Co je Homansovo znamení (Homansův test) a co znamená jeho pozitivita?

Homansovo znamení (někdy označované jako Homansův test) je vyšetření používané v diagnostice hluboké žilní trombózy, kdy pacient při nucené dorzální flexi chodidla (přitažení chodidla lékařem u pacienta, který leží a má pokrčenou nohu v koleni) pociťuje bolest nebo napětí v lýtku nebo podkolení jamce.

Tento test poprvé provedl v roce 1941 John Homans, americký chirurg, který se, mimo jiné, zabýval chirurgickou léčbou křečových žil a hluboké žilní trombózy (byl velkým propagátorem operačních výkonů, které bránily putování krevní sraženiny z dolní končetiny do plic, což může způsobit plicní embolii a také navrhl operační postup, kterým se dnes stále používá při operaci křečových žil) (1).

Homans tento příznak nejprve popisoval jako bolest v podkolenní jamce při nucené dorziflexi chodidla nohy, ovšem, když ostatní lékaři zjistili, že Homansův test je v diagnostice hluboké žilní trombózy často falešně pozitivní, předefinoval Homans v roce 1944 svůj test a uvedl, že za pozitivní Homansovo znamení se považuje nejen bolest v podkolenní jamce při nucené dorzální flexi chodidla, ale také pocit tlaku nebo bolesti v lýtku či mimovolné natažení nohy.

I když řada lékařů Homansovo znamení stále používá, pozitivita tohoto testu nemá žádná diagnostický přínos, protože jeho senzitivita (citlivost, tedy úspěšnost s jakou dané vyšetření zachytí sledované onemocnění) je jen 10 – 54% a specificita (schopnost vybrat případy, kdy se o sledované onemocnění nejedná) 39 – 89%, což znamená, že pozitivní Homansovo znamení není samo osobě dostatečně spolehlivým příznakem pro stanovení diagnózy hluboké žilní trombózy (pozitivní Homansův test mohou mít i lidé s neurologickými chorobami nebo osoby, které mají ztuhlé svaly a moc se nehýbou, apod.).

Homansovo znamení je v dnešní době spíše orientační vyšetření, jehož pozitivita může lékaři naznačit, že by se mohlo jednat o hlubokou žilní trombózu, nicméně pro stanovení diagnózy hluboké žilní trombózy dnes používáme jiné metody, zejména Dopplerovský ultrazvuk (Dopplerovská ultrasonogragie) a stanovení hladiny D-dimerů v krvi.

Ultrazvukem dokáže lékař rychle a snadno vyšetřit žíly na končetinách a zjistit, zda v nich nejsou sraženiny či jiné známky hluboké žilní trombózy.

D-dimery jsou bílkovinné zbytky, které v lidském organizmu vznikají z rozpadajících se krevních sraženin. Pokud tedy někde v těle je krevní sraženina (což v případě hluboké žilní trombózy je), budou D-dimery v krvi zvýšeny. Stejně jako samotné Homansovo znamení, ale ani vyšetření D-dimerů nemá dostatečnou senzitivitu a specificitu pro diagnostiku hluboké žilní trombózy, protože krevní sraženiny má v těle prakticky každý starší člověk (takže má i zvýšené D-dimery) a zvýšené D-dimery například mají i pacienti s plicní embolií či nádorovými onemocněními.

V diagnostice hluboké žilní trombózy se tak kromě výše uvedených vyšetření, používají ještě speciální skórovací systémy (zejména Wellsovo skóre), která podle různých klinických kritérií stanoví pravděpodobnost hluboké žilní trombózy. Mezi kritéria, která se v rámci Wellsova skóre hodnotí patří například dilatace žil na noze (zjistí se ultrazvukovým vyšetřením), přítomnost sádry na dolní končetině, přítomnost nádorového onemocnění, apod.

Co si z článku odnést?

Homansovo znamení se používá při podezření na hlubokou žilní trombózu, ovšem jeho pozitivita nemusí vždy znamenat, že toto onemocnění skutečně máte. Kromě Homansova testu se v diagnostice hluboké žilní trombózy používají ještě další vyšetření, zejména dopplerovský ultrazvuk, vyšetření D-dimerů a také různé klinické skórovací systémy (zejména Wellsovo skóre).

I když někteří lékaři stále Homansův test provádí, existují i názory, že je toto vyšetření nebezpečné (může způsobit uvolnění sraženiny z dolní končetiny a její přesun do plic, což může vést k plicní embolii, která může skončit smrtelně) (2).

V době ultrazvuku, CT a magnetické rezonance bude význam Homansova znamení pravděpodobně stále klesat.