Vše co potřebujete vědět o cévní mozkové příhodě

Vše co potřebujete vědět o cévní mozkové příhodě
9. listopadu 2018 21:25

Cévní mozkové příhody má většina běžné populace zasunuté do škatulky onemocnění, která postihují zpravidla staré lidi ve věku nad 70 let, a domnívají se proto, že jich se netýkají. Statistiky jsou však neúprosné a ukazují, že se mozkové mrtvice vyskytují u stále mladších jedinců, a tak už dnes není vzácností potkat v rehabilitačních centrech třicátníky s touto diagnózou.

Obsah článku

  1. Rychlá fakta o cévní mozkové příhodě
  2. Co je cévní mozková příhoda?
  3. Léčba cévní mozkové příhody
    1. Ischemická cévní mozková příhoda
    2. Hemoragická cévní mozková příhoda
  4. Rehabilitace po cévní mozkové příhodě
  5. Prevence cévní mozkové příhody
  6. Typy cévních mozkových příhod
  7. Příčiny cévní mozkové příhody
    1. Příčiny ischemické cévní mozkové příhody
    2. Příčiny hemoragické cévní mozkové příhody
    3. Příčiny tranzitorní ischemická ataky (TIA)
  8. Příznaky cévní mozkové příhody
  9. Diagnostika cévní mozkové příhody
  10. Co si z článku odnést?

Jiná označení pro cévní mozkovou příhodu jsou mozková mrtvice nebo iktus. Toto onemocnění vzniká, pokud dojde k zablokování přísunu krve do mozku. Cévní mozková příhoda je závažné onemocnění které, vyžaduje okamžitý zásah lékaře.

V České republice patří cévní mozková příhoda mezi 5 nejčastějších příčin úmrtí.  Každý rok dostane cévní mozkovou příhodu více než třicet tisíc lidí.  To znamená, že každých 17 minut onemocní jedna osoba.

V tomto článku se dozvíte, jaké jsou příčiny cévní mozkové příhody, jak se toto onemocnění léčí a jaké jsou nejlepší způsoby jeho prevence.

Rychlá fakta o cévní mozkové příhodě

  • Při cévní mozkové příhodě se do mozku nedostává dostatek kyslíku a živin, což způsobuje smrt mozkových buněk.
  • Aby se minimalizovalo poškození mozku, je nutné cévní mozkovou příhodu co nejrychleji diagnostikovat a léčit.
  • Způsob léčby cévní mozkové příhody závisí na jejím typu.
  • Nejúčinnějším způsobem prevence cévní mozkové příhody je pěstování zdravého životního stylu a léčba onemocnění, která představují rizikové faktory pro vznik mozkové mrtvice.

Co je cévní mozková příhoda?

Cévní mozková příhoda vzniká, když dojde k přerušení nebo zhoršení zásobení mozku krví. Pokud se tak stane, do mozku se nedostává dostatek kyslíku a živin a mozkové buňky začnou umírat.

Z osob, které na následky cévní mozkové příhody v České republice zemřou, je zhruba 60% žen a 40% mužů.

Podle Americké kardiologické společnosti (American Heart Association - AHA) mají afroameričané (černošská rasa) téměř dvakrát vyšší riziko cévní mozkové příhody a mnohem vyšší riziko úmrtí na toto onemocnění, než běloši (kavkazská rasa).

Léčba cévní mozkové příhody

Ischemická a hemoragická cévní mozková příhoda vznikají z úplně jiných příčin a musí se tedy léčit odlišnými způsoby léčby.

Proto je v případě cévní mozkové příhody důležitá nejen rychlá a účinná léčba, aby se minimalizovalo poškození mozku, ale je nesmírně důležité správně a přesně diagnostikovat typ cévní mozkové příhody, protože léčba vhodná pro jeden typ cévní mozkové příhody může pacienty s jiným typem cévní mozkové příhody poškodit a jejich stav naopak zhoršit.

Ischemická cévní mozková příhoda

Ischemická cévní mozková příhoda vzniká ucpání (zablokování) nebo zúžení tepen zásobujících mozek krví. Proto je smyslem léčby ischemické cévní mozkové příhody obnovit normální průtok krve mozkem.

Léčba akutní ischemické cévní mozkové příhody spočívá nejčastěji v podávání léků, které rozpouští krevní sraženinu a brání jejich další tvorbě. Lékem první volby je tkáňový aktivátor plazminogenu (TPA). Tento lék se podává injekčně aje velmi účinný v rozpouštění krevních sraženin (trombů), ovšem musí se podat do 4,5 hodiny (některé studie dokonce říkají, že do 3 hodin) od výskytu prvních příznaků ischemické cévní mozkové příhody.

Poslední studie také naznačují, že mechanická trombektomie, při které lékaři s pomocí katetru odstraní sraženinu z ucpané mozkové tepny, má podobnou účinnost jako tkáňový aktivátor plazminogenu a tento způsob léčby se tak začíná provádět i u nás, ve specializovaných iktových centrech (například v Motolské nemocnici v Praze nebo v Brně v nemocnici u Svaté Anny). Mechanickou trombektomii provádí lékaři z oboru intervenční radiologie. Stejně jako u TPA je i u mechanické trombektomie důležitá rychlost léčby. Čím dříve se průtok ucpanou cévou obnoví, tím je poškození mozku menší.

Kromě toho se pacientům podává také aspirin, který snižuje riziko opakované tvorby krevních sraženin.

Další možností léčby ischemické cévní mozkové příhody jsou endarterektomie (chirurgický výkon spočívající v rozříznutí cévy a vyjmutí sraženiny). Endarterektomie se nejčastěji provádí na krkavicích (odborně arteria cartotis), což jsou tepny, kterými se do mozku dostává velká část krve ze srdce a kde se často tvoří sraženiny nebo sklerotické pláty, které zhoršují zásobení mozku krví).

V neposlední řadě se používá také metoda zvaná angioplastika, při které lékaři strčí dovnitř ucpané cévy katetr s balónkem na konci, který se nafoukne. Tím se zúžená céva roztáhne a může jí proudit více krve. Jako prevenci dalšího zúžení se do postižené cévy následně vloží stent (trubička s drátěnou výztuhou uvnitř), který cévu vyztuží a brání jejímu dalšímu smrštění.

Hemoragická cévní mozková příhoda

Při hemoragické cévní mozkové příhodě dochází k prasknutí cévy v mozku a k vylití krve do okolí. Cílem léčby je tedy co nejrychleji zastavit krvácení a snížit tlak na mozek.

V léčbě hemoragické cévní mozkové příhody se používají léky, které snižují otok mozku (například manitol), léky na snížení krevního tlaku, léky proti křečím a epileptickým záchvatům a léky bránící náhlým konstrikcím (stažení) krevních cév.

Pokud pacient užívá léky na ředění krve (warfarin) a protidestičkové léky (klopidogrel, aspirin) podávají se léky, které jejich účinek rychle vyruší.

Nedílnou součástí léčby hemoragické cévní mozkové příhody jsou také krevní transfúze na doplnění krevních ztrát.

Protože častou příčinou hemoragických cévních mozkových příhod jsou aneuryzmata (výdutě na tepnách, které oslabují jejich stěnu a činí je náchylnějšími k prasknutí), provádí se v rámci prevence speciální neurochirurgické výkony, kdy se aneuryzma uzavře s pomocí speciální svorky (odborně se tomuto výkonu říká clipping, podle anglického slova clip - svorka). Po zasvorkování aneuryzmatem přestane protékat krev a zabrání se tím tak riziku jeho prasknutí a krvácení do mozku.

Další častou příčinou krvácení do mozku jsou arteriovenózní malformace (AVM), což jsou patologické spojky mezi tepnami a žilami mozku, které oslabují cévy a zvyšují riziko jejich prasknutí. Pokud takovou AV malformaci pacient má, je možné jí operativně odstranit a zabránit tak riziku jejího prasknutí a krvácení do mozku.

Rehabilitace po cévní mozkové příhodě

Cévní mozková příhody patří mezi onemocnění, která závažným způsobem zasahují do našich pohybových a duševních schopností. Po iktu je důležité co nejrychleji začít s rehabilitací.

Mezi rehabilitační metody a podpůrné terapie používané v léčbě cévních mozkových příhod, mimo jiné, patří:

  • Řečová terapie (logopedie): následkem cévních mozkových příhod jsou velmi často poruchy řeči. Řečová terapie pod vedením zkušeného logopeda pomáhá řešit problémy s mluvením a rozuměním řeči.
  • Fyzioterapie: cévní mozkové příhody také často narušují naše pohybové schopnosti. Vhodné fyzioterapie je proto velmi důležitá. Hlavní je zůstat aktivní a snažit se neustále hýbat, i když je to zpočátku často velice těžké.
  • Trénink kognitivních funkcí a soběstačnosti: po cévní mozkové příhodě je řada lidí odkázána na pomoc okolí a nedokáže se o sebe postarat. Stejně tak poruchy kognitivních funkcí, včetně paměti, jsou časté. Proto je potřeba tyto schopnosti rozvíjet a s pomocí vhodné podpory se zkusit co nejrychleji opět stát soběstačným a vrátit se do normálního života. Na zlepšení paměti můžete využít například následující tipy, dobré je i číst, psát, sledovat televizi, poslouchat rádio a naučit se znovu zapojit všechny smysly a obnovit jejich normální funkci.
  • Podpůrné skupiny a podpora v rodině: podpora rodiny je neméně důležitou součástí léčby cévních mozkových příhod. Pacienti potřebují nejen lékařskou pomoc, ale dlouhodobá rehabilitace vždy bude ležet i na rodinných příslušnících, kteří mohou lidem po iktu k rychlejšímu návratu do normálního života. Můžete se také přihlásit do skupin podobně postižených osob (například na sociálních sítích) a vyměňovat si vzájemně své zkušenosti.

Rehabilitace je důležitou součástí léčby cévních mozkových příhod. Správná pomoc a podpora rodiny a dalších blízkých osob, pacientům umožní rychleji se vypořádat s následky onemocnění a vrátit se do běžného života.

Prevence cévní mozkové příhody

Nejlepší prevencí iktu je vyvarovat se věcí, které zvyšují riziko jeho vzniku. Je důležité vést zdravý životní styl a zaměřit se zejména na následující věci:

  • Jíst zdravou stravu
  • Udržovat si zdravou tělesnou hmotnost
  • Pravidelně cvičit
  • Nekouřit
  • Alkohol nepít vůbec nebo s mírou

Pod pojmem zdravá strava se rozumí jíst dostatek ovoce, zeleniny, zdravých celozrnných potravin, ořechů, semen a luštěnin. Měli byste také omezit konzumaci červeného a průmyslově zpracovaného masa (hovězí, vepřové, mleté maso, salámy, uzeniny, apod.) a snížit příjem cholesterolu a nasycených tuků. Je také vhodné omezit příjem soli, protože její nadměrný příjem zvyšuje krevní tlak.

Další možnosti prevence cévní mozkové příhody jsou:

  • Udržování krevního tlaku ve zdravém rozmezí
  • Dodržování zásad správné léčby diabetu (cukrovky)
  • Správná a včasná léčba obstruktivní spánkové apnoe

Kromě změny životního stylu vám lékař jako prevenci cévní mozkové příhody může napsat antikoagulační či protidestičkové léky (lidově „léky na ředění krve“), které brání tvorbě krevních sraženin a tím snižují riziko ischemické cévní mozkové příhody.

Někdy se v prevenci cévních mozkových příhod uplatňují i chirurgické výkony, zejména u mozkových aneuryzmat (clipping) a arteriovenózních malformací.

Typy cévních mozkových příhod

Existují tři hlavní typy cévních mozkových příhod:

  • Ischemická cévní mozková příhoda: tento typ iktu je nejčastější (tvoří zhruba 80% všech cévních mozkových příhod) a je nejčastěji způsoben sraženinou nebo aterosklerotickým plátem, které ucpou přívodní tepny zásobující mozek krví a kyslíkem. Mozek pak trpí nedostatkem živin a kyslíku, což vede k odumírání nervových buněk.
  • Hemoragická cévní mozková příhoda: tento typ cévní mozkové příhody vzniká v důsledku ruptury (prasknutí) cévy v oslabeném místě. Nejčastější příčinou hemoragických iktů jsou ruptury aneuryzmat a arteriovenózních malformací.
  • Tranzitorní ischemická ataka (TIA): tento typ cévní mozkové příhody se někdy označuje jako „malá mozková mrtvice“ nebo „malý iktus“. Vzniká tehdy, když se do některých částí mozku krátkodobě nedostane dostatek krve a kyslíku, většinou v důsledku drobných sraženin, zúžení nebo spazmů cév (vlastně křečí, které způsobí stažení cév). Důležité je, že se průtok krve mozkem v krátké době obnoví a příznaky odezní.

Příčiny cévní mozkové příhody

Různé typy cévních mozkových příhod vznikají z různých příčin. Nicméně společné rizikové faktory cévních mozkových příhod jsou:

  • Nadváha
  • Věk 55 let a vyšší
  • Výskyt cévní mozkové příhody v rodině
  • Neaktivní životní styl (nedostatek pohybu, apod.)
  • Nadměrné holdování alkoholu
  • Kouření
  • Užívání drog a návykových látek
  • Podle některých studií může u některých lidí být příčinou cévní mozkové příhody i chronický nadbytek železa

Příčiny ischemické cévní mozkové příhody

Ischemická cévní mozková příhoda vzniká zablokováním nebo zúžením průsvitu tepen, které zásobují mozek krví. To vede k ischémii, což je odborný lékařský termín označující stav, kdy jsou tkáně nedostatečně zásobeny krví a kyslíkem a jejich buňky odumírají. V případě mozku tak při ischémii dochází k úmrtí nervových buněk.

K zablokování průtoku krve cévami nejčastěji dochází v důsledku krevních sraženin (trombů), které se v tepnách mozku mohou vytvořit. Někdy může sraženina vzniknout v jiné části cévního řečiště (například v srdci nebo jinde) a dostat se do mozku, kde jsou cévy užší a snáze se tak ucpou. Pokud sraženina vznikla jinde a do mozku se dostala z jiné části tepenného řečiště nebo ze srdce, neříkáme takovéto sraženině trombus, ale embolus (česky vmetek, protože došlo k jejímu „vmetení“ do mozkových tepen odjinud).

Kromě trombů a embolů může k ucpání cév zásobujících mozek dojít též v důsledku aterosklerózy (ukládání tuků do stěn tepen, což jednak zužuje průsvit vlastní tepny a navíc se na tukových plátech – ateromech v postižené cévě snadno tvoří nebo zachytávají krevní sraženiny), což opět způsobuje ischémii.

Příčiny hemoragické cévní mozkové příhody

Hemoragická cévní mozková příhoda vzniká v případě, kdy přes tepny v mozku začne prosakovat krev nebo dojde k jejich prasknutí (ruptuře) a ke krvácení do mozku.

Rozlitá krev jednak utlačuje mozkové buňky a zabíjí je a navíc také zhoršuje zásobování mozku krví, protože ta vytéká mimo tepenné řečiště a části mozku za rupturou jsou tak bez přívodu krve a kyslíku.  V některých případech může hemoragická cévní mozková příhoda člověka i zabít (například při krvácení do mozkového kmene), zatímco někdy krev nemusí vytékat jen do mozku, ale do prostor mezi lebkou a mozkem a vznikají tak různé druhy krvácení (subarachnoideální, subdurální nebo epidurální), podle toho, kam se krev dostává.

Hlavními příčinami hemoragické cévní mozkové příhody jsou hypertenze (vysoký krevní tlak), poranění mozku (trauma), užívání léků na ředění krve, aneuryzmata a arteriovenózní malformace.

Aneuryzma (výduť) je patologicky rozšířená část krevní cévy s oslabenou stěnou.

Nejčastějším podtypem hemoragické cévní mozkové příhody je intracerebrální krvácení (česky krvácení do mozku), ke kterému dochází po prasknutí tepny a vylití krve do okolní mozkové tkáně.

Druhým nejčastějším podtypem hemoragické cévní mozkové příhody je subarachnoidální krvácení. V tomto případě se krev z prasklé cévy vylije do prostoru mezi mozkem a tenkou blankou, která mozek kryje (arachnoidea).

