Konfabulace: vše co potřebujete vědět

Konfabulace: vše co potřebujete vědět
9. srpna 2019 5:25

Konfabulace (neboli smyšlenky) patří mezi příznaky různých poruch paměti, při kterých pacienti výpadky paměti nahrazují smyšlenkami. Pojem „konfabulace“ do medicíny zavedl německý psychiatr Karl Bonhoeffer již v roce 1900 a používal ho pro popis situace, kdy dotazovaná osoba sděluje chybné odpovědi nebo odpovědi, které na první pohled působí neskutečně nebo smyšleně.

Obsah článku

  1. Jaké jsou příčiny vzniku konfabulací?
  2. Příklady konfabulací
  3. Léčba konfabulací
  4. Co si z článku odnést?

Konfabulace sice na první pohled mohou budit dojem obyčejného lhaní, ale narozdíl od lži jsou konfabulace vždy příznakem nějakého onemocnění, které postihuje paměť (nejdená se tedy o vědomé lhaní). Proto se někdy konfabulace označují jako „poctivé lhaní“ nebo „lhaní v dobré víře“.

Pacienti, které mají konfabulace, trpí poruchou paměti ovlivňující vyšší rozpoznávací (kognitivní) procesy. Nevědomky si vymýšlí příběhy za účelem „vyplnění“ výpadků paměti. Neuvědomují si, že nemluví pravdu. Naopak nemají žádnou pochybnost o tom, že věci, které říkají, nemusí být pravdivé, a to ani tehdy, když je jejich okolí přesvědčuje, že tomu tak není a že skutečně říkají nepravdy.

Někdy si osoba s konfabulacemi jen dotváří smyšlenky na vyplnění výpadků paměti. Lékaři tyto konfabulace označují jako rekonstrukci (dotváření) vzpomínek. Naproti tomu, pokud si pacienti smyšlenky zcela vymýšlí (konstruují) bez toho, aniž by měly souvislost s výpadky paměti, hovoříme o konstrukci (vytváření) vzpomínek.

Konfabulace není označení pro onemocnění, ale pro příznak různých chorob. Lékaři stále pracují na přesné definici tohoto termínu a zkoumají změny v mozku, které způsobují vznik konfabulací.

Jaké jsou příčiny vzniku konfabulací?

Konfabulace se vyskytují u celé řady duševních onemocnění, včetně poruch paměti, ale mohou se vyskytnout i po úrazech mozku (například po autonehodách).

Konkrétní příčinu vzniku konfabulací zatím lékaři neznají, nicméně ví se, že u pacientů s konfabulacemi se typicky vyskytuje poškození dvou oblastí mozku, a to frontálních (čelních) laloků a corpus callosum (kalózní těleso).

Frontální lalok patří mezi struktury, které hrají v paměťových funkcích důležitou roli.

Mezi příklady onemocnění, při kterých se mohou vyskytnout konfabulace, patří:

  • Anosognosie (ztráta schopnosti uvědomit si svůj zdravotní stav) u hemiplegie (ochrnutí poloviny těla) nebo popírání ochrnutí
  • Antonův syndrom neboli popírání (anosognosie) slepoty
  • Capgrasův syndrom neboli porucha vnímání známých lidí a objektů (nejčastěji si postižení pacienti myslí, že jejich partner nebo kolega v práci není tím, kým je, protože se do jeho těla převtělil někdo jiný
  • Korsakovův syndrom je těžká porucha paměti související s alkoholem. Někdy se označuje také jako Korsakovova demence nebo Korsakovova psychóza.
  • Poruchy paměti, jako jsou Alzheimerova choroba nebo demence
  • Schizofrenie
  • Syndrom rozpojení mozkových hemisfér, který vzniká při poruše corpus callosum (struktura, spojující obě mozkové hemisféry)
  • Traumatické poranění mozku (například při autonehodě nebo po pádech).

Konfabulace mohou postihnout i malé děti.

Příklady konfabulací

Lékaři konfabulace rozdělují na rekonstrukční (pacienti si domýšlí věci tak, aby vyplnili výpadky paměti) a konstrukční (pacienti si věci vymýšlí příběhy bez rozmyslu, nezávisle na výpadcích paměti).

U rekonstrukčních konfabulací sipacient vymyslí odpověď na nějakou otázku. Pokud se takového pacienta zeptáte „Jaké je nejlepší místo, které jste navštívil?“, popíší cestu na Antarktidu do nejmenších detailů, i když tam nikdy v životě nebyly.

Konstrukční konfabulace jsou takové konfabulace, kdy si pacient vymyslí příběh či odpověď na otázku a věří jí naprosto slepě, takže si vůbec neuvědomuje, že se jedná o smyšlenku. Naproti tomu lhářem je osoba, která lže vědomě (ví a uvědomuje si, že to co říká, není pravda).

Osoby, které netrpí poruchami paměti nebo myšlenkového procesu často na otázku, na kterou neznají nebo si nemohou vybavit odpověď, reagují tak, že přiznají, že neví. Naproti tomu osoby s poruchami paměti nebo poškozením mozku většinou namísto přiznání nevědomosti přijdou s vymyšlenou odpovědí tak, aby zakryly, že si nemohou vzpomenout nebo odpověď neznají.

Někdy nemusí konfabulace být nějaký dlouhý příběh, ale jen smyšlená odpověď na otázku.

Mezi příklady takových konfigurací patří například smyšlená odpověď na otázku, jak pacient přišel k modřině nebo vyprávění zážitků z víkendu, které se nestaly.

Léčba konfabulací

Protože jsou konfabulace příznakem různých onemocnění, je nutné vždy léčit základní onemocnění, které se smyšlenkami projevuje.

Na zmírnění projevů konfabulací se používají různé psychoterapeutické techniky, jako je například kognitivní rehabilitace. Tato technika se snaží pacienty „znovu naučit“ kognitivní dovednosti. Například se psychoterapeut snaží pacienta naučit, aby namísto smyšlenek na otázku, na kterou pacient nezná nebo nedokáže odpovědět, odpověděl prostě „Nevím“ nebo „Nejsem si jistý“.

Mezi další techniky, které mohou projevy konfabulací zmírnit, patří vedení deníku a úzká spolupráce s členy rodiny, kteří pacientovi mohou poskytnout vhodnou podporu a pomoc.

Co si z článku odnést?

Konfabulace neboli smyšlenky jsou nejčastěji příznakem různých duševních chorob, které postihují paměť (demence, schizofrenie, apod.), ale mohou se vyskytnout i po poranění mozku při autonehodě, pádu nebo jinak.

Pokud máte podezření, že někdo z vašich blízkých konfabuluje (vymýšlí si smyšlenky), vyhledejte neprodleně pomoc vašeho praktického lékaře nebo psychiatra. 

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Healthline.com

Zdroje obrázků:

Pixabay.com

Článek naposled aktualizován: 9. srpna 2019 5:25
Datum příští revize: 9. srpna 2021 5:25
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace