Klíšťová encefalitida: příznaky, léčba, prevence

Klíšťová encefalitida je infekční onemocnění, jehož původcem je virus přenášený klíšťaty. Právě v této souvislosti je někdy klíšťová encefalitida laiky zaměňována za Lymskou boreliózu, kterou také přenáší klíště, ale jedná se o dvě zcela odlišná onemocnění.

Klíšťová encefalitida postihuje struktury centrální nervové soustavy, tedy mozek včetně mozkových blan. Může být proto velmi nebezpečnou, až smrtelnou nemocí. Na rozdíl od boreliózy však proti encefalitidě existuje účinné očkování, po jehož aplikaci je riziko nákazy minimální. Očkovat by se proto měl nechat každý bez rozdílu věku. 

Původce klíšťové encefalitidy

Původcem nemoci je virus klíšťové encefalitidy z rodu tzv. flavivirů (Flaviviridae). Flaviviry řadíme do skupiny RNA virů (vedle nich existují DNA viry). V rodě flavivirů můžeme nalézt další nebezpečné viry způsobující některé exotické nemoci, např. žlutou zimnici, horečku dengue či japonskou encefalitidu. Přirozeným rezervoárem viru klíšťovky jsou hlavně drobní hlodavci, v jejichž organizmech virus přežívá a rozmnožuje se. Přenos nákazy se děje prostřednictvím klíštěte obecného (Ixodes ricinus), které se po sání krve infikovaného hlodavce stává nositelem viru. K přenosu na člověka pak dochází přisátím infikovaného klíštěte.

Vzácněji může k přenosu viru dojít i alimentární cestou, tedy prostřednictvím nedostatečně tepelně upravených potravin. Známé jsou případy (Vsetínsko 1999, Slovensko 1951), kdy došlo k nákaze po požití špatně zpracovaných kozích a ovčích sýrů z infikovaného mléka. Obecně se ale dá říct, že při nákaze touto cestou je průběh nemoci mírnější.

Příznaky klíšťové encefalitidy

Příznaky nemoci se začínají rozvíjet až po uplynutí inkubační doby, která trvá cca týden až 14 dní. Během této doby nemá nakažený žádné známky nemoci. Poté se projevy klíšťovky liší podle toho, v kterém stádiu se nemoc nachází. Rozlišujeme stádia dvě – pro to první nejsou žádné příznaky specifické. Nemoc se projevuje podobně jako lehká chřipka či běžná viróza zvýšenou teplotou, bolestmi kloubů a svalů, únavou, případně nevolností. V krevním obrazu je patrný výrazný pokles bílých krvinek. Po této fázi následuje ústup až vymizení obtíží a pacient nemá přibližně 1-2 týdny žádné příznaky. V tomto stádiu může dojít k vyléčení nemoci a úplnému uzdravení (záleží na stavu imunity).

Druhá fáze nemoci je již závažnější. Vyznačuje se napadením nervové soustavy, hlavně mozku a jeho obalů (odtud název nemoci – encefalitis = zánět mozku). Příznakem tohoto stavu jsou silné bolesti hlavy spojené s vysokými horečkami, světloplachostí, ztuhnutím šíjových svalů a nevolností až zvracením. Objevují se projevy postižení nervových tkání – svalový třes, poruchy hybnosti z obrny nervů, poruchy paměti a koncentrace, dezorientace, poruchy spánku, závratě. V krevním obraze počet bílých krvinek závratně stoupá v závislosti na imunitní reakci organismu. Těmito velice závažnými příznaky trpí postižený přibližně 2-3 týdny, po nichž dochází k postupnému zlepšování stavu. Někdy může dojít k absenci první fáze a nemoc se projeví hned alarmujícímu příznaky fáze druhé. Obecně je průběh nemoci horší u dospělých, než u dětí; zvláště u starších osob nad 60 let může být nemoc velmi nebezpečná. Výhodou je, že po prodělání klíšťovky si tělo samo proti příslušnému viru vytváří protilátky. Tato přirozená obranyschopnost však postupem času slábne.

Není-li včas zahájena léčba, nebo je-li průběh nemoci komplikovaný, může dojít ke vzniku trvalých následků. K těm nejčastějším patří různé stupně ochrnutí horních končetin, přetrvávající bolesti hlavy, poruchy nálady až deprese, poruchy koncentrace a spánku způsobující celkově sníženou výkonnost. K těmto nepříjemným komplikacím dochází až u čtvrtiny osob, u nichž se nemoc po nákaze projeví, a proto je nesmírně důležité léčbu nepodcenit a zahájit ji včas.

Diagnostika a léčba klíšťové encefalitidy

Diagnostika a léčba nemoci probíhají v podstatě současně, protože včasná intervence má velký význam pro její pozitivní prognózu. Lékaře je nutné navštívit vždy, pokud se chřipkové stavy objevují týden až dva po odstranění přisátého klíštěte. První krok, který lékař při podezření na klíšťovou encefalitidu udělá, je odeslání krve k laboratornímu rozboru. Z něho lze jednak posoudit, v jaké fázi se onemocnění nachází (podle poklesu či naopak vzestupu bílých krvinek), jednak lze zjistit, zda jsou v krvi přítomny protilátky proti viru encefalitidy. Ty lze v krevním obraze prokázat již v první fázi nemoci; svízelné však je, že mohou být přítomny, aniž by byl člověk nakažen. Stát se tak může např. po očkování proti klíšťové encefalitidě nebo při napadení jiným, podobným virem jako je virus klíšťovky. Již v této fázi je pacient současně hospitalizován v nemocnici, aby mohl být monitorován jeho zdravotní stav a mohly být podávány potřebné léky proti bolesti a dehydrataci organismu (zpravidla infuzně) – zejména jedná-li se již o druhou fázi nemoci, pacient ztrácí potřebnou vodu a další látky zvracením. 

Dále přichází oční lékař, aby posoudil stav očního pozadí, a poté následuje vyšetření mozkomíšního moku tzv. lumbální punkcí. Mok se při ní odebírá vpichem do nejnižších oblastí páteřního kanálu, kde se již nenachází mícha, a proto nemůže dojít k jejímu poškození. Vpich se dnes provádí již o mnoho šetrněji než dříve tzv. atraumatickou jehlou, která zabraňuje dalšímu nežádoucímu odkapu mozkomíšního moku po skončení vyšetření. Použití této jehly výrazně snižuje incidenci postpunkčního syndromu doprovázeného prudkými bolestmi hlavy.

Léčba tedy spočívá v klidu na lůžku a podávání podpůrných léků při rozvoji sekundárních příznaků nemoci (tlumí se bolest a dodávají se různé vitamíny a další látky). Klid na lůžku je nutné dodržovat striktně, přestože se pacient již cítí lépe, protože mozek potřebuje delší čas na regeneraci. Je proto důležité být trpělivý a vyvarovat se jakémukoli fyzickému i psychickému stresu. Celková doba hospitalizace se pohybuje okolo 2-3 týdnů, ale ještě zhruba měsíc potom musí pacient setrvat v domácím léčení. U těžkých případů je lékem volby interferon – lék regulující imunitní reakci organismu.

Prevence klíšťové encefalitidy

Prevence klíšťové encefalitidy je poměrně účinná, a proto pokud ji nepodceníme, existuje jen malé riziko nákazy. Nemoci lze předcházet dvěma základními způsoby – očkováním a režimovými opatřeními při pobytu v přírodě.

Účinnost očkovací vakcíny proti klíšťové encefalitidě se pohybuje okolo 99 %, a proto je očkování velice spolehlivé. Protože Česká republika je dlouhodobě zemí, kde se klíšťovka vyskytuje nejvíce, měli by se nechat očkovat všichni bez ohledu na věk a riziková území, kde se infikovaná klíšťata vyskytují nejvíce (jen pro představu, u nás jsou to hlavně Jižní Čechy, okolí řek Vltavy a Berouny, Jeseníky, Českomoravská vrchovina). Území České republiky je však extrémně promořené celé, takže se nelze spoléhat na ohniska zvýšeného výskytu klíšťat. Očkovat je možné děti již od 1 roku, ale daleko důležitější je očkování u dospělých a zvláště potom u seniorů, kteří jsou nejvíce ohroženi těžkým průběhem nemoci s rizikem trvalých následků. Často si ale toto rodiče neuvědomují a nechávají očkovat pouze své děti. Na českém trhu jsou nyní dostupné dvě očkovací látky. Aplikují se do ramene ve 3 dávkách – 2. s odstupem 1-3 měsíců, 3. potom po 5-12 měsících od druhé dávky. Poté ochrana přetrvává přibližně 3 roky, po nichž je nutné vakcínu přeočkovat. Nevýhodou očkování proti klíšťovce je, že vakcíny nehradí zdravotní pojišťovny a každý si je musí koupit sám na lékařský předpis (ceny se pohybují mezi 500-800 Kč).

Druhým způsobem prevence je dodržení určitých zásad, chystáme-li se do přírody. Nesmíme zapomenout na pevnou a vysokou obuv, dlouhé nohavice a rukávy, případně klobouk. Nesedáme si a neleháme do trávy. Důležité je opakovaně použít vhodný repelent proti klíšťatům (pozor, některé repelenty proti jinému typu hmyzu nemusí mít na klíšťata žádný účinek). Důležité je i šetrné odstranění klíštěte správným způsobem – kývavým pohybem pinzetou nebo speciálními kleštičkami na klíšťata. Při odstraňování klíštěte se chráníme gumovými rukavicemi a před i po odstranění ošetříme postižené místo dezinfekcí.