Kmenová zkouška z radiologie a zobrazovacích metod

Specializační vzdělávání lékařů se neustále mění a poslední novela příslušné vyhlášky zavedla povinnost skládat ústní kmenovou zkoušku na některé z lékařských fakult, podle toho, kde je lékař zapsán.

Platí to i pro obor radiologie a zobrazovací metody, kde je pro postup do poslední fáze specializačního vzdělávání a přihlášení k atestaci, nutným předpokladem úspěšné složení kmenové zkoušky.

Zatímco dříve bylo možné absolvovat jednotlivé předepsané předatestační kurzy a stáže kdykoli během specializační přípravy (bez ohledu na to, zda měl lékař splněný kmen či nikoli), podle aktuálně platné vyhlášky to již není možné a lékař musí nejprve složit kmenovou zkoušku, aby mohl předatestační kurz absolvovat a byl mu uznán.

Celé znění vyhlášky najdete na stránkách Ministerstva zdravotnictví.

V tomto článku popisuji vlastní zkušenost z kmenové zkoušky pro obor radiologie a zobrazovací metody, protože informace o této zkoušce na internetu běžně nenajdete a možná vám některé moje postřehy pomohou.

Jak probíhá kmenová zkouška z radiologie a zobrazovacích metod?

Předesílám, že každá zkouška je samozřejmě jiná a nároky jednotlivých zkoušejících se mohou do určité míry lišit, nicméně v obecné rovině se domnívám, že průběh zkoušky bude vesměs velmi podobný na všech lékařských fakultách.

Moje zkušenost je z Olomouce, z října 2021.

Ke kmenové zkoušce byste se měli naučit celkem 30 tripletů otázek, přičemž jedna otázka je z techniky, druhá z anatomie a třetí z aplikované radiologie.

Kromě toho je součástí zkoušky také praktická část, kde by měl lékař poznat patologii na rentgenovém snímku či ultrazvuku.

Technické otázky pokrývají veškeré dnes používané zobrazovací metody, anatomické otázky se týkají anatomie celého těla, včetně mozku a otázky z aplikované radiologie se týkají zejména rentgenové a ultrazvukové diagnostiky a okrajově také CT.

Seznam otázek ke kmenové zkoušce si můžete stáhnout zde.

Na co si dát pozor?

Již Goethe říkal, že „šedivá je teorie, ale strom života je zelený“ a platí to i o kmenové zkoušce, protože na člověka může čekat celá řada překvapení.

Čekal jsem, že mě bude zkoušet max. jeden až dva lidé a že to bude probíhat jako nějaké povídání o radiologii, ale byla to normální zkouška státnicového typu, s tříčlennou komisí (v komisi jsme měli pány profesory Heřmana a Köchera a ještě jednoho pana doktora, kterého jsem neznal).

Dalším překvapením pro mě bylo, že i když se praktická zkouška měla týkat spíše RTG a UZ diagnostiky, dostal jsem nativní a post-kontrastní CT břicha s tím, že anamnéza pacientky byla „bolest břicha“ a měl jsem z toho zjistit, o jakou patologii se jedná.

Bylo to naštěstí poměrně jednoduché (šlo o typický obraz abscesu), ale pokud člověk CT v práci běžně nepopisuje (což se klidně na některých pracovištích může stát), může to být docela problém.

Protože jsem jako druhou otázku měl anatomii břišní aorty, řekla mi komise, abych jim jednotlivé větve ukázal přímo na CT.

Opět to není problém pro někoho, kdo CT běžně popisuje, ale může být, pokud se k CT v práci zatím nedostal.

Jako technickou otázku jsem měl princip magnetické rezonance a otázka z aplikované radiologie byla UZ diagnostika onemocnění štítné žlázy a rozdíl mezi maligní a reaktivní uzlinou v UZ obraze.

Na co se mě ptali?

V technické části, chtěla komise vědět základní princip magnetické rezonance. Nejde jim o žádné technické podrobnosti, ale zajímalo je jak magnetická rezonance funguje (základní princip), jaké jsou nejpoužívanější rekonstrukce a z jakých částí se přístroj na magnetickou rezonanci skládá.

Anatomická část spočívala v tom, že jsem komisi ukazoval jednotlivé větve břišní aorty a říkal k tomu nějakou omáčku ohledně nejčastějších variet. Nechtěli žádné extrémní podrobnosti, ale bylo potřeba vyjmenovat všechny hlavní parietální i viscerální větve břišní aorty.

Co se týče radiologické otázky, tak je zajímal normální objem štítné žlázy u mužů a u žen, jak vypadají nejčastější patologie (uzly, zvýšené prokrvení, mapovitá struktura). Pak je zajímal diagnostický algoritmus, chtěli vědět zejména jaké jsou další možnosti vyšetření štítné žlázy (scintigrafie) a jako doplňující otázku se mě zeptali na to, zda je možné vyšetřit štítnou žlázu na CT (správná odpověď je, že ano, ale pouze nativně, protože jódový kontrast se ve štítné žláze vychytá, a pak by nebylo možné okamžitě zahájit léčbu radiojódem).

Jaký byl můj celkový dojem?

Podle mého názoru byla kmenová zkouška velmi dobře připravena a celé to probíhalo ve velmi férovém duchu.

Nikdo nás nechce potopit, myslím, že si všichni uvědomují, že jsme nervózní a nezkušení a nechtějí se po nás „vozit“.

I když jsem řadu věcí nevěděl nebo se zamotal do nesmyslů, nakonec to stačilo.

Nicméně jsem byl překvapený zejména tím, že jsem měl diagnostikovat patologii na CT a ukazovat anatomické struktury přímo na CT.

Jak se na kmenovou zkoušku z radiologie připravit?

Každý člověk je jiný a každému vyhovuje jiný způsob učení nicméně pro přípravu na kmenovou zkoušku bych doporučil následující:

• Učte se anatomii přímo na CT tak, abyste byli schopni příslušnou strukturu ukázat.
• Naučte se jak vypadají základní patologie na CT (absces, divertikulitida, krvácení do mozku, ischémie, pneumonie, apod.). Nikdo se nebude ptát na nějaké „špeky“ a ty patologie jsou většinou naprosto jasné a není potřeba v nich hledat vědu ani se do toho motat. Rozhodně tam nebude nejednoznačné CT, ale vždy jasný učebnicový obraz.
• Technické otázky se učte tak, abyste věděli základní principy (včetně popisu jednotlivých částí přístrojů – UZ, CT, rentgenu či MR). Nemá smysl učit se nějaké technické podrobnosti a přesná čísla, chtějí naprosto bazální znalosti.
• Dávejte si pozor na správnou terminologii (hyperechogenní x hyperdenzní, apod. :).  

Mě osobně se formát kmenové zkoušky líbil, protože to bylo zaměřeno na praktické dovednosti. Navíc mi komise přišla férová a nesnažili se nikoho potopit (nevím ale jak to probíhalo jinde).

Asi největší překvapení pro mě bylo, že po nás chtěli ukázat anatomické struktury přímo na CT a poznat základní patologie i na CT (i když to "oficiálně" není předmětem kmenové zkoušky).