jedinou možností, jak se ubránit bolestem bederní páteře je pravidelné cvičení. Cvičit bychom měli alespoň 10 minut minimálně 2x za den, ale čím více, tím lépe. Důležité je, aby byly všechny cviky prováděny pomalu a hlavně tahem, nikoli švihem. Dýchání je při cvičení také velmi podstatné – obecně platí, že u pohybů směrem „od těla“ se nadechujeme, s pohyby směrem „k tělu“ provádíme výdech. Dech bychom při cvičení neměli nikdy zadržovat (zvláště pokud v nějaké poloze setrváváme déle, je nutné pravidelně dýchat). Každý cvik opakujeme 5 – 10x, mezi cviky můžeme zařadit kratší odpočinek.

Samozřejmě předpokladem úspěchu (tzn. že nás bedra bolet nezačnou) je korekce správného stoje a hlavně sedu, ve kterém dnes trávíme nejvíce času. Pokud se nemůžeme dlouhému sezení vyvarovat, protože je např. naší hlavní pracovní pozicí v zaměstnání, je vhodné podkládat si bedra nejrůznějšími pomůckami (klidně i složenou mikinou), které zajistí fyziologické zakřivení beder do mírné lordózy. Ze speciálních pomůcek lze k tomuto účelu využít malý overball nebo McKenzieho lumbální válec.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Tags:
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Článek naposled aktualizován: 13. prosince 2012 20:39
Datum příští revize: 13. prosince 2014 20:39
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace