Co je Bakerova cysta, jaké jsou její příčiny, příznaky a možnosti léčby?

Bakerova cysta je otok v podkolenní jamce. Jedná se vlastně o bouli naplněnou synoviální tekutinou, která za normálních okolností slouží k "mazání" kloubních ploch v kolenním kloubu. Nejčastěji se Bakerova cysta vyskytuje jako komplikace jiného postižení kolenního kloubu, jako je například artróza (degenerativní onemocnění kloubů). Mezi hlavní příznaky Bakerovy cysty patří bolest, otoky a pocit tlaku v podkolenní jamce.

Vzácně může dojít až k ruptuře (prasknutí) Bakerovy cysty, což se projevuje stejnými příznaky jako hluboká žilní trombóza. 

Bakerova cysta má často záchvatovitý charakter, tedy že se najednou objeví, pak zase odezní, aby se po čase znovu objevila. 

Někdy tedy není nutná speciální léčba a řada lidí ani neví, že tímto onemocněním trpí. 

Přesto je vždy vhodné navštívit lékaře, protože existuje řada různých možností léčby Bakerovy cysty, které zmírňují její projevy, hlavně bolest a otoky.

V tomto článku se dozvíte co je Bakerova cysta, jaké jsou její příčiny, příznaky, způsoby diagnostiky a možnosti léčby a prevence.

Anatomie kolena

Abychom lépe pochopili jaké jsou příčiny vzniku Bakerovy cysty, musíme se seznámit s anatomií kolene. 

Na obrázku níže najdete jednak anatomii normálního zdravého kolene, a také změny, ke kterým dochází při primární a sekundární Bakerově cystě. 

Anatomie kolene a Bakerova cysta

Kloubní pouzdro je pevná a tuhá vazivová struktura, která obklopuje celý kolenní kloub a zajišťuje jeho stabilitu a oporu. Z vnitřní části je kloubní pouzdro vystláno tenkou blánou (synoviální membrána), která obsahuje buňky tvořící synoviální tekutinu (lidově "kloubní maz"). Jak lidový název napovídá, synoviální tekutina slouží jako mazivo kolenního kloubu a pomáhá snižovat tření kloubních ploch při pohybu (1). 

V okolí kolenního kloubu se nachází také takzvané tíhové váčky (odborně burzy). Burza je malý váček vyplněný synoviální tekutinou, který je vystlaný tenkou výstelkou. Tíhové váčky se nachází v těsném okolí kloubů a také v místech, kde přes kosti přechází vazy a šlachy. Jejich funkcí je snižovat tření mezi vazy a kostmi a také umožnit maximální pohyb kloubů až do hraničních hodnot. Tíhový váček (bursa), která se nachází v podkolenní jamce se jmenuje popliteální burza (latinsky fossa poplitea). 

Každý kolenní kloub také obsahuje mediální (vnitřní) a laterální (vnější) meniskus. Menisky jsou tvořeny chrupavčitou tkání a vytvářejí gumě podobné struktury po stranách kloubních ploch kolenního kloubu. Pokrývají kloubní plochu horní části holenní kosti (tibia) a fungují jako "tlumiče" nárazů a vibrací přenášených z horní části dolní končetiny (stehna) na dolní část dolní končetiny (bérec a noha). 

Menisky také pomáhají zlepšovat stabilitu kolena a zajišťují "hladký" chod v kolenním kloubu při pohybu.

Co je Bakerova cysta?

Bakerova cysta je "boule" naplněná synoviální tekutinou, která vzniká v podkolenní jamce a je jednou z příčin bolesti v kolenní kloubu. 

Je pojmenována po doktoru Williamu Bakerovi, který jako první toto onemocnění popsal již v roce 1877. Někdy se tomuto onemocnění také říká popliteální cysta, protože lékařský název podkolenní jamky je fossa poplitea. 

Cysta je lékařský termín pro bulku nebo váček naplněný tekutinou a její velikost se může značně lišit. Existují jak drobné cysty, tak velké cysty, které mají průměr i několik centimetrů. 

Vzácně se může Bakerova cysta vytvořit současně v obou podkolenních jamkách. 

Co Bakerovu cystu způsobuje?

Bakerova cysta (boule v podkolenní jamce) se v zásadě tvoří dvěma různými způsoby, a to buď jako primární nebo sekundární Bakerova cysta (2).

Primární Bakerova cysta

Někdy může Bakerova cysta vzniknout i tehdy, když máte úplně zdravý kolenní kloub. Tomuto druhu Bakerovy cysty se pak říká buď primární nebo též idiopatická Bakerova cysta (slovem idiopatický lékaři označují stav, vzniklý z neznámé příčiny). 

Primární Bakerova cysta nejčastěji postihuje mladší dospělé a děti. 

Lékaři se domnívají, že primární Bakerova cysta vzniká proto, že existuje spojení mezi kolenním kloubem a popliteální burzou v podkolenní jamce, díky čemuž se synoviální tekutina z kolenního kloubu může dostat do popliteální burzy, která se naplní a vznikne tak boule, známá jako Bakerova cysta.

Sekundární Bakerova cysta

Pokud Bakerova cysta vznikne jako komplikace nějakého problému s kolenem (jako je například artróza, artritida nebo natržení chrupavky menisku, která vystýlá vnitřek kloubu), označujeme jí jako sekundární Bakerova cysta. 

Tento druh Bakerovy cysty je nejčastější a vzniká v důsledku nadměrné tvorby synoviální tekutiny v poškozeném koleni. To vede ke zvýšení tlaku uvnitř kolenního kloubu a k napínání (roztahování) kloubního pouzdra, které se časem vyklene do podkolenní (popliteální) jamky a vznikne sekundární Bakerova cysta naplněná synoviální tekutinou. 

Sekundární Bakerova cysta nejčastěji postihuje starší lidi s degenerativním onemocněním kloubů, sportovce po poranění kolenního kloubu či osoby s chronickými obtížemi kolene.

Koho postihuje Bakerova cysta?

Bakerova cysta se nejčastěji vyskytuje u dětí ve věku 4 až 7 let a u dospělých ve věku 35 až 70 let. Mnohem častější je ale u dospělých než u dětí a nejvyšší riziko, že dostanete Bakerovu cystu vám hrozí tehdy, pokud máte s kolenem nějaký problém (3). 

Nejčastěji se Bakerova cysta vyskytuje v souvislosti s degenerativními nebo zánětlivými chorobami kolene. Nejvyšší riziko mají lidé s artrózou kolenního kloubu, ale také s revmatickými chorobami, jako jsou revmatoidní artritida, psoriatická artritida nebo dna.

Někdy může Bakerova cysta vzniknou také u lidí s poškozenými kolenními vazy nebo natrženým meniskem anebo v důsledku zánětu (infekce) v kolenním kloubu (v poslední době se někdy Bakerova cysta vyskytuje jako komplikace lymské boreliózy).

Jaké jsou příznaky Bakerovy cysty?

U některých lidí Bakerova cysta nezpůsobuje žádné potíže a tito lidé pak nemají žádné příznaky a o svém onemocnění často ani neví. 

Menší cystu mají často problém objevit i lékaři při běžném vyšetření kolene. Nejčastěji vám Bakerovu cystu odhalí náhodně na magnetické rezonanci nebo ultrazvuku při vyšetření kolene z úplně jiného důvodu (3).

Obecně platí, že čím větší Bakerova cysta je, tím je větší pravděpodobnost, že vám bude způsobovat obtíže. 

Mezi nejčastější příznaky Bakerovy cysty patří otok v podkolenní jamce. Někdy může dojít i k otoku celého kolena. Dalším častým projevem Bakerovy cysty je bolest v okolí kolenního kloubu. Pokud máte velkou Bakerovu cystu, můžete mít potíže ohnout nohu v koleni a můžete také cítit tlak v podkolenní jamce, zejména při vstávání. Vzácně se mohou vyskytnout i další příznaky, jako jsou cvakání nebo praskání v koleni či "zaseknutí" kolenního kloubu. 

Pokud máte nemocný kolenní kloub, mohou se u vás objevit také příznaky související s danou nemocí (například bolesti a ztuhlost kloubů při artróze, apod.).

Jaké jsou komplikace Bakerovy cysty?

Mezi nejčastější komplikace Bakerovy cysty patří její ruptura (prasknutí) (4).

Pokud k tomu dojde, vylije se obsah cysty do okolí a začne utlačovat svaly bérce. To vede k otoku, svědění a zčervenání kůže. Odhaduje se, že zhruba 1 až 2 Bakerovy cysty z 20 prasknou. 

Ruptura Bakerovy cysty má velice podobné příznaky jako hluboká žilní trombóza dolní končetiny, která ale vzniká úplně jiným mechanizmem (ucpání žil dolních končetin krevní sraženinou).

