Oční vady u dětí – přehledný souhrn

5. července 2014 9:41

Oční vady u dětí lze v zásadě rozdělit na dva typy, vrozené oční vady a získané oční vady. Pro úspěšnou léčbu je nutná včasná diagnostika a rychlé zajištění adekvátní lékařské péče. Prevence očních vad by měla začínat již těsně po porodu, kdy je třeba provést oční vyšetření zaměřené na kontrolu kvality zraku a na zjištění strukturálních abnormalit (vrozený šedý zákal, neprůhlednost rohovky, ptóza – pokleslé oční víčko), apod. V případě, že nedojde k zachycení problému včas, mohou potíže se zrakem u dětí přetrvávat až do dospělosti a negativně ovlivnit život dítěte.

Vrozené oční vady u dětí

Vrozené oční vady vznikají jednak v důsledku vývojových poruch, zejména v souvislosti s genetickými poruchami nebo při poškození plodu v děloze zánětem, drogami nebo léčivy. Podle postižené oční tkáně lze vrozené oční vady rozdělit na vady očního bulbu, vady očního víčka, vady rohovky a vady duhovky a pupily (zornice neboli panenky).

Vrozené vady očního bulbu

  • Anoftalmus – úplné nevyvinutí očního bulbu
  • Vrozené cystické oko – porucha vývoje očního bulbu
  • Coloboma – porucha uzavření jednotlivých tkání. Toto onemocnění postihuje duhovku, sítnici nebo cévnatku (jedna z vrstev oční koule, která zajišťuje zásobování ostatních částí očního bulbu krví.
  • Nanoftalmos – malé oko, které však plní svou normální funkci.
  • Mikroftalmos – malé oko, jehož funkce je porušena (například šedým zákalem, colobomou, vrozenými cystami, apod.)

Vrozené vady očních víček

  • Vrozená ptóza očního víčka – tento problém je nejčastěji způsoben vrozeným poškozením svalů horního víčka, ale může se vyskytnout také v souvislosti s Hornerovým syndromem a obrnou (parézou) třetího hlavového nervu (nervus oculomotorius).
  • Coloboma očního víčka – tento problém se často vyskytuje v souvislosti se specifickými onemocněními (kraniofaciální syndromy).

Vady rohovky

Zakalení rohovky může být buď částečné nebo úplné a bývá způsobeno:

  • Vrozeným glaukomem (zelený zákal) – toto onemocnění se nejčastěji vyskytuje v případě, že oko má abnormálně velkou velikost
  • Poškozením plodu kleštěmi
  • Vývojovou poruchou endotelu
  • Zatuhnutím čočky v závěsném aparátu
  • Zánětem dělohy v době nitroděložního vývoje plodu
  • Intersticiální keratitidou (zánět rohovky)
  • Megalocorneou – recesivně dědičné onemocnění vázané na X chromozóm, v jehož důsledku dochází k vyvinutí extrémně tlusté rohovky, která si však zachovává svou čirost.

Vady duhovky a zornice

  • Korektopie (dislokace zornice) – tato vada se vyskytuje poměrně často. Jedná se o zornici, která není umístěna ve správné poloze (obvykle je výše než je normální správná poloha nebo blíže k povrchu oka).
  • Polykorie – u této vady se v duhovce vyskytují 2 nebo více pupil.
  • Coloboma iridis – jedná se o neúplné uzavření duhovky. Obvykle se tento problém vyskytuje v dolní části duhovky (blíže k nosu) a kromě duhovky postihuje i další části oka (sítnice, cévnatka).
  • Aniridie – jedná se o vzácnou genetickou vadu, kdy se duhovka vůbec nevine. Obvykle je tato vada spojena se vznikem sekundárního glaukomu a někdy může být spojena i s Wilmsovým tumorem.
  • Heterochromie – duhovka má netradiční barvu a může fungovat buď zcela normálně nebo může být její funkce poškozena. Tato vada se nejčastěji vyskytuje s dědičným Hornerovým syndromem.
  • Albinismus – pacienti s albinismem mohou také trpět zrakovými problémy nebo nystagmem (rychlé pohyby očí ze strany na stranu).
  • Vrozený šedý zákal – toto onemocnění může vzniknout jednak jako vrozená vada nebo se může vyvinout jako poškození plodu v případě, kdy těhotná matka onemocněla zarděnkami. Lehké zkalení oční čočky nemusí způsobovat problémy se zrakem, ale v případě významného zkalení čočky může dojít ke vzniku nystagmu nebo amblyopie, což vyžaduje operaci plodu do několika týdnů od narození. V prvním roce života vrozený šedý zákal značně zvyšuje riziko vzniku zeleného zákalu (glaukomu).
  • Vrozený zelený zákal a vitreální krvácení (krvácení do sklivce) se také vyskytují velmi častu u dětí, v jejichž rodině se vyskytuje afakický glaukom nebo které trpěli nukleární kataraktou nebo fetálním vaskulatorním syndromem. Proto je nutné tyto pacienty po operaci velmi dobře sledovat a zvát na pravidelné kontroly, abychom zabránili vzniku těchto onemocnění.

Ostatní vrozené vady čočky a předního segmentu očního

Mezi nejčastější vrozené vady čočky patří subluxace a coloboma.

Tato onemocnění se často vyskytují s Marfanovým syndromem.

Někdy může v důsledku poruchy vývoje neurální lišty dojít k výskytu řadě různých syndromů, které postihují přední segment oční.

Jedním z příkladů takového syndromu je takzvaná Axenfeld-Riegerova anomálie, která se vyznačuje mikroftalmií (extrémně malé oči), hypoplastickou duhovkou (duhovkou menší než je její normální velikost), polykorií (v důsledku natržení duhovky při vývoji se v duhovce vytvoří více než jedna pupila a chybný komorový úhel mezi rohovkou a duhovkou.

Častou komplikací těchto postižení je zelený zákal.

Získané oční vady

Oftalmia neonatorum

Toto onemocnění je zánět spojivky během prvních 28 dnů života. Většinou je způsobeno bakteriální infekcí (Neisseria gonorrhoeae, Chlamydia trachomatis, Stafylokokové či streptokokové infekce). Někdy toto onemocnění vyvolávají i viry, zejména virus herpes simplex (HSV 1) a někdy vzniká jako reakce na chemickou látku. Chlamydiové a gonokokové infekce mohou být život ohrožující.

Strabismus (šilhání)

Toto onemocnění se vyskytuje u méně než 2 % dětí. Jakmile zjistíte, že vaše dítě šilhá, je rozhodně rozumné neprodleně vyhledat lékaře. Léčba šilhání je dlouhodobá a je nejčastěji založena na nošení speciálních dioptrických brýlí a provádění ortoptických cvičení. Většinou se s pomocí konzervativních technik tento problém sám upraví a není nutné šilhání odstraňovat operativně. Šilhání se rozhodně nevyplatí podceňovat, protože je v případě včasného záchytu dobře léčitelné. 


Informační zdroje:

http://www.detskeoci.cz/

http://www.detskeoci.cz/detske-ocni-vady/

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Článek naposled aktualizován: 5. července 2014 9:41
Datum příští revize: 5. července 2016 9:41
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace