Holoprosencefalie: vše co potřebujete vědět

Holoprosencefalie je vrozená vývojová vada, která je spojena s narušením rozdělení koncového mozku na dvě hemisféry (polokoule). Jedná se o jednu z nejzávažnějších vývojových vad mozku, přičemž existují hned tři typy holoprosencefalie, a to alobární, semilobární a lobární.

Při alobární holoprosencefalii není koncový mozek mozek vůbec rozdělen na hemisféry a koncový mozek postižené osoby se skládá jen z jedné malé kulovité hemisféry.

Při semilobární holoprosencefalii je naznačené rozdělení koncového mozku na dvě hemisféry (nejčastěji v týlní - okcipitální oblasti) interhemisferickou rýhou, nicméně zbytek mozku je stále nerozdělený.

Při lobární holoprosencefalii je koncový mozek prakticky úplně rozdělen na pravou a levou hemisféru a splývají jen části frontálních laloků nebo oblast gyrus cinguli.

Prosencefalon je jeden z primitivních váčků, ze kterého se při embryonálním vývoji plodu vyvine koncový mozek a mozková kůra.

Existují různé vrozené vývojové vady prosencefala, přičemž holoprosencefalie je vadou nejzávažnější, která je spojena s větším či menším narušením normálního fungování mozku a také s některými vrozenými malformacemi.

Příznaky

Holoprosencefalie je vrozená vada, spojená s narušením normálního fungování mozku a s vrozenými vadami v oblasti obličeje.

Rozsah postižení se liší případ od případu.

Mezi nejčastější příznaky holoprosencefalie patří:

• mentální retardace
• epileptické záchvaty
• mikrocefalie (malá hlava a mozek)
• hydrocefalus (nadměrné množství tekutiny v komorovém systému mozku v důsledku zablokování odtoku nebo zvýšené tvorby mozkomíšního moku)
• abnormality a vrozené vady obličeje (rozštěpy rtů a patra, vrozené vady nosu) a zubů (jeden řezák namísto dvou)
• epilepsie
• cyklopie (stav, kdy má pacient jen jedno oko uložené ve střední čáře, vyskytuje se velmi vzácně u nejtěžší formy alobární holoprosencefalie)
• endokrinní poruchy

Holoprosencefalie může také ovlivňovat další orgány v lidském těle. Vzhledem k tomu, že při některých formách holoprosencefalie může být narušena i struktura podvěsku mozkového (hypofýzy), mohou se u pacientů vyskytnout různé metabolické a endokrinní poruchy, včetně poruch regulace hladiny živin (například hypoglykémie - nízká hladina glukózy v krvi, hyponatrémie - nízká hladina sodíku v krvi). Časté jsou také abnormality v oblasti pohlavních orgánů.

Příčiny

Holoprosencefalie je vrozená vývojová vada mozku, která vzniká v průběhu prvních týdnů těhotenství. Riziko holoprosencefalie a dalších vrozených vývojových vad je vyšší u matek s gestačním diabetem.

Nicméně ve většině případů se příčinu holoprosencefalie nepodaří zjistit.

Někdy je příčinou holoprosencefalie genetická porucha.

Zhruba u jedné třetiny dětí s holoprosencefalií lékaři odhalí chromozomální abnormality.

Nejčastější chromozomální abnormalitou spojenou s holoprosencefalií je trisomie chromozomu číslo 13 (Patauův syndrom), nicméně tato vrozená vada se může vyskytnout i u jiných chromozmálních abnormalit.

U některých dětí je příčinou holoprosencefalie patologická změna v některém konkrétním genu, která způsobí abnormální funkci některých bílkovin a dalších genů, odpovědných za správný vývoj mozku.

Mezi geny, jejichž porucha může způsobit holoprosencefalii patří například SHH, SIX3, TGIF1, ZIC2, PTCH1, FOXH1, NODAL, CDON, FGF8 a GLI2.

Holoprosencefalie je také součástí některých dědičných genetických chorob, u kterých se vyskytuje spolu s postižením dalších orgánů (například Smithův-Lemliův-Opitzův syndrom).

V některých případech se ale příčinu holoprosencefalie nepodaří zjistit vůbec.

Jaké je riziko holoprosencefalie podle pohlaví a etnické skupiny?

Holoprosencefalie postihuje stejnou měrou muže i ženy a vyskytuje se u všech etnických skupin.

Incidence holoprosencefalie (počet nových případů za dané časové období) je zhruba 1:16 000 (na 16 tisíc živě narozených dětí připadá jedno dítě s holoprosencefalií).

Jedná se tedy o poměrně vzácné onemocnění.

Související onemocnění

Holoprosencefalie může být spojená s vrozenými vadami dalších orgánových systémů v rámci některých genetických onemocnění, jako jsou Smithův-Lemliův-Opitzův syndrom (SLOS), Hartsfieldův-Bixlerův-Demyerův syndrom (HBDS) nebo Pallisterův-Hallův syndrom (PHS).

Smithův-Lemliův-Opitzův syndrom (SLOS) je vrozené autozomálně recesivní geneticky podmíněné onemocnění charakterizované pomalým růstem (v předporodním i poporodním období), mikrocefalií, mírnou až středně závažnou mentální retardací, malformacemi obličeje, rozštěpem patra, abnormalitami srdeční svaloviny, srostlým druhým a třetím prstem na noze, polydaktylií (nadpočetnými prsty na rukou či nohou) a nedostatečně vyvinutými zevními pohlavními orgány u mužů.

Příčinou Smithova-Lemliova-Opitzova syndromu je nedostatek enzymu 7-dehydrocholesterol reduktázy (7-DHCR), který způsobuje poruchy metabolizmu cholesterolu.

Hartsfieldův-Bixlerův-Demyerův syndrom (HBDS) je kromě holoprosencefalie spojen s ektrodaktylií (vrozeným chyběním některých prstů) a abnormalitami v oblasti obličeje, brady a uší.

Mezi příznaky Pallisterova-Hallova syndromu kromě holoprosencefalie patří také nadpočetné prsty na rukou či nohou, malformace a anomálie v oblasti řiti a řitního otvoru a hypotalamický hamartoblastom.

Diagnostika a léčba

Diagnóza holoprosencefalie se stanovuje nejčastěji na základě vyšetření mozku na magnetické rezonanci (MRU) nebo počítačové tomografii (CT).

V některých případech se podaří holoprosencefalii zachytit ještě prenatálně (před narozením dítěte), a to při ultrazvukovém vyšetření nebo na magnetické rezonanci, ale mírnější formy holoprosencefalie nelze prenatálně spolehlivě zjistit.

Vzhledem k tomu, že holoprosencefalie je vrozená vývojová vada mozku je léčba pouze symptomatická a podpůrná a zaměřuje se na zmírnění potíží konkrétního pacienta.

Při zjištění holoprosencefalie je nutné provést neurologické vyšetření se zaměřením na hypofýzu a její správné fungování.

V případě, že je holoprosencefalie spojená s vrozenými abnormalitami obličeje (rozštěp rtu, patra, brady, apod.) je nutné tyto defekty spravit na oddělení plastické a rekonstrukční chirurgie.

Nedílnou součástí diagnostiky a léčby holoprosencefalie je také důkladné genetické vyšetření, a to nejen u postiženého dítěte, ale i u nejbližších členů rodiny (rodiče, sourozenci).

Co si z článku odnést?

Holoprosencefalie je vrozená vývojová porucha mozku, při které se během vývoje mozek úplně nebo částečně nerozdělí na dvě hemisféry a ty zůstávají alespoň částečně spojené.

Tato vrozená vada může být spojena i s dalšími vývojovými vadami, zejména pak s rozštěpy rtů a patra a mikrocefalií.

S holoprosencefalií jsou spojeny další vrozené defekty, jako je například rozštěp rtu a patra

Mezi příznaky holoprosencefalie patří mentální retardace, epilepsie a také poruchy metabolismu a endokrinních funkcí.

Holoprosencefalie je nevyléčitelné vrozené onemocnění a její léčba spočívá pouze v potlačování nežádoucích příznaků.