Jak nízkosacharidová a ketogenní dieta zlepšují zdraví mozku

Jak nízkosacharidová a ketogenní dieta zlepšují zdraví mozku
18. září 2016 15:35

Nízko-sacharidová a ketogenní dieta mohou být velmi prospěšné pro vaše zdraví. Pomáhají nejen při hubnutí, ale například i v léčbě cukrovky a mohou být také vhodné při léčbě některých onemocnění centrální nervové soustavy. V tomto článku se dozvíte o tom, jak nízkosacharidová dieta a ketogenní dieta ovlivňují funkce mozku.

Obsah článku

  1. Co je dieta s nízkým příjmem sacharidů a ketogenní dieta?
    1. Ketogenní dieta
    2. Nízko-sacharidová dieta
  2. Potřeba příjmu 130 gramů cukrů za den pro správnou funkci mozku je mýtus
  3. Jak nízkosacharidová a ketogenní dieta dodávají mozku energii
    1. Ketogeneze
    2. Glukoneogeneze
  4. Nízko-sacharidová/ketogenní dieta a epilepsie
    1. Klasická ketogenní dieta v léčbě epilepsie
    2. Modifikovaná Atkinsonova dieta v léčbě epilepsie
    3. Ketogenní dieta na bázi triglyceridů se střední délkou řetězce v léčbě epilepsie
    4. Dieta s nízkým glykemickým indexem v léčbě epilepsie
  5. Nízko-sacharidová/Ketogenní dieta v léčbě Alzheimerovy nemoci
  6. Další pozitivní účinky nízkosacharidové a ketogenní diety na mozek
  7. Potenciální problémy a rizika spojená s nízkosacharidovou a ketogenní dietou
    1. Vedlejší a nežádoucí účinky nízko-sacharidové a ketogenní diety
  8. Tipy jak si pomalu zvyknout na novou dietu
  9. Ketogenní a nízkosacharidová dieta mají neobyčejné účinky na naše zdraví

Co je dieta s nízkým příjmem sacharidů a ketogenní dieta?

Přestože nízkosacharidová i ketogenní (nebo chcete-li ketonová) dieta mají hodně společného, v několika věcech se od sebe přeci jenom liší. Pojďme se na největší odlišnosti podívat:

Ketogenní dieta

Hlavní rysy ketogenní diety jsou:

  • Maximální množství karbohydrátů (cukrů) na den činí 50 gramů.
  • Příjem bílkovin je obvykle omezen.
  • Ketolátky hrají v této dietě důležitou roli, protože fungují jako zdroj energie pro mozek. Proto je hlavním smyslem této diety zvýšení hladiny ketolátek v krvi.

Nízko-sacharidová dieta

Hlavní rysy nízkosacharidové diety jsou:

  • Maximální množství karbohydrátů (cukrů) na den činí 25 do 150 gramů.
  • Příjem bílkovin obvykle není omezován.
  • V krvi může a nemusí docházet ke zvýšení hladiny ketolátek.

Při ketogenní dietě získává mozek energii z ketolátek. Ty jsou produkovány játry za předpokladu, kdy je příjem cukrů nízký a je zvýšen příjem tuků.

Při nízkosacharidové dietě je mozek vyživován z glukózy, ale v těle se tvoří větší množství ketolátek, než při běžné dietě.

Shrnutí: Nízko sacharidová a ketogenní dieta si jsou v mnoha věcech podobné. Při ketogenní dietě ale přijímá tělo méně cukrů a více tuků a hladina ketolátek v krvi stoupá.

Potřeba příjmu 130 gramů cukrů za den pro správnou funkci mozku je mýtus

Asi už jste slyšeli, že mozek pro svoji správnou funkci vyžaduje přísun 130 gramů cukru za den. Toto je jeden z nejčastějších mýtů, který koluje o nízko sacharidové dietě.

Cukr na lžíci

Cukr na lžíci

Zpráva, kterou k této problematice vydaly věhlasné americké organizace říká:

“Množství přijatých sacharidů, které je nutné pro přežití, dosahuje hodnoty nula. Ale pouze v případě, kdy je zabezpečen dostatečný příjem bílkovin a tuků.”

Nicméně dieta, při níž je úplně zakázán příjem cukrů, není obecně doporučována. Je totiž nutné při ní omezit spoustu zdravých potravin. Lze však omezit příjem cukrů, a to i pod hodnoty 130 gramů za den, aniž by došlo k omezení či negativnímu ovlivnění mozkových funkcí.

Shrnutí: Panuje rozšířený mýtus, který tvrdí, že pro správné fungování mozku je nutné denně přijmout alespoň 130 gramů sacharidů.

Jak nízkosacharidová a ketogenní dieta dodávají mozku energii

Nízko-sacharidová dieta dodává mozku energii díky procesům zvaným ketogeneze a glukoneogeneze.

Ketogeneze

Glukóza, tedy krevní cukr, je hlavním zdrojem energie pro mozek. Na rozdíl od svalové tkáně, není mozek schopen využít tuk jako zdroj energie.

Mozek ale může také jako zdroj energie využít ketolátky. Játra jsou orgánem, který vytváří ketolátky přeměnou z mastných kyselin. Tato reakce běží za předpokladu, kdy je v krvi nízká hladina cukru a inzulinu.

Ketolátky jsou produkovány v malém množství v období, kdy není po několik hodin zabezpečen příjem jídla. Takovým obdobím se myslí například ráno po probuzení.

Játra jsou schopna produkce ketolátek také ve stavu hladovění nebo v případě, kdy denní příjem cukrů nečiní více než 50 gramů (1, 2).

Když je snížen příjem cukrů, zajišťují ketolátky až 70% energie, které mozek potřebuje (3).

Glukoneogeneze

Ačkoliv většina mozku je schopna využít jako zdroj energie ketolátky, přesto jsou některé části mozku trvale odkázány na příjem glukózy. Na dietě s velmi nízkým příjmem sacharidů lze pro tyto oblasti dodávku glukózy zajistit.

Zbylá část cukru vzniká v procesu zvaném glukoneogeneze, což v překladu znamená „výroba nové glukózy“.

Během tohoto procesu dochází ke vzniku glukózy v jaterní tkáni. Mozek ji pak může využít pro svůj metabolismus. Glukóza vzniká v játrech z aminokyselin. Ty jsou základním stavebním prvkem bílkovin.

Játra jsou ale také schopna vytvářet glukózu z glycerolu. Glycerol si lze představit jako spojovací hmotu, která propojuje mastné kyseliny s triglyceridy. Vzniklý celek je pak základním stavebním prvkem lipidů (tuků).

Díky glukoneogenezi je tak mozek konstantně zásoben cukrem i v případě, kdy je celkový příjem cukru nízký.

Shrnutí: Dieta s velmi nízkým příjmem sacharidů zajišťuje 30% mozku konstantní příjem sacharidů, zbylé oblasti získávají energii z ketolátek.

Nízko-sacharidová/ketogenní dieta a epilepsie

Epilepsie je onemocnění charakterizované záchvaty, jejichž původ tkví v nadměrné vzrušivosti (excitabilitě) mozkových buněk (neuronů).

Onemocnění se projevuje nekontrolovatelnými trhavými pohyby a ztrátou vědomí. Nejčastěji se vyskytuje u dětí.

Někdy je léčba tohoto onemocnění složitá. Existuje celá řada záchvatů a některé z nich se mohou objevovat i vícekrát za den (4).

Existují léky, které brání vzniku záchvatů u většiny nemocných. Nicméně až u jedné třetiny pacientů nefungují. Tento typ epilepsie se nazývá refrakterní nebo také epilepsie neodpovídající na léčbu (5).

Ketogenní dietu vymyslel v roce 1921 doktor Russel Wilder. Doktor Wilder ji využíval k léčbě refrakterní epilepsie u dětí. Dietu tvoří z 90% tuk a přináší benefity v léčbě, podobně jako účelové hladovění (4).

Přesný mechanizmus účinku ketogenní diety jako prevence vzniku záchvatů ale zůstává nejasný.

Ketogenní a nízko-sacharidová dieta představují jednu z možností jak léčit epilepsii

Existují čtyři druhy diet, které omezují příjem karbohydrátů (cukrů) a jsou využívány v léčbě epilepsie:

  • Klasická ketogenní dieta (KD): 2–4% přijatých kalorií pochází z cukrů, 6-10% z bílkovin a 85–90% z tuků.
  • Modifikovaná Atkinsonova dieta (MAD): 4–6% všech kalorií pochází z cukrů, příjem bílkovin není nijak omezen. Dieta začíná na 10 gramech sacharidů za den u dítěte a na 15 gramech u dospělého jedince. S postupem času je ale možné příjem cukrů lehce navýšit.
  • Ketogenní dieta na bázi triglyceridů se střední délkou řetězce (MCT dieta): Dieta je složena z 20% z cukrů, z 10% z bílkovin, celou polovinu přijatých kalorií tvoří triglyceridy se střední délkou řetězce, zbylých 20% připadá na ostatní tuky.
  • Dieta s nízkým glykemickým indexem (LGIT): Příjem cukrů je limitován hodnotou jejich glykemického indexu, který by neměl být vyšší než 50. Přibližně 20-30% kalorií je tvořeno bílkovinami, 10-20% sacharidy a zbytek připadá na tuky.

Klasická ketogenní dieta v léčbě epilepsie

Klasickou ketogenní dietu (KD) využilo hned několik center zaměřených na léčbu epilepsie. Studie, které z těchto experimentů vznikly, prokazují zlepšení zdravotního stavu až u poloviny nemocných (4, 6, 7, 8, 9, 10).

Celá jedna třetina dětí, u nichž se dieta ukázala jako účinná, měla 90% pokles frekvence epileptických záchvatů (9).

Jiná studie, která trvala 3 měsíce a byla prováděna na dětech, ukázala v průměru 75% pokles epileptických záchvatů (10).

Ačkoliv klasická ketogenní dieta se zdá býti účinná v terapii záchvatů, je stále důležité býti zároveň pod dohledem neurologa a dietologa. Někdy je složité sestavit správný jídelníček. U starších dětí a u dospělých pak může být problematické takový jídelníček dodržovat (11).

Modifikovaná Atkinsonova dieta v léčbě epilepsie

V celé řadě případů se modifikovaná Atkinsonova dieta jeví býti v terapii epilepsie u dětí podobně efektivní nebo dokonce stejně efektivní jako klasická ketogenní dieta. Nežádoucí účinky této diety jsou méně časté (12, 13, 14, 15, 16, 17).

Byla provedena randomizovaná studie na 102 dětech, z nichž u 30% došlo k poklesu četnosti epileptických záchvatů o 90%. Všechny děti byly na modifikované Atkinsonově dietě (14).

Ačkoliv většina těchto studií byla prováděna na dětech, existují i studie, které byly prováděny na dospělých. I u nich se ukázala aplikace diety jako účinná terapie epilepsie (18, 19, 20).

Analýzou 10 studií bylo zjištěno, že lidé preferují modifikovanou Atkinsonovu dietu před klasickou ketogenní dietou (20).

Ketogenní dieta na bázi triglyceridů se střední délkou řetězce v léčbě epilepsie

Ketogenní dieta na bázi triglyceridů se střední délkou řetězce (takzvaná MTC dieta) se užívá již od sedmdesátých let minulého století. Tato dieta je založena na vyšším příjmu nasycených tuků, které nacházíme v kokosovém a v palmovém oleji.

Na rozdíl od mastných kyselin s dlouhým řetězcem, mohou být tyto kyseliny využity jako rychlý zdroj energie. Játra je umí využít také k produkci ketolátek.

MCT dieta dokáže zvýšit tvorbu ketolátek právě díky zvýšenému příjmu určitých tuků. Proto není nutné striktně omezovat příjem sacharidů, což činí tuto dietu velmi populární (21, 22, 23).

Studie, zaměřená na terapii epilepsie u dětí pomocí MTC diety, ve svých výsledcích uvádí účinnost stejně vysokou, jako u klasické ketogenní diety (23).

Dieta s nízkým glykemickým indexem v léčbě epilepsie

Dieta s nízkým glykemickým indexem (takzvaná LGIT dieta) je další metodou léčby epilepsie, ačkoliv má jen malý efekt na zvýšení hladiny ketolátek v krvi (24, 25).

Z 11 pacientů na LGIT dietě zaznamenalo 8 snížení četnosti záchvatů o polovinu a více. Z těchto osmi pacientů došlo u čtyř k úplnému vymizené příznaků epilepsie (25).

Shrnutí: Existují různé druhy nízko-sacharidových a ketogenních diet. Ukazuje se jejich účinnost v léčbě epilepsií neodpovídajících na léčbu.

Nízko-sacharidová/Ketogenní dieta v léčbě Alzheimerovy nemoci

Ačkoliv bylo ohledně této problematiky zatím provedeno jen několik studií, ukazuje se, že by nízko-sacharidová a ketogenní dieta mohly mít příznivý vliv na průběh Alzheimerovy choroby.

Alzheimerova choroba je nejčastější formou demence. Jedná se o progresivní nemoc, kdy se v tkáni mozku tvoří plaky a klubíčka amyloidu (druh bílkoviny). Tento proces vede k postupné ztrátě paměti.

Muž v depresi

Alzheimerova choroba se může projevit i depresemi

Někteří vědci se domnívají, že se jedná o tzv. cukrovku 3. typu, kdy začíná být tkáň mozku rezistentní na inzulin. Buňky mozku pak na tento stav reagují rozvojem zánětu (26, 27, 28).

Pravdou ale je, že metabolický syndrom, který vede k rozvoji cukrovky druhého typu, zvyšuje riziko rozvoje Alzheimerovy choroby (28, 29).

Odborníci tvrdí, že Alzheimerova choroba sdílí podobné znaky nemoci jako epilepsie. Například zvýšenou excitabilitu mozkových buněk, která vede k rozvoji epileptických záchvatů (30, 31).

Studie provedená na 152 jedincích trpících Alzheimerovou chorobou, kteří byli na MTC dietě po dobu 90 dní a tudíž měli zvýšenou hladinu ketolátek v krvi, ukázala signifikantní zlepšení mozkových funkcí v porovnání s kontrolní skupinou jedinců (32).

Studie prováděné na zvířatech také ukazují pozitivní vliv ketogenní diety na stav mozkových funkcí u zvířat trpících Alzheimerovou chorobou (27, 33).

Podobně jako je tomu u epilepsie, ani v tomto případě vědci neznají přesný mechanismus působení diety na průběh Alzheimerovy choroby.

Jednou z teorií je, že ketolátky mají schopnost chránit buňky mozku tím, že snižují množství tzv. ROS molekul (reaktivní formy kyslíku). ROS molekuly jsou produkty metabolismu a mohou být příčinou zánětu (34, 35).

Jiná teorie tvrdí, že dieta bohatá na tuky, a to včetně nasycených mastných kyselin, může snížit počet škodlivých proteinů, které se hromadí v mozkové tkáni osob trpících Alzheimerovou chorobou (36).

Shrnutí: Ukazuje se, že ketogenní dieta a doplňky stravy na bázi MCT pravděpodobně zlepšují mozkové funkce u lidí trpících Alzheimerovou chorobou.

Další pozitivní účinky nízkosacharidové a ketogenní diety na mozek

Nízko-sacharidová a ketogenní dieta přináší i další výhody pro váš mozek:

  • Paměť: Starší dospělí, kteří mají obecně vyšší riziko rozvoje Alzheimerovy choroby, vykazují zlepšení paměťových funkcí po absolvování nízko-sacharidová diety trvající šest týdnů (37).
  • Mozkové funkce: Aplikací ketogenní diety obézním myším došlo ke zlepšení jejich mozkových funkcí (38, 39).
  • Vrozený hyperinzulinismus: Toto onemocnění může navodit stavy hypoglykemie. Velmi nízký obsah cukru v krvi pak pro náš mozek představuje riskantní stav, při němž může dojít k poškození mozkových buněk. Právě vrozený hyperinzulinismus lze úspěšně léčit navozením ketogenní diety (40).
  • Migrény: Vědci se domnívají, že nízko-sacharidová a ketogenní dieta mohou mít pozitivní vliv na léčbu migrén (41, 42).
    • Parkinsonova choroba: V jedné malé, nekontrolované studii, které se účastnilo sedm lidí trpících Parkinsonovou chorobou, došlo u pěti z nich ke zlepšení příznaků tohoto onemocnění. Tito lidé byli na ketogenní dietě po dobu 4 týdnů a jejich subjektivní příznaky onemocnění se zlepšily o 43% (43).
  • Traumatické poranění mozku: Pacienti s traumatickým poraněním mozkové tkáně byli během studie vyživováni stravou, která neobsahovala sacharidy. Nedocházelo proto ke zvyšování hladiny krevního cukru, což podpořilo celý proces uzdravování (44).
Shrnutí: Nízko-sacharidová a ketogenní dieta představují celou řadu výhod pro náš mozek. Zlepšují paměťové funkce u starších lidí, ulevují bolestem při migrénách a zlepšují příznaky Parkinsonovy choroby.

Potenciální problémy a rizika spojená s nízkosacharidovou a ketogenní dietou

Za některých situací nejsou ketogenní a nízko-sacharidová dieta doporučovány.

Pokud trpíte jakýmkoliv onemocněním a chcete držet nízkosacharidovou nebo ketogenní dietu, je vhodné tento krok nejprve konzultovat s vaším lékařem.

Vedlejší a nežádoucí účinky nízko-sacharidové a ketogenní diety

Je možné, že během diety se u vás rozvinou nežádoucí vedlejší účinky. Jejich spektrum je široké a zde se dočtete o několika z nich:

  • Zvýšený cholesterol: Dospělí jedinci mohou zaznamenat zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi, u dětí může dojít navíc ke zvýšení triglyceridů. Tento stav však může být přechodný a obvykle nijak neohrožuje zdraví srdce (45, 46, 47).
  • Ledvinové kameny: Tvorba ledvinových kamenů nepatří mezi časté nežádoucí účinky, ale byla zaznamenána u dětí trpících epilepsií při léčbě ketogenní dietou. Ledvinové kameny byly obvykle léčeny konzervativní cestou podáváním citrátu draselného (48).
  • Zácpa: Jedná se o jeden z nejčastějších nežádoucích účinků ketogenní diety. V jednom výzkumném centru bylo dokonce zaznamenáno až 65% dětí, kteří trpěli zácpou při nasazení této diety (48). Tento stav je ale obvykle možné řešit pomocí dalších dietních opatření nebo změkčovačů stolice.
  • Děti trpící epilepsií po čase, kdy došlo k uzdravení a vymizení příznaků, obvykle dodržování diety ukončí. Nejsou zaznamenány žádné dlouhodobé nežádoucí účinky, které by po vysazení diety přetrvávaly (49).
Shrnutí: Nízko-sacharidová dieta a ketogenní dieta jsou pro většinu lidí bezpečné. Ale u některých lidí může dojít k rozvoji nežádoucích účinků, které ale nemají trvalé důsledky na zdraví.

Tipy jak si pomalu zvyknout na novou dietu

V době, kdy přecházíte na nízko-sacharidovou nebo ketogenní dietu, můžete zaznamenat několik změn, kterými vaše tělo prochází.

Je možné, že se u vás dostaví stavy únavy, bolestí hlavy nebo světloplachosti, které budou trvat po několik dní. Těmto stavům se také někdy říká „keto chřipka“ nebo „nízko-sacharidová chřipka“.

Níže uvádíme několik doporučení, pomocí nichž je možné se překlenout přes období adaptace:

  • Pokuste se dodržovat pitný režim: Pijte alespoň dva litry tekutin denně, abyste dorovnali ztráty, které jsou zapříčiněné změnou jídelníčku a přechodem do stavu ketózy.
  • Více solte: Zvyšte příjem soli o 1–2 gramy denně. Nahradíte tím ztráty močí, ke kterým dochází při sníženém příjmu cukrů. Vhodný je například masový vývar, který vám doplní i zásoby sodíku.
  • Doplňky stravy s draslíkem a hořčíkem: Jezte potraviny bohaté na draslík a hořčík. Působí jako prevence svalových křečí. Vhodnými zdroji těchto minerálů jsou avokádo, řecký jogurt, rajčata a ryby.
  • Zmírněte svou fyzickou aktivitu: V prvním týdnu diety se vyhýbejte nadměrnému fyzickému vypětí. Bude trvat několik týdnů, než si vaše tělo zvykne na stav ketózy. Proto se do cvičení pusťte teprve, až se budete cítit plně adaptováni.
Shrnutí: Adaptace na nízko-sacharidovou a ketogenní dietu může trvat několik týdnů, ale existuje několik způsobů, jak celý přechod ulehčit a podpořit.

Ketogenní a nízkosacharidová dieta mají neobyčejné účinky na naše zdraví

Podle dosavadních informací má ketogenní dieta výborné účinky na stav mozkových funkcí.

Nejvyšší efekt byl zaznamenán u dětí při léčbě epilepsie neodpovídající na farmakologickou léčbu.

V počátcích je výzkum vlivu ketogenní diety na snížení příznaků Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. Výzkum je tedy zaměřen především na pacienty s poruchou mozkových funkcí.

Kromě mozkových funkcí se také zkoumá terapeutický přínos diety u lidí s nadváhou a obezitou nebo také u lidí trpících cukrovkou.

Tyto diety nejsou vhodné pro všechny lidi, ale mohou představovat veliký přínos pro mnoho z nich. 

Sdílet článek
Tags:
Autor: Michal Vilímovský
Vzdělání: Student všeobecného lékařství na 3.LF UK Praha
Použité zdroje:

Zpracováno podle Authority Nutrition

Zdroje obrázků:

Adobe Stock

Datum vydání: 18. září 2016 15:35
Datum příští revize: 18. září 2018 15:35
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace