Krční (cervikální) žebro

7. ledna 2019 21:08

Možná jste již někdy slyšeli pojem krční žebro nebo jste ve své lékařské zprávě například při rentgenu plic, našli v popisu slova, jako cervikální žebro, 13. žebro či costa cervicalis. Ale víte, co to pro vás znamená? V tomto článku si vysvětlíme, co je krční žebro, jaké potíže může tato anatomická anomálie vyvolat a jaké jsou možnosti léčby.

Obsah článku

  1. Co je krční žebro?
  2. Jaké potíže může krční žebro způsobit (příznaky)?
  3. Diagnostika krčního žebra
  4. Léčba krčního žebra
  5. Co si z článku odnést?

Co je krční žebro?

Za normálních okolností má každý člověk 12 párů žeber. Spolu s hrudními obratli (latinsky vertebrae thoracicae), hrudní kostí (sternum) a klíčními kostmi (clavicula) , tvoří takzvaný hrudní koš neboli hrudník, který chrání životně důležité orgány, jako jsou plíce nebo srdce.

Krční žebro je nadpočetné (13.) žebro, které se zhruba u 1 člověka ze 200 vrozeně vytvoří jako anatomická abnormalita nad prvním hrudním žebrem, těsně nad klíční kostí. Vyrůstá z posledního krčního obratle (C7) a často se upíná vazivovým pruhem na první hrudní žebro.

Krční žebro můžete mít na pravé či levé straně nebo na obou stranách. Může se jednat o „plně“ vyvinuté kostěné žebro nebo to může být jen tenký fibrózní (vazivový) proužek.

Většině lidí krční žebro nezpůsobuje žádné potíže a často ani neví, že ho mají.

Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o „nadbytečné“ žebro v oblasti, která je plná cév, nervů a dalších struktur, může někdy způsobit útlak těchto struktur, což se projeví například bolestí, brněním rukou či a dalšími příznaky

Shrnutí: Krční žebro je stav, kdy člověk má od narození namísto 12 párů žeber, jedno žebro navíc. Může se vyskytovat oboustranně nebo jednostranně. Jedná se o anatomickou abnormalitu, která se vyskytuje asi u 1 lidí ze 200.

Jaké potíže může krční žebro způsobit (příznaky)?

Protože se krční žebro nachází v těsné blízkosti cévních a nervových pletení na krku, může způsobit útlak těchto struktur, což se projeví různými příznaky, podle postižené cévy nebo nervu.

Mezi nejčastější příznaky spojené s krčním žebrem, patří:

  • Bolest, brnění, slabost nebo ztráta citlivosti v oblasti krku, ramene a ruky: pokud krční žebro utlačí pažní nervovou pleteň (odborně plexus brachialis, který se skládá z nervů vycházejících z meziobratlových segmentů C5 až Th1), která inervuje svaly a kůži ramene, paže a ruky a také přenáší do mozku bolestivé podněty z této oblasti, mohou se objevit výše uvedené příznaky. Tyto potíže mohou být trvalé nebo se střídavě zhoršují a zlepšují (často v závislosti na poloze, například v sedě a při předklonu je to horší, zatímco ve stoje to bude lepší). Někdy může dojít až ke ztrátě manuální zručnosti, jemné motoriky či koordinace pohybů (například potíže při zapínání příklopce nebo knoflíků u košile, potíže při strkání klíče do zámku, apod.).
  • Hornerova trias: protože na krku prochází i sympatická nervová pleteň (takzvaný krční sympatikus - nemá nic společného se „sympatiemi či antipatiemi“, ale jedná se o odborný název jedné části vegetativního nervového systému, který – mimo jiné - ovládá vůlí neovladatelné svaly vnitřních orgánů či oka), mohou se při jejím útlaku objevit tři typické příznaky označované jako Hornerova trias. Patří sem pokles očního víčka (ptóza), zapadnutí oka hlouběji do očnice (enoftalmus) a zúžení zornice (mióza) na postižené straně. Podle zúžené zornice na jedné straně se Hornerova trias nejčastěji pozná. Krční žebro není jedinou možnou příčinou Hornerovy trias, ale je příčinou často opomíjenou.
  • Raynaudův syndrom: jedná se o „onemocnění“, při kterém dochází k narušení zásobování prstů horní nebo dolní končetiny krví, což se projeví jejich zběláním. Jednou z příčin tohoto onemocnění může být i útlak cévních a nervových pletení krčním žebrem.
  • Krevní sraženina v podklíčkové tepně: pokud krční žebro tlačí na podklíčkovou tepnu (a. subclavia) – viz. obrázek, způsobí zúžení této velké tepny v místě útlaku a dilataci (roztažení) těsně za tímto zúžením (odborně se tomuto jevu říká poststenotická dilatace). V místě útlaku a v dilatované cévě je pak zvýšené riziko tvorby krevních sraženin, které mohou ucpat drobné cévy prstů a způsobit až jejich odumření (to se projeví tvorbou černých nebo tmavě červených teček). Někdy může vzniknout i velká sraženina, která ucpe celou podklíčkovou tepnu. V takovém případě hrozí ztráta končetiny.
  • Otok postižené končetiny: tlakem krčního žebra na okolní struktury mohou vznikat otoky, které se šíří z krku a ramene až na ruku. Naštěstí je tento stav poměrně vzácný.

Jednotlivé příznaky krčního žebra se liší. U někoho se objevují všechny, někdo má jen některé a někdy se příznaky projeví jen v určitých situacích nebo při určitých polohách.

Krční žebro - anatomické poměry

Krční žebro - anatomické poměry

Někdy se příznakům, kterými se krční žebro může projevit, souhrnně říká „syndrom horní hrudní apertury“.

Shrnutí: Krční žebro může utlačovat okolní struktury, a to hlavně cévy a nervy. Mezi jeho nejčastější příznaky patří bolest, ztráta citlivost či brnění rukou, Hornerova trias, Raynaudův syndrom, tvorba krevních sraženin a otoky postižené končetiny.

Diagnostika krčního žebra

Krční žebro se nejčastěji zachytí zcela náhodně při jiném běžném vyšetření (typicky při rentgenu plic před operací nebo při nástupu do zaměstnání nebo při CT vyšetření hrudníku či krční páteře).

Pro cílenou diagnostiku krčního žebra se tedy používají výše uvedené zobrazovací metody (RTG, CT).

Léčba krčního žebra

Pokud vám krční žebro nepůsobí žádné potíže, není žádná léčba nutná.

V případě, že se vaše potíže objevují jen občas a jsou například vázány na polohu nebo se u vás objevily například jako následek ochabnutí svalů z různých příčin, může vám lékař doporučit rehabilitaci (fyzioterapii) na posílení a protažení oblasti krku a ramene a na „nápravu“ vadného držení těla.

Někdy pomůže i obyčejná, odborně provedená masáž krku a ramene.

V případě bolesti vám lékař může doporučit užívání léků proti bolesti (obvykle nesteroidních antiflogistik, jako jsou například ibuprofen nebo diklofenak).

V případě krevních sraženin vám lékař může předepsat trombolytika (léky na rozpouštění krevních sraženin – například alteplasa, streptokináza, apod.) nebo antikoagulancia (léky bránící srážení krve – warfarin, apod.), které zabrání tvorbě dalších sraženin.

Pokud konzervativní léčba nefunguje, dá se krční žebro odstranit chirurgicky.

Shrnutí: Diagnóza krčního žebra je často stanovena náhodně, například při RTG plic nebo CT krční páteře. Léčba závisí na závažnosti potíží a zahrnuje rehabilitaci, léky proti bolesti, protisrážlivé léky nebo chirurgické odstranění krčního žebra.

Co si z článku odnést?

Krční žebro je anatomická abnormalita, která postihuje zhruba 1 člověka ze 200. Jedná se vlastně o jedno žebro navíc, které vyrůstá z posledního krčního obratle a může způsobit různé potíže, jako jsou brnění rukou, bolesti horní končetiny nebo Raynaudův syndrom. Často se zachytí náhodně při RTG nebo CT vyšetření prováděných z různých důvodů, protože řadě lidí nezpůsobuje třinácté žebro žádné problémy a ani neví o tom, že ho mají.

Možnosti léčby jsou fyzioterapie, léky proti bolesti, léky na ředění krve a rozpouštění krevních sraženin nebo chirurgické odstranění.

Pokud se u vás výše uvedené příznaky vyskytnou, měli byste neprodleně vyhledat vašeho praktického lékaře. Ten už bude vědět co dělat a odešle vás na specializované pracoviště.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

NHS.UK

Zdroje obrázků:

Pixabay.com

Obrázek žeber převzat a upraven z tohoto webu

Článek naposled aktualizován: 7. ledna 2019 21:08
Datum příští revize: 7. ledna 2021 21:08
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace