Keratokonus

Keratokonus se objevuje, pokud dochází k tomu, že se Vaše rohovka (průhledná, vyklenutá část přední části oka) ztenčuje a postupně se vyklenuje dopředu do kuželovitého tvaru. Kuželovitě tvarovaná kornea (rohovka) způsobuje rozmazané vidění a může být příčinou zvýšené citlivosti na světlo a jas. Keratokonus obvykle postihuje současně obě oči a většinou se objevuje u pacientů ve věku 10 až 25 let. Stav nemocného se může zhoršovat velmi pomalu (deset let a více).

Potíže se zrakem mohou být korigovány brýlemi nebo měkkými kontaktními čočkami již na počátku onemocnění. Při progresi keratokonu dochází k vyklenutí rohovky a vzniká nepravidelný astigmatismus, který je nutné korigovat nasazením rigidních kontaktních čoček propustných pro vzduch nebo jiným typem kontaktních čoček. Rozvinutý keratokonus v některých případech vyžaduje transplantaci rohovky.

Příznaky

Příznaky a symptomy keratokonu se mohou měnit v závislosti na stádiu onemocnění. Patří sem:

• Rozmazané nebo zkreslené vidění.
• Zvýšená citlivost na jasné světlo, jas.
• Obtíže s viděním v noci.
• Časté změny v preskripci síly brýlí či kontaktních čoček.
• Náhlé zhoršení vidění způsobené procesem, který vyvolává prasknutí zadní části rohovky. Z toho důvodu se do rohovky dostává tekutina a vzniká hydrops.

Kdy navštívit lékaře

Pokud u Vás došlo k náhlému a výraznému zhoršení zraku, nebo pokud je Vaše rohovka nepravidelně zakřivená (vzniká nepravidelný astigmatismus), navštivte očního lékaře nebo optometristu. Oční lékař může také objevit známky keratokonu náhodně při běžném očním vyšetření, aniž by pacient vykazoval zmíněné příznaky.

Příčiny

Příčiny vzniku keratokonu nejsou přesně známy. Existuje možná souvislost mezi keratokonem a dalšími onemocněními:

Silné a neopatrné mnutí a tření oka.

Další oční onemocnění, jako například retinitis pigmentosa, retinopatie předčasně narozených dětí nebo vernální keratokonjunktivitida.

Kombinace různých poruch, například enzymopatie nebo vrozené vady včetně Downova syndromu.

Dlouhodobé nošení kontaktních čoček (několik let).

Pokud máte podstoupit oční laserovou operaci metodou LASIK, ujistěte se, že Váš lékař před zákrokem vyšetřil, zda se u Vás neobjevily známky keratokonu.

Rizikové faktory

Tyto faktory mohou zvýšit riziko rozvoje keratokonu:

Některá onemocnění: Riziko rozvoje keratokonu se zvyšuje při výskytu některých získaných nebo geneticky podmíněných onemocnění jako například Downův syndrom, Leberova kongenitální amauróza, Ehler-Danlosův syndrom nebo osteogenesis imperfecta.

Rodinná anamnéza keratokonu. Pokud se ve Vaší rodině keratokonus v minulosti objevil, máte vyšší riziko, že se onemocnění objeví i u Vás.

Komplikace

V některých případech může rohovka velmi rychle otékat, což způsobí náhlé zhoršení vidění a jizvení rohovky.

U rozvinutého keratokonu může docházet k jizvení rohovky, zejména u kuželovitě vyklenutých rohovek. Zajizvení rohovky je příčinou zhoršování vidění a může být indikací k provedení transplantace rohovky.

U pacientů v důsledku náhlé poruchy vidění může docházet k rozvoji úzkostí. Nicméně většinou po rozhovoru s lékařem a nalezení účinného řešení úzkosti ustupují.

Jak se připravit na návštěvu lékaře

Pokud se u Vás objevily obtíže s viděním, je vhodné navštívit očního lékaře (oftalmologa). Pokud Vám Váš lékař doporučil transplantaci rohovky, bude nutná konzultace se specialistou, který se na chirurgii rohovky a její transplantaci zaměřuje.

Návštěva lékaře může být krátká a podané informace stručné. Je důležité se zeptat na mnoho věcí, proto je vhodné se na návštěvu lékaře předem připravit. Zde najdete informace, které Vám mohou pomoci připravit se na to, co od oftalmologa můžete očekávat.

Co můžu udělat?

• Zapište si na papír všechny symptomy, kterých jste si všimli, včetně takových, které zdánlivě vůbec nesouvisí s problémem, kvůli kterému jste se ke specialistovi objednali. Mezi důležité informace také patří klíčové osobní údaje včetně stresových situací nebo nedávných životních událostí a změn.
• Vytvořte si seznam všech léků, které užíváte. Nezapomeňte na oční kapky, vitaminy a další výživové doplňky.
• Požádejte některého člena rodiny či dobrého přítele, aby šel k lékaři s Vámi. Pokud některé důležité informace, které Vám byly sděleny, zapomenete, je tu šance, že Váš doprovod si je bude pamatovat.
• Sestavte si seznam dotazů, které lékaři chcete položit.
• Čas, který s lékařem strávíte, je omezen. Je tedy velmi vhodné připravit si seznam otázek, které lékaři položíte. Ušetříte tím čas a na nic nezapomenete. Otázky v seznamu seřaďte od nejdůležitější po nejméně podstatnou pro případ, že by nezbyl čas na všechny otázky. Jaké jsou základní otázky, na které byste v případě keratokonu neměli zapomenout?
• Co pravděpodobně způsobuje mé obtíže?
• Jaké jsou další možné příčiny příznaků mého onemocnění?
• Potřebuji provést speciální vyšetření?
• Je tento stav dočasný?
• Jaké jsou možnosti léčby? Kterou z nabízených možností byste mi doporučil/a?
• Existují alternativy možnosti léčby? Kterou mi doporučujete?
• Mám i další zdravotní obtíže. Jak nejlépe řešit všechny potíže současně?
• Máte k dispozici nějaké materiály týkající se mého zdravotního problému, které byste mi mohl/a poskytnout?
• Doporučil/a byste mi nějaké webové stránky zaměřující se na danou problematiku?

Pokud Vás během návštěvy lékaře napadají další otázky, rozhodně neváhejte a zeptejte se.

Co očekávat od lékaře?

Lékař Vám pravděpodobně bude pokládat mnoho otázek v rámci tzv. anamnézy. Buďte na dotazy připraveni, ušetříte tím čas, který můžete využít pro konzultaci bodů, které chcete s lékařem podrobněji probrat.

Váš lékař se pravděpodobně zeptá:

• Jaké příznaky a symptomy jste u sebe pozoroval/a?
• Kdy Vaše obtíže začaly, kdy se poprvé objevily symptomy?
• Jsou Vaše obtíže trvalé nebo se objevují jen občas?
• Jak závažné jsou Vaše příznaky?
• Existuje něco, co příznak zmírňuje nebo zlepšuje?
• Existuje něco, co příznak naopak zhoršuje?
• Víte o někom v rodině, kdo se léčil s keratokonem?

Testy a diagnostika

Aby mohl lékař diagnostikovat keratokonus, musí nejprve znát všechny Vaše obtíže, onemocnění, se kterými se pacient léčil a provede běžné oční vyšetření. Oční lékař může provést další testy, aby zjistil tvar zakřivení rohovky. Vyšetření, pomocí kterých diagnostikujeme keratokonus, zahrnují:

Vyšetření refrakce oka

Jedná se o standardní vyšetření zraku. K vyšetření lékař používá speciální přístroj, který zjistí, zda trpíte astigmatismem (porucha zakřivení rohovky) nebo jinou oční vadou.

Oftalmolog Vám může nasadit na oko speciální zařízení, které obsahuje sadu čoček o různé optické mohutnosti. Zjistí tak, která kombinace a síla čoček Vám zajistí ostré vidění. Jedná se o tzv. retinoskopii, k vyšetření se používá ruční retinoskop, který využívá paprsku dopadajícího do oka, vyvolání reflexu na sítnici, následně se provádí korekce čočkami.

Oční vyšetření může dále zahrnovat měření speciálním přístrojem (automatickým refraktometrem), který automaticky zkontroluje projekci a odraz paprsků ve Vašem oku.

Vyšetření na štěrbinové lampě

Při tomto vyšetření se využívá vertikální světelný paprsek, který dopadá na povrch Vašeho oka a oko se sleduje pomocí mikroskopu. Lékař při tomto vyšetření hodnotí zakřivení rohovky a hledá další možná poškození rohovky nebo dalších částí oka. Vyšetření může být provedeno znovu po nakapání očních kapek, které způsobí roztažení zornice (mydriázu), aby lékař lépe viděl zadní část rohovky.

Keratometrie

Při tomto vyšetření se oftalmolog zaměřuje na světlo, které dopadá na rohovku. Měření odrazu světla znovu hodnotí zakřivení rohovky.

Počítačová rohovková topografie

Optické skenovací metody, mezi které patří například optická koherentní tomografie (OCT) a rohovková topografie, vytvoří obraz Vaší rohovky. Výstupem vyšetření je vytvoření topografické mapy povrchu rohovky a měření tloušťky rohovky.

Léčba a léčiva

Léčba keratokonu závisí na závažnosti stavu a na rychlosti progrese onemocnění. U některých pacientů s keratokonem dochází k jizvení rohovky a nošení kontaktních čoček může být obtížné. V těchto případech bývá nezbytné provedení chirurgického výkonu – transplantace rohovky.

Čočky

Pro většinu pacientů je nejefektivnější léčbou keratokonu nošení kontaktních čoček.

Brýle nebo měkké kontaktní čočky

Brýle nebo čočky mohou pomoci korigovat rozmazané nebo zkreslené vidění v počátečních stádiích onemocnění. Pro pacienty, kteří potřebují často předepsat nové brýle nebo kontaktní čočky, neboť dochází k rychlé progresi onemocnění, není tato terapie dostačující.

Rigidní pro vzduch propustné kontaktní čočky

Tento typ kontaktních čoček je často druhým krokem léčby progredujícího keratokonu. Rigidní čočky mohou být pro pacienta zpočátku velmi nepříjemné, ale mnoho pacientů si na jejich nošení zvykne. Rigidní čočky se aplikují, aby fixovaly rohovku.

,,Piggiback“ čočky

Pokud jsou pro pacienta rigidní čočky nepohodlné, může lékař provést podložení tvrdé čočky měkkou. Výkon vyžaduje zručnost lékaře, proto se ujistěte, že Váš lékař má s touto technikou již zkušenosti.

Hybridní čočky

Tento typ kontaktních čoček má rigidní centrální část s měkkou periferií, aby čočka plnila funkci, ale zároveň byla pro pacienta příjemná. Tento typ čoček je určen pro pacienty, kteří tvrdé čočky nesnáší.

Sklerální kontaktní čočky

Tento typ čoček je vhodný pro korekci nepravidelných změn zakřivení rohovky a u pokročilého keratokonu. Výhodou je, že oproti klasickým čočkám, které jsou v kontaktu s rohovkou, sklerální čočky se dotýkají pouze bílé části oka (skléry) a přes rohovku přechází, aniž by se jí dotýkaly.

Pokud užíváte rigidní nebo sklerální kontaktní čočky, ujistěte se, že Váš lékař má s těmito metodami v léčbě keratokonu zkušenosti. Bude také nutné pravidelně docházet na kontroly, protože špatně fixovaná rigidní kontaktní čočka by mohla poškodit rohovku.

Chirurgické výkony

Pokud u Vás došlo k jizvení rohovky, extrémnímu ztenčení rohovky, zhoršení vidění i přes nošení nejsilnějších předepsaných čoček, nebo pokud nemůžete užívat žádný typ kontaktních čoček, pravděpodobně bude nutné podstoupit chirurgický výkon. Existují nejrůznější metody a techniky, které se užívají v závislosti na lokalizaci vyklenutí rohovky a závažnosti stavu. Patří mezi ně:

Korneální implantáty (kruhové intrakorneální náhrady)

Při operaci se do rohovky vkládají dvě tenké průhledné plastové vložky ve tvaru půlměsíce, které mají držet tvar rohovky a zlepšit vidění. Korneální implantáty mohou upravit zakřivení rohovky na normální, zpomalit progresi keratokonu a oddálit potřebu transplantace rohovky. Chirurgické řešení také způsobí, že je po operaci lépe tolerováno nošení kontaktních čoček a je umožněno jejich snadnější nasazování. Korneální implantáty mohou být odstraněny, takže tento postup lze považovat za dočasné řešení problému.

Každý chirurgický výkon, tedy i výkony na rohovce, s sebou přináší riziko zanesení infekce nebo poranění oka během výkonu.

Transplantace rohovky (keratoplastika)

Pokud u Vás došlo k jizvení rohovky nebo extrémnímu ztenčení rohovky, pravděpodobně budete muset podstoupit transplantaci rohovky (keratoplastiku).

Lamelární keratoplastika je náhrada části rohovky, kdy dochází k náhradě pouze povrchu rohovky.

Penetrující keratoplastika (nejběžnější metoda transplantace rohovky) znamená transplantaci celé tkáně. Lékař v tomto případě odstraní Vaši rohovku a nahradí ji tkání dárce.

Hluboká přední lamelární keratoplastika (DALK) představuje metodu, kdy je zachována pouze vnitřní vrstva rohovky (endotelová vrstva). Zanechání této vrstvy pomáhá vyhnout se rejekčním reakcím způsobeným endoteliálními buňkami. S rejekčními reakcemi se častěji setkáme u transplantace celé rohovky.

Metoda (CXL) spočívá nejprve v podání anestetických očních kapek. Následně je střední část rohovkového epitelu odstraněna s pomocí velmi jemného kartáčku. Pro vyhlazení rohovky se obvykle používá PRK. Následně se do oka nakapou riboflavinové kapky a čeká se 20 minut než se vstřebají. Poté se na dobu maximálně 10 minut aplikuje ultrafialové záření (UV), kterými se kapky aktivují. V České republice a celé Evropě se jedná o jednu z nejčastěji používaných metod k léčbě keratokonu.

Zotavení se po keratoplastice může trvat až jeden rok. Je možné, že pro ostré vidění budete muset i nadále nosit pevné kontaktní čočky. K výraznému zlepšení zraku může dojít i několik let po transplantaci. Úspěšnost transplantací rohovky bývá velmi vysoká, ale někdy mohou i zde vznikat komplikace jako rejekce transplantátu, zhoršené vidění, astigmatismus, neschopnost nošení kontaktních čoček, infekce.