Příčiny tranzitorní ischemická ataky (TIA)

Tranzitorní ischemická ataka se od ostatních typů cévní mozkové příhody liší v tom, že k přerušení zásobení mozku krví a kyslíkem dochází pouze na krátkou dobu, a pak se stav sám upraví, bez jakékoli léčby. Tranzitorní ischemická ataka se do jisté míry podobná ischemické cévní mozkové příhodě v tom, že je často rovněž způsobena krevní sraženinou (trombem) nebo embolem (sraženinou vzniklou na jiném místě, která se do mozku dostane krevním oběhem).

I když tranzitorní ischemická ataka je přechodná (slovo tranzitorní znamená přechodný) a stav se sám upraví bez jakékoli léčby, je nutné vždy vyhledat lékaře, protože se jedná o varovné známky, které signalizují, že cévy v mozku jsou částečně zablokované krevními sraženinami nebo že dochází ke vzniku embolů v srdci.

Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí (Centers for Disease Control and Prevention - CDC), více než jedna třetina osob, které dostanou tranzitorní ischemickou ataku dostanou do roka závažnou cévní mozkovou příhodu, pokud se po TIA nezačnou léčit a 10 – 15% z nich navíc dostane těžkou cévní mozkovou příhodu již do 3 měsíců po tranzitorní ischemické atace.

Příznaky cévní mozkové příhody

Příznaky cévní mozkové příhody se často objeví bez jakéhokoli varování a mezi ty hlavní patří:

  • Zmatenost, potíže s mluvením a porozuměním mluvené řeči
  • Bolest hlavy, někdy doprovázená poruchami vědomí a zvracením
  • Ztráta citu v končetinách a/nebo na obličeji, spadlý koutek a neschopnost hýbat končetinami, a to nejčastěji jen na jedné straně těla
  • Poruchy zraku na jednom nebo obou očích
  • Poruchy chůze, koordinace, včetně závratí

Cévní mozková příhoda může vést k dlouhodobým zdravotním potížím. Prognóza onemocnění závisí na tom, jak rychle je onemocnění diagnostikováno, jak rychle je zahájena léčba a také na tom, která část mozku je postižena a jak závažné postižení je.

Kromě výše uvedených příznaků, se cévní mozkové příhody mohou projevit i následujícími symptomy:

  • Problémy s udržením moči a stolice (inkontinence)
  • Deprese
  • Bolesti rukou a nohou, které se zhoršují při pohybu a při změnách teploty
  • Ochrnutí nebo slabost na jedné nebo obou stranách těla
  • Potíže s ovládáním či vyjadřováním emocí
  • Příznaky se mohou lišit a mohou být různě závažné.

Pro praxi je nejdůležitější pamatovat si čtyři následující nejčastější příznaky počínající cévní mozkové příhody (podle anglické zkratky FAST), a pokud se objeví, je nutné neprodleně volat záchranku na čísle 155 nebo 112.

  • Necitlivost poloviny obličeje a spadlý koutek: pokud se postižená osoba pokusí usmát nebo zavřít oči, zdá se, že má jeden koutek spadlý nebo jedno oko nedokáže zavřít?
  • Slabost ruky: pokud postižená osoba zvedne obě ruce nad hlavou, padá jí jedna ruka dolů a nedokáže jí udržet nahoře ve stejné výšce jako druhou?
  • Potíže s mluvením: pokud necháte postiženou osobu zopakovat jednoduchou větu, zdá se vám, že mluví nesrozumitelně, mumlá nebo není schopna větu zopakovat či vám nerozumí?
  • Volejte 155 nebo 112: pokud se objeví kterýkoli ze tří výše uvedených příznaků, je čas okamžitě volat záchranku!

Pamatujte si, že čím rychleji je zahájena léčba, tím je prognóza onemocnění lepší a tím menší je riziko trvalých následků či smrti.

Diagnostika cévní mozkové příhody

Cévní mozková příhoda vzniká náhle a její příznaky se často objeví dříve, než postižená osoba stihne vyhledat lékaře.

Nejlepší prognózu mají pacienti, u kterých ke léčba zahájena do 3 hodin poté, co se objeví první příznaky iktu.

Pro diagnostiku cévní mozkové příhody lékaři a hlavně pro určení typu cévní mozkové příhody, což je velmi důležité pro správnou léčbu, mají lékaři k dispozici následující možnosti:

  • Fyzikální vyšetření: jedná se o klasické vyšetření, při kterém vám lékař změří tlak, zkontroluje cévy na očním pozadí a poslechne si fonendoskopem průtok krve karotidami (cévy na krku, kterými proudí krev do mozku). Součástí vyšetření je i odběr anamnézy, kdy se vás nebo příbuzných zeptá, jak a kdy se příznaky onemocnění objevily a zda je to poprvé či se jedná o opakovaný stav.
  • Odběr krve: cílem tohoto vyšetření je ověřit rychlost srážení krve (APTT a Quickův test) a hladinu některých látek a sloučenin v krvi, včetně například zánětlivých parametrů, jako jsou C-reaktivní protein nebo leukocyty (bílé krvinky).
  • CT vyšetření: při tomto vyšetření lékaři pořídí sadu rentgenových snímků vašeho mozku, ze kterých lze zjistit krvácení, cévní mozkové příhody, nádory a další onemocnění mozku. Vyšetření lze provést i cíleně na tepny v takzvané arteriální fázi, kdy se tepny naplní kontrastní látkou a sleduje se, zda kontrastní látka proniká do celého řečiště (CT-angiografie)
  • Magnetická rezonance: při tomto vyšetření se vytvoří obraz mozku s pomocí radiových a magnetických vln a zjišťuje se rozsah poškození tkání mozku.
  • Ultrazvukové vyšetření karotid: při ultrasonografickém vyšetření může lékař sledovat průtok krve v tepnách a zjistit přítomnost sklerotických plátů v cévách.
  • DSA (digitální subtrakční angiografie): při tomto vyšetření se do tepny vstříkne kontrastní látka podobně jako při CT-angiografii a sleduje se s pomocí rentgenu. Výhodou DSA je skutečnost, že se jedná o invazivní vyšetření, při kterém se zavádí do tepen katetr, přes který lze do zúžené nebo poškozené cévy umístit stent a zlepšit tak průtok krve mozkem.
  • Echokardiogram: jedná se o sonografické (ultrazvukové) vyšetření srdce, s jehož pomocí lze detekovat například krevní sraženiny v srdci a sledovat průtok krve srdcem a přilehlými cévami.

Co si z článku odnést?

Cévní mozková příhoda je závažné onemocnění, které každý rok postihne více než 30 tisíc lidí v České republice. Existují celkem 3 hlavní typy cévní mozkové příhody, a to ischemická, hemoragická a tranzitorní ischemická ataka. Každá vyžaduje jiný způsob diagnostiky a léčby.

Nejlepší prevencí cévní mozkové příhody je vést zdravý životní styl, tedy nekouřit, alkohol pít střídmě, zdravě jíst a mít dostatek pohybu.

Pro prognózu onemocnění je velmi důležité rychlé zahájení léčby, ideálně do 3 hodin. V České republice existuje síť takzvaných iktových center, kam vás sanitka v případě potřeby doveze a kde vám bude poskytnuta špičková a kvalitní péče.

Kromě užívání léků na rozpouštění krevních sraženin a operačních výkonů se v posledních letech začínají v léčbě ischemické cévní mozkové příhody uplatňovat i další postupy, jako je například mechanická trombektomie, při které se lékaři pokusí vytáhnout krevní sraženinu z tepny speciálním košíčkem. Tyto výkony provádí velká iktová centra v Praze, Brně a dalších velkých městech.

Záchranku na čísle 155 nebo 112 volejte okamžitě v případě, kdy uvidíte, že má postižený spadlou polovinu obličeje (má spadlý koutek, nedokáže se usmát nebo dovřít oko), má potíže s mluvením nebo porozuměním nebo při předpažení mu padá jedna končetina a nedokáže jí udržet ve stejné rovině jako druhou.

Sdílet článek
Tags:
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday.com

Zdroje obrázků:

Pixabay.com

Článek naposled aktualizován: 9. listopadu 2018 21:25
Datum příští revize: 9. listopadu 2020 21:25
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace