Záškrt (difterie): příčiny, příznaky, diagnostika, léčba a prevence

Záškrt je akutní infekce způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae. Toto onemocnění může probíhat s mírnými příznaky, ale může se zvrhnout i v život ohrožující stav. Tento článek přináší ucelený pohled na toto onemocnění, včetně příznaků, diagnostiky, léčby a prevence (tedy zejména očkování).

Příčiny

Záškrt se šíří kapénkovou infekcí podobně jako kašel nebo rýma. Infekci je možno chytit od někoho, kdo jí momentálně trpí, či od takzvaného bacilonosiče, který je infekcí nakažen, sám ale nemá žádné příznaky nemoci. Bakterie nejčastěji infikuje nos a krk.

Krční infekce způsobuje žlutobílý, posléze šedý až černý, tvrdý, vláknitý povlak, který může blokovat dýchací cesty. V některých případech může záškrt infikovat i kůži a způsobit různé kožní léze. Pokud bakterie infikuje organismus, produkuje nebezpečnou substanci - difterický toxin. Toxin se šíří krevním řečištěm do různých orgánů, například do srdce a do mozku, které poškozuje.

Nemoc se přenáší přímo vzdušnou cestou, méně často pak přes kontaminované předměty (bakterie záškrtu jsou velmi odolné a dokáží přežívat na povrchu předmětů).

Díky rozšířené imunizaci (vakcinaci) dětí je v dnešní době v mnoha částech světa onemocnění záškrtem velmi vzácné.

Příznaky

Příznaky se obvykle objevují od jednoho do sedmi dnů po průniku bakterie do organismu. Podle lokalizace, kde se zánětlivý proces rozvíjí, může infekce corynebacterium diphtheriae způsobit záškrt mandlí (diphtheria tonsilarum), hrtanu (diphtheria laryngis) nebo nosní (diphtheria nasi).

Mezi nejdůležitější příznaky patří:

• Modravé zbarvení kůže
• Krvavý, vodnatý výtok z nosu
• Dýchací problémy zahrnující obtížné dýchání, zrychlený dech nebo stridor (hvízdavý, pískavý, chrčivý zvuk při nádechu)
• Zimnice
• Štěkavý kašel
• Slinění (ukazuje na to, že pravděpodobně brzy dojde k zablokování dýchacích cest)
• Horečka
• Chraptění
• Bolestivé polykání
• Léze na kůži (většinou v souvislosti s nákazou v tropických oblastech)
• Bolest v krku (která může být od mírné až po velmi závažnou)

Poznámka: Žádný z těchto příznaků se nemusí objevit.

Průběh onemocnění (záškrt mandlí)

Záškrt začíná stejnými projevy jako angína. Nemocný má zvýšené teploty, stěžuje si na bolesti v krku, je malátný a časté je i nechutenství. Na mandlích se vytvoří žlutobílé povlaky (pablány), mandle jsou zarudlé a zduřené. Současně dochází ke zvětšení mízních uzlin pod dolní čelistí.

Pokud je podceněna léčba, dochází k rozšíření povlaků po celých mandlích, dále se pak rozšíří do okolí na měkké patro. Pokud k tomuto rozšíření z mandlí dojde, je provázeno zhoršením zdravotního stavu nemocného. U pacienta se zvýší teplota téměř ke čtyřiceti stupňům Celsia.

Mízní uzliny otečou do velikosti ořechu, dojde i k otoku okolní tkáně. Postižený je nucen dýchat s otevřenými ústy. Krk může zduřit až do takové velikosti, že má stejný obvod jako hlava. Tento otok krku je pak nazýván jako caesarský krk.

Vyšetření a diagnostika

Váš lékař provede fyzické vyšetření a prohlédne Vám ústa. Při tomto vyšetření může objevit šedé až černé povlaky (pseudomembrány) v krku, zvětšené mízní uzliny a dále může zpozorovat, že váš krk nebo hrtan je nateklý.

Testy, které provede, mohou zahrnovat:

• Mikrobiologické vyšetření stěru z krku pro identifikaci difterické bakterie
• Chemickou analýzu toxinu (pro detekci, zda toxin je produktem difterické bakterie)
• Elektrokardiogram (EKG)

Léčba

Pokud má Váš lékař podezření, že máte záškrt, pravděpodobně začne s Vaší léčbou ihned, dokonce ještě před tím, než dorazí výsledky Vašich testů z mikrobiologické laboratoře.

Difterický antitoxin je podáván ve formě injekce do svalu (intramuskulární injekce), nebo pomocí intravenozní infuze (přímo do žíly). Dále je infekce léčena pomocí antibiotik, jako je všeobecně známý penicilin nebo erytromycin.

Pokud je Váš stav vážnější, je možné, že bude potřeba, abyste po dobu antitoxické léčby zůstali v nemocnici pod dohledem lékařů.

Další léčba může zahrnovat:

• Intravenozní podávání tekutin
• Kyslík
• Klid na lůžku
• Monitoring srdce
• Zavedení dýchací trubice
• Léčbu blokovaných dýchacích cest

Osoba, která nemá žádné symptomy, ale je bacilonosičem, musí být přeléčena antibiotiky. Každý případ záškrtu se musí hlásit hygienické stanici a lidé z okolí nemocného musí být na difterii vyšetřeni.

Prognóza

Infekce corynebacterium diphtheriae může způsobovat onemocnění s mírným ale i velmi závažným průběhem. Naopak někteří lidé můžou být infikování a díky absenci příznaků o svém bacilonosičství nemusí dlouhou dobu vědět.

V některých případech se může onemocnění pomalu zhoršovat od mírného k závažnému průběhu, zvláště při podcenění příznaků a nedostatečné léčbě. Úplné uzdravení z tohoto onemocnění probíhá pomalu. Při onemocnění záškrtem hrozí pacientům i smrt, zvláště v případě, že bakterie (její toxin) napadne srdce.

Možné komplikace

Nejčastější z komplikací při onemocnění záškrtem je zánět srdečního svalu (myokarditida), který se vyvíjí přibližně v době prvního až třetího týdne onemocnění. Obecně platí, že čím dříve se zánět objeví, tím horší průběh potom následuje. Nervový systém také patří mezi často postižené orgány a jeho postižení má pak velmi vážné následky, které můžou vyústit až v částečnou paralýzu (těžký stupeň ochrnutí). Jako první, v počátcích onemocnění, vzniká obrna měkkého patra a nemocný má potíže s mluvením.

Přibližně po měsíci se pak potíže zhoršují, kromě obrny měkkého patra může dojít i k obrnám dalších částí těla. V méně závažných případech nemocný trpí obrnou akomodačních svalů, takže nemůže zaostřit na blízko (dělá mu problémy například čtení), v horších případech může dojít i k postižení svalů končetin nebo trupu. Difterický toxin může také velmi poškodit ledviny.

Kdy kontaktovat lékaře?

Svého lékaře okamžitě kontaktujte v případě, pokud jste přišli do styku s osobou, která je záškrtem nakažena. Záškrt je dnes ve vyspělých zemích velmi vzácné onemocnění. Je to také onemocnění, které je mediálně zajímavé a případy nakažení jsou publikovány v novinách či televizi. To Vám může pomoci zjistit, jestli se onemocnění záškrtem vyskytlo právě ve Vaší blízkosti.

Prevence

Pokud jste byli v úzkém kontaktu s osobou, která onemocnění prokazatelně má (i pokud na takovýto stav máte podezření), ihned kontaktujte svého lékaře. Zeptejte se ho, zda potřebujete antibiotika, jako prevenci onemocnění.

V České republice se provádí očkování kojenců od 13. týdne života. Očkuje se takzvaná hexavakcína, tedy vakcína, která se skládá z očkování proti dávivému kašli, záškrtu, tetatu, virové hepatitidě typu B, dětské obrně a proti hemofilovým nákazám.

Kojenci v prvním roce života dostanou celkem 3 dávky, čtvrtá musí být aplikována do roku a půl života dítěte. Dále se provádí přeočkování ve věku pěti až šesti let. Rutinní dětské očkování a přeočkování v dospělosti jsou dostatečnou ochranou před onemocněním. Kdokoliv, kdo přišel do přímého styku s potencionální nákazou, by měl být přeočkován vakcínou proti záškrtu, pokud v blízké minulosti nebyl zrovna přeočkován.

Ochrana, kterou vakcína zajišťuje, trvá přibližně deset let. Proto je pro dospělé osoby velmi důležitá revakcinace v případě hrozícího nebezpečí onemocnění záškrtem. Vakcína se nazývá tetanus-diphteria (Td). Tato vakcína se také používá k preventivnímu přeočkování proti tetanu – lidově „tetanovka“ - pokud je člověk vystaven riziku infekce a onemocnění tetanem.