Diabetes insipidus a jeho léčba

Úplavice močová neboli žíznivka anebo diabetes insipidus je onemocnění, při kterém lidský organismu vylučuje až 20 litrů moči denně namísto obvyklé normy 1,5 – 1,8 litrů za den. Tento problém souvisí s poruchou vylučování antidiuretického hormonu nebo s neschopností ledvin tento hormon rozpoznat a reagovat na něj.

Něco málo o antidiuretickém hormonu

Antidiuretický hormon (adiuretin nebo též vazopresin) je hormon, který vzniká v části mozku zvané hypothalamus (konkrétně v jádrech nucleus supraopticus a nucleus paraventricularis). V lidském organismu plní několik úkolů.

Podporuje vstřebávání vody z primární moči a zamezuje tak nadměrným ztrátám vody z organismu. Váže se na receptory V1 a V2 distálního tubulu ledviny a otevírá akvaporinové kanály, kterými se voda dostává z moči zpět do krve.

Navíc způsobuje také stažení cév (vazokonstrikci). Díky tomu jednak zvyšuje krevní tlak a současně omezuje průtok krve ledvinami, což opět v konečném důsledku přispívá k omezení ztráty vody z organismu.

Příznaky, diagnostika a léčba diabetes insipidus

Příznaky diabetes insipidus

Toto onemocnění se projevuje nadměrným močením (člověk chodí 10 až 20x častěji než je obvyklé) a vylučováním takřka bezbarvé, vodnaté moči. Současně pacient trpí nadměrným pocitem žízně a hodně pije, čímž se tělo snaží zamezit příliš velkým ztrátám vody. Vzhledem k tomu, že antidiuretický hormon zvyšuje také krevní tlak, jsou dalšími příznaky jeho nedostatku nebo nesprávné funkce snížení krevního tlaku, únava, motání hlavy a poruchy vědomí.

Druhy diabetes insipidus

Diabetes insipidus má čtyři formy, a to centrální, periferní, gestační a dipsogenní. Pro každý z těchto typů je vhodný jiný způsob léčby.

Centrální (neurogenní) diabetes insipidus je způsoben tím, že mozek nedokáže z nějakého důvodu vytvářet antidiuretický hormon (ať již z důvodu úrazu mozku, jiného onemocnění mozku nebo z neznámých příčin). Příčina je tedy v centrální nervové soustavě, a tak hovoříme o centrálním neboli neurogenním diabetes insipidus.

Periferní (nefrogenní) diabetes insipidus je způsoben tím, že ledviny nedokážou správně reagovat na antidiuretický hormon, i když ho tělo tvoří dostatek. Problém je tedy v ledvinách (na periferii), a tak hovoříme o periferní (nefrogenní) formě diabetes insipidus. Nejčastěji se v tomto případě jedná o poruchu V1 receptorů ledvinových tubulů, které ztratí citlivost na ADH.

Gestační diabetes insipidus se vyskytuje u těhotných žen. Jde o přechodný stav související s tím, že placenta matky produkuje enzym vasopresinázu, která rozkládá antidiuretický hormon a vede tak k příznakům diabetes insipidus.

Dipsogenní diabetes insipidus je způsoben poruchou centra žízně v mozku, což vyvolává nadměrné močení.

Diagnostika diabetes insipidus

Vzhledem k tomu, že časté močení bývá příznakem cukrovky, provádí se nejprve vyšetření hladiny cukru v krvi a v moči. Pokud jsou zjištěné hodnoty normální (tedy glukóza v krvi v rozmezí 3,5 - 5,5 mmol/l a v moči 0 mmol/l) a jsou vyloučeny jiné příčiny nadměrného močení, musí lékař určit o který druh diabetes insipidus se jedná.

To se provádí takzvaným Desmopresinovým testem, kdy je pacientovi nitrožilně podán desmopresin (syntetický analog vasopresinu) a sleduje se zda dojde ke změně objemu vylučované moči. Pokud ano, jedná se o centrální diabetes insipidus a pokud ne, tak se jedná o periferní diabetes insipidus.

Léčba diabetes insipidus

Způsob léčby tohoto onemocnění závisí na jeho typu. Jednotlivé typy diabetes insipidus se léčí následovně:

Léčba centrálního diabetes insipidus

Zvolený způsob léčby závisí na tom zda je nedostatek antidiuretického hormonu způsoben poraněním mozku nebo jeho onemocněním. V případě onemocnění mozku (nádor) se spolu s důsledky léčí také primární příčina (chemoterapie, operace). Běžnou léčbou centrální formy diabetes insipidus je podávání desmopresinu. Tato látka se užívá ve formě pilulek, nosního spreje nebo jí lze podávat injekčně. Pacient je poučen o dodržování pitného režimu, kdy při užívání desmopresinu musí pít pravidelně, aby tento způsob léčby fungoval.

Léčba periferního diabetes insipidus

Léčba je v tomto případě poněkud komplikovanější, protože tělo tvoří sice dostatek ADH, ale ledviny na něj nedokážou správně reagovat. V tomto případě by tedy desmopresin nefungoval. Léčba spočívá tedy zejména v úpravě příjmu tekutin (zvýšení příjmu tekutin jako prevence dehydratace) a v dietě s nízkým obsahem soli, která brání nadměrné tvorbě a vylučování moči. Někdy se při léčbě periferního diabetes insipidus používají paradoxně diuretika (hydrochlorothiazid), což jsou léčiva podporující vylučování moči. Tento typ diabetes insipidus může být také vyvolán účinky jiných léčiv. V takovém případě se poraďte s lékařem, který může rozhodnout o jejich vysazení a nahrazení jinými léky.

Léčba gestačního diabetes insipidus

Tato forma diabetes insipidus se léčí desmopresinem, který do těla dodá chybějící ADH, které rozkládají enzymy tvořené placentou.

Léčba dipsogenního diabetes insipidus

Toto onemocnění je způsobeno poškozením centra žízně v mozku. Žádná léčiva se u této formy nepoužívají. Doporučuje se úprava pitného režimu a dieta s nízkým obsahem soli.