Akustické trauma (akutrauma): vše co potřebujete vědět

Akustické trauma (zkráceně akutrauma) je poranění vnitřního ucha, která bývá nejčastěji způsobeno příliš hlasitým zvukem. K poranění vnitřního ucha přitom může dojít již po jednom hlasitém zvuku (například při výbuchu) nebo při dlouhodobé práci v příliš hlučném prostředí bez používání ochranných prostředků.

Akutrauma může být způsobeno také poraněním hlavy při kterém dojde k ruptuře (prasknutí) ušního bubínku nebo k poranění struktur vnitřního ucha.

Bubínek je blána, která odděluje zvukovod od středního a vnitřního ucha a jeho hlavní funkcí je přenášet zvukové signály do mozku prostřednictvím vibrací. Navíc také zajišťuje ochranu struktur vnitřního a středního ucha.

Akustické trauma může vést k přerušení přenosu vibrací z bubínku do mozku nebo k poškození dalších struktur, které jsou pro slyšení důležité, což může vést k trvalé ztrátě sluchu a také k řadě nepříjemných příznaků, jako jsou například tinnitus (zvonění v uších) nebo praskání v uších.

Druhy akustických traumat

Akustické trauma lze rozdělit na akutní a chronické.

Akutní akustické trauma vzniká při náhlém poškození bubínku nebo vnitřního ucha a ztrátě sluchu z plného zdraví (tedy například po výbuchu nebo jedné hlasité ráně).

Naproti tomu chronické akustické trauma se rozvíjí postupně a ke zhoršování sluchu dochází rovněž postupně a nejčastější příčinou je dlouhodobý pobyt nebo práce v hlučném prostředí.

Léčba akutního a chronického akutraumatu se někdy může podstatně lišit.

Kdo je akustickým traumatem nejvíce ohrožen?

Mezi osoby, které mají nejvyšší riziko akutraumatu, mimo jiné, patří:

• lidé, kteří dlouhodobě pracují v hlučném prostředí (například ve strojírenství na dílnách s hlučnými stroji, apod.)
• lidé, kteří často navštěvují hudební koncerty nebo jiné akce, na kterých se přehrává hlasitá hudba (kromě návštěvníků těchto akcí se to týká také samotných muzikantů)
• lidé, kteří používají zbraně nebo jsou vystavováni nadměrnému hluku ze zbraní (například lidé žijící v blízkosti střelnic, myslivci, apod.)
• lidé, kteří nepoužívají vhodné ochranné prostředky (například zátky do uší, apod.) při práci v hlučném prostředí

Obecně lze říci, že lidé, kteří jsou často nebo dlouhodobě vystavováni hluku o intenzitě větší než 85 decibelů, mají vyšší riziko akustického traumatu.

Pokud pracujete v hlučném prostředí, požádejte vašeho zaměstnavatele o změření intenzity hluku.

Obecně platí, že hladina hluku, která je považována za bezpečnou pro dlouhodobou práci či pobyt činí 70 dB. Pro lepší představu se jedná zhruba o hluk vyvolaný skupinou přiměřeně silně hovořících lidí.

V rozvoji akustického traumatu se uplatňují hlavně tři následující faktory (1):

• intenzita zvuku měřená v decibelech
• nejvyšší dosažená frekvence zvuku (čím vyšší frekvence zvuku, tím vyšší je riziko poškození):
• celková doba, po kterou je postižená osoba vystavena působení hluku

Příznaky akustického traumatu

Hlavním příznakem akustického traumatu je ztráta sluchu (ohluchnutí), jehož příčinou je poranění vláskových buněk ve vnitřním uchu, které přenáší zvukové signály do sluchového centra v mozku, kde se jednotlivé zvuky interpretují.

K přímému poškození struktur vnitřního ucha může dojít například velmi hlasitým zvukem. Cortiho orgán, což je vlastně takový přirozený mikrofon ve vnitřním uchu, se může poškodit již jednorázovým zvukem o intenzitě nad 130 decibelů (2).

Pokud se tak stane, hovoříme o akutním akustickém traumatu.

Při akutraumatu také může dojít k poranění bubínku a drobných svalů v jeho okolí, zejména svalu zvaného musculus tensor tympani (česky napínač bubínku).

V případě chronického akustického traumatu se stav pacienta zhoršuje postupně, nejprve se zhoršuje vnímání zvuků s vyšší frekvencí a poté i zvuků o nízkých frekvencích.

Vyšetření sluchu provádí otorhinolaryngolog (ORL), což je lékař specializující se na choroby uší, nosu a krku nebo neurolog.

Jedním z prvních příznaků chronického akustického traumatu bývají ušní šelesty (zvonění, bzučení či pískání v uších odborně nazývané tinnitus), které neustávají ani při pobytu v tichém prostředí a pacientovi značně znepříjemňuje život.

Tinnitus signalizuje poškození sluchového ústrojí a vzniká nejen při akustickém traumatu, ale může být způsoben také užíváním drog, změnami v cévním řečišti, které zásobuje uši a orgány středního a vnitřního ucha a/nebo dalšími chorobami a faktory.

Nicméně často je tinnitus jednou z prvních známek akustického traumatu, pokud se objeví po dlouhodobém nebo opakovaném pobytu v hlučném prostředí.

Tinnitus může časem odeznít nebo přetrvává a stává se chronickým. V případě, že se u vás tinnitus objeví a neodezní do dvou týdnů, měli byste vyhledat lékařskou pomoc.

Diagnostika akustického traumatu

Základem diagnostiky akustického traumatu je odběr anamnézy, tedy jakýsi pohovor lékaře s pacientem, v jehož rámci se vás lékař zeptá, zda nepracujete v hlučném prostředí a/nebo zda jste nebyli u nějakého výbuchu, na hlasitém koncertě nebo nedošlo k poškození sluchu jiným hlasitým zvukem.

Dalším krokem je vyšetření zvané audiometrie (vyšetření sluchu). Toto vyšetření dokáže přesně změřit kvalitu vašeho sluchu a zjistit v jakém frekvenčním rozmezí jste schopni slyšet a jaké frekvence již neslyšíte.

Léčba akustického traumatu

Je důležité si pamatovat, že ztrátu sluchu (hluchotu) sice můžeme léčit a pacientovi pomoci, ale vyléčit tento problém neumíme a pacient tak schopen slyšet jen s pomocí speciálních technických pomůcek.

Sluchové kompenzační pomůcky

Mezi nejnovější sluchové kompenzační pomůcky, díky kterým řada pacientů může znovu vnímat zvuky a slyšet patří například kochleární implantáty nebo různé druhy naslouchadel.

Ochrana sluchu

Říká se, že špetka prevence je lepší než hrst léků a je to pravda.

Pokud musíte pracovat v hlučném prostředí, měli byste používat vhodné ochranné prostředky na ochranu sluchu. Jedná se zejména o různé druhy zátek do uší či další zařízení, která chrání sluch před poškozením hlasitým zvukem.

Léky

V některých případech mohou v léčbě akutního akustického traumatu pomoci perorálně užívané kortikosteroidy.

Co si z článku odnést?

Akustické trauma je nevratné poranění sluchových orgánů vnitřního ucha a bubínku, které vede ke ztrátě sluchu. Může být buď akutní nebo chronické.

Akutní akustické trauma vzniká při náhlém poškození sluchu hlasitým zvukem nad 130 decibelů (například při výbuchu).

Ve většině případů se ale akustické trauma rozvíjí postupně (například dlouhodobým nebo opakovaným pobytem v příliš hlučném prostředí) a pacient o sluch přichází postupně.

V takovém případě hovoříme o chronickém akustickém traumatu, jehož prvotním příznakem často bývají ušní šelesty (tinnitus).

Léčba akustického traumatu je svízelná, protože poškození sluchu je trvalé a lze je léčit jen sluchovými kompenzačními pomůckami.

Někdy mohou trochu pomoci kortikoidy.

Nejlepším způsobem prevence akustického traumatu je tak používání ochranných prostředků (zátky do uší) a také vyvarování se dlouhodobého pobytu v hlučném prostředí, pokud je to možné.