Co je Krabbeho nemoc?

Krabbeho choroba (pro odborníky také globoidní leukodystrofie) je velmi vzácná, ale zato velmi nebezpečná dědičná nemoc, která vede k poškození nervového systému a předčasnému úmrtí postižených dětí.

Co je Krabbeho nemoc?

Globoidní leukodystrofie je dědičné metabolické onemocnění, při kterém dochází k zániku ochranné vrstvy (myelinu) nervových buněk v mozku a v celém nervovém systému kvůli nedostatku klíčového enzymu (1).

Ve většině případů se příznaky a projevy Krabbeho nemoci začnou rozvíjet u dětí do 6 měsíců života, přičemž nemoc neustále progreduje a většina dětí umírá před dovršením druhého roku života. Pokud se však nemoc vyvine u starších dětí nebo dospělých, může mít značně odlišný průběh.

Na Krabbeho nemoc zatím neexistuje žádný lék a léčba se zaměřuje na podpůrnou léčbu a léčbu příznaků onemocnění. V poslední době však dosahují slibné výsledky výzkumy využívající transplantaci kmenových buněk, které zaznamenaly určitý úspěch u kojenců léčených před nástupem příznaků a u některých starších dětí a dospělých.

Krabbeho nemoc postihuje asi 1 ze 100 000 lidí.

Jaké jsou příznaky Krabbeho nemoci?

Příznaky Krabbeho nemoci se ve většině případů objeví v průběhu prvních měsíců života. Nastupují pomalu a postupně se zhoršují.

Příznaky Krabbeho nemoci u kojenců

Mezi běžné příznaky na počátku onemocnění Krabbeho nemocí patří:

• potíže s krmením
• nevysvětlitelný pláč
• extrémní podrážděnost
• horečka bez náznaku infekce
• ospalost
• zpoždění ve vývoji
• svalové křeče
• ztráta držení hlavy
• časté zvracení

Postupem času se příznaky zhoršují a mohou se objevit:

• záchvaty
• zastavení vývoje
• postupná ztráta sluchu a zraku
• svalová ztuhlost
• postupná ztráta schopnosti polykat a dýchat

Příznaky Krabbeho nemoci u starších dětí a dospělých

Pokud se Krabbeho nemoc vyvíjí až později v dětství nebo v dospělosti, příznaky onemocnění se mohou velmi lišit. Mohou mezi ně patřit:

• progresivní ztráta zraku
• problémy s chůzí a rovnováhou (ataxie)
• problémy s myšlením
• ztráta manuální zručnosti
• svalová slabost

Při Krabbeho nemoci platí obecné pravidlo, že čím nižší je věk nástupu onemocnění, tím rychleji nemoc postupuje a tím je větší pravděpodobnost, že jejím následkem bude smrt. Pokud se Krabbeho nemoc rozvine až v dospělosti, může mít méně závažné příznaky (často je přítomna svalová slabost) bez poškození mysli.

Kdy navštívit lékaře?

První příznaky Krabbeho nemoci v kojeneckém i starším věku jsou poměrně nespecifické a mohou poukazovat na mnoho různých onemocnění nebo vývojové problémy. Proto je časná a správná diagnóza velmi důležitá a při prvotních příznacích navštivte lékaře.

Příčina vzniku Krabbeho nemoci

Krabbeho nemoc je autosomálně recesivní dědičné onemocnění a rozvine se tehdy, pokud člověk zdědí dvě kopie změněného (mutantu) genu - každou kopii od jednoho z rodičů. To znamená, že na vypuknutí nemoci je nutné, aby byli oba rodiče nositeli vadného genu.

Gen poskytuje určitý druh algoritmu pro výrobu proteinů. Pokud je chyba v tomto algoritmu, pak proteinový produkt nemusí správně fungovat. V případě Krabbeho nemoci mají dvě mutované kopie určitého genu za následek nízkou nebo žádnou produkci enzymu nazývaného galaktocerebrosidáza.

Normální funkcí galaktocerebrosidázy je rozkládat určité produkty metabolismu v recyklačním centru buňky (lysozomální). Pokud je tohoto enzymu málo, jak je to u Krabbe nemoci, odpadní produkty (tuky zvané galaktolipidy) se hromadí v buňkách. Nejvíce galaktolipidov je v buňkách, které produkují a udržují ochranný povlak (myelin) na neuronech. Přebytek galaktolipidov má však toxický účinek a jejich hromadění má za následek smrt myelin-produkujících buněk.

Druhým způsobem, jak Krabbeho nemoc poškozuje myelinovou vrstvu neuronů, je zapojení buněk zvaných mikroglie. Mikroglie jsou takzvaní úklidu nervového systému a požírají nadměrné množství galaktolipidů. Ani mikroglii však nadměrné množství galaktolipidů neprospívá. Po konzumaci velkého množství galaktolipidov se mikroglie mění na abnormální toxické buňky, které vyvolávají zánětlivou reakci dále poškozující myelin.

Následná ztráta myelinu (demyelinizace) brání nervovým buňkám v efektivním odesílání a přijímání zpráv a způsobuje příznaky Krabbeho nemoci.

Jaké je riziko zdědění Krabbeho nemoci?

Každý člověk má pro jistý gen dvě různé kopie, každou kopii od jiného rodiče. Krabbeho nemoc je autosomálně recesivní dědičné onemocnění a rozvine se tehdy, pokud člověk zdědí dvě kopie vadného genu, tedy každý gen od jednoho z rodičů. Oba rodiče musí být tedy nositeli této mutace a riziko pro jejich dítě je následující:

• Dítě má 25procentní pravděpodobnost, že zdědí dvě mutované kopie, což by mělo za následek onemocnění Krabbeho nemocí
• Dítě má 50procentní pravděpodobnost, že zdědí pouze jednu mutovanou kopii (pouze od jednoho z rodičů), což by mělo za následek, že dítě bude nositelem mutace, ale Krabbeho nemoc se u něj nerozvine
• Dítě má 25procentní pravděpodobnost, že zdědí dvě normální kopie genu a bude zcela zdravé

Genetické testování na Krabbeho nemoc

Genetické testování lze použít v následujících případech:

• Pokud je jeden nebo oba partneři pravděpodobnými nositeli mutace genu pro galaktocerebrosidázu z důvodu známého výskytu Krabbeho choroby v rodině. Genetické testování jim pomůže porozumět riziku přenosu nákazy na dítě, pokud plánují založení rodiny.
• Pokud má jedno dítě diagnózu Krabbeho nemoci, může rodina zvážit genetické testy pro posouzení rizika propuknutí onemocnění iu ostatních dětí.
• Pokud jsou rodiče známí nositelé vadného genu, mohou požádat o prenatální genetický test, aby zjistili, zda jejich zatím nenarozené dítě tyto geny zdědilo.
• Známí nositelé podstupující in vitro fertilizaci (umělé oplodnění) mohou před implantací požádat o genetický test oplodněných vajíček.
• Genetické testování by mělo být pečlivě zváženo. Požádejte svého lékaře, aby vás nasměroval na pobočku genetického poradenství, které vám pomůže pochopit výhody, omezení a důsledky genetického testování.

Průběh, komplikace a následky Krabbeho nemoci

U dětí s pokročilou Krabbeho nemocí se může vyvinout množství zdravotních komplikací, včetně infekcí a dýchacích potíží. V pozdějších stádiích nemoci ztrácejí děti schopnost aktivně žít a hýbat se, jsou upoutané na lůžko a nakonec upadají až do vegetativního stavu. Většina dětí, u kterých se vyvine Krabbeho nemoc v kojeneckém věku, zemře před dosažením druhého roku života. Hlavní příčina smrti je nejčastěji respirační selhání nebo komplikace imobility a výrazně sníženého svalového napětí. Děti, u kterých propukne nemoc později v dětství, mohou žít o něco déle, obvykle dva až sedm let po stanovení diagnózy.

Jak se připravit na vyšetření u lékaře

Je důležité, aby vaše dítě chodilo na všechny pravidelné preventivní prohlídky k pediatrovi v předem stanovených termínech. Tyto návštěvy jsou příležitostí pro lékaře sledovat vývoj vašeho dítěte v klíčových oblastech, včetně:

• Růstu
• Svalového tonu a síly
• Koordinace pohybů
• Držení těla
• Věku odpovídajících pohybových dovedností
• Smyslových schopností - zraku, sluchu a dotyku

Otázky, na které byste měli vědět odpovědět během pravidelné kontroly, mohou zahrnovat následující:

• Co víte říct o růstu a vývoji vašeho dítěte?
• Jak často jí a kolik toho sní?
• Jak reaguje vaše dítě na dotek?
• Dosáhlo již vaše dítě některé milníky ve vývoji, jako je např. převrácení na druhý bok, posazení se, plazení, chůze nebo mluvení?

Pokud existuje podezření na Krabbeho nemoc, může vám lékař položit následující otázky:

• Kterých příznaků jste si u svého dítěte všimli? Kdy začaly?
• Měnily se tyto příznaky v průběhu času?
• Všimli jste si jakékoliv změny v pozornosti vašeho dítěte?
• Mělo vaše dítě horečku?
• Všimli jste si u něho neobvyklou nebo nadměrnou podrážděnost?
• Všimli jste si změny stravovacích návyků?

Otázky týkající se zejména starších dětí nebo dospělých mohou zahrnovat:

• Změnil se nějak výkon, které dítě podává ve škole? Zhoršil se jeho prospěch?
• Všimli jste si problémů s běžnými denními úkony?
• Máte vy, nebo vaše dítě jakékoliv jiné zdravotní potíže? Léčíte se s nějakým onemocněním?
• Užíváte v poslední době nějaký lék, který jste předtím neužívali?

Vyšetření a diagnostika Krabbeho nemoci

Váš lékař provede obecné fyzikální vyšetření a posoudí příznaky a symptomy, které mohou indikovat neurologické onemocnění. Poprvé pravděpodobně navštívíte všeobecného lékaře nebo pediatra, který vás zašle případně za odborníkem - neurologem. Diagnóza Krabbeho nemoci je založena na sérii vyšetření, které mohou zahrnovat následující:

Laboratorní vyšetření

Vzorek krve a vzorek malého kousku kůže (biopsie kůže) zašle lékař do laboratoře k posouzení úrovně aktivity enzymu galaktocerebrosidázy. Velmi nízká nebo žádná aktivita může znamenat Krabbeho nemoc. Ačkoliv výsledky pomáhají lékaři určit diagnózu, neposkytují informaci o tom, jak rychle může onemocnění postupovat. Například velmi nízká enzymatická aktivita nemusí vždy znamenat, že bude nemoc postupovat rychle.

Zobrazovací metody

Lékař může objednat jeden nebo více zobrazovacích testů, které mohou prokázat úbytek myelinu (demyelinizace) v postižených oblastech mozku. Tato vyšetření mohou zahrnovat:

• magnetickou rezonanci (MRI), což je technologie, která využívá rádiové vlny a magnetické pole na výrobu detailního trojrozměrného obrazu
• počítačovou tomografii (CT), což je specializovaná rentgenová technologie, která produkuje dvourozměrný obraz

Vyšetření rychlosti nervového přenosu

Toto vyšetření hodnotí rychlost, kterou nervy vedou signál, tedy jak rychle mohou poslat zprávu. Speciální zařízení měří čas potřebný k tomu, aby elektrický impuls procestoval z jednoho místa v těle na druhé. Pokud je narušen myelin, nervové vedení je pomalejší.

Genetické vyšetření

Genetický test ze vzorku krve může potvrdit diagnózu. Existuje několik forem mutovaného genu, který způsobuje Krabbe nemoc. Konkrétní typ mutace může poskytnout informace týkající se očekávaného průběhu onemocnění.

Léčba Krabbeho nemoci

Pro děti, u kterých se již objevily příznaky Krabbeho nemoci, neexistuje bohužel v současnosti žádná léčba, která by mohla změnit průběh onemocnění. Léčba se proto zaměřuje na zvládnutí příznaků a poskytuje podpůrnou péči.

Léčba příznaků může zahrnovat následující:

• Antikonvulzivní léky na zvládání záchvatů křečí
• Léky na zmírnění svalových křečí a podrážděnosti
• Fyzioterapie, aby se minimalizovala ztráta svalové síly
• Nutriční podpora, například použití žaludeční sondy na dodání tekutin a živin přímo do žaludku

Terapeutické postupy pro starší děti nebo dospělé s méně závažnou formou onemocnění mohou zahrnovat:

• Fyzioterapii, aby se minimalizovala ztráta svalové síly
• Pracovní terapii na dosažení co největší samostatnosti v každodenních činnostech

Transplantace krvetvorných buněk

Hematopoetické kmenové buňky jsou buňky, které se nacházejí v kostní dřeni a mají unikátní schopnost vyvinout se do různých typů krevních buněk. Tyto kmenové buňky jsou také zdrojem mikroglií, specializovaných buněk, které se usazují v nervovém systému. Při Krabbe nemoci se mikroglie transformují do toxických globoidných buněk.

Při transplantaci kmenových buněk jsou darovány kmenové buňky od dárce dodávané do krevního řečiště příjemce přes centrální žilní katétr. Dárcovské kmenové buňky pomáhají tělu produkovat zdravé mikroglie, které mohou v nervovém systému nahradit ty toxické. Tato léčba může do určité míry pomoci obnovit běžnou produkci a údržbu myelinu.

Tato terapie může zlepšit výsledky u dětí, pokud začne léčba před nástupem příznaků - to znamená, když se diagnóza určí krátce po narození. Takto léčeny děti mají pomalejší progresi onemocnění, ale i tak se u nich objevují značné obtíže s řečí, chůzí a jinými motorickými dovednostmi.

Starší děti a dospělí s mírnými příznaky mohou mít také prospěch z této léčby.

Zdroje krvetvorných kmenových buněk zahrnují:

• Pupečníkovou krev
• Dárcovství kostní dřeně
• Dárcovství cirkulujících (periferních) krevních kmenových buněk