Protože hluboká žilní trombóza je velmi závažné onemocnění, jehož komplikace vás mohou ohrozit na životě, je důležité provést důkladné ultrazvukové vyšetření k vyloučení žilní trombózy. 

Velmi vzácnou komplikací Bakerovy cysty je zánět. 

Jak se Bakerova cysta diagnostikuje?

Pokud má Váš lékař podezření na Bakerovu cystu, provede nejprve palpační a funkční vyšetření kolene. Často zjistí otok v podkolenní jamce (zezadu na koleni). Někteří staří ortopedi používají jako pomocné vyšetření prosvícení otoku silným světlem. Pokud světlo otokem projde na druhou stranu, signalizuje to, že je otok naplněn tekutinou, což znamená cystu. Pokud světlo na druhou stranu neprojde, jedná se o otok bez tekutiny a nebude se jednat o Bakerovu cystu. 

Nejdůležitější disagnostickou metodou je ultrazvukové vyšetření, které nejen dokáže Bakerovu cystu zobrazit, ale pomáhá také vyloučit hlubokou žilní trombózu. Někdy vás lékař pošle i na magnetickou rezonanci, zejména pokud si chce ověřit, zda nedošlo k traumatickému poranění kolene (poškození nebo natržení vazů či menisků).

Jaká je léčba Bakerovy cysty?

Bakerova cysta se často objeví a sama zmizí. Platí to hlavně pro primární Bakerovu cystu u dětí, která sice může přetrvávat řadu měsíců či let než se vstřebá, ale obvykle nezpůsobuje žádné závažné potíže a nevyžaduje žádnou léčbu. 

Pokud máte bolesti, velký otok nebo jiné nepříjemné a omezující projevy Bakerovy cysty, máme k dispozici následující možnosti léčby (5, 6, 7):

Léčba potíží s kolenem kvůli kterým Bakerova cysta vznikla

Před vlastní léčbou Bakerovy cysty je potřeba vyřešit a vyléčit příčinu, tedy onemocnění, které vznik Bakerovy cysty způsobilo. 

Tato léčba pomáhá zmírnit otok, bolest a také vlastní velikost cysty. 

Například při artróze vám mohou pomoci kortikosteroidy, které se injekčně vpraví do místa bolesti, kde zmírní bolest a zánět. Tato léčba ale nezabrání tomu, aby se cysta znovu vytvořila.

Pokud máte poraněný meniskus nebo kolenní vazy, je nutné nejprve vyřešit tento problém, a pak řešit Bakerovu cystu. Obvykle budete muset na operaci (buď artroskopii nebo otevřený výkon) a často po operaci sama zmizí i Bakerova cysta (nebo jí při ní lékaři odstraní spolu s opravou poškozených vazů či menisků). 

Stejně tak v případě zánětu kolene, je nejprve potřeba užívat antibiotika a zánět vyléčit a teprve poté se můžeme zaměřit na léčbu vlastní Bakerovy cysty.

Léčba vedoucí ke zmírnění projevů Bakerovy cysty

Pokud jsou příznaky Bakerovy cysty, jako například bolest, pocit tlaku v koleni nebo otoky, nesnesitelné, mají lékaři k dispozici následující možnosti léčby:

Nesteroidní protizánětlivé léky

Tyto léky přináší úlevu od bolesti i zánětu. Některé jsou dostupné bez lékařského předpisu (například ibuprofen), na některé musíte naopak mít lékařský předpis a musíte léky užívat přesně podle doporučení lékaře (například nimesulid, v ČR prodávaný pod značkou Aulin). 

Nesteroidní protizánětlivé léky sice často přináší úlevu od bolesti a zánětu při Bakerově cystě, ale mají i řadu nežádoucích účinků. Mezi ty nejzávažnější patří bolesti břicha a krvácení do žaludku. Stejně tak byste neměli tyto léky užívat pokud trpíte astmatem, máte vysoký krevní tlak, onemocnění ledvin nebo srdce. 

Proto je vždy nutné poradit se o užívání těchto léků s lékařem, a to předtím než je začnete užívat. Nezapomeňte také lékaři sdělit, jaké další léky užíváte a jaká onemocnění vás trápí. 

Silnější léky proti bolesti

V případě ruptury Bakerovy cysty dochází k úniku tekutiny do svalů bérce, což vede k útlaku a silné bolesti, která vám často znemožňuje chůzi. V takovém případě vám lékař může předepsat silnější léky proti bolesti (obvykle na bázi opioidů). Tyto léky se ale nesmí užívat dlouhodobě a jsou vždy na lékařský předpis. 

Ledování

Ledový obklad pomáhá zmírňovat otok a bolest. Buď si můžete v obchodě zakoupit speciální chladivý gelový obklad, nebo si můžete ledový obklad snadno vyrobit doma tak, že nasypete kostky ledu do igelitového sáčku nebo látkové utěrky a přiložíte na postižené místo. Můžete použít například i zmrzlou zeleninu (opět zabalenou do látkové utěrky). Ledujte po dobu 10 - 30 minut. 

Zásadou je nikdy nedávat led či led přímo na holou kůži, ale vždy pytlík se zmrzlým hráškem, gelový obklad nebo kostky ledu obalit tenčí vrstvou látky (utěrka, ručník) a teprve pak přiložit na kůži. Jinak vám hrozí omrzliny. 

Stejně tak vždy dodržujte výše uvedený časový limit. Ledovat kratší dobu než 10 minut nemá smysl a ledovat déle než 30 minut se nedoporučuje, protože hrozí poškození pokožky.

Berle nebo francouzské hole

Pokud vás Bakerova cysta omezuje v chůzi, může vám lékař předepsat francouzské hole nebo podpažní berle. Ty vám pomohou odlehčit postižené noze při chůzi a zkrátit dobu léčby. 

Ostatní možnosti léčby Bakerovy cysty

Mezi další způsoby léčby Bakerovy cysty patří:

• Punkce: tímto slovem se rozumí vypuštění cysty jehlou. Lékař vám zapíchne tlustou dutou jehlu do míst, kde se cysta nachází a nechá obsah vytéct. To vám přinese okamžitou úlevu od tlaku a bolesti. Někdy je nutné punkci opakovat, protože se často vyprázdněná cysta znovu naplní a musí se znovu vypustit. Punkce se často provádí pod ultrazvukovou kontrolou.
• Injekce kortikosteroidů: někdy vám lékař po punkci cysty píchne do postiženého místa kortikosteroidy, které zmírňují projevy bolesti a zánětu ale nezabrání opětovnému vytvoření či naplnění cysty.
• Chirurgické odstranění cysty: u velkých cyst nebo u cyst, které vyvolávají silnou bolest a které se nepodaří vyléčit jinými způsoby, přichází na řadu chirurgický výkon. Používají se jednak miniinvazivní metody (artroskopické výkony někdy označované jako operace klíčovou dírkou), kdy se chirurgicky uzavře spojka mezi Bakerovou cystou a kolenním kloubem, anebo otevřené operace. Chirurgické řešení se často volí v případě, kdy Bakerova cysta vznikla jako komplikace traumatického poškození kolenního kloubu (natržení vazů či menisků), protože se současně odstraní cysta a opraví přetržený meniskus nebo vaz. 

Co si z článku odnést?

Bakerova cysta je onemocnění charakterizované vznikem dutiny naplněné synoviální tekutinou v oblasti kolenního kloubu. Tekutina se hromadí buď v tíhovém váčku (tzv. popliteální burza) v důsledku patologického spojení mezi tímto váčkem a kolenním kloubem (tomuto onemocnění se říká primární nebo též idiopatická Bakerova cysta) anebo v kloubním pouzdře kolenního kloubu, které se následně vyklene a oteče (sekundární Bakerova cysta). 

Bakerova cysta vzniká jak u dětí (4 - 7 let), tak u dospělých (35 - 70 let). 

U dětí většinou není žádná léčba nutná, protože se Bakerova cysta časem sama vstřebá a nevyvolává žádné potíže. 

U dospělých je léčba založena na léčbě vyvolávajícího (základního) onemocnění a na následném zmírnění potíží souvisejících s cystou, s pomocí léků proti bolesti, rehabilitace, ledování nebo operace. 

Mezi nejčastější komplikaci Bakerovy cysty patří její ruptura, která vyvolává podobné příznaky jako hluboká žilní trombóza. 

Proto se v diagnostice Bakerovy cysty často používá ultrazvuk či magnetická rezonance, které dokáží odlišit Bakerovu cystu od hluboké žilní trombózy. 

Léčba Bakerovy cysty spadá do rukou lékaře, a to buď ortopeda nebo revmatologa.