Běžně používaný lék může zvyšovat riziko rakoviny plic

26. října 2018 22:34

Studie zveřejněná tento týden v prestižním časopise BMJ (British Medical Journal) naznačuje, že některé léky běžně používané k léčbě vysokého krevního tlaku, zvyšují riziko rakoviny plic více, než jiné léky na vysoký krevní tlak.

Obsah článku

  1. Léky na krevní tlak a rakovina plic
  2. Není potřeba se děsit, ale měli bychom zbystřit
  3. Co si z článku odnést?

Nová studie podrobně zkoumala široce používané antihypertenzivum (lék na vysoký krevní tlak).

V léčbě hypertenze se velmi často používají léky ze skupiny inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (lidově zvané ACE inhibitory).

Tyto léky jsou velmi účinné a lékaři je považují za bezpečné, pokud je pacienti krátkodobě užívají.

Již dříve provedené studie naznačují, že ACE inhibitory mohou zvyšovat riziko rakoviny, ale výsledky těchto studií nebyly jednoznačné a dostatečně průkazné, protože většina z nich pracovala jen s malým vzorkem pacientů nebo trvala příliš krátkou dobu.

Vědci z kanadské univerzity McGill se rozhodli prozkoumat, zda ACE inhibitory skutečně zvyšují riziko rakoviny a zaměřili se konkrétně na rakovinu plic. Výsledky své studie zveřejnili tento týden (1).

Lékaři se již dříve domnívali, že ACE inhibitory mohou zvyšovat riziko rakoviny plic, protože se při užívání těchto léků mohou v plicích hromadit některé látky, konkrétně bradykinin a substance P.

Bradykinin je peptid (sloučenina vzniklá spojením dvou a více aminokyselin, která je základní stavební jednotkou bílkovin), který způsobuje dilataci (roztažení) cév, což snižuje krevní tlak.

Substance P je také peptid, který funguje jako neurotransmiter (látka, která slouží k přenášení vzruchů v nervové soustavě živočichů, včetně člověka).

Vědci se domnívají, že jak bradykinin, tak substance P se mohou podílet na vzniku rakoviny plic. Bradykinin může přímo stimulovat tvorbu nádorových buněk v plicích, zatímco substance P naopak podporuje růst nádoru jako celku.

Léky na krevní tlak a rakovina plic

V rámci této nové studie, kterou vedl profesor Laurent Azoulay, autoři studovali lékařské záznamy téměř jednoho milionu pacientů ve Velké Británii. Všichni pacienti začali užívat léky na vysoký krevní tlak v období let 1995 - 2015.

Účastníkům studie bylo 18 a více let a žádný z nich předtím neměl nádorové onemocnění. V rámci studie byl každý z účastníků v průměru sledován 6,4 roku. Během této doby lékaři diagnostikovali téměř 8 tisíc případů rakoviny plic.

Vědci srovnávali riziko rakoviny plic u osob, které začaly užívat ACE inhibitory s osobami, které užívaly léky ze skupiny blokátorů angiotenzinového receptoru (ARB, mezi které patří například sartany).

Aby se odfiltrovaly statistické nepřesnosti, zohlednili autoři studie také další rizikové faktory rakoviny plic, jako jsou kouření, věk, index tělesné hmotnosti (BMI), konzumace alkoholu a prodělaná onemocnění plic v anamnéze.

Studie přinesla zjištění, že osoby užívající ACE inhibitory mají o 14% vyšší riziko rakoviny plic, než osoby, které na vysoký tlak užívají léky ze skupiny blokátorů AT receptorů (sartany).

Riziko rakoviny plic stoupá zejména při užívání ACE inhibitorů po dobu delší než 5 let. Po pěti letech dochází k prudkému nárůstu rizika rakoviny plic a pacienti, kteří ACE inhibitory užívali deset a více let, měli riziko rakoviny plic o celých 31% vyšší.

Není potřeba se děsit, ale měli bychom zbystřit

I když se 14% nárůst rizika rakoviny plic zdá jako obrovské číslo, autoři studie upozorňují, že je nutné se na to podívat z hlediska skutečné incidence (celkový počet nově diagnostikovaných případů) rakoviny plic v populaci.

V České republice byla v roce 2016 incidence rakoviny plic v populaci zhruba 6800 případů, což znamená, že z 1000 osob onemocní za rok zhruba 6 - 7 osob (2).

V případě zvýšení rizika o 14%, pak onemocní jen o jednoho člověka z 1000 více. A to zase není pro jednotlivce tak velké číslo.

Nicméně na úrovni populace je tento efekt mnohem významnější, protože antihypertenziva užívá obrovské množství lidí. Jak říkají autoři studie, že “tento nevýznamný relativní nárůst může způsobit obrovské zvýšení absolutního počtu pacientů s tímto onemocněním."

Autoři zveřejnili tuto studii v souvislosti s úvodníkem, který napsala docentka Deirdre Cronin Fenton z katedry klinické epidemiologie na univerzitě v Aarhus v Dánsku (3).

Paní docentka souhlasí s autory studie a říká, že “vzhledem k obrovskému počtu lidí, kteří ACE inhibitory na celém světě užívají, jsou tato zjištění závažná.”

Autoři studie doufají, že se tímto problémem budou zabývat i další výzkumníci a věří, že jejich zjištění se podaří potvrdit i v dalších studiích, zejména na pacientech, kteří tyto léky užívají delší dobu.

U studií tohoto typu není jednoduché oddělit příčinu a následek, a tak se na zvýšení rizika rakoviny plic mohou podílet i další faktory. Nicméně vzhledem k tomu, že se této nové studie zúčastnil obrovský počet osob, jsou její závěry znepokojující a měli bychom je podrobněji prozkoumat.

I když je pravděpodobné, že budou provedeny další studie v této oblasti, docentka Fentonová tvrdí, že pro pacienty, kteří užívají ACE inhibitory dlouhodobě je lehce zvýšené riziko rakoviny plic vyváženo prodloužením života a snížením rizika úmrtí na kardiovaskulární choroby.

Co si z článku odnést?

Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou smrti ve vyspělých zemích, včetně České republiky. Vysoký tlak je důležitým rizikovým faktorem pro infarkt myokardu, který ročně celosvětově zabije milióny lidí. Proto je důležité užívat léky na vysoký krevní tlak, protože tato nemoc nebolí a dlouhodobá hypertenze nevratně poškozuje srdce a cévy a zvyšuje i riziko cévní mozkové příhody.

Užívání léků na vysoký krevní tlak je proto velmi důležité a ACE inhibitory jsou jedny z nejúčinnějších léků na snižování krevního tlaku. Jejich užívání podstatně snižuje riziko předčasného úmrtí na kardiovaskulární choroby a z hlediska jednotlivce statisticky nijak dramaticky nezvyšuje riziko rakoviny plic (při 14% zvýšení rizika onemocní jen 1 osoba z 1000 navíc každý rok).

Pokud máte jakékoli dotazy k lékům, které vám lékař předepsal, požádejte lékaře, aby vám vše vysvětlil. Sami žádné léky nevysazujte, protože hrozí trvalé poškození zdraví. 

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday.com

Zdroje obrázků:

Pixabay.com

Článek naposled aktualizován: 26. října 2018 22:34
Datum příští revize: 26. října 2020 22:34
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace