Ortorexie aneb když se zdravé stravování stane úchylkou

Zdravé stravování vede k posílení zdraví. Můžete se díky němu cítit lépe. Někteří lidé mohou ale zdravý způsob stravování začít brát natolik vážně, až se stane jednoho dne úchylkou. Tento stav nazýváme ortorexií a stejně jako u ostatních poruch příjmu potravy, může i ortorexie mít závažné zdravotní důsledky. V tomto článku se o ortorexii a jejím vlivu na zdraví dozvíte více.

Co je ortorexie?

Ortorexie neboli latinsky orthorexia nervosa je jednou z poruch příjmu potravy, při níž dochází k obsesivnímu zabývání se zdravým stravováním (lidově řečeno posedlost zdravým jídlem).

Oproti jiným druhům poruch příjmu potravy, se ortorexie netýká množství přijaté potravy, ale souvisí s její kvalitou. Většina lidí, kteří ortorexií trpí, se nesnaží zhubnout, jako je tomu například u anorexie nebo bulimie (1).

Namísto toho se lidé trpící ortorexií zabývají „čistotou“ potravin a zdravotním přínosem jednotlivých druhů potravin.

Před několika lety se v souvislosti s ortorexií mluvilo v médiích o známé bloggerce Jordan Younger, kterou sledovalo na sociální síti přes 70 000 lidí.

Její přiznání otřáslo společností, když prohlásila, že její prvotní motivace jíst zdravěji se posléze stala obsesí, která ji přivedla do stavu podvýživy.

Ortorexie začíná být v lékařské společnosti vnímána jako odchylka od normálu, ale Americké ani Evropské psychiatrické společnosti ji prozatím nezařadily do mezinárodní klasifikace nemocí. Oficiálně proto zatím nepatří do poruch příjmu potravy. Někteří odborníci se na ní dívají jako na určitou formu mentální anorexie.

Termín ortorexie byl poprvé užit v roce 1997 americkým doktorem Stevem Bratmanem. Význam tohoto slova pochází z řečtiny, kde „orthos“ znamená „správný“.

Příčiny ortorexie

Vaše počáteční snaha o zlepšení stravovacích návyků může později přerůst do extrémního stavu, kdy dojde k plnému rozvoji ortorexie.

Výzkum této poruchy je zatím v počátcích. Lze však říci, že obsesivně-kompulzivní tendence a prodělání některé z poruch příjmu potravy, jsou známými rizikovými faktory (2, 3).

Dalšími rizikovými faktory jsou tendence k perfekcionismu, úzkostlivá povaha nebo nutkavé kontrolování věcí (4, 5).

Bylo také zjištěno, že lidé, mezi jejichž náplň práce patří také zájem o zdravé stravování, mají vyšší riziko rozvoje tohoto onemocnění.

Mezi tato povolání patří například výživoví poradci, operní pěvci, baletky, členové orchestrů vážné hudby a sportovci (5, 6, 7, 8, 9).

Míra rizika také závisí na věku, pohlaví, vzdělání a společensko ekonomickém postavení. Tyto informace však musí být ještě prověřeny dalším výzkumem (2).

Kolik lidí ortorexií trpí?

Někdy může být velmi těžké poznat rozdíl mezi ortorexií a zvýšeným zájmem o zdravé stravování.

Proto nelze s určitostí říci, kolik lidí ortorexií ve skutečnosti trpí a jak je tato porucha příjmu potravy častá. Informace uváděné v jednotlivých studiích se velmi liší a četnost ortorexie je uváděna ve velmi širokém rozmezí 6% - 90%. Důvodem může být fakt, že neexistují společná kritéria, podle nichž bychom tuto poruchu mohli diagnostikovat (10).

Některá kritéria dokonce nepočítají s otázkou, zda-li jednání člověka ovlivňuje jeho osobnost, sociální fungování a tělesný a dušení stav. Pokud ale chceme zjistit, zda daný jedinec skutečně trpí ortorexií, je potřeba se těmito kritérii zabývat.

Nadšení do zdravého stravování se stane úchylkou pouze v případě, kdy se změní v obsesi, která negativně ovlivňuje každodenní činnost. Příkladem může být odmítání stravování mimo domov nebo výrazný úbytek hmotnosti.

Pokud budeme brát v potaz i tato kritéria, můžeme říci, že prevalence ortorexie (tedy četnost jejího výskytu) je nižší než 1%, což je ale stále více než u ostatních typů poruch příjmu potravy (10).

Diagnostika ortorexie

Aby bylo jednodušší rozpoznat od sebe ortorexii a normální fyziologický stav, vytvořili Bratman a Dunn diagnostická kritéria, která se dělí do dvou následujících částí (11):

Obsesivní zabývání se zdravou stravou

První část je tvořena dotazy týkajícími se obsesivním zabýváním se zdravou stravou. Tato posedlost může vést k přehnané emoční úzkosti při výběru potravin. Mezi tato diagnostická kritéria patří:

• Chování nebo myšlenky: Kompulzivní chování nebo předsudky spojené s výběrem potravin vhodných pro optimální zdraví.
• Úzkost: Porušováním vlastních stravovacích návyků dochází k rozvoji úzkosti, strachu z nemoci nebo k nepříjemným pocitům.
• Přísná omezení: Stravovací zásady, které postupně vedou k omezení konzumace většiny potravin. To často vede jak k úplnému půstu (hladovění), tak k jednostrannému upřednostňování jednoho konkrétního druhu potravin (například zeleninových šťáv či zdravých nápojů typu smoothie) anebo k nadměrné závislosti na detoxikačních dietách a kúrách.

Chování mající negativní vliv na každodenní život

Druhá část kritérií je spojena s kompulzivním (nutkavým) chováním, které omezuje jedince v každodenním životě. Z toho vznikají následující důsledky:

• Zdravotní stav: Podvýživa, závažný úbytek váhy nebo jiné zdravotní komplikace.
• Vliv na každodenní život: Narušení sociálních vztahů, fungování v zaměstnání nebo ve škole.
• Emoční závislost: Stravovací zásady, které si postižená osoba stanoví mají zásadní vliv na to jak vnímá svůj vzhled, jak je spokojen s vlastním tělem a jaké má sebevědomí.

Jak ortorexie ničí zdraví?

Negativní zdravotní účinky spojené s ortorexií spadají obvykle do jedné ze tří následujících kategorií:

Vliv na tělesné zdraví

Zatím nebylo v souvislosti s ortorexií provedeno mnoho studií, ale zdá se, že tato porucha vede ke stejným komplikacím, jako jiné poruchy příjmu potravy.

Omezením některého druhu potravin může například dojít k podvýživě, anémii nebo k abnormálně nízkému srdečnímu rytmu - takzvané bradykardii (4, 12).

Žena měří pizzu krejčovským metrem

Mezi další komplikace patří problémy se zažíváním, hormonální a elektrolytové dysbalance, metabolická acidóza nebo porucha zrání a tvorby kostní hmoty (13, 14).

Tyto komplikace mohou být život ohrožující a neměli bychom je brát na lehkou váhu.

Vliv na duševní zdraví

Lidé trpící ortorexií mohou zažívat pocity frustrace v době, kdy nedodržují návyky, které si sami stanovili.

Při porušování těchto pravidel se rozvíjí pocity viny, nenávisti sama sebe. Kompulzivní chování přichází ve formě půstu nebo omezení příjmu potravy (2, 3).

Velké množství času těmto lidem zabírají úvahy nad tím, co je zdravé a co není. Často dlouze studují obsah jednotlivých konzervantů nebo užívání pesticidů v potravinách (4).

Další velké množství času zabírá vážení jednotlivých potravin, jejich vyhledávání nebo plánování jídelníčku.

Nedávný výzkum přišel s myšlenkou, že existuje spojitost mezi předsudky spojenými se stravováním a menší pracovní pamětí (4, 15).

Bylo také zjištěno, že lidé trpící ortorexií nedokáží tak dobře řešit úkoly vyžadující flexibilní řešení problému. Nedokáží také déle udržet pozornost (4, 15).

Vliv na společenský a sociální život

Lidé, kteří trpí ortorexií se neradi vzdávají kontroly, kterou mají nad svým stravováním (2).

Často dodržují omezení, která si sami nastavili. Porušováním těchto omezení u nich dochází k rozvoji úzkosti a strachu. Tato omezení se také týkají místa nebo vhodné doby ke stravování (2).

Takováto omezení pak znemožňují další společenské aktivity spojené se stravováním, jako jsou například návštěvy restaurací.

Dotěrné myšlenky, které se zabývají stravováním, mohou později začít komplikovat i sociální vztahy (4).

Toto celé vede k sociální izolaci, která je lidem trpícím ortorexií společná (2, 3).

Léčba ortorexie

Důsledky ortorexie jsou podobně vážné, jako ty, které známe u jiných poruch příjmu potravy.

Neléčená ortorexie může nenávratně poškodit organismus.

Prvním krokem, který nám pomůže překonat toto onemocnění je jeho samotné rozpoznání.

Rozpoznání nemoci je zásadním krokem v léčbě onemocnění.

Často se stane, že se léčí příznaky a důsledky onemocnění a nikoli jeho pravá příčina.

Jakmile je onemocnění správně diagnostikováno, měl by se sestavit tým odborníků, kde nesmí chybět lékař, výživový poradce a psycholog.

Existuje více možností léčby ortorexie. Mezi vhodné způsoby léčby tohoto onemocnění patří například expozice, prevence, kognitivně behaviorální terapie a mnoho dalších relaxačních technik.

Výzkum je zatím v počátcích, a proto není účinnost jednotlivých léčebných technik v léčbě ortorexie zatím dostatečně vědecky ověřena (4).

Pacientům může pomoci také poučení (odborně edukace) o vědecky ověřených účincích jednotlivých potravin na zdraví člověka. Díky lepší informovanosti se pak mohou zbavit falešných domněnek a předsudků (16).

Co si z článku odnést?

Je vhodné dbát na správné stravování a na kvalitu jednotlivých potravin.

Pro některé lidi však může být obtížné stanovit vhodnou míru tohoto zájmu a ze zdravého stravování se pak snadno může vyvinout porucha příjmu potravy.

Pokud váš zájem o zdravé stravování negativně ovlivňuje běžný život, psychiku, tělesný stav nebo společenský život, může se jednat o poruchu zvanou ortorexie.

Tato psychická porucha může mít život ohrožující následky a rozhodně byste jí neměli brát na lehkou váhu.

Vždy je vhodné vyhledat lékaře, výživového poradce nebo psychologa, který vám poskytne odbornou radu a nabídne vhodný způsob léčby.