Co je refluxní choroba jícnu, jaké jsou její příčiny a možnosti léčby?

Tento článek se zabývá refluxní chorobou jícnu a pálením žáhy. Dozvíte se nejen o tom co refluxní choroba jícnu vlastně je, ale popíšeme si také příčiny a příznaky tohoto onemocnění a podíváme se na vyšetření, která budete v rámci diagnostiky absolvovat a také na možnosti léčby (včetně doporučených změn stravovacích návyků).

Úvod

Refluxní choroba jícnu (někdy také nazývaná jako refluxní ezofagitida nebo GERD z anglického Gastro Esophageal Reflux Disease) je časté onemocnění, při kterém žaludeční kyselina protéká ze žaludku zpět do jícnu. V zemích Evropské unie (tedy i v České republice) tímto onemocněním trpí 3 – 5% dospělé populace a až 10% dětí (1).

Důvodem toho, proč je refluxní choroba u dětí častější je skutečnost, že děti nemají dobře vyvinutý jícnový svěrač, a tak častěji na problémy související s touto nemocí trpí.

Toto onemocnění nejčastěji vzniká z důvodu oslabení jícnového svěrače v dolní části jícnu, který za normálních okolností brání zpětnému toku žaludeční kyseliny do jícnu.

Refluxní choroba jícnu se projevuje příznaky jako jsou pálení žáhy a nepříjemná „hořká“ pachuť v krku. Zatímco u některých lidí se pálení žáhy vyskytuje jenom občas, existují i lidé, kteří příznaky refluxní choroby jícnu trpí celoživotně a velmi negativně ovlivňují celkovou kvalitu života.

Projevy refluxní choroby jícnu lze často zmírnit přijetím vhodných opatření (zejména změna stravovacích návyků), případně lze toto onemocnění léčit s pomocí léků nebo – v závažných případech – operací.

Příčiny refluxní choroby jícnu

Refluxní choroba jícnu je nejčastěji způsobena oslabením dolního jícnového svěrače.

Za normálních okolností se tento svěrač rozevře pouze tehdy, když přijímáme potravu a je potřeba, aby se dostala do žaludku. Jinak zůstává sevřený a brání tak tomu, aby žaludeční kyselina pronikla zpátky do jícnu.

Problém lidí s refluxní chorobou jícnu je, že žaludeční kyselina se přes jícnový svěrač do jícnu dostává, což může vyvolávat řadu různých příznaků, zejména pálení žáhy a regurgitace (navracení žaludečního obsahu do úst).

Příčina oslabení jícnového svěrače není vždy známá, ale některé věci mohou riziko jeho oslabení zvyšovat (viz. dále) (2).

U koho hrozí největší riziko onemocnění refluxní chorobou jícnu?

Následující faktory mohou přispívat ke vzniku refluxní choroby jícnu:

• Nadváha a obezita – nadměrná hmotnost může být příčinou většího tlaku na žaludek, což může časem způsobit oslabení svalů v dolní části jícnu
• Konzumace velkého množství tučných jídel – tučná jídla v žaludku zůstávají déle, což vede k tomu, že se tvoří více kyseliny chlorovodíkové, která pak může „přetékat“ zpět do jícnu (3)
• Kouření, alkohol, káva nebo čokoláda – tyto potraviny a nápoje mohou působit na uvolňování svalů v dolní části jícnu (3)
• Těhotenství – dočasné změny hladin hormonů a zvýšený tlak na žaludek během těhotenství mohou vyvolat refluxní chorobu jícnu (4, 5)
• Hiátová hernie – někdy se může stát, že se část žaludku dostane přes bránici (svalo-šlachová blána oddělující dutinu břišní od dutiny hrudní, která je hlavním dýchacím svalem nepostradatelným při dýchání). Vzniká tak zvláštní druh kýly, který se nazývá hiátová hernie.
• Gastroparéza – jedná se o onemocnění charakterizované zpomaleným vyprazdňováním žaludku. Pokud se žaludek pomaleji vyprazdňuje, zůstává v něm žaludeční kyselina déle a ve větším množství, což zvyšuje riziko jejího zpětného toku do jícnu (6)
• Léky – některé léky mohou vyvolat refluxní chorobu jícnu nebo zhoršit její příznaky (pálení žáhy). Patří sem například léky na vysoký krevní tlak (blokátory kalciového kanálu, jako například verapamil, diltiazem, felodopin, amlodipin, apod.), léky na léčbu anginy pectoris (nitráty) a léky proti bolesti (nesteroidní antiflogistika – NSAIDs, jako například ibuprofen) (2, 7)
• Stres – podílí se na vzniku řady onemocnění a může přispívat i ke vzniku refluxní choroby jícnu
• Dědičnost – refluxní choroba jícnu může být dědičná a pokud tímto onemocněním trpí vaši rodiče, je riziko, že touto chorobou onemocníte i vy, vyšší.

Příznaky refluxní choroby jícny

Hlavními projevy refluxní choroby jícnu jsou pálení žáhy a regurgitace (navracení žaludečního obsahu do úst) (2, 8).

Pálení žáhy

Pálení žáhy je nepříjemné pálení, které nejčastěji pociťujeme v oblasti těsně nad žaludkem, ale může se šířit i do celého hrudníku nebo dokonce až do krku.

Pálení žáhy se obvykle zhoršuje po jídle, při předklonu nebo vleže.

Regurgitace žaludečního obsahu

Regurgitace žaludečního obsahu je situace, kdy se žaludeční obsah (včetně žaludeční kyseliny) vrací zpět do jícnu, krku a úst.

To vyvolává nepříjemnou, hořkou pachuť v ústech.

Ostatní příznaky refluxní choroby jícnu

Mezi další možné příznaky refluxní choroby jícnu patří, mimo jiné:

• Zánět jícnu (ezofagitida)
• Zápach z úst (odborně halitóza)
• Nadýmání, plynatost a říhání
• Nevolnost
• Problémy při polykání (můžete mít pocit, jako když sousta zůstávají „zaseknutá“ v hrdle) nebo bolest při polykání
• Bolest v krku a chrapot
• Přetrvávající kašel nebo sípání, které se zhoršují v noci
• Zvýšená kazivost zubů a onemocnění dásní
• Pokud trpíte astmatem, mohou se u vás jeho projevy zhoršit v důsledku podráždění dýchacích cest žaludeční kyselinou.

Diagnostika refluxní choroby jícnu

Váš praktický lékař obvykle dokáže určit diagnózu refluxní choroby jícnu na základě popisu vašich příznaků.

Na základě vašich příznaků vám pak lékař předepíše léky, které vám uleví od projevů onemocnění, aniž by musel provádět nějaká další vyšetření.

Kdy je zapotřebí provést další vyšetření?

Lékař vás odešle do nemocnice kvůli dalším vyšetřením, pouze v následujících případech:

• pokud si není jistý, zda se opravdu jedná o refluxní chorobu jícnu
• pokud projevy onemocnění přetrvávají nebo pokud jsou příznaky onemocnění zvlášť závažné nebo neobvyklé
• pokud léky na předpis nefungují a projevy onemocnění se nelepší
• pokud usoudí, že by ve vašem případě byla vhodná operace
• pokud máte také příznaky dalších závažných onemocnění, jako jsou například obtíže při polykání nebo náhlé zhubnutí

Vyšetření pomáhají lékařům potvrdit diagnózu reflexní choroby jícnu, ověřit zda netrpíte ještě jinými příznaky a také zjistit, zda jste vhodným kandidátem na případný chirurgický zákrok.

Vyšetření používaná při diferenciální diagnostice refluxní choroby jícnu

Mezi nejčastěji používaná diagnostická vyšetření na potvrzení refluxní choroby jícnu patří (9, 10):

• endoskopické vyšetření (gastroskopie, fibroskopie)
• skiaskopické vyšetření trávicí trubice
• jícnová manometrie
• 24 hodinové monitorování pH
• vyšetření krve

Endoskopické vyšetření

Endoskopie je vyšetřovací a léčebná metoda, při kterém lékař v pomocí endoskopu (dlouhá, pružná trubice se světlem a kamerou na jednom konci), zkoumá vnitřní povrch různých orgánů a případně provádí rovnou nějaký zákrok (například odstranění polypů ze střev nebo odstranění ledvinových nebo žlučníkových kamenů, apod.).

V případě endoskopického vyšetření prováděného za účelem stanovení diagnózy refluxní choroby jícnu, vám lékař prostrčí endoskop skrz ústa a krk až do jícnu, respektive žaludku. Toto vyšetření se obvykle provádí za plného vědomí. Pokud se však bojíte, můžete se nechat částečně uspat. Budete se tak cítit uvolněněji.

Kamera lékaři ukáže, zda je vnitřní povrch jícnu poškozen žaludeční kyselinou. Pokud ano, může to být důsledkem refluxní choroby jícnu, ale nelze říci, že všichni pacienti s refluxní chorobou jícnu musí mít stěnu jícnu poškozenou a někdy tak bude zapotřebí provést ještě další vyšetření.

Baryová kaše

Vyšetření s pomocí baryové kaše se používá při zkoumání schopnosti polykat a také při hledání blokád či jiných abnormalit v jícnu.

Při tomto vyšetření musíte nejdříve vypít roztok barya (latinsky barium) a poté půjdete na rentgen. Baryum je neškodná látka, která na rentgenu jasně zobrazí „putování“ stravy v trávicím traktu a může tak odhalit případná zúžená nebo zablokovaná místa.

Před tímto vyšetřením nesmíte několik hodin jíst. Po vyšetření můžete začít ihned normálně jíst a pít, ale nejprve budete muset vypít větší množství vody, abyste zbytek barya dostali z těla ven.

Jícnová manometrie

Jícnová manometrie je vyšetření, při kterém se zkoumá, jak dobře funguje jícnový svěrač (sval na konci jícnu, těsně před přechodem jícnu v žaludek, jehož oslabení je nejčastější příčinou refluxní choroby jícnu) na základě měření tlaku uvnitř jícnu.

Jícnová manometrie dokáže vyloučit možné jiné příčiny vašich potíží a pomáhá také při rozhodování o vhodnosti či nevhodnosti chirurgického zákroku.

Při tomto vyšetření vám lékař nosem až do jícnu zastrčí tenkou trubičku, která obsahuje tlakové snímače. Ty umí změřit tlak ve vašem jícnu.

24-hodinové měření hodnoty pH (jícnová pH metrie)

Pokud endoskopické vyšetření neodhalí žádné abnormality a vy máte stále problémy s pálením žáhy a refluxní chorobou jícnu, provádí se obvykle za účelem potvrzení diagnózy refluxní choroby jícnu takzvané 24-hodinové měření hladiny pH v jícnu neboli jícnová pH metrie.

Hodnota pH je fyzikální veličina, která se používá k měření kyselosti/zásaditosti prostředí. Čím je hodnota pH nižší, tím je prostředí kyselejší.

Podobně jako při jícnové manometrii, je i při 24-hodinovém měření hodnoty pH v jícnu pacientovi nosem zavedena do jícnu tenká trubička se snímačem pro měření pH. Tato trubička je napojena na záznamové zařízení, které musíte 24 hodin nosit připnuté k opasku.

Měření se provádí tak, že kdykoli pocítíte příznaky pálení žáhy, musíte stisknout tlačítko pro uložení aktuální hodnoty pH na záznamovém zařízení a současně si zapsat vaše příznaky do notýsku. To se provádí po celých 24 hodin.

Aby mělo 24-hodinové měření pH vypovídací hodnotu, musíte se chovat jako obvykle (tedy jíst a pít to co běžně jíte a pijete a nijak se neomezovat ani nic neměnit). Jen tak budou výsledky nejpřesnější.

Laboratorní vyšetření krve

Někdy může lékař při diagnostice refluxní choroby jícnu provést i laboratorní vyšetření krve s cílem zjistit, zda netrpíte anémií (nedostatkem červených krvinek nebo látek důležitých pro jejich správné fungování – například železa), která může být známkou vnitřního krvácení.

Léčba pálení žáhy a refluxní choroby jícnu

Pálení žáhy a refluxní choroby jícnu (GERD) někdy můžete zbavit jen změnou životního stylu nebo s pomocí volně prodejných léčiv (2, 11).

Možnosti léčby refluxní choroby jícnu - přehled

Pokud se vám to nedaří a problém přetrvává, navštivte vašeho praktického lékaře. Ten vám buď předepíše silnější léky nebo vás odešle na specializované vyšetření pro stanovení dalšího postupu a zvážení případného chirurgického řešení.

Jak si můžete pomoci sami?

Pokud chcete zmírnit projevy refluxní choroby jícnu, jako jsou pálení žáhy či další příznaky, vyzkoušejte následující věci:

• Jezte častěji a po menších porcích. Namísto tří velkých jídel denně jezte 5 x až 6 x denně menší porce a nejezte a nepijte alkohol 3 až 4 hodiny předtím, než jdete spát. Snažte se večer nejíst vaše největší jídlo dne.
• Vyhněte se potravinám, které spouští nebo zhoršují projevy pálení žáhy – mezi potraviny, které často pálení žáhy vyvolávají patří káva, čokoláda, rajčata, alkohol a tučná či kořeněná jídla.
• Nenoste příliš těsné oblečení. Oblečení, které je příliš stažené kolem břicha může zhoršovat projevy refluxní choroby jícnu.
• Zvedněte si hlavovou část postele o 20 cm. Nedělejte to ale tak, že budete spát na více polštářích, protože tím naopak zvýšíte tlak na žaludek a projevy onemocnění se tak mohou ještě zhoršit. Nejlepší je hlavovou část postele zvednout s pomocí tvrdé podložky (přidělejte nad rošt kus prkna, hranolu nebo desky tak, aby byla tato část trvale výše).
• Naučte se odpočívat a relaxovat. Stres může zhoršovat projevy refluxní choroby jícnu (zejména pálení žáhy), takže pokud se naučíte vhodné relaxační techniky, které vám pomůžou se uvolnit a zmírnit stres, přispěje to i ke zmírnění příznaků refluxní choroby jícnu.
• Udržujte svou hmotnost ve zdravých mezích. Pokud trpíte nadváhou nebo obezitou, snažte se zhubnout. Může to pomoci zmírnit projevy refluxní choroby jícnu.
• Přestaňte kouřit. Kouření dráždí trávicí systém a může zhoršovat pálení žáhy a další symptomy refluxní choroby jícnu.
• Požádejte vašeho praktického lékaře o kontrolu léků, které užíváte. Některé léky mohou zhoršovat nebo vyvolávat příznaky spojené s refluxní chorobou jícnu (zejména pálení žáhy, nadýmání, nevolnost, apod.). Nevysazujte žádné léky bez předchozí porady s lékařem, ale snažte se najít vhodný kompromis nebo si nechat předepsat jiné léky, pokud je to možné.

Léky

Existuje řada různých skupin léků, které můžete použít ke zmírnění projevů refluxní choroby jícnu (12, 13, 14).

Volně prodejné léky

Volně prodejné léky na pálení žáhy a refluxní chorobu jícnu si můžete koupit v lékárně bez lékařského předpisu. Podle způsobu jejich fungování se dají rozdělit do několika skupin:

• Antacida. To jsou léky, které neutralizují žaludeční kyselinu. Obsahují různé druhy látek, které reagují s kyselinou chlorovodíkovou v žaludku a vytvoří z ní neutrální látku, která nezpůsobuje poškození (poleptání) sliznice jícnu. Mezi zástupce těchto léčiv patří Anacid, Rutacid, Talcid, Maloox, Vitar Soda, a další. Některé účinkují rychle a krátkodobě, jiné mají pomalejší nástup účinku, ale působí dlouhodobě. Nechte si poradit v lékárně a kupujte si to, co funguje.
• Léky s kyselinou alginovou (algináty). Tato léčiva fungují tak, že vytváří na sliznici žaludku a jícnu ochranný povrch, který chrání před účinky kyseliny chlorovodíkové. V ČR jsou tyto léky dostupné například pod názvem Gaviscon.
• Inhibitory protonové pumpy a antagonisté H2 receptoru v nízkých dávkách. Podrobnější informace o těchto lékových skupinách najdete níže. Patří sem například Omeprazol, Pantoprazol, Nolpaza, apod. Obecně platí, že si můžete volně (bez lékařského předpisu) tyto léky koupit, pokud obsahují do 20 mg účinné látky. V případě vyšších dávek musí tento lék předepsat lékař (praktický lékař nebo lékař se specializací v interní medicíně, diabetologii, apod.).

Volně prodejná léčiva nejsou vhodná pro každého, a tak se před jejich zakoupením poraďte v lékárně (nebo u lékaře) a pečlivě čtěte příbalový leták. Způsob, jakým tato léčiva užíváte, je totiž velmi důležitý a zásadní pro přínosnost léčby. Některé léky se užívají jenom při projevech onemocnění, jiné jako prevence 30 minut před jídlem, apod. Proto je nutné číst příbalový leták a řídit se doporučeními, která jsou v něm uvedena.

Inhibitory protonové pumpy

Pokud se příznaky onemocnění nelepší ani po změně životosprávy či užívání volně prodejných léků, obraťte se na vašeho praktického lékaře, který má řadu možností, jak vám může pomoci.

Jednou z nich je předepsání léků ze skupiny inhibitorů protonové pumpy. To jsou léky, které snižují množství kyseliny chlorovodíkové produkované buňkami žaludku (15, 16, 17).

V první fázi vám lékař obvykle inhibitory protonové pumpy předepíše na jeden měsíc. Pokud se příznaky onemocnění nezlepší ani po této měsíční léčbě, navštivte znovu vašeho praktického lékaře.

Někteří pacienti musí užívat inhibitory protonové pumpy dlouhodobě.

Nežádoucí účinky inhibitorů protonové pumpy jsou obvykle mírné. Patří mezi ně bolesti hlavy, průjem, zácpa, nevolnost, bolesti břicha, motání hlavy a vyrážka.

Praktický lékař vám nejprve předepíše co nejnižší dávku, aby zjistil, jak na léčbu reagujete a také kvůli snížení rizika vzniku nežádoucích účinků. Pokud léčba nefunguje nebo pokud se u vás objeví nežádoucí účinky, požádejte lékaře o úpravu dávkování nebo nasazení jiných léků.

V České republice se inhibitory protonové pumpy prodávají pod různými názvy, jako například Acilib, Apo-Panto, Controloc, Nolpaza nebo Pantoloc.

Antagonisté H2 receptoru (H2RA)

Pokud inhibitory protonové pumpy nezabírají, může vám lékař krátkodobě předepsat jinou skupinu léčiv, a to takzvané antagonisty H2 receptoru. Tyto léky se užívají buď společně s inhibitory protonové pumpy (většinou pouze krátkodobě) nebo jako alternativa k inhibitorům protonové pumpy.

Stejně jako inhibitory protonové pumpy i antagonisté H2 receptoru snižují produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku (16).

Nežádoucí účinky antagonistů H2 receptoru nejsou příliš časté a patří mezi ně průjem, bolesti hlavy, motání hlavy, vyrážka či únava.

V České republice se antagonisté H2 receptoru prodávají pod různými názvy, jako například Ranisan, Ranital, Ranitidine Alice, Apo-Famotidine, Famosan, Quamatel nebo Ulfamid.

Chirurgický zákrok

Chirurgický zákrok může být vhodným způsobem léčby refluxního onemocnění jícnu v následujících případech:

• Pokud shora uvedená léčba nepomáhá, není pro vás vhodná nebo její užívání je spojeno se závažnými nežádoucími účinky
• Pokud nechcete dlouhodobě užívat léky

Nejčastější chirurgickou metodou používanou k léčbě refluxního onemocnění jícnu je Nissenova fundoplikace (někdy také prováděná v modifikaci nazývané Nissenova-Rosettiho fundoplikace).

Existují i alternativní metody, které byly vyvinuty teprve nedávno a zatím nejsou široce dostupné ani není dostatečně ověřena jejich dlouhodobá účinnost.

Laparoskopická Nissenova fundoplikace (LNF)

Nissenova fundoplikace se provádí laparoskopicky. To znamená, že se neoperuje v otevřené ráně jako u běžných operací, ale zákrok se provádí přes drobné řezy (dírky) na kůži.

Smyslem tohoto zákroku je „utáhnout“ jícnový svěrač těsně před vstupem jícnu do žaludku, což pomáhá zabránit zpětnému toku žaludečních šťáv (a kyseliny chlorovodíkové) do jícnu. Operace se provádí v nemocnici v celkové anestézii (pacient se uspí).

Po operaci zůstanete v nemocnici zhruba 2 až 3 dny. Do práce se můžete vrátit za 3 až 6 týdnů, podle toho, jakou práci vykonáváte.

Prvních šest týdnů po operaci byste měli jíst pouze měkké jídlo (například bramborovou kaši, polévky, apod.).

Někteří lidé po Nissenově fundoplikaci trpí problémy s polykáním, nadýmáním a říháním, ale ty většinou časem odezní.

Novější operační metody a postupy

V posledních letech byly vyvinuty nové operační metody pro chirurgickou léčbu refluxního onemocnění jícnu.

Podle dosavadních studií jsou tyto metody bezpečné, ale z hlediska jejich dlouhodobé účinnosti zatím nemáme dostatek informací.

Mezi tyto techniky patří (17):

Endoskopická aplikace cizích materiálů do oblasti přechodu jícnu v žaludek (odborně do oblasti junkce)

Smyslem tohoto zákroku je injekční vpravení speciálního plnidla do místa, kde jícen přechází v žaludek, které způsobí zúžení této oblasti a zmírní zpětný tok žaludečních šťáv do jícnu. Díky tomu se pacientovi uleví od pálení žáhy a dalších příznaků refluxní choroby jícnu.

Endoluminální gastroplikace

Při endoluminální gastroplikaci se kousek žaludku „složí“ a našije na prstenec svalů v dolní části jícnu (jícnový svěrač). Smyslem je omezit maximální otevření jícnového svěrače a zabránit tak nadměrnému zpětnému toku žaludečních šťáv a kyseliny do jícnu.

Endoskopická augmentace jícnového svěrače s pomocí hydrogelových implantátů

Při této metodě se do oblasti přechodu jícnu v žaludek vstříkne speciální gel, který toto místo zúží. Účinek je stejný jako při ostatních endoskopických zákrocích – tedy zmírnění regurgitace žaludečních šťáv a kyseliny do oblasti jícnu.

Endoskopická radiofrekvenční ablace

Radiofrekvenční ablace se používá v řadě lékařských oborů (například také v kardiologii pro léčbu některých arytmií). Lze jí s úspěchem použít i k léčbě refluxní choroby jícnu.

Metoda je založena na zúžení dolní části jícnu tepelným zářením. Pacientovi se do jícnu prostrčí hadička s malým balónkem a elektrodami. Pod kontrolou zobrazovacích metod se pak v místě přechodu jícnu v žaludek tkáň zahřeje, čímž dojde k jejímu zničení a zjizvení, což vede ke zúžení celého prostoru se stejnými důsledky jako při ostatních endoskopických zákrocích.

Laparoskopická operace metodou LINX

Při této operaci se do spodní části jícnu zavádí speciální kroužky, které stěnu jícnu vyztužují a udržují jícnovou trubici zavřenou. Otevírají se pouze při polykání. Stahování a roztahování kroužků funguje na magnetickém principu. 

Více informací o jednotlivých metodách získáte u vašeho praktického lékaře nebo na chirurgickém oddělení vaší nemocnice.

Komplikace refluxní choroby jícnu

Neléčená refluxní choroba jícnu může časem vyústit v řadu komplikací. Mezi nejčastější komplikace GERD patří (18):

Jícnové vředy

Při dlouhodobé regurgitaci žaludečního obsahu do jícnu může dojít k poškození sliznice jícnu, což se nejprve projeví jako zánět (odborně refluxní ezofagitida) a při jeho hojení může dojít ke vzniku vředů.

Jícnové vředy mohou způsobovat různé obtíže, včetně krvácení, bolesti nebo pálení v dolní části hrudníku nebo problémů při polykání.

Při léčbě jícnových vředů se uplatňují léky (inhibitory protonové pumpy a další léčiva používaná k léčbě refluxní choroby jícnu), které snižují tvorbu kyseliny v žaludku a tím umožňují pořádné zhojení vředů a jejich nahrazení normální sliznicí jícnu.

Zúžení nebo zjizvení jícnu (odborně striktura/stenóza jícnu)

Opakované poškozování sliznice jícnu žaludeční kyselinou může také vést ke zjizvení a zúžení jícnu.

Lékaři toto onemocnění nazývají strikturou nebo stenózou jícnu a jejím hlavním příznakem je bolest a obtíže při polykání.

Léčba stenózy jícnu spočívá v rozšíření jícnu s pomocí malého balónku, který se v postiženém místě nafoukne, čímž dojde k rozšíření zúženého místa.

Barrettův jícen

Pokud je sliznice jícnu v důsledku opakovaného refluxu žaludečních šťáv narušena, může časem dojít k nahrazení buněk sliznice jícnu buňkami jiného typu. Tomuto stavu se říká Barrettův jícen (19).

Zhruba u 1 z 10 lidí s refluxní chorobou jícnu se po mnoha letech vyvine Barrettův jícen.

Nebezpečí Barrettova jícnu nespočívá v nějakých závažných příznacích (pacient obvykle nemá žádné jiné příznaky, než jsou běžné příznaky refluxní choroby jícnu), ale v tom, že tyto nové buňky sliznice jícnu se někdy mohou začít nekontrolovatelně množit a vyvolat rakovinu jícnu (viz. dále). Není to příliš časté, ale riziko existuje.

Proto, pokud máte Barrettův jícen, budete muset pravidelně chodit na endoskopické vyšetření jícnu, které dokáže včas zachytit případný nádor a umožní jeho včasné odstranění.

Rakovina jícnu

U zhruba 1 z 10 – 20 lidí s Barrettovým jícnem může dojít během 10 – 20 let ke vzniku rakoviny jícnu.

Refluxní choroba jícnu a rakovina jícnu

Mezi příznaky rakoviny jícnu patří (20):

• Problémy s polykáním
• Nevysvětlitelné hubnutí
• Dlouho trvající a přetrvávající nechutenství
• Změny hlasu (chrapot)
• Přetrvávající kašel a/nebo vykašlávání krve
• Zvracení

Pokud se u vás některé z těchto příznaků objeví nebo se nebudete cítit dobře či zaznamenáte jiné přetrvávající příznaky a problémy, obraťte se neprodleně na vašeho lékaře. Rakovinu jícnu lze léčit operací, pokud je nádor zachycen včas.

Co si z článku odnést?

Refluxní choroba jícnu je onemocnění, kterým trpí až 5% dospělé populace. Je častější u dětí (protože nemají ještě dobře vyvinutý jícnový svěrač) a často se také vyskytuje v těhotenství nebo při obezitě. Léčba tohoto onemocnění spočívá ve změně životosprávy (konzumace menších porcí jídla, vynechání potravin, které vyvolávají pálení žáhy, což je nejčastější příznak refluxní choroby jícnu), užívání léčiv (léky na neutralizaci žaludeční kyseliny nebo léky na snížení tvorby žaludeční kyseliny) nebo v chirurgickém zákroku.

Občas pálí žáha každého a není třeba z toho dělat vědu. Pokud ale k refluxu dochází opakovaně a dlouhodobě, může dojít ke vzniku komplikací a v závažných případech až k rakovině jícnu.