Co je endovaskulární trombektomie a jaké nemoci pomáhá léčit?

Co je endovaskulární trombektomie a jaké nemoci pomáhá léčit?
17. září 2021 15:01

Endovaskulární trombektomie je minimálně invazivní intervenční postup pro odstranění krevních sraženin (trombů) z arteriálního řečiště pacienta za pomoci speciálních nástrojů a pod kontrolou rentgenovým zářením.

Obsah článku

  1. K čemu se endovaskulární trombektomie používá?
  2. Jaký je přínos endovaskulární trombektomie?
  3. Jak se endovaskulární trombektomie provádí?
    1. Mechanická trombektomie
    2. Aspirační trombektomie
  4. Pro koho je endovaskulární trombektomie vhodná?
  5. Jaká jsou rizika a komplikace endovaskulární trombektomie?
  6. Co si z článku odnést?

Tato nová a moderní metoda má své nezastupitelné místo v léčbě cévních mozkových příhod a hluboké žilní trombózy.

Při endovaskulární trombektomii lékaři zavádí do tepen ucpaných krevní sraženinou speciální nástroje, které sraženinu odsají (katetrizační endovaskulární trombektomie) nebo mechanicky rozdrtí a následně odsají drobné rozdrcené zbytky sraženiny (mechanická trombektomie).

K čemu se endovaskulární trombektomie používá?

Endovaskulární trombektomie se používá v léčbě ischémií způsobených krevní sraženinou.

Ischémie je odborný termín pro nedostatek kyslíku ve tkáni způsobený přerušením přívodu krve do postižené tkáně.

Tepny zajišťují přívod okysličené a na živiny bohaté krve do tkání, zatímco žíly z tkání odvádí odkysličenou a na živiny chudou krev zpět do plic.

Pokud krevní sraženina ucpe přívodnou tepnu, postižená tkáň začne trpět nedostatkem kyslíku a poměrně rychle dochází k jejímu nevratnému poškození.

Proto je důležité co nejrychleji ucpanou tepnu opět zprůchodnit a zásobování tkání kyslíkem a živinami obnovit.

Pokud krevní sraženina ucpe žíly odvádějící krev z orgánů a tkání do plic, vzniká onemocnění označované jako žilní trombóza.

Pokud žilní trombóza postihuje hluboký žilní systém na horní či dolní končetině označujeme jí jako hlubokou žilní trombózu a je nutné toto onemocnění včas a rychle léčit, protože hrozí utržení krevní sraženiny ze žíly a její vmetení do plic, což může vést k život ohrožující plicní embolii.

Pokud krevní sraženina ucpe žíly vnitřních orgánů, hromadí se krev v postiženém orgánu, což může rovněž vést k jeho nevratnému poškození a infarzaci (poškození vlivem ischémie).

Endovaskulární trombektomie se používá při odstraňování krevních sraženin z tepen i žil a má své místo zejména v léčbě ischemických cévních mozkových příhod (ischemická mozková mrtvice) a hluboké žilní trombózy, kdy se sraženinu nedaří rozpustit běžnými antikoagulancii (léky na ředění krve).

Ishcemická cévní mozová příhoda je stav, kdy se některá z tepen zásobujících mozek krví ucpe sraženinou, která může vzniknout při poškození stěny cévy přímo v místě poškození a/nebo může být do tepny zanesena odjinud (obvykle z ouška levé srdeční síně při poruchách srdečního rytmu, jako jsou například fibrilace síní).

Sraženinu, která vzniká přímo v místě porušení stěny tepny nebo žíly označujeme jako trombus, pokud se sraženina do tepny či žíly dostane z jiného místa na těle, označujeme jí jako embolus či vmetek (odtud pramení i název plicní embolie, což je onemocnění při kterém dochází k ucpání plicních tepen sraženinou uvolněnou z hlubokého žilního systému končetin).

Endovaskulární trombektomie se používá také na odstraňování sraženin z cévního řečiště ledvin, jater, střev (trombóza mezenterické tepny) a dalších vnitřních orgánů.

Jaký je přínos endovaskulární trombektomie?

Hlavní přínos endovaskulární trombektomie spočívá v tom, že okamžitě po odstranění krevní sraženiny z tepny dochází k rychlé obnově průtoku krve postiženou tkání, což pomáhá minimalizovat trvalé následky v podobě nevratného ischemického poškození tkání.

Aspirační i mechanická trombektomie mají nezastupitelné místo v léčbě ischemických cévních mozkových příhod

Aspirační i mechanická trombektomie mají nezastupitelné místo v léčbě ischemických cévních mozkových příhod

To je důležité zejména u cévních mozkových příhod.

Jak se endovaskulární trombektomie provádí?

Existuje několik druhů endovaskulární trombektomie, přičemž nejpoužívanějšími metodami jsou mechanická trombektomie a aspirační trombektmoie.

Mechanická trombektomie

Lékař (intervenční radiolog nebo angiolog) nejprve skalpelem provede malý řez v kůži, aby se dostal ke vhodné tepně, nejčastěji na zápěstí nebo v třísle.

Do tepny následně lékař zavede do tepny speciální dutou trubičku označovanou jako zavaděč, která má vnitřní průměr kolem 3 mm.

Přes zavaděč pak lékař zavede až ke sraženině speciální mikrokatetr označovaný jako "stent-retriever".

Tento mikrokatetr vypadá jako síťovaný deštník a lékař jím pod fluoroskopickou (rentgenovou) kontrolou provrtá krevní sraženinu a jakmile se dostane za ní, deštník se roztáhne a uzavře celý průsvit tepny. Sraženina se tak rozbije na malé kousky a zachytí se ve stent-retrieveru, který pak lékař vytáhne zpátky i se zbytky sraženiny. Někdy se sraženina ještě rozbíjí ultrazvukem nebo speciálními solnými roztoky.

Aspirační trombektomie

Při této metodě se postupuje úplně stejně, jen namísto stent-retrieveru lékař ke sraženiny zavede nástroj označovaná jako intrakraniální aspirační katetr, kterým sraženinu nasaje podobně jako vysavač a opět vytáhne ven.

Pro koho je endovaskulární trombektomie vhodná?

Nejčastěji se s pomocí mechanické či aspirační endovaskulární trombektomie odstraňuje krevní sraženiny z některých mozkových tepen, nicméně tyto postupy není možné použít u každého pacienta a nesmí se používat v případě krvácení do mozku.

Hlavními indikacemi k mechanické či aspirační trombektomii jsou:

  • Stáří ischémie: léčba má smysl jen tehdy, pokud je provedena do 6 hodin po nástupu prvních příznaků onemocnění.
  • Postižení přístupných tepen: mechanickou či aspirační trombektomii lze využít pouze k odstranění sraženin z intrakraniálního úseku vnitřní krkavice (arteria carotis interna), ze střední mozkové tepny (arteria cerebri media) a jejích hlavních větví (M1 a M2) a z arteria basilaris

Mechanická či aspirační trombektomie se kombinuje i s dalšími způsoby léčby, zejména se systémovou trombolýzou (intravenózně podávaný tkáňový aktivátor plazminogenu), kterou někdy označujeme slovem aktilýza a s antikoagulační terapií, aby se předešlo tvorbě dalších sraženin.

Jaká jsou rizika a komplikace endovaskulární trombektomie?

Stejně jako všechny operační výkony, má endovaskulární trombektomie svá rizika a komplikace.

Mezi méně závažné komplikace patří bolest a hematom (modřina) v místě zavedení zavaděče.

Mezi závažné komplikace patří krvácení z poraněné tepny nebo riziko zastrčení krevní sraženiny ještě hlouběji do poraněné cévy.

U některých pacientů může v důsledku trombektomie a systémové antikoagulace dojít k zakrvácení do mozku. V takovém případě je nutné léčbu okamžitě ukončit a pacienta stabilizovat.

Co si z článku odnést?

Endovaskulární trombektomie je moderní způsob léčby ischemických cévních mozkových příhod, hluboké žilní trombózy a dalších stavů spojených s ucpáním tepen či žil krevními sraženinami.

Endovaskulární trombektomii lze provádět jen na některých mozkových tepnách a jen do určité doby po výskytu prvních příznaků ischémie

Endovaskulární trombektomii lze provádět jen na některých mozkových tepnách a jen do určité doby po výskytu prvních příznaků ischémie

Existuje několik druhů endovaskulární trombektomie, přičemž mezi dvě nejpoužívanější patří mechanická trombektomie a aspirační trombektomie.

Při obou těchto technikách lékaři přes tepny dolní končetiny, horní končetiny nebo krku zavedou ke sraženině speciální nástroje, které trombus buď mechanicky vyjmou (mechanická trombektomie) nebo nasají (aspirační trombektomie).

Přínos tohoto způsobu léčby spočívá zejména v rychlé obnově krevního průtoku postiženými orgány, což minimalizuje trvalé postižení.

To je důležité zejména při mozkových ischémiích, kde již po několika hodinách dochází k nevratným změnám a poškození.

Proto musí být endovaskulární trombektomie provedena do 6 hodin od začátku prvních příznaků.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Radiology

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 17. září 2021 15:01
Datum příští revize: 17. září 2023 15:01
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace