Káva a zdraví - prospívá nebo škodí?

Káva a zdraví - prospívá nebo škodí?
14. dubna 2016 9:56

Konzumace kávy je spojena s řadou názorů týkajících se jejích účinků na zdraví, přičemž názory ohledně prospěšnosti konzumace tohoto nápoje jsou často velmi kontroverzní. V závislosti na tom, komu je takový dotaz kladen, pak někteří tvrdí, že káva je velmi zdravá zatímco jiní se domnívají, že se jedná o velmi škodlivý nápoj.

Zatímco příznivci kávy tvrdí že pomáhá například s hubnutím, odpůrci argumentují tím, že káva může vyvolat nadýmání nebo pálení žáhy. Navzdory těmto skutečnostem však existuje řada prokazatelně ověřtených faktů o tom, že konzumace kávy je zdraví prospěšná. Jedná se např. o vysoký obsah antioxidantů, které přispívají ke snížení rizika vzniku různých onemocnění. Na druhou stranu káva obsahuje kofein, stimulační látku, která může u některých lidí způsobit obtíže a narušit spánek. V tomto článku se na problematiku vlivu kávy na zdraví podíváme podrobně a s ohledem na aktuální stav vědeckého výzkumu v této oblasti.

Káva obsahuje množství důležitých živin a antioxidantů

Na první pohled není káva víc než tekutina tmavě hnědého zbarvení (někdy tedy může být i světlejší, například pokud se do ní přidá máslo, což je dnes hodně v módě). Obsahuje však řadu pro tělo důležitých látek a antioxidantů.

Typický šálek kávy (240 ml) obsahuje: (1)

  • Vitamin B2 (riboflavin) - 11% DDD (doporučené denní dávky)
  • Vitamin B5 (kyselina pantotenová) - 6% DDD
  • Vitamin B1 (thiamin) - 2% DDD
  • Vitamin B3 (niacin)- 2% DDD
  • Kyselina listová - 1% DDD
  • Mangan - 3% DDD
  • Draslík - 3% DDD
  • Hořčík - 2% DDD
  • Fosfor - 1% DDD

Toto množství není velké, ale v případě, že vypijeme 3-4 šálky kávy denně, se příjem uvedených látek zvyšuje. V závislosti na denním příjmu kávy pak příjem těchto látek může tvořit podstatnou část denní doporučené dávky.

Díky vysokému obsahu antioxidantů je káva jedním z nejvíce zdraví prospěšných nápojů. Průměrný člověk, který konzumuje typickou západní stravu, získá více antioxidantů z kávy, než z ovoce a zeleniny (23).

Shrnutí: Káva představuje zdroj kofeinu- látky, patřícící mezi stimulancia (podporuje mozkové funkce a zvyšuje metabolismus)

Káva je bohatým zdrojem kofeinu

Káva obsahuje velké množství kofeinu, což je látka, která patří mezi takzvaná stimulancia (podporuje mozkové funkce a zvyšuje metabolismus).

Kofein patří mezi nejběžněji užívané psychoaktivní látky na světě (4).

Je obsažen v různých nápojích (čaj, čokoláda), káva je však jeho největším zdrojem. Jeden šálek kávy obsahuje 30-300 mg kofeinu, průměrná dávka se pohybuje okolo 90-100 mg.

Kofein patří mezi stimulační látky, v mozku blokuje inhibiční neurotransmiter zvaný adenosin. Blokádou funkce adenosinu dochází ke zvýšení mozkové aktivity a uvolňování jiných neurotransmiterů (látky, které fungují jako přenašeče informací) - dopaminu a noradrenalinu.  Dochází tak ke snížení únavy a zvýšení aktivity (5, 6).

Kávová zrna

Stimulační účinek kofeinu na mozkovou činnost byl ověřen řadou klinických studií. K dalším účinkům kofeinu patří zlepšení nálady, zrychlení reakčního času, zvýšení bdělosti a zlepšení kognitivních funkcí (paměť, učení, apod.) (7, 8).

Kofein také zvyšuje metabolismus (čímž podporuje rychlejší spalování kalorií- o 3-11%) a umožňuje tak třeba sportovcům dosahovat lepších výkonů (v průměru o 11-12%) (9, 10, 11, 12).

I proto je dnes užívání kofeinu ve vrcholovém sportu zakázáno.

Nicméně, některé z těchto účinků jsou pouze krátkodobé. Pokud pijete kávu každý den, tělo si vybuduje toleranci a zmíněné účinky budou slabší (13).

Tento aspekt je jednou ze stinných stránek konzumace kofeinu, které budou zmíněny v dalším textu.

Shrnutí: Hlavní účinná stimulující látka obsažená v kávě je kofein. Mezi jeho účinky patří krátkodobé zvýšení energie, povzbuzení činnosti mozku, zvýšení rychlosti metabolismu a lepší sportovní výkon.

Káva přispívá k ochraně mozkových funkcí a snižuje riziko vzniku Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby

Alzheimerova choroba patří v současné době mezi nejčastější neurodegenerativní onemocnění a je nejčastější příčinou demence. Klinické studie prokázaly, že konzumenti kávy mají až o 65% nižší riziko vzniku Alzheimerovy choroby (14, 15).

Parkinsonova nemoc je druhým nejčastějším neuronegenerativním onemocněním, při kterém dochází k zániku  neuronů produkujících dopamin.  Bylo prokázáno, že konzumace kávy snižuje riziko vzniku tohoto onemocnění o 32-60% (1617, 18, 19).

Shrnutí: Výsledky klinických studií dokazují, že u pravidelných konzumentů kávy je riziko vzniku demence, Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby mnohem nižší.

Konzumace kávy snižuje riziko vzniku diabetu 2. typu

Diabetes mellitus 2. typu je onemocnění charakterizované zvýšením hladiny krevního cukru vzhledem k rozvíjející se odolnosti (rezistenci) vůči účinku inzulinu (vzniku tzv. inzulinové rezistence - dochází k necitlivosti inzulinových receptorů k inzulinu, následně není možné využít glukózu jako zdroj energie, neboť tělo nereaguje na inzulin). Jedná se o velmi časté onemocnění (především starších lidí), četnost výskytu (prevalence) se zvýšila 10x za několik desetiletí, přičemž nyní toto onemocnění celosvětově postihuje více než 300 milionů lidí.

Klinickými studiemi bylo zjištěno, že konzumenti kávy mají snížené riziko vzniku tohoto onemocnění (výsledky některých studií ukazují, že riziko vzniku onemocnění je snížené až o 23-67%) (20, 21, 22, 23).

Jedna z rozsáhlých klinických studií, během které bylo zkoumáno 457922 osob, prokázala, že každodenní konzumace jednoho šálku kávy snižuje riziko vzniku diabetu 2. typu o 7% (25).

Shrnutí: Klinické studie prokázaly, že pravidelná konzumace kávy vede ke snížení rizika vzniku diabetu 2. typu.

Konzumace kávy snižuje riziko vzniku jaterních onemocnění

Játra jsou orgánem, který má v lidském organismu řadu důležitých funkcí. Jaterní tkáň je velice citlivá na různá vnější poškození (která jsou spojena především s nezdravým životním stylem). Máme na mysli nadměrnou konzumaci alkoholických nápojů a nadbytečný příjem sacharidů. Prvním stupněm poškození je steatóza (zvětšení obsahu tuku v jaterní tkáni, které vzniká jako reakce především na nadměrný příjem alkoholu). Steatóza je vratný stav, v případě omezení konzumace alkoholu postupně zcela vymizí. Pokud však nadměrná konzumace alkoholu pokračuje, rozvíjí se stav steatózy dál a konečným stupněm jaterního poškození je cirhóza.

Obrázek a další informace o steatóze najdete v tomto článku.

Konzumenti kávy mají cca o 84% nižší riziko rozvoje cirhózy (nejlepší účinek byl prokázán při konzumaci 4 a více šálků kávy denně) (25, 26, 27).

Poměrně často dochází k rozvoji jaterního karcinomu, který představuje celosvětově druhou nejčastější příčinu smrti na nádorová onemocnění. Bylo prokázáno, že konzumace kávy snižuje riziko vzniku jaterního karcinomu o 40% (28, 29).

Shrnutí: Konzumenti kávy mají nižší riziko vzniku jaterní cirhózy a nádorového onemocnění jater. Stupeň snížení rizika je přímo úměrný množství vypité kávy.

Konzumace kávy snižuje riziko vzniku depresivních stavů a sebevražd

Depresivní stavy jsou v populaci velice časté. Jedná se o velice častou duševní poruchu, která podstatnou měrou ovlivňuje kvalitu života. Jedna z klinických studií (prováděna na Harvardu od r. 2011) prokázala, že lidé, kteří pravidelně pijí kávu, mají o 20% nižší riziko vzniku deprese (30).

Hlava v dlaních

Další klinická studie prokázala, že lidé pijící 4 a více šálků kávy denně, mají o 53% nižší pravděpodobnost sebevražedného pokusu (31).

Shrnutí: Klinické studie prokázaly, že pravidelná konzumace kávy snižuje riziko vzniku deprese a sebevražedných pokusů.

Konzumace kávy prodlužuje život

Tato skutečnost vyplývá ze sníženého rizika vzniku mnoha běžných nemocí, ale i depresivních stavů a sebevražd u lidí, kteří pravidelně konzumují kávu.

Klinická studie zveřejněná v časopise New England Journal of Medicine v r. 2012 zkoumala návyky u 402 260 jednotlivců ve věku 50-71 let (tito pacienti byli sledováni po dobu 12 až 13 let) (32).

Výsledky ukázaly, že konzumace kávy snižuje riziko úmrtí. Jako ideální se zdá být konzumace kávy v množství 4-5 šálků denně (u mužů dojde ke snížení rizika smrti o 12%, u žen o 16%).

Shrnutí: Výsledky klinických studií prokazují, že konzumenti kávy se dožívají vyššího věku vzhledem k tomu, že mají snížené riziko vzniku různých onemocnění. Doporučuje se konzumace 4-5 šálků kávy denně.

Kofein vede ke zvýšení úzkosti a narušuje spánek

Vedle pozitivních účinků kofeinu je nutné zmínit i účinky méně příznivé.

Konzumace kávy s sebou přináší i řadu negativních účinků (i když četnost výskytu těchto účinků je značně individuální). 

Konzumace příliš velkého množství kofeinu vede ke vzniku neklidu, úzkosti, bušení srdce, mohou se také objevit záchvaty paniky (33).

Je nutné si vyzkoušet, jakým způsobem na kofein reagujete. Pokud jste na jeho účinky citliví a dochází u vás při pití kávy k nadměrné stimulaci, která se projevuje výše popsanými příznaky, pití kávy omezte.

Mezi další nežádoucí účinky patří narušení spánku (34).

Káva může snížit kvalitu spánku (proto omezte konzumaci v odpoledních a večerních hodinách). Kofein také podporuje diurézu (močopudný efekt) a zvyšuje krevní tlak (o 1-2 mmHg) (35, 36, 37).

Shrnutí: Konzumace kofeinu je spojena i s negativními účinky, mezi které patří úzkost, neklid, narušení spánku. Četnost jejich projevů a míra v jaké se vyskytují je však individuální a závisí na množství konzumovaného kofeinu. Kofein patří mezi návykové látky

Mezi nežádoucí účinky pravidelné konzumace kofeinu je vznik závislosti. Při pravidelné konzumaci dochází k rozvoji tolerance na účinky kofeinu. Látka nebude mít stejný efekt, jako dříve, proto k dosažení stejného efektu bude třeba zvýšit dávku (38).

V případě, že kofein chybí, se projeví abstinenční příznaky (bolesti hlavy, únava, podrážděnost), které mohou trvat až několik dní (39, 40).

Vznik tolerance patří mezi typické znaky fyzické závislosti. Většina lidí pochopitelně není spokojena s tím, že by měli být závislí na chemické látce, aby mohli správně fungovat.

Shrnutí: Kofein patří mezi návykové látky. Pravidelná konzumace vede ke vzniku tolerance, v případě nedostatku kofeinu k rozvoji abstinenčních příznaků (bolesti hlavy, únava, podrážděnost).Obsah

Porovnání kávy s obsahem a bez obsahu kofeinu

Někteří lidé pijí raději kávu bez kofeinu. Ta se nejčastěji získává tak, že v průběhu výroby je nutné proplachování kávových zrn solventními (rozpustnými) chemikáliemi. Při každém propláchnutí dochází k rozpuštění určitého množství kofeinu v rozpouštědle, přičemž se tento proces opakuje, dokud nedojde k odstranění většiny kofeinu.

Musíme však mít na paměti, že i káva bez kofeinu může obsahovat určité množství kofeinu (které je ale mnohem menší než v případě tradiční na kofein bohaté kávy).

U kávy bez kofeinu však nebyla prokázána řada pozitivních účinků zmíněných výše (snížení rizika vzniku diabetu 2. typu, Parkinsonovy choroby, onemocnění jater).

Shrnutí: Káva bez kofeinu je vyrobena extrahováním kofeinu z kávových zrn při použití rozpouštědla. Konzumace však není spojena se stejnými zdravotními výhodami jako v případě kávy s obsahem kofeinu.

Co je třeba mít na paměti pro dosažení maximálního pozitivního vlivu kávy na zdraví

Existuje několik doporučení, která jsou vhodná pro podporu příznivých zdravotních účinků kofeinu. Ke kávě nepřidávejte další nezdravé potraviny (cukr, smetana).

Dále je vhodné přelít uvařenou kávu přes papírový filtr. Nefiltrované kávy (např. turecká káva) obsahuje kafestol, látku, která zvyšuje hladinu cholesterolu (41, 42).

Zvažte, kde si kávu koupíte (např. při nákupu u Starbucksu musíte počítat s tím, že nápoj bude obsahovat velké množství cukru a jeho energetická hodnota bude vysoká).

Shrnutí: Doporučujeme dbát na nižší energetickou hodnotu konzumovaných nápojů (vyvarovat se přílišného obsahu cukru a smetany). Rovněž je vhodné filtrovat kávu přes papírový filtr, čímž odstraníme sloučeninu zvanou kafestol (v angličtině cafestol).

Kdo by měl omezit konzumaci kávy?

Zatímco na průměrného zdravého člověka má káva řadu pozitivních zdravotních účinků, o kterých jsme psali výše, existují určité skupiny lidí, kteří by kávu měli pít jen v omezeném množství nebo raději vůbec ne.

Pití kávy v těhotenství

Těhotné ženy by měly kávu pít jen v omezeném množství.

Většina odborníků se shoduje na tom, že maximální denní dávka kofeinu pro těhotné ženy by neměla překročit 200 mg. To je o něco více než kolik obsahuje jeden šálek kávy.

Pokud jste těhotná, rozhodně je důležité se tímto doporučením řídit, i když byla hodnota 200 mg stanovena spíše empiricky než na základě relevantních studií. Víme, že denní dávka kofeinu nad 300 mg vedla u zvířat ke vzniku malformací plodu (klinické studie na lidech se samozřejmě v této oblasti z etických důvodů neprovádí), ale u člověka tak nevíme zda je 300 mg skutečně již nebezpečné nebo nikoli, a tak byla hranice stanovena o hodně níže.

Pro klid duše vám tedy doporučujeme nepřekračovat shora uvedenou dávku 200 mg na den (tedy pít max. 1 šálek denně), a to zejména v prvním trimestru (prvních třech měsících) těhotenství.

Další onemocnění, při kterých byste neměli pít kávu?

Pokud trpíte pocity úzkosti, špatně spíte nebo máte vysoký krevní tlak, raději kávu nepijte nebo jen ve velmi omezeném množství (jeden šálek týdně vám neublíží, ale jeden šálek denně již může být problém).

Další skupinou lidí, kteří by neměli kávu pít jsou lidé s pomalejším metabolismem. U nich totiž dochází k pomalejšímu odbourávání kofeinu, což vede k vyšší četnosti výskytu nežádoucích účinků a ke zvýšenému riziku srdečního infarktu (43).

Má pro mě pití kávy smysl?

Pokud kávu nepijete vůbec, tak si nemyslím, že byste měli začínat. I přes určitý pozitivní vliv kávy na zdraví má její pití také svá negativa, takže pokud vám káva nechutná a nepijete jí, o nic zvláštního nepřijdete.

Pokud ovšem již kávu pijete a chutná vám, tak její pozitivní vliv na zdraví je vyšší než rizika.

Rozhodnutí je na vás a také na vašem lékaři. Pokud ten vám doporučí kávu nepít z nějakého závažného důvodu, tak jí raději nepijte.

Co si z článku odnést?

Kolem pití kávy a jejího vlivu na lidské zdraví panuje řada kontroverzních otázek a odborníci se často nejsou schopni dohodnout zda je pití kávy přínosné či nikoli.

Argumentace odpůrců pití kávy je často založena na tom, že většina klinických studií, které byly v souvislosti se zkoumáním účinků kávy provedeny, patří mezi observační studie (tedy pozorovací, kdy sledujeme přínos určité látky, ale neporovnáváme další faktory - například zda ten přínos nezávisí také na tom co pacient jí a pije dalšího, zda cvičí nebo sedí u počítače, apod.).

Nicméně faktem zůstává, že řada těchto observačních klinických studií prokázala příznivé účinky kávy na lidské zdraví a káva navíc patří do stejné skupiny nápojů, jako je například zelený čaj, který považujeme za zdravý.

Sdílet článek
Autor: MUDr. Tereza Vitvarová
Vzdělání: dětská lékařka
Použité zdroje:

Zpracováno podle Authority Nutrition a doplněno o další informace relevantní pro české čtenáře.

Zdroje obrázků:

Dollarphotoclub.com a Pixabay.com

Datum vydání: 14. dubna 2016 9:56
Datum příští revize: 14. dubna 2018 9:56
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace