Caplanův syndrom: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Caplanův syndrom neboli silikoartritida je poměrně vzácné spojení dvou onemocnění. Jedná se tak o plicně-revmatologickou chorobu, jelikož dochází ke kombinaci silikózy a revmatoidní artritidy. Silikóza je plicní onemocnění, které spadá mezi tzv. kolagenní pneumokoniózy. Ty jsou charakteristické vznikem vazivových uzlíků v plicní tkáni. K této strukturní změně dochází po dlouhodobém vdechování oxidu křemičitého. Revmatoidní artritida je zánětlivé onemocnění kloubů, které postihuje především ženy středního věku. Mezi nejčastěji zasažené klouby patří klouby ruky, zápěstí a kotníky.

Příčiny Caplanova syndromu

Příčin vzniku Caplanova syndromu je několik a odpovídají charakteru vzniku jednotlivých onemocnění. Silikóza patří mezi nemoci z povolání. Vzniká nejčastěji u pracovníků v lomech nebo tunelech, dále také u horníků a brusičů skla. Na vině je dlouhodobé vdechování oxidu křemičitého, který vzniká při zpracovávání určitých materiálů. Tyto drobné anorganické částečky se usazují v plicních alveolech (sklípcích), kde způsobují lokální zánět. Ten později vede ke vzniku vazivových uzlíků. K plnému rozvoji dochází po 15- 20 letech kontaktu s oxidem křemičitým. 

Revmatoidní artritida spadá mezi autoimunitní onemocnění, problém je tak ve vlastním imunitním systému. Ten reaguje neadekvátně proti tkáním vlastního těla a způsobuje v nich zánět. Mechanismus poškození však není dosud znám, uvažuje se o genetických predispozicích či negativních následcích užívání některých léků.

Příznaky Caplanova syndromu

Příznaky Caplanova syndromu odpovídají kombinaci obou výše zmíněných nemocí. Silikóza se projevuje intenzivním kašlem a dušností, k zhoršení stavu dochází především při fyzické námaze. Nemocný trpí zrychleným dýcháním, bolestmi na hrudi a velkou únavou. Jelikož je součástí nemoci infekce, dochází ke zvýšení tělesné teploty nemocného. 

Revmatoidní artritida se nejčastěji omezuje na projevy v oblasti kloubů. Ty jsou především ráno ztuhlé a bolestivé, nemocnému dlouho trvá, než začne vykonávat běžné denní aktivity. Pohyblivost je však i poté omezena. V pozdějších fázích onemocnění mohou v postižených oblastech vznikat kloubní deformace v podobě výrůstků. 

Diagnostika Caplanova syndromu

Při podezření na onemocnění Caplanovým syndromem provede lékař rentgenové vyšetření plic, které odhalí případné vazivové uzlíky. Pokud není diagnóza jistá, je možné také vyšetření pomocí počítačové tomografie (CT). Diagnostika revmatoidní artritidy je založena na odběrech krve, ve které se budou vyskytovat revmatoidní faktory, dále na rentgenovém snímku postižených kloubů a nakonec punkci kloubů. Při ní je odebráno malé množství nitrokloubní tekutiny, která je podrobena rozborům.

Léčba Caplanova syndromu

Léčba silikózy je založena na okamžitém ukončení kontaktu s původcem onemocnění, v tomto případě oxidem křemičitým. Doporučena je také podpůrná kyslíková léčba a abstinence kouření. Nemocnému jsou předepsána antibiotika na potlačení zánětu v plicích.

Revmatoidní artritida není plně vyléčitelná. Přesto lze pacientovy v mnoha směrech zlepšit kvalitu života. Velkou roli hraje farmakologie, doporučuje se užívání léčiv na potlačení bolesti a zánětu. Nemocnému je doporučen klidový režim a rehabilitace. Pokud dojde k rozvoji deformací, přistupuje se k chirurgické léčbě.

Komplikace Caplanova syndromu

Caplanův syndrom je onemocnění, které je komplikované už tím, že se skládá ze dvou samostatných chorob, z nichž ani jedna není banální. Nemocný trpí širokým spektrem příznaků, které jsou často velmi nespecifické. Problémem je také léčba, která není nikdy úplná. V případě neustupující silikózy se dokonce často přistupuje k transplantaci plic.