Nadbytek železa může zvýšit riziko některých druhů cévních mozkových příhod

Nadbytek železa může zvýšit riziko některých druhů cévních mozkových příhod
8. června 2019 8:05

Riziko cévní mozkové příhody, zejména pak takzvané kardioembolické ischemické cévní mozkové příhody, kdy dochází k přerušení zásobování mozku krví v důsledku krevní sraženiny či jiné překážky v cévách jdoucích od srdce do mozku, se zdá být vyšší u lidí s nadbytkem železa v organizmu. Alespoň to tvrdí nejnovější výzkum.

Obsah článku

  1. Kardioembolická cévní mozková příhoda a hladina železa
  2. Geneticky nastavená hladina železa
  3. Možnosti pro další výzkum
  4. Co s z článku odnést?

Vědci z Královské univerzity v Londýně (Imperial College London) ve Velké Británii, zkoumali riziko cévní mozkové příhody  u osob se známou hladinou železa v krvi a u lidí s genetickými chorobami, které negativně ovlivňují hospodaření se železem.

Výzkum ukázal, že lidé, kteří jsou “geneticky předurčeni” k tomu, aby měli vysokou hladinu železa v krvi, mají vyšší riziko cévních mozkových příhod (1).

Výsledky výzkumu byly zveřejněny v časopise Stroke (což v českém překladu znamená cévní mozková příhoda neboli mozková mrtvice).

Zdá se, že nadbytek železa zejména zvyšuje riziko takzvané kardioembolické cévní mozkové příhody, což je druh mozkové mrtvice, který vzniká zablokováním cév zásobujících mozek v důsledku krevní sraženiny (či jiné překážky) ze srdce.

Autoři studie nicméně upozorňují, že lidé by neměli tato zjištění využívat k drastickému snižování hladiny železa v krvi. Zatím se totiž jedná o předběžné výsledky a je zapotřebí provést další studie, abychom zjistili, proč nadbytek železa může riziko tohoto druhu cévní mozkové příhody zvyšovat.

"Jedná se zatím o ranou fázi výzkumu a o prvotní zjištění a rozhodně pacientům s rizikem cévní mozkové příhody nedoporučujeme, aby snížili příjem železa, které v těle plní řadu důležitých funkcí," poznamenal hlavní řešitel studie Dr. Dipender Gill, z Fakulty veřejného zdravotnictví (School of Public Health) Královské univerzity v Londýně.

Kardioembolická cévní mozková příhoda a hladina železa

Podle Světové zdravotnické organizace prodělá každý rok cévní mozkovou příhodu kolem 15 miliónů lidí na celém světě (2).

Pět miliónů lidí na následky cévní mozkové příhody zemře a dalších 5 miliónů lidí má trvalé následky až do konce života.

V České republice je odhadovaná incidence (počet nově diagnostikovaných případů za rok) cévní mozkové příhody kolem 300 případů na 100000 osob, tedy zhruba 30 tisíc případů ročně (3).

Nicméně podle některých analýz nejsou odhady počtu nemocných v ČR zcela přesné a skutečnost může být mnohem horší (4).

Většina cévních mozkových příhod (asi 80%) je ischemických, které jsou způsobeny zablokováním cév krevní sraženinou nebo jinou překážkou, což vede k přerušení dodávky kyslíku do mozku.

Z ischemických cévních mozkových příhod tvoří podstatnou část takzvané kardioembolické ischemické cévní mozkové příhody, které jsou často spojeny s fibrilací síní, což je srdeční onemocnění, kdy srdce bije nepravidelně a obvykle rychleji než normálně.

Železo plní v organizmu řadu různých funkcí, z nichž ta nejdůležitější je přenoskyslíku na červených krvinkách. Autoři studie vysvětlují, že studie, které zkoumaly spojitost mezi hladinou železa v krvi a rizikem cévních mozkových příhod, přinesly rozporuplné výsledky.

Některé studie například tvrdí, že riziko cévní mozkové příhody stoupá při nízkých koncentracích železa v krvi, zatímco jiné studie tvrdí pravý opak. A máme i studie, které mezi hladinou železa v krvi a rizikem cévní mozkové příhody nenašly žádnou spojitost.

Geneticky nastavená hladina železa

Dr. Gill vysvětluje, že se jeho tým rozhodl tento problém prozkoumat podrobněji hlavně proto, že některé studie naznačovaly, že u některých lidí může železo v krvi zvyšovat tvorbu krevních sraženin.

První část výzkumu se zabývala vyhledáváním dědičných rozdílů, které ovlivňují hladinu železa v organizmu u jednotlivých lidí.

Lékaři prozkoumali genetickou informaci více než 48 tisíc osob, a to z veřejně dostupných zdrojů.

S pomocí techniky zvané Mendelovská randomizace, vědci zjistili, že v DNA (deoxyribonukleová kyselina) zkoumaných osob existují tři rozdílné jednonukleotidové polymorfismy (SNP), které buď zvyšují nebo snižují hladinu železa v krvi u konkrétní osoby.

Následně autoři studie osoby s těmito třemi jednonukleotidovými polymorfismy (SNP) srovnali s databází genetických informací více než 60 tisíc osob, které prodělali cévní mozkovou příhodu.

Výsledkem bylo zjištění, že osoby s jednonukletidovým polymorfismem (SNP), který zvyšuje hladinu železa v krvi, měli nejvyšší pravděpodobnost kardioembolické ischemické cévní mozkové příhody.

Pro lepší pochopení se to pokusím vysvětlit “v lidské řeči”.

DNA je základním stavebním kamenem nejen lidského organizmu. Jsou v ní zakódovány všechny naše vlastnosti, vzhled a také náchylnost k jednotlivým chorobám. Zatímco některé části DNA (geny) jsou pro všechny lidi stejné, jiné části DNA má každý člověk jiné (třeba barva očí, náchylnost k jednotlivým chorobám, způsob regulace hladiny železa, apod.).

Je to velice složité, ale pro zjednodušení si to můžeme představit tak, že třeba Vy máte v těle gen pro regulaci hladiny železa v krvi typu 1, který hladinu železa reguluje “správně”. Ale třeba váš soused má pro regulaci hladiny železa gen typu 2, který to nedělá úplně dobře a má tak v krvi trvale vyšší hladinu železa. No a Franta z práce, má gen typu 3, který zase hladinu železa snižuje až moc a má jí tak trvale nižší. A z toho pak plyne, že soused s genem typu 2 má nejvyšší riziko cévní mozkové příhody, zatímco Franta má toto riziko nejnižší, ale zase se třeba bude zadýchávat při fyzické námaze, zatímco soused nebo vy tolik ne.

Stav, kdy se jeden gen v DNA může vyskytovat v různých variantách či modifikacích se nazývá polymorfismus. Některé geny se dědí po rodičích (proto jsme jim například podobní) a některé se časem vyvíjí a mění sami a jsou unikátní i mezi příbuznými.

Možnosti pro další výzkum

Autoři použili také Mendelovskou randomizaci ke zkoumání dalších faktorů, které mohou ovlivňovat riziko cévní mozkové příhody.

A zjistili, že například lidé, kteří mají více krevních destiček (buněk, které podporují tvorbu krevních sraženin a pomáhají zastavit krvácení), mohou také mít zvýšené riziko ischemických cévních mozkových příhod.

Mezi další zjištění patří například skutečnost, že lidé s nízkou hladinou faktoru XI, což je látka, která se rovněž podílí na srážení krve (je důležitou součástí procesů takzvané koagulační kaskády, která vede ke vzniku krevní sraženiny a chrání organizmus před vykrvácením při poranění), mají naopak nižší riziko kardioembolické ischemické cévní mozkové příhody.

Všechna tyto zjištění naznačují možný směr dalšího výzkumu v oblasti prevence a léčby cévních mozkových příhod.

Co s z článku odnést?

Nová studie naznačuje, že lidé s vyšší hladinou železa v krvi, mohou mít zvýšené riziko kardioembolických cévních mozkových příhod. Na závěry je ale ještě brzy, spíše se zdá, že to do značné míry závisí na dědičnosti, která určuje “kvalitu” regulace hladiny železa v organizmu u jednotlivých osob.

Rozhodně je zapotřebí provést další výzkum a nemá smysl drasticky snižovat příjem železa, které je velice důležité pro správné zásobování tkání kyslíkem a má i řadu dalších funkcí.

Pomohl Vám tento web? Chtěli byste nás finančně podpořit, abychom pro Vás mohli psát více kvalitních článků? Klikněte sem!.
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday.com

Zdroje obrázků:

Pixabay.com

Článek naposled aktualizován: 8. června 2019 8:05
Datum příští revize: 8. června 2021 8:05
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace