Krvácení do mozku: vše co potřebujete vědět

Krvácení do mozku je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou léčbu, protože mozek je ukrytý v lebce, která je pevná a neumožňuje rozpínání mozku do okolí při krvácení, takže i malé krvácení může mozek utlačit a způsobit život ohrožující stav nebo trvalé následky.

Příčinou krvácení do mozku je prasknutí nebo prosakování mozkových cév z různých příčin, čímž vzniká stav označovaný jako hemoragická cévní mozková příhoda.

Komprese (utlačení) mozkové tkáně může být v případě rozsáhlejšího krvácení tak významná, že se okysličená krev nemá šanci dostat k mozkovým buňkám, které na nedostatek kyslíku reagují otokem (odborně edém mozku).

Protože krev při krvácení do mozku nemá kam odtékat, hromadí se uvnitř lebky a může vytvořit ložisko označované jako hematom. Ten dále tlačí na mozkovou tkáň a brání přístupu kyslíku k mozkovým buňkám, což je může zabít.

V tomto článku se dozvíte co je krvácení do mozku, jaké jsou jeho nejčastější příčiny a příznaky, jako ho rozpoznat a co dělat.

Příčiny krvácení do mozku

Mezi hlavní příčiny krvácení do mozku, mimo jiné, patří:

• poranění hlavy (například při autonehodách nebo následkem otřesu mozku)
• aneuryzma mozkových cév neboli vakovité rozšíření a oslabení stěny mozkové tepny, které může prasknout
• extrémně vysoký krevní tlak
• cévní malformace (vady cév v mozku)
• onemocnění krve nebo onemocnění spojená s krvácením
• onemocnění jater
• mozkové nádory
• užívání drog

Věk

Důsledky a příčiny krvácení do mozku se liší v podle různých věkových skupin. Nejčastěji mozkové krvácení postihuje starší dospělé osoby a seniory.

Pokud u dětí dojde ke vzniku náhlého krvácení do mozku, je to většinou v důsledku anomálií na krevních cévách.

Mezi další časté příčiny krvácení do mozku patří hematologická onemocnění (choroby krve), mozkové nádory, sepse, konzumace velkého množství alkoholu nebo drog.

U novorozenců může dojít ke krvácení do mozku také v důsledku poranění při porodu nebo při traumatickém poranění břicha těhotné matky.

Příznaky krvácení do mozku a některé způsoby léčby jsou u dětí stejné jako u dospělých. Léčba krvácení do mozku u dětí závisí na místě, kde ke krvácení došlo a také na závažnosti příznaků.

Podle statistik je cévní mozková příhoda v České republice třetí nejčastější příčinou úmrtí a invalidity (1).

Toto číslo zahrnuje i takzvané ischemické cévní mozkové příhody, kdy dojde k uzávěru cév, které zásobují mozek krví sraženinou (trombem) nebo jiným způsobem. Cévní mozkové příhody s krvácením do mozku se označují jako hemoragické (hemoragie = krvácení).

Ze všech cévních mozkových příhod je zhruba 80% ischemických a zbylých 20% hemoragických.

Krvácení do mozku je mnohem častější u starších dospělých a seniorů, ale může k němu dojít i u dětí.

Podle americké Národní asociace pro cévní mozkové příhody postihne krvácení do mozku zhruba 1 dítě na 4 000 živě narozených dětí (2).

U dětí se krvácení do mozku vyskytuje lehce častěji do 2 let věku.

Prognóza dětí po krvácení do mozku je lepší než prognóza dospělých osob, protože mozek dětí se stále vyvíjí a dokáže některé defekty „opravit“ lépe než mozek dospělého člověka.

Příznaky krvácení do mozku

Krvácení do mozku se projevuje celou řadou různých příznaků, jako jsou náhle vzniklé brnění, slabost, necitlivost nebo úplné ochrnutí obličeje, horní nebo dolní končetiny. Tyto příznaky se nejčastěji objevují jen na jedné straně těla.

Mezi další časté příznaky krvácení do mozku, mimo jiné, patří:

• náhlá, silná bolest hlavy
• potíže s polykáním
• poruchy zraku
• ztráta rovnováhy nebo zhoršení koordinace pohybů
• zmatenost nebo problémy rozumět mluvenému slovu
• porucha řeči nebo zastřená mluva
• sopor (zastřené vědomí), apatie nebo bezvědomí
• křeče

Je důležité naučit se tyto příznaky rozpoznat tak, aby se léčba zahájila co nejrychleji.

Komplikace krvácení do mozku

Krvácení do mozku je často spojenou s vážnými komplikacemi, protože brání nervovým buňkám v komunikaci s ostatními částmi těla a také podstatně zpomaluje návrat funkcí mozku do normálního stavu.

Mezi nejčastější komplikace krvácení do mozku patří potíže s pohybem, řečí a pamětí.

V závislosti na místě, kde ke krvácení do mozku došlo, mohou být některé komplikace trvalé.

Mezi nejčastější trvalé následky krvácení do mozku patří:

• ochrnutí
• slabost nebo necitlivost některých částí těla
• potíže s polykáním (dysfagie)
• úplné oslepnutí nebo zhoršení zraku
• snížení schopnosti mluvit a rozumět mluvenému slovu
• zmatenost nebo porucha paměti
• změna osobnosti a jiné duševní poruchy

Druhy krvácení do mozku

Existuje několik typů krvácení do mozku, které se liší podle místa krvácení:

• Intracerebrální krvácení: jak již název naznačuje, jedná se o krvácení dovnitř mozku, přímo z tepen zásobujících mozek, hlavně z přední, střední a zadní mozkové tepny (a. cerebri anterior, media et posterior). Tento typ krvácení do mozku bývá nejzávažnější. 
• Subarachnoidální krvácení: mozek má tři obaly, takzvané mozkové pleny neboli meningy, které se od shora dolů jmenují dura mater (tvrdá plena mozková), arachnoidea mater (pavoučnice) a pia mater (měkká plena mozková, která pokrývá přímo povrch mozku). Při subarachnoidálním krvácení dochází ke krvácení mezi prostřední mozkovou plenu (arachnoidea mater) a mozek. Subarachnoidální krvácení nejčastěji vzniká následkem prasknutí aneuryzmatu (výdutě) na tepnách Willisova okruhu mozku nebo při prasknutí A-V malformací. Rovněž tento druh krvácení do mozku je velice závažný a může skončit smrtí pacienta. Projevuje se nejčastěji silnou, náhle vzniklou bolestí hlavy.
• Subdurální krvácení: tento druh krvácení vzniká při poranění přemosťujících žil (spojky mezi povrchovými a hlubokými žilami mozku). Jedná se o krvácení pod tvrdou plenu mozkovou. Obvykle nebývá tak závažné jako subarachnoidální nebo intracerebrální krvácení.
• Epidurální krvácení: tento druh krvácení vzniká při krvácení mezi lebku a mozek nad tvrdou plenu mozkovou. Nejčastěji vzniká při zlomeninách lebečních kostí při poranění tepen (nejčastěji a. meningea media) nebo žilních splavů (při epidurálním krvácení do oblasti mozečku).

I když jsou některé druhy krvácení do mozku méně závažné než jiné, všechny mohou pacienta ohrozit na životě a způsobit závažné komplikace.

V důsledku krvácení do mozku vzniká v mozku ložisko zvané hematom, které nejprve obsahuje čerstvou krev a po jejím sražení a odstranění zůstane na postiženém místě mozku trvale prázdné místo (v podstatě "díra"). Pokud se v lékařské zprávě setkáte s pojmem intracerebrální hematom, subdurální nebo epidurální hematom, znamená to následek krvácení do příslušné oblasti mozku.

Diagnostika

Diagnostika krvácení do mozku je velice obtížná, protože u některých lidí se nemusí objevit žádné zvláštní příznaky.

Při podezření na krvácení do mozku je nutné provést řadu vyšetření, mezi která patří:

• počítačová tomografie (CT mozku) nebo magnetická rezonance (MRI mozku)
• lumbální punkce, což je vyšetření, při kterém se odebírá mozkový mok z páteřního kanálu a odesílá na vyšetření do laboratoře
• CT angiografie mozku, což je vyšetření, při kterém se do mozkových tepen vstříkne kontrastní barvivo, které dokáže zobrazit cévní malformace v mozkových cévách a také v cévách, které přivádějí krev do mozku.

Léčba krvácení do mozku

V případě těžkého nebo jinak závažného krvácení do mozku může být nutná operace mozku, jejímž smyslem je jednak uvolnit tlak na mozek a zabránit tak rozvoji mozkového edému, oprava prosakujícího aneuryzmatu (výdutě) technikou, které se říká klipování neboli svorkování (z anglického clipping) nebo odstranění cévní malformace.

Při neurochirurgických výkonem za účelem zastavení krvácení do mozku je často nutné odstranit část lebky, čemuž se říká kraniotomie. Někdy se lebka ponechává otevřená delší dobu, aby se mozek měl kam rozpínat a zabránilo se jeho poškození útlakem.

Mezi další možnosti léčby krvácení do mozku patří léky proti úzkosti (anxiolytika), epilepsii (antiepileptika) a další léky užívané k léčbě příznaků mozkového krvácení, jako jsou křeče, epileptické záchvaty a silné bolesti hlavy.

Pro co největší šanci na vyléčení s minimem trvalých následků je nutné, aby byla pacientům s mozkovým krvácením co nejrychleji nasazena správná léčba. Nedílnou součástí léčebného procesu je také rehabilitace, která pacientům po mozkovém krvácení umožňuje rychlejší návrat do normálního života.

Kromě fyzioterapie se v léčbě krvácení do mozku uplatňuje také řečová terapie (logopedie) na odstranění vad řeči, ergoterapie a změny životního stylu, pro snížení rizika dalšího krvácení (například snaha zmírnit stres, léčba vysokého krevního tlaku, apod.).

Prevence krvácení do mozku

Celosvětová incidence (četnost výskytu) traumatických poranění spojených s krvácením do mozku je zhruba 600 případů na 100 tisíc obyvatel, což je poměrně vysoké číslo.

V České republice byla incidence traumatických poranění mozku v roce 2017 kolem 272 případů na 100 tisíc obyvatel (3).

Proto je velice důležité, abychom se chránili před rizikem traumatického poranění mozku.

Účinnou formou prevence jsou například bezpečnostní pásy v autě nebo ochranné přilby pro motocyklisty a cyklisty.

I když tyto ochranné pomůcky nepomohou vždy, pomáhají snížit riziko, že při nehodě dojde k závažnému poranění mozku.

Lidé u kterých se vyskytlo krvácení do mozku následkem traumatu nebo cévní mozkové příhody mají o 25% vyšší riziko dalšího krvácení do mozku (4).

V rámci prevence krvácení do mozku je také velice důležité změnit váš životní styl tak, aby se riziko krvácení co nejvíce snížilo.

Zejména je nutné chodit na pravidelné lékařské prohlídky, nechat si změřit krevní tlak a v případě, že je vysoký, přijmout vhodná opatření na jeho snížení, mezi která patří kombinace změny životního stylu (cvičení, dostatek pohybu, zdravé stravování, dostatek spánku) a užívání léků na snížení krevního tlaku (antihypertenziv).

Je také důležité zanechat kouření, které je významným rizikovým faktorem hemoragické cévní mozkové příhody (5).

Toxiny v tabáku poškozují stěnu cév a způsobují ukládání plaku v tepnách, což vede k jejich zúžení a zvýšení rizika jejich prasknutí nebo ucpání.

Pokud máte diabetes (cukrovku) je důležité snažit se udržet hladinu cukru v krvi v přijatelném rozmezí. Řada diabetiků má také vysoký krevní tlak a cholesterol a trpí nadváhou, což jsou všechno rizikové faktory pro vznik cévní mozkové příhody.

Jedním z nejúčinnějších způsobů prevence krvácení do mozku je změna stravovacích návyků a pravidelné cvičení.

Pokud chcete snížit riziko hemoragické cévní mozkové příhody, měli byste do vašeho jídelníčku pravidelně zařazovat potraviny, které jsou součástí takzvané středomořské diety (6).

Patří sem zejména olivový olej, ryby, ořechy a dostatek zeleniny a ovoce.

Stejně tak je nutné bojovat s nadváhou, protože ta může vést k hypertenzi (vysoký krevní tlak), což zvyšuje riziko onemocnění srdce i cévní mozkové příhody.

Pravidelná fyzická aktivita je velice důležitá, protože pomáhá nejen udržovat tělesnou hmotnost ve zdravém rozmezí, ale také snižuje riziko cévní mozkové příhody.

Renomované zdravotnické organizace doporučují každý týden alespoň 150 minut cvičení se střední až vysokou námahou (7).

Co si z článku odnést?

Krvácení do mozku je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou léčbu a dlouhou rekonvalescenci. Některá onemocnění, jako jsou například diabetes, zvyšují riziko krvácení do mozku.

Krvácení do mozku vzniká při takzvané hemoragické cévní mozkové příhodě, následkem úrazů nebo z plného zdraví (například při prasknutí cévních malformací nebo aneuryzmatu).

Je proto velmi důležité chodit na pravidelné lékařské prohlídky, nechat si změřit krevní tlak a pokud máte hypertenzi, měli byste užívat léky na snížení krevního tlaku a přijmout další opatření na jeho snížení (změna životního stylu, pravidelné cvičení, zdravá strava, apod.). Stejně tak je důležité správně léčit diabetes a vyhnout se nadměrné konzumaci alkoholu a zejména kouření.

Riziko traumatického krvácení do mozku (tedy krvácení následkem úrazu) můžete snížit používáním bezpečnostních pásů a ochranných pomůcek (přilba při jízdě na kole nebo motocyklu).

Naučte se také rozpoznat výše uvedené příznaky krvácení do mozku, protože rychlá a správná léčba tohoto stavu podstatně ovlivňuje prognózu pacienta a to, zda bude mít trvalé následky či nikoli.