Podle skutečných odborníků a analytiků nás čekají neveselé týdny.
Pokud chceme zabránit nejhoršímu scénáři a pokusit se Česko zachránit, měli bychom zapomenout na rozdílné politické názory, přestat se vzájemně napadat a začít táhnout za jeden provaz.
Přečtěte si, prosím, výzvu #ZachraňmeČesko a zkuste dodržovat všechna platná opatření ministra zdravotnictví a skutečných odborníků z oboru.
Važme si všech zdravotníků a lékařů, i těch, kteří se domnívají, že roušky jsou špatné (mýlit se může každý), ale mějme na paměti, že stejně jako při bolestech zubů nepůjdeme k ortopedovi, tak pandemie COVID-19 patří do rukou epidemiologů, virologů, infektologů, anesteziologů nebo internistů.
Níže se pokusím vyvrátit některé často omýlané mýty a konspirační teorie kolem COVID-19 a prosím všechny čtenáře, aby se nad textem zamysleli a zkusili v něm najít něco pozitivního.
Mýtus 1: Pacienti umírají s COVID-19 a nikoli na COVID-19
Tohle je jeden z nejčastějších mýtů, které na internetu kolují.
Bezprostřední příčinou smrti u většiny lidí s jakýmkoli onemocněním (tedy i s rakovinou nebo po úrazech) je zástava oběhu a dechu, respektive selhání jiných životně důležitých orgánů.
Každý člověk zemře, když se mu zastaví srdce a přestane dýchat.
K té zástavě oběhu a dechu může dojít buď přirozeně (například u starého člověka, který umře na "sešlost věkem" a vyčerpání rezerv) nebo kvůli nějakému onemocnění (například kvůli zápalu plic při COVID-19, který vyvolá dušnost a znemožní pacientovi dýchat, což nevyhnutelně vede k zastavení oběhu a smrti nebo při rakovině, kdy například nádor proroste do cévního řečiště, způsobí masivní krvácení nebo ucpání životně důležité cévy, což vyvolá zástavu oběhu a smrt).
I když na COVID-19 umírají většinou jen senioři, řada z nich by tu mohla ještě nějaký čas být (klidně i deset let), kdyby je nezabila virová pneumonie způsobená virem SARS-CoV-2 (tedy COVID-19), což potvrzují i lékaři z první linie (1).
Takže na COVID-19 se dá umřít a opravdu se na něj umírá.
Mýtus 2: Opatření vlády stejně nefungují, čísla stále rostou
Řada lidí tvrdí, že nošení roušek, zavření škol a dalších provozů nefunguje, protože čísla stále rostou a že k promoření populace musí dojít.
Není to samozřejmě pravda.
Roušky samozřejmě nechrání dokonale, ale omezují šíření kapének s virovými částicemi, což pomáhá zpomalovat šíření viru.
K zavření škol muselo dojít proto, že se virus šířil mezi dětmi, které nemají žádné příznaky, ale mohou nakazit hodně učitelů a členů svých rodin (babičky, dědečky, apod.) (2).
Totéž platí pro kulturní akce, sportovní utkání a restaurace.
Je samozřejmě hrozné, že mnoho lidí přišlo o práci, ale stejně by se tak stalo, i bez vládních opatření, protože lidi nakonec zůstanou doma, aniž jim to někdo nařídí.
Navíc se jakékoli opatření projeví až se zpožděním 2 - 3 týdny, takže pokles lze očekávat až tak začátkem listopadu, a to pouze v případě, že budeme navrhovaná opatření dodržovat a změníme své chování.
Jak říká člověk, který přesně předpověděl průběh epidemie již v srpnu, změnit se musíme my, virus to za nás neudělá (3).
Dodržujme proto vládní nařízení a sledujte pravidelně Twittrový účet ministra Prymuly, bez ohledu na to, zda ho máte rádi nebo ne.
Epidemiologii rozumí a opatření konečně začal komunikovat srozumitelně (4).
Mýtus 3: Naše zdravotnictví situaci zvládne
No bylo by to zbožné přání, ale i když jsou kapacity našeho zdravotního systému momentálně ještě relativně slušné, stále jsou v nemocnicích lidé, kteří se nakazili před 14 - 21 dny (tedy v době, kdy počet nových případů rostl o 2 - 3 tisíce denně).
Dnes roste počet případů 3x tak rychleji a v nemocnicích tak za 2 - 3 týdny skončí 3x více pacientů než dnes.
Problém není ani tak nedostatek lůžek či ventilátorů, ale nedostatek lidských zdrojů, protože sestřičky, ošetřovatelky, sanitáři a lékaři také s COVID-19 kupodivu marodí a o pacienty tak nebude mít kdo pečovat.
Zkuste si každý týden přečíst zprávy přímo z první linie (nemocnic) přímo od lékařů a zdravotníků - na této Facebookové stránce.
Zhroucení zdravotního systému je blíže, než si myslíme, a pokud nebudeme opaření dodržovat a nepokusíme se změnit své chování, čeká nás italský scénář.
Až budou nemocnice plné pacientů s COVID-19 a nebudou lidé, kteří by se dokázali postarat o pacienty s infarktem či jiným onemocněním, tak mohou zemřít i mladí a zdraví lidé.
Ve vlastním zájmu se proto snažme být zodpovědnější.
Hezké video o tom, jak bojovat s druhou vlnou, včetně aktuálních novinek přímo od zdravotníků z první linie, natočil také youtuber Kovy.
Tady je shrnutí těch nejdůležitějších rad a postupů, jak můžeme společně tuto krizi překonat.
Dodržujme pravidlo 3R - ruce, roušky, rozestupy
Ruce bychom si měli mýt teplou vodou a mýdlem nebo používat dezinfekci.
Používat roušky bychom měli na všech místech, kde se potkáváme s ostatními lidmi, tedy nejen ve vnitřních prostorách a v MHD, ale také venku, na zastávkách MHD nebo ve frontě u pokladen nebo na tržišti.
Snažme se, pokud možno, dodržovat od ostatních lidí (s výjimkou členů domácnosti) odstup 2 metry.
Omezme tělesný kontakt s ostatními lidmi (líbání na tvář, objímání, podávání rukou, apod.)
Nainstalujme si aplikaci eRouška
Tato aplikace pro mobilní telefon dokáže včas a anonymně upozornit na kontakt s nakaženou osobou a pomáhá zastavit šíření onemocnění COVID-19.
Zůstaňme doma
Pokud je to možné, pracujte z domova. Onemocnění COVID-19 se hodně šíří na pracovištích, a tak je pro zpomalení šíření zásadní, co nejvíce omezit styk s ostatními lidmi.
Stejně tak raději nenavštěvujte své staré rodiče a prarodiče, pokud si nejste jisti, že nejste nakaženi.
Pokud musíte své rodiče navštívit z důvodu donášky léků nebo nákupu, noste vždy ve styku s nimi roušku a vydezinfikujte si ruce, než vstoupíte k nim do bytu.
Co dělat, když mám COVID-19 a musím do nemocnice?
Pokud máte COVID-19 a udělá se Vám doma špatně, zlomíte si nohu nebo se vám přihodí jiná věc, která vyžaduje ošetření v nemocnici, zavolejte si záchranku nebo předem zavolejte do Vaší spádové nemocnice a sdělte jim, že jste COVID pozitivní a požádejte o pokyny, kde se máte hlásit. Nechoďte na ambulanci do nemocnice, bez ohlášení a předchozí domluvy, pokud jste COVID pozitivní. Každá nemocnice má zavedenou praxi, jak s COVID pozitivními pacienty pracovat a je proto důležité, abyste tuto praxi dodržovali a vždy nemocnici informovali předem, že dorazíte.
Co dělat, když mám příznaky respiračního onemocnění?
Pokud máte příznaky respiračního onemocnění (kašel, rýma, teploty, dušnost) a/nebo se objeví ztráta chuti a čichu a zatím nemáte prokázaný COVID-19:
- zůstaňte doma a nechoďte do práce
- zatelefonujte svému praktickému lékaři a poraďte se s ním o dalším postupu. Nechoďte za žádnou cenu do ordinace bez ohlášení
Co si z článku odnést?
Situace je opravdu vážná a pokud nezačneme okamžitě jednat, dojde ke kolapsu zdravotního systému a lidé budou umírat nejen na COVID, ale i na jiná onemocnění, která nebudeme moci léčit, kvůli nedostatečné kapacitě, zejména lidských zdrojů.
Važme si zdravotníků a našeho zdraví a buďme k sobě ohleduplní.
Zkusme se ještě alespoň jednou jako národ semknout a #ZachraňmeČesko.
Prosíme o sdílení tohoto článku na sociálních sítích.
20 potravin, které vám okamžitě uleví od pálení žáhy
Bolesti bederní páteře: příčiny, projevy, prevence a cvičení
Jakou tepovou frekvenci byste měli mít?
Bolesti krční páteře: příčiny, projevy, prevence a cvičení
Jak probíhá zánět slinivky, jaké jsou jeho příznaky a jak ho zklidnit?
Hluboká žilní trombóza: co to je, jak se projevuje a léčí?
77 možností jak používat kokosový olej
Co je zánět Achillovy šlachy, jak se projevuje a léčí?
Bolest v tříslech: co jí způsobuje a jak jí léčit?
Ústřel (ischias) a jeho léčba
Bolest na hrudi: 17 příčin, doprovodné příznaky a možnosti léčby
Co je časté močení, jaké jsou jeho příčiny a možnosti léčby?
Diagnostický test CRP: co to je a k čemu slouží
Bolest pod levým žebrem (v levém podžebří): vše co potřebujete vědět!
Jak snížit vysoký cholesterol?