Kognitivně behaviorální terapie

Cílem KBT je pomoci pacientovi změnit způsob přemýšlení, chování i vnímání vlastních pocitů. Užívá se jako terapie u mnoha psychiatrických diagnóz i psychických potížích.

Co je kongenitálně-behaviorální terapie (KBT)?

Kognitivní terapie

Kognitivní proces zahrnuje naše myšlenky, nápady, představy, přání a postoje. Kognitivní terapie je založena na principu, že jisté způsoby myšlení mohou spustit některé zdravotní potíže. Například úzkosti, deprese, fobie atd., ale také mohou způsobit některé potíže fyzické. Terapie pomůže porozumět Vašemu myšlenkovému proudu. Zejména rozpoznat nepříjemné, nepodstatné a nesprávné nápady či myšlenky, které mohou spouštět Vaše zdravotní problémy, nebo je zhoršovat. Cílem je změnit způsob myšlení tak, aby se pacient takovým myšlenkám vyhnul. Terapie tedy pomáhá pacientovi získat reálný náhled na situaci a může tak být velmi prospěšná.

Behaviorální terapie

Cílem této terapie je změnit některé návyky, které pacienta obtěžují a souvisí s jeho onemocněním. K tomu se užívají různé prostředky a techniky. Například častým znakem je vyhýbání se situacím, které vyvolávají úzkost. U některých pacientů s fobií může vyhýbání dosáhnout extrémního stupně a ovlivňuje pak pacientův každodenní život. V těchto situacích je velmi vhodné použít druh behaviorální terapie, který se nazývá expoziční terapie. Pacient je vystaven situacím, které v něm vyvolávají úzkost, postupně se míra expozice zvyšuje. Psychoterapeut pacienta učí, jak se s fobií a úzkostmi vyrovnat – například prohloubit dýchání nebo některým dalším způsobem.

Kognitivně behaviorální terapie

Kognitivně behaviorální terapie (KBT) je spojením kognitivní a behaviorální terapie. Jsou často používány současně, neboť naše chování často odráží to, jak v různých situacích uvažujeme. Zda bude větší důraz kladen na kognitivní nebo behaviorální složku, je variabilní a závisí na stavu pacienta. Například při léčbě obsedantně-kompulzivní nemoci, při které je hlavním problémem neustálé opakování některých činností, bude důraz kladen na behaviorální terapii. Naopak u léčby deprese bude důraz kladen hlavně na kognitivní terapii.

S čím může KBT pomoci?

Ukázalo se, že KBT pomáhá pacientům s různými diagnózami – zlepšuje fyzický i psychický stav pacienta. Je indikována například u těchto onemocnění:

• Různé druhy úzkostí, fobie, panické ataky a panická porucha
• Deprese
• Porucha příjmu potravy – například bulimie
• Obsedantně-kompulzivní porucha
• Dysmorfofobie
• Agrese
• Posttraumatická stresová porucha
• Sexuální a vztahové problémy
• Zlozvyky jako například tiky na tváři
• Užívání alkoholu nebo drog
• Problémy se spánkem
• Chronický únavový syndrom/myalgická encefalomyelitida (CFS/ME)
• Chronická bolest nebo jiná onemocnění zhoršující kvalitu života pacienta (například rakovina nebo fibromyalgie).

Zpravidla platí, že čím konkrétnější potíže pacient má, tím větší je pravděpodobnost, že KBT pomůže problém vyřešit. Je to z toho důvodu, že terapie se zaměřuje na konkrétní problémy a snaží se je pomoci pacientovi překonat. KBT je někdy využívána samostatně a někdy je doplněna medikamentózní léčbou, což závisí na druhu pacientových obtíží a na jejich závažnosti.

Co je smyslem kognitivně-behaviorální terapie?

Během prvního sezení je hlavním cílem podrobné seznámení terapeuta s pacientem a jeho problémem. Důležité je porozumět tomu, jak pacient uvažuje, o čem přemýšlí, jaké jsou jeho pocity, postoje a chování, které narušuje pacientův každodenní život. Pacient by poté měl souhlasit s terapeutickým plánem, cílem léčby a počtem sezení, které budou ke zvládnutí potíží potřebné. Každé setkání trvá kolem 50-60 minut. Většinou se koná jedno sezení týdně. KBT obvykle trvá mnoho týdnů (obvykle 10-15), ale lze ji podle individuální potřeby pacienta prodloužit nebo zkrátit. V některých případech může být setkání nahrazeno konzultací po telefonu.

Pacient se musí aktivně účastnit a dostává mezi jednotlivými sezeními úkoly. Například pacient se sociální fobií na začátku KBT dostane za úkol psát deník, do kterého zaznamenává myšlenky, které jej napadají, nebo když se dostane do situace, která v něm vyvolá úzkosti. Později může dostat úkol pokusit se zkoušet v praxi způsoby zvládání úzkosti, které se naučil během KBT.

Jak funguje KBT?

Klinické studie prokázaly, že KBT může pomoci s mnoha symptomy a zdravotními obtížemi. Jeden z průzkumů ukázal, že léčba KBT může být např. při léčbě depresí nebo úzkostí stejně efektivní jako medikamentózní terapie. Terapie může mít i dlouhodobý přínos – pacient se naučí se svým problémem pracovat a metodu může použít kdykoliv – i po skončení terapie. Deprese nebo úzkosti se také méně často objevují znovu. Studie rovněž prokázaly, že kognitivně-behaviorální terapie pomůže pacientům zmírnit nejen psychické obtíže, ale také symptomy somatických onemocnění jako např. revmatoidní artritida.

Jaký je rozdíl mezi KBT a dalšími typy terapie

KBT je druh terapie, který je založen hlavně na konverzaci s pacientem. Na rozdíl od jiných typů terapií se zde však neklade důraz na monolog pacienta nebo rozbor událostí, které se přihodily v minulosti k pochopení pacientových současných potíží. Nejedná se tedy o terapii, kdy pacient “leží na gauči a mluví“.

KBT slouží k tomu, aby byl pacient schopen vyrovnat se s přítomností, aktuálními poruchami chování a myšlení. Události v minulosti pravděpodobně vedou k poruchám chování i myšlení, které pacienta trápí, neboť vzorce chování i myšlení se utváří v dětství. Cílem KBT je najít cestu, jak pacientovy návyky změnit a tím zlepšit pacientův stav aktuálně i do budoucna.

KBT je rovněž odlišná od klasické poradny, kde se k pacientovi přistupuje nedirektivně, s porozuměním, empatií a snahou jej podpořit. Ačkoliv terapeuti KBT pacienta také často podporují a jsou empatičtí, terapie má svoji strukturu, je zaměřena na pacientův konkrétní problém a je praktická.

Jaké jsou limity KBT?

KBT nepomůže každému pacientovi a není vhodná pro léčbu všech onemocnění. Je také nutné, aby sám pacient byl trpělivý a snažil se za pomoci terapeuta své potíže zvládnout, což může být poměrně složité. Úkoly, které pacient dostává, mohou být obtížné a často jsou pro pacienta velkou výzvou. Pacient je při plnění úkolů nucený opustit svůj bezpečný prostor a dostává se do situací, které v něm vyvolávají strach a úzkost. Mnohým pacientům ale terapie může velmi prospět.

Jak se dostat ke KBT?

Pokud máte o terapii zájem, zeptejte se svého lékaře. Ten Vám jistě doporučí odborníka, který má v oblasti KBT zkušenosti. Může se jednat o psychologa, psychiatra, zdravotní sestru nebo jiného zdravotního pracovníka. Informace o registrovaných terapeutech pro kognitivně behaviorální terapii najdete také na stránkách České společnosti KBT. 

Jak samostatně provádět KBT?

Ačkoliv je nejlepším řešením podstoupit léčbu pod dohledem zkušeného terapeuta, někteří pacienti upřednostňují samostatné řešení svých potíží. Existuje mnoho knih a informačních letáků, které Vám pomohou s potížemi jako úzkosti, fobie, deprese a další. Dále existují interaktivní CD, webové stránky, které pacientovi pomáhají v samostatném provádění KBT. Postup je ovšem různý podle potíží, které pacient má.