Ganserův syndrom: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

2. října 2019 21:39

Ganserův syndrom je vzácné duševní onemocnění, kdy postižená osoba svévolně a vědomě jedná, jako by trpěla duševní nebo mentální poruchou, i když ve skutečnosti žádnou takovou chorobu nemají.

Obsah článku

  1. Jaké jsou příznaky Ganserova syndromu?
  2. Jaké jsou příčiny Ganserova syndromu?
  3. Jaká je četnost výskytu Ganserova syndromu?
  4. Diagnostika Ganserova syndromu
  5. Léčba Ganserova syndromu
  6. Jaká je prognóza Ganserova syndromu?
  7. Co si z článku odnést?

Lidé s Ganserovým syndromem se mohou chovat stejně jako lidé s duševními chorobami, jako je například schizofrenie. V minulosti býval Ganserův syndrom označován také názvem „vězeňská psychóza“, protože byl poprvé pozorován u vězňů. Z hlediska psychiatrie patří mezi takzvané blíže nespecifikované disociativní (konverzní) poruchy.

Lidé s Ganserovým syndromem se chovají tímto způsobem proto, že mají vnitřní neodolatelné nutkání, aby na ně okolí pohlíželo jako na nemocné nebo zraněné osoby, ale přitom jim nejde o získaní žádného hmatatelného prospěchu, jako je například finanční zisk.

Na druhou stranu jsou ale lidé s Ganserovým syndromem ochotni podstoupit i bolestivá vyšetření či operace s cílem získat útěchu a speciální péči, věnovanou lidem, kteří jsou opravdu nemocní.

Ganserův syndrom je z technického hlediska považován za duševní onemocnění, protože je spojen s těžkými emočními poruchami.

Jaké jsou příznaky Ganserova syndromu?

Lidé s Ganserových syndromem trpí krátkými epizodami „divného“ chování, které se podobá chování lidí se závažným duševním onemocněním. Postižená osoba může například působit zmateně, vydávat absurdní prohlášení nebo tvrdit, že má halucinace (cítí nebo vidí věci, které ve skutečnosti nejsou) či že slyší hlasy.

Klasickým příznakem Ganserova syndromu jsou paralogie, neboli neúmyslné poruchy úsudku, což se může projevit například nesmyslnými odpověďmi i na jednoduché otázky.

Někteří pacienti dokonce udávají, že mají i tělesné potíže (například nemohou hýbat některou částí těla), čemuž se odborně říká „hysterická paralýza“.

Dalším častým příznakem Ganserova syndromu je amnézie (ztráta paměti), kdy si pacient nepamatuje co se během epizody jeho „divného“ chování dělo.

Jaké jsou příčiny Ganserova syndromu?

O této vzácné nemoci toho víme poměrně málo, ale někteří odborníci se domnívají, že vzniká jako reakce na extrémní stres. Dalším faktorem, který se může podílet na rozvoji Ganserova syndromu je snaha vyhnout se odpovědnosti nebo nepříjemné situaci. Někdy může být příčinou Ganserova syndromu jiné onemocnění, jako je například alkoholismus, cévní mozková příhoda nebo poranění hlavy.

Většina lidí s Ganserovým syndromem také trpí poruchou osobnosti, většinou histriónskou nebo disociální poruchou osobnosti.

Disociální porucha osobnosti je charakterizována neodpovědným a agresivním chováním, bezohledností vůči ostatním a nedodržováním společenských zásad.

Lidé s disociální poruchou osobnosti se někdy označují slovem „sociopat“ nebo „psychopat“.

Lidé s histriónskou poruchou osobnosti touží po pozornosti ostatních a mají často nutkavou potřebu být středem pozornosti. Proto se často chovají nevhodně a dramaticky s cílem získat pozornost.

Jaká je četnost výskytu Ganserova syndromu?

Ganserův syndrom je velice vzácný. Vyskytuje se častěji u mužů než u žen a nejčastěji postihuje dospívající a mladé dospělé.

Diagnostika Ganserova syndromu

Stanovení diagnózy Ganserova syndromu je obtížné, protože se jedná o velice vzácné onemocnění, které je hodně ovlivněno „smyšlenkami“ pacientů, které je někdy obtížné odhalit. Navíc musí lékaři vždy vyloučit, zda příčinou Ganserova syndromu není jiné onemocnění, jako je například cévní mozková příhoda nebo, zda se toto onemocnění nerozvinulo jako následek poranění hlavy.

Diagnózu Ganserova syndromu by měl stanovit pouze erudovaný a zkušený psychiatr či psycholog, který ví jak se duševní onemocnění projevují, diagnostikují a léčí.

Psychiatři používají v diagnostice Ganserova syndromu a poruch osobnosti speciální nástroje na vyhodnocování příznaků a kladou cílené otázky, které je ke stanovení diagnózy dovedou.

Diagnostika je tak založena na vyloučení jiných duševních poruch a dalších možných příčin Ganserova syndromu a také na sledování chování a postojů pacienta během psychiatrického vyšetření (pohovoru).

Léčba Ganserova syndromu

Je velice obtížné předpovědět, zda se příznaky Ganserova syndromu zmírní nebo odezní. Zčásti je to proto, že lidé s Ganserovým syndromem často předstírají příznaky onemocnění a to nejen v důsledku reakce na nadměrný stres, ale například i proto, že se nedokážou účinně vypořádat se stresovými situacemi nebo se situacemi, které jsou pro ně nepříjemné či nepohodlné. Protože lidé mají tendenci opakovat naučené vzorce chování, je někdy léčba Ganserova syndromu velice svízelná.

V léčbě Ganserova syndromu se neuplatňují léky (s výjimkou případů, kdy postižená osoba skutečně trpí depresí, úzkostí nebo psychotickou poruchou), ale využívají se spíše různé metody psychoterapie (poradenství) a sleduje se, zda se příznaky onemocnění opět objeví či ne.

Jaká je prognóza Ganserova syndromu?

Prognóza Ganserova syndromu do značné míry závisí na závažnosti příznaků a také na tom, zda je příčinou onemocnění jen reakce na nadměrný stres nebo nemoc propukla kvůli dlouhodobým špatným vzorcům chování v důsledku poruchy osobnosti.

Co si z článku odnést?

Ganserův syndrom je vzácné duševní onemocnění charakteristické tím, že postižený člověk se vědomě chová tak, jako kdyby trpěl duševní nebo tělesnou poruchou, i když je ve skutečnosti zdravý.

Onemocnění nejčastěji vzniká v reakci na silný stres nebo jako důsledek poruch osobnosti či poškození mozku úrazem nebo po cévní mozkové příhodě.

Léčba je obtížná a u každého člověka jiná. Uplatňují se při ní různé formy psychoterapie. V případě, že je nemoc spojena se skutečnými příznaky duševních chorob (úzkost, deprese, psychotické poruchy), může pacientovi psychiatr předepsat i příslušné léky.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Webmd

Zdroje obrázků:

Pixabay.com

Článek naposled aktualizován: 2. října 2019 21:39
Datum příští revize: 2. října 2021 21:39
